Říj 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lesníci mají letos žně, v korunách mohou sbírat osivo, které poslouží ve školkách k vypěstování nových stromů. Letošek je semenným rokem pro většinu druhů listnatých stromů i jehličnanů. Stromy v lesích neplodí každý rok, potřebují dobré podmínky a kumulovanou zásobu živin. Sběr semen je v plném proudu i ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, informovala mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Tereza Pospíchalová.
Zkušení lezci musí vystoupat po kmeni stromů desítky metrů nad zem. „Lezeme takzvaně bezeškodnou horolezeckou technikou, využíváme obhazovací smyčky, takže kmen stromu zůstane neporušený. Člověk musí mít k této práci dobrou fyzičku a přistupovat k ní s respektem,“ popsal sběrač Miloš Budík. V srpnu a září sbírali ve školním podniku šišky jedle bělokoré a douglasky tisolisté.
„Z 1000 kilogramů šišek jedle získáme až 140 kilo osiva, z douglasky asi 15 kilo osiva. Z něj následně ve školkách vypěstujeme sazenice, které vrátíme zpět do lesa,“ popsal vedoucí lesních školek Josef Cafourek. Zda je daný rok semenný, zjišťují u jehličnanů lesníci tak, že několik šišek utrhnou či sestřelí, podélně rozřežou a spočítají na řezu plně vyvinutá semena. Aby se sběr vyplatil, musí mít šiška minimálně tři semena.
Po sběru se šišky jedle a douglasky v přechodných skladech rozloží na suchém, dobře větraném místě, kde ještě zhruba měsíc dozrávají a vysychají, až se začnou rozpadat. Poté v semenářském závodu projdou takzvanými lušticími komorami. Dokonale očištěná pak putují zpět do lesních školek, kde je uskladní do jarního výsevu, případně zamrazí pro výsevy v následujících letech.
Semenné roky nenastávají u všech dřevin ve stejnou dobu, zpravidla však jde o dvou – až tříletou periodu, výjimku tvoří buk, u něj semenné roky nastávají po čtyřech až osmi letech. Ve školním podniku už teď vědí, že letos mohou počítat i s úrodou žaludů a bukvic.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Ochránci přírody sbírají v okolí Žehuně na Kolínsku žaludy vzácného dubu pýřitého. Vypěstují z nich malé sazenice, které tam v následujících letech vysadí. Žaludy sbírají už dva roky a zatím mají 250 sazenic. Cílem je získat čtyřnásobek. První sazenice se budou vysazovat v roce 2023, informoval dnes Český svazu ochránců přírody Vlašim.
Duby rostou v okolí Žehuně roztroušeně na několika desítkách hektarů a jejich stáří je i několik set let. „Problém je, že se zde stromy samy neobnovují. Proto jsme přistoupili v rámci projektu LIFE ke sběru žaludů a napěstování sazenic. Ty následně v lokalitě vysadíme,“ uvedl jednatel Českého svazu ochránců přírody Vlašim Karel Kříž.
Dub pýřitý, známý také jako šípák, je v České republice ze zákona chráněný druh. Vyskytuje se v nejteplejších částech země – na jižní Moravě, v Polabí a v Českém středohoří. „Sazenice z šípákových žaludů necháme vypěstovat odborníky z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity a za dva až tři roky, až z nich vyrostou životaschopné sazenice, je vysadíme přímo v projektové lokalitě k podpoření a omlazení doubrav ohroženého dubu pýřitého,“ dodal Kříž.
Doubravy v oblasti Žehuně slouží jako biotop vzácných druhů hmyzu, například kovaříka rezavého, roháče obecného a zlatohlávka skvostného. Pod duby rostou vzácné i orchideje, jako třeba vstavač nachový či okrotice bílá. Projekt podpořený z unijního programu LIFE má v péči sedm lokalit na jižní Moravě a ve středních Čechách. Potrvá do konce roku 2025.
Autor: ČSOP Vlašim
Zdroj: ČTK
Zář 24, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Před dvěma měsíci vypukl v národním parku České Švýcarsko nejrozsáhlejší lesní požár v historii ČR. Tisíce hasičů bojovaly s plameny 20 dní, poté ještě déle, než měsíc hlídali požářiště dobrovolné jednotky a strážci parku, kteří teď procházejí park a evidují další poškození. Oheň kromě stromů a skalních útvarů v rezervaci poničil i informační cedule či automatické sčítače. Několikamilionovou škodu pak způsobil na záchytných bariérách, kterou by však mohla pokrýt pojistka. Celkové škody správa parku odhaduje na 100 milionů korun.
Správa požádala o dotaci 65 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí ČR. „Práce, které teď provádíme, hradíme z našeho rozpočtu. Samozřejmě u těch větších akcí se bez nějakého příspěvku neobejdeme,“ uvedl mluvčí správy Richard Nagel. Opravu bariér, kterou zajistí specializovaná firma z Chomutova, by měla podle mluvčího pokrýt pojistka.
Soutěsky řeky Kamenice jsou podle geologů nebezpečné a v letošní sezoně se neotevřou. Zda lodičky poprvé vyjedou 1. dubna, jak by si přál starosta obce Hřensko, která atrakci provozuje, také zatím není jasné. Geologové také musí udělat průzkum v lokalitě Hluboký důl, kde vede cyklotrasa. Značné škody požár napáchal i na oblíbené Gabrielině stezce, která spojuje Mezní Louku s Pravčickou bránou.
Už 1. října se ale možná otevře cesta na Pravčickou bránu ze Hřenska. Tam geologové a těžaři pracovali poslední tři týdny. Odstraňovali poškozené stromy a uvolněné kameny. Zámeček Sokolí hnízdo zůstane nejspíš zavřený, požár totiž poškodil elektrické rozvody.
„Tady jsou podél cesty ohromné balvany, ty tu jsou po řízených shozech, které tady prováděla naše skalní četa ve spolupráci s geologickou službou České republiky,“ popsal strážce parku Miroslav Rybář. Stezku po obou skalách lemují prudké svahy, balvany a skaliska. Těžaři se zas vypořádávají s torzy spálených stromů. Shozené balvany se zřejmě ponechají na místě, vytěžené stromy se z části prodají, část se naštěpkuje. Přímo na stezce pak ještě shořelo zábradlí, sčítač návštěvníků a informační cedule, poničená je i přístupová cesta.
U požáru, který podle policie vznikl pravděpodobně v Malinovém dole, se vystřídalo zhruba 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Policie vyšetřuje událost jako obecné ohrožení. Obec Staré Křečany na Děčínsku chce kvůli požáru podat žalobu na neznámého pachatele. Soudit se chtějí i obyvatelé osady Mezná, kde shořely tři domy, vedení správy parku podle nich mohlo ničivému požáru zabránit. Park vinu odmítá. Po vypuknutí požáru se v národním parku a jeho okolí zastavil turistický ruch, odhad ztrát podnikatelů podle nedávného vyjádření hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) převýšil půl miliardy korun.
Autor: Správa parku Č. Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku, která roste poblíž bývalé uranové šachty. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil javor babyka z Ústí nad Orlicí, na třetím takzvaná sousedská hruška z Kralic nad Oslavou na Třebíčsku. Anketu pořádala pojednadvacáté Nadace Partnerství. Její výsledky vyhlásila v brněnské hvězdárně. Předchozí ročník vyhrála takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.
V anketě hlasovalo zhruba 6500 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů z osmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo téměř 2500, v pořadí druhému stromu dalo hlas zhruba 1100 lidí. Díky zpoplatněnému hlasování se nadaci podařilo vybrat bezmála 215.000 korun, které poputují na arboristické ošetření a nové výsadby.
Vítězná hrušeň hnilička roste mezi Drásovem a Dlouhou Lhotou u Příbrami v těsné blízkosti bývalé uranové šachty, kdy se vytěžená radioaktivní hlušina vyvážela na haldu nedaleko stromu. Její okraj se zastavil až v roce 1964 pouhých 25 metrů od letošní vítězky.
„Je neskutečné, že v těžkých podmínkách během těžby v uranových dolech strom vůbec přežil. A ještě v takové kondici, jedná se o ovocný strom s ohromujícím obvodem kmenu 390 centimetrů a věkem okolo 300 let. Neumím si představit názornější naplnění motta naší ankety, kdy hledáme a oceňujeme stromy s nejsilnějšími příběhy,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža, koordinátorka z Nadace Partnerství.
Vítězný strom bude odborně ošetřen a bude reprezentovat Česko v mezinárodní anketě Evropský strom roku. V únorovém hlasování bude zastupovat Česko v konkurenci nejméně 14 dalších států. Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Foto: nadacepartnerstvi.cz
Zář 16, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Vědci z Fakulty životního prostředí ústecké univerzity zkoumají spáleniště v národním parku České Švýcarsko. V přírodní katastrofě vidí příležitost k nápravě minulých nevhodných zásahů člověka v místě. Hlavní snahou by podle vědců mělo být najít společnou řeč mezi obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem. Uvedl to ve zprávě zaslané dnes děkan Pavel Kuráň.
Požár v Českém Švýcarsku zasáhl 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo 6000 hasičů. Příčinou jeho vzniku se zabývá policie. Fakulta životního prostředí ústecké univerzity dlouhodobě zkoumá změny krajiny kompletního území Českosaského Švýcarska a se Správou národního parku České Švýcarsko úzce spolupracuje přes 20 let. Je podle děkana svědkem aktivit, kterými správa snaží komunikovat o veškerých opatřeních plynoucích z pozice ochránce i správce daného území. „Je to často velmi složité, neboť každá strana na danou situaci pohlíží ze svého pohledu,“ uvedl Kuráň.
Fakulta se zapojuje do pomoci při studiu obnovy lesa po požáru. Například katedra geoinformatiky jako první pracoviště v republice provedla komplexní snímkování požářiště pomocí multispektrální kamery. Díky těmto datům bude schopna sledovat vývoj a kvalitu vegetace nejen v oblastech postižených požárem. Spáleniště nabízí podle děkana unikátní prostor pro výzkum. Do zkoumání popela z hlediska obsahu minerálních a organických látek se již zapojili pracovníci katedry environmentální chemie a technologie. Studiem vzácných hub, které je možné vidět právě jen na spáleništích, a obnovou porostů se zabývají pracovníci katedry životního prostředí.
„Hlavní snahou po likvidaci požáru by nemělo být úsilí pouze hledat viníka. Tato přírodní katastrofa by měla lidi semknout, aby našli společnou řeč, snažili se v budoucnu nastolit rovnováhu mezi trvale žijícími obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem a nesnažili se jen prosazovat své zájmy,“ uvedl Kuráň. Podle vědců z fakulty životní prostředí je nyní příležitost napravit to, co člověk zhruba před 100 lety pokazil. Tehdy podle nich vysadil jehličnaté monokultury stejného stáří do oblastí, z hlediska sucha, nevhodných.
Autor: Fakulta ŽP, UJEP
Zdroj: ČTK
Zář 16, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Rostliny schopné přežít v extrémních vysokohorských podmínkách himálajského Ladaku ukazuje nová výstava v průhonickém zámku. Expozice přibližuje také výzkum těchto druhů, který provádí experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR. O výstavě za ústav informovala Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Ladak je nejméně osídlenou oblastí Indie, z hlediska přírody velmi cennou. Tým z Botanického ústavu tamní flóru studuje od 90. let.
Kvůli chladnému a suchému prostředí ve vysokých nadmořských výškách je v Ladaku nízká rozmanitost druhů. Podle expertů tam lze najít jen kolem 1250 druhů cévnatých rostlin. V Česku, které je o něco menší než Ladak, jich roste zhruba čtyřikrát více.
„Jedinečnost ladacké flóry tak nespočívá v počtu druhů, ale v přizpůsobení k extrémním podmínkám – rostliny mají různé anatomické, fyziologické a ekologické adaptace, které jim umožňují přežívat v nadmořské výšce až do 6 100 metrů nad mořem,“ uvedl Jiří Doležal, který působí v oddělení funkční ekologie a na výzkumu v Ladaku se podílí.
Ladak je podle akademiků pozoruhodnou a dlouhodobě stabilní biologickou laboratoří díky suchému podnebí a malému zalednění. Proto tam lze nalézt cévnaté rostliny nejvýše na Zemi. Tým z Botanického ústavu během dekád výzkumu tamní přírody popsal některé nové rostlinné druhy. Nyní vědci studují právě schopnost adaptace rostlin na extrémní prostředí, ale i to, jaký dopad na ně má klimatická změna.
Výstavu mohou lidé v průhonické Galerii Natura navštívit do 6. listopadu.
Autor: Botanický ústav AV ČR
Zdroj: ČTK
Zář 15, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V lesích Vysočiny teď roste hodně hřibů i další druhy jedlých hub, houbaři jich nosí plné košíky. Podle mykologů pomohlo vlhko a teplo, dobré podmínky pro růst hub by podle nich měly ještě nějakou dobu vydržet. V jihlavském Muzeu Vysočiny teď každé pondělní odpoledne funguje mykologická poradna, otevřená bude do konce října. Bohaté na druhy hub by tentokrát měly být podzimní houbařské výstavy, které budou koncem měsíce v Jihlavě, Havlíčkově Brodě nebo v Jemnici.
Jedna houbařka ČTK řekla, že v lesích nad Třeští našla minulou sobotu při procházce náhodou desítky zdravých hřibů. Na stejné místo se s úspěchem vracela i další dny. „Můžu říci, že houby rostou. Zejména ty druhy, co sbírají houbaři, to znamená hřib smrkový, hřib hnědý, hřib kovář,“ řekl Jiří Burel z Mykologického klubu Jihlava. Houby podle jeho zkušenosti začaly růst asi před dvěma týdny, minulý týden už to podle něj bylo vysloveně na košíky. V letošním roce je to na Vysočině podle Burela největší úroda hub.
Minulý rok houby na Vysočině moc nerostly. „Ale kdo pamatuje houby před pěti deseti lety, takovéhle vlny byly každý rok,“ uvedl k nynějšímu výskytu. Houby už podle havlíčkobrodského mykologa Jaroslava Kocmana letos místy byly i na začátku července. „Jak začala tepla, od půlky července do konce srpna nebylo prakticky nic,“ uvedl. Pak pomohly deště. „Věřím tomu, že ještě tak minimálně týden 14 dní houby určitě porostou, protože ta zásoba vláhy bude. Potom už setrvačností porostou i dál, protože v říjnu to podhoubí tak nevyschne jako třeba v červenci nebo srpnu,“ předpokládá. Nají se dají najít i druhy hub, které lidé tolik nesbírají, třeba holubinky. „I houby nejedlé, což zase zajímá nás mykology,“ dodal.
V havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny bude tradiční výstava hub od 26. do 28. září. Podle Kocmana by se pro ni tentokrát mohlo podařit dohledat i přes 300 druhů hub. „Věřím tomu, že v té době opravdu houby porostou a že nebudeme mít problém, jako třeba někdy v minulých letech, na tu výstavu něco nalézt,“ řekl. V houbařsky nejlepších předešlých letech bylo v Havlíčkově Brodě vystaveno k 350 druhům hub.
Na zámku v Jemnici na Třebíčsku bude výstava hub od 24. do 25. září, jihlavské Muzeum Vysočiny bude hostit výstavu hub od 30. září do 1. října.
Autor a zdroj: ČTK
Zář 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V brněnské botanické zahradě letos poprvé vykvetl více než stoletý kaktus, velký exemplář druhu echinokaktus Grusonův. Pro kvetení si shodou okolností vybral rok, kdy Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici slaví 100 let existence. Květy ale zůstávají otevřené jen krátce – jediný den.
„Vykvetl jeden ze dvou největších exemplářů, které v expozici kaktusů a sukulentů pěstujeme. Nejsou staré přesně 100 let, ale o trochu více. Byly zařazeny do sbírek při založení zahrady v roce 1922 a to už nebyly úplně maličké,“ popsala pracovnice zahrady Hana Ondrušková.
Echinokaktus patří mezi pěstiteli k oblíbeným druhům. Díky výrazným žlutým trnům mu přezdívají zlatá koule, anebo také stolička pro tchýni. Obvykle dorůstá výšky a šířky kolem jednoho metru. Ve volné přírodě je vzácný, přímo ohrožený, v botanických zahradách se mu dařívá dobře.
Relativně malé, jasně žluté květy se objevují na starších rostlinách, dosahují průměru čtyři až pět centimetrů a jsou řazené v kruhovitém prstenci na horní části rostliny. Jednotlivé květy se otevírají postupně a kvetou jen jeden den.
Ve sbírkách „grusony“ obvykle poprvé kvetou ve věku asi 20 let, pokud se pěstují přes léto venku. Brněnské rostliny jsou však celoročně ve skleníku, a tak si dávaly s kvetením na čas. První květ se objevil 24. srpna dopoledne. Kdy se otevře další, není jisté.
V botanické zahradě v pátek začíná pravidelná výstava sukulentů a dalších exotických rostlin, návštěvníci si v kaktusovém skleníku mohou prohlédnout i echinokaktusy. V největším skleníku – palmovém – finišuje rekonstrukce střechy.
Autor: Botanická zahrada Brno
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V Podyjí na Znojemsku se i letos mohou zájemci potěšit pohledem na rozsáhlé fialově rozkvetlé plochy vřesu obecného. Jsou ho desítky hektarů v pásu od Znojma až k rakouskému Retzu. Nejlépe dostupný je přímo ze Znojma. Po suchých letech letos kvete obzvlášť pěkně. Vřes rozkvétá postupně a pokvete zhruba do konce září.
Podyjská vřesoviště patří k unikátům české přírody. Nikde jinde v tuzemsku zájemce nenajde větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než právě v Podyjí. Letos vřes navíc podle ochránců přírody kvete ukázkově a z pohledu předchozích suchých let neobvykle pěkně. A fialová vřesoviště v tomto čase vypadají podle nich jako na obrazech z 19. století. „Ty plochy nejsou nijak souvislé, je to pás vřesovišť, který začíná u Znojma a vede zhruba po rakouské městečko Retz,“ popsal ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Významným vlivem, který po staletí formoval podobu vřesovišť, byla z dnešního pohledu intenzivní pastva dobytka. „V podzimních měsících se navíc suchá tráva, kterou zvířata nespásla, vypalovala. Tím si naši předkové připravovali pastvinu na další rok. Díky poloze regionu na hranici květenných oblastí a pestrosti neživé přírody jsou zdejší vřesoviště unikátní a druhově mimořádně pestrá,“ popsal botanik správy Radek Němec.
K nejzajímavějším ukázkám podyjských vřesovišť patří Staré vinice u Havraníků. Mírný balvanitý svah pokrývají porosty vřesu a řídkých stepních trávníků. Havranické vřesoviště má přes 100 hektarů, žije zde například vzácná teplomilná stepní flóra i fauna. Dominantu tvoří traviny jako kostřavy či ostřice nízká, nebo keříky vřesu obecného a kručinky chlupaté. Vyskytují se tam však i vzácné a chráněné druhy rostlin jako koniklec velkokvětý, divizna fialová, smil písečný a kavyl Ivanův, ze živočichů kudlanka nábožná, stepník rudý, dudek evropský nebo strnad zahradní.
Drobná dřevina vřesu vykvétá pozdě v létě, v současné době je kvetení na vrcholu, květy budou k vidění zhruba do konce září. „Vykvétá postupně, není to časově ohraničeno třeba na týden. Do konce září ještě určitě pokvete,“ uvedl ředitel. Doplnil, že rozkvetlý vřes je nejlépe přístupný hned od Znojma, a to na Kraví hoře. „Vede tam značená cesta, zájemce se tam ze Znojma dostane pohodlně pěšky,“ popsal ředitel.
Komu se nechce jít na procházku nebo ho zajímá, jak vlastně krajina v okolí Znojma vypadala v minulosti, může zavítat na výstavu krajinářských obrazů z Podyjí a pohledů do krajiny okolí Znojma. Přehlídka Obrazem do krajiny se v Domě umění na Masarykově náměstí ve Znojmě koná do 20. listopadu.
Národní park Podyjí spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším oblastem Jihomoravského kraje. Je oblíbeným místem pro pěší a cyklisty. Na české straně národního parku je vybudováno téměř 80 kilometrů pěších turistických tras a stejně cykloturistických tras. Přes území parku vedou i dvě trasy pro turistiku na koních.
Autor: Národní park Podyjí
Zdroj: ČTK
Srp 18, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Ústecký kraj omezil těžbu dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Ekologická organizace Greenpeace se ale proti rozhodnutí odvolala k ministerstvu životního prostředí, žádá ještě přísnější postup. Organizaci vadí postup státního podniku Lesy ČR, který podle Greenpeace ve zmíněné oblasti letos na jaře vykácel přes 200 let staré vzácné buky bez platného povolení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové šlo o výběrný způsob těžby a kácely se jen jednotlivé stromy za účelem obnovy bučin.
„Oceňujeme, že v případě Lesů ČR kraj výrazně omezil těžbu. Ale odvoláváme se proti veškeré těžbě, která není odůvodněná bezpečností. Je totiž podle nás zbytečná a vede pouze k dalšímu narušení místních unikátních lokalit,“ sdělila koordinátorka kampaně za záchranu bučin z Greenpeace Nikol Krejčová. „Nesouhlasíme především s masivním kácením lesů mezi obcemi Meziboří a Litvínov, kde má jít k zemi na některých místech až polovina stromů,“ doplnila.
Nynější rozhodnutí krajského úřadu podle Greenpeace zachránilo před pokácením stovky stromů starších 130 let. Kraj v plném rozsahu povolil těžbu z bezpečnostních důvodů pouze okolo silnic a domů, naopak zcela zamítl kácení v oblasti budoucí přírodní památky Pekelské údolí, uvádí organizace. U ostatních porostů byla podle Greenpeace těžba snížena na deset procent objemu dřeva.
Ani s tak omezeným kácením ale ekologové nesouhlasí. Každá těžba dřeva v této evropsky významné lokalitě podle Greenpeace vede kromě ztráty stromů také ke ztrátě stanovišť vzácných a chráněných druhů ptáků, netopýrů a brouků. Organizace navrhuje podrobný průzkum lokalit, kterých se má kácení týkat, aby na místě mohlo zůstat co nejvíce stromů.
Greenpeace se již dříve obrátila kvůli kácení ve Východním Krušnohoří například na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Po ČIŽP organizace žádala mimo jiné zákaz těžby porostů. Zástupkyně mluvčího ČIŽP Miriam Loužecká řekla koncem července, že se inspekce podnětem zabývá a čeká na posudky.
Organizace Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
