Srp 17, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Jen 30 kilometrů od Brna pěstují v Přibicích dva nadšenci stovky subtropických rostlin a provozují Exotickou zahradu. Je nejen atraktivním turistickým cílem, ale i vyhledávaným místem pěstitelů, kteří si jezdí kupovat sazenice. Dlouhá léta pěstoval Miroslav Effenberger rostliny na zahradě u svého domu, ale čím dál vyšší zájem návštěvníků i pěstitelů jej dovedl k tomu, že nedaleko koupil starý dům s velkým pozemkem a proměnil je na zahradu o ploše 2000 metrů čtverečních. V letní sezoně přijde denně nejméně 100 lidí, řekl Effenberger.
Subtropické rostliny podle něj prodává v Česku více lidí, ale jen on je pěstuje a díky mnohaletým zkušenostem zákazníkům radí i při pěstování a ošetřování rostlin. Různí obchodníci jen sazenice dovezou, prodají a přes zimu nic nemají. „My pěstujeme trvale, takže je zřejmé, jaké rostliny a jak přečkají zimu,“ řekl Effenberger. Před dvěma lety začal spolupracovat s Jiřím Michnou, díky čemuž se rozvoj zahrady zrychlil.
O zákazníky nemají nouzi. Kvůli změně klimatu, oteplování a mírnějším zimám se stále více lidí zajímá o pěstování palem a dalších rostlin, které dříve znali ze Středomoří. Na první pohled by se mohlo zdát, že kamenem úrazu budou teploty pod nulou, ale podle Effenbergera řada rostlin slabší mrazy velmi dobře snáší. V případě silnějších mrazů stačí choulostivější rostliny přikrýt kvalitní mrazuvzdornou ochranou, některé je třeba přenést do míst, kde neumrznou.
V zahradě jsou jak různé okrasné palmy, tak také řada rostlin produkujících plody. „Nejoblíbenější jsou fíky, které na jihu jižní Moravy mohou růst bez jakékoliv ochrany v zimě. Hodně také vydrží bezvadné čínské datle a děti je milují,“ poznamenal Effenberger. Pěstuje také granátová jablka, olivy, citrusové plody, avokáda, pistácie či manga. A pořád hledá nové rostliny, kterými by mohl zahradu obohatit. Dvakrát ročně jezdí do Španělska, kde nakupuje semena i sazenice a konzultuje s kolegy, kteří mají s pěstováním letité zkušenosti, vydává se i do Itálie. „Díky množství rostlin, které máme, jsme také schopni zákazníkům nabídnout obvykle nižší cenu než jiní obchodníci,“ řekl Effenberger. Některé rostliny už má v zahradě i 30 let.
Subtropické rostliny jsou pro něj celoživotní láskou. První datlovník vysel už v roce 1986 jako chlapec, který se stal sotva školákem. Ve 12 letech měl svoji první výstavu kaktusů a v roce 1990 vypěstoval první fíky, za dalších pět let sklízel banány. Postupně rozšiřoval počet pěstovaných druhů a studium na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity se pro něj díky zkušenostem stalo spíše formalitou. V nové zahradě má dva skleníky, jeden prodejní a druhý pěstební. Je v ní i jezírko s okrasnými rybami a skalky s dalšími exotickými rostlinami. Od dubna do června je zahrada otevřená denně, do září denně mimo pondělí, ale navštívit se dá po domluvě i v jiných měsících.
Autor: M. Effenberger
Zdroj: ČTK
Srp 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu mezinárodního konsorcia s českou účastí. Podle vědců jsou nejrozmanitější tropické lesy v Amazonii, mezi lesy mírného pásma má prvenství oblast středního Chile. O výzkumu, na kterém spolupracovalo 249 expertů z 50 zemí, dnes informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK). Studii publikoval prestižní časopis Nature Ecology and Evolution.
Podle vědců sice ekologické pravidlo uvádí, že se počty druhů směrem od pólů k rovníku zvyšují, neplatí to však univerzálně. Experty tedy zajímalo, co může ovlivňovat lokální biodiverzitu. Členové konsorcia podle PřF UK nasbírali data o více než 55 milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, což je množství, které reprezentuje 97 procent lesních ekosystémů světa. Následně soubor analyzovali a podrobně popsali, jak směrem od subarktických oblastí k rovníku stoupá druhová diverzita stromů v lesích.
Ze zjištění plyne, že druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než s kterou počítaly dosavadní modely. Zatímco většina odborníků předpokládala, že druhová bohatost stromů závisí téměř výhradně na teplotě a srážkách, studie ukázala, že v tropických ekosystémech diverzitu stromů výrazně ovlivňují i půdní podmínky, členitost terénu v tropickém prostředí a dlouhodobé působení člověka na ekosystémy. Právě tato kombinace je podle expertů klíčová pro nečekaně velkou rozmanitost stromů v tropických ekosystémech.
„Druhově nejbohatšími se ukázaly být lesy v Amazonii s více než 200 druhy stromů na hektar. Nejrozmanitější lesy mírného pásma s až 50 druhy na hektar najdeme ve středním Chile,“ uvedl Štěpán Janeček z katedry ekologie PřF UK. „Naše středoevropské lesy jsou v porovnání s obdobnými zeměpisnými šířkami v jižní i severní Americe a v Asii poměrně druhově chudé,“ dodal.
Podle jeho kolegy Roberta Tropka tuzemští vědci pro projekt také dodali data z Kamerunské hory v jihozápadním Kamerunu, „Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ popsal. Za Česko na výzkumu spolupracovali i experti z Akademie věd ČR, konkrétně z Biologického centra a Botanického ústavu, a několika dalších institucí.
Podle odborníků jsou data a výsledky studie důležité pro ochranu lesů. „Tropické lesy jsou z globálního hlediska velmi významnými ekosystémy, jejich současný úbytek je však bezprecedentně silný. To pozorujeme i při dlouhodobých výzkumných projektech v Kamerunu a dalších oblastech Afriky,“ dodal Tropek.
Autor: PřF UK
Zdroj: ČTK
Srp 5, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Dosud neznámý proces, který ovlivňuje aktivaci některé sady genů při vývoji rostlin, objevili vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k tomu, že nově objevený proces souvisí s produkcí semen, mohl by v budoucnu otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí.
Na výzkumu pracovali buněční biologové Albert Cairó a Karel Říha. Proces, který jako první objevili, se odehrává na konci meiózy, tedy specializovaného buněčného dělení, které je nezbytné pro pohlavní rozmnožování rostlin a umožňuje vývoj zárodečných buněk a pylu.
„Nyní víme, že buňka obsahuje nejen tradiční organely ohraničené membránou, ale mnoho molekulárních procesů se odehrává uvnitř méně definovaných bezmembránových organel, nazývaných biokondenzáty. Během posledních deseti let začala věda rozpoznávat význam těchto biokondenzátů,“ uvedl Cairó s tím, že objev jeho týmu ukazuje funkci těchto biokondenzátů na konci meiózy.
Primárním posláním laboratoře Karla Říhy je osvětlit základní biologické procesy úzce spojené s rozmnožováním rostlin a tvorbou semen, což se u mnoha plodin promítá do výnosu. „Výsledky našeho výzkumu ukazují, že biomolekulární kondenzáty hrají důležitou roli v rozmnožování rostlin a jejich chování je také ovlivňováno stresovými podněty. Je tedy zřejmé, že náš objev může ukázat na nové strategie vedoucí k vývoji kultivarů plodin, které jsou lépe uzpůsobeny rychle se měnícím klimatickým podmínkám,“ dodal Cairó.
Výzkum trval osm let a pro studium rostlinné meiózy, které je obzvlášť komplikované, museli vědci vyvinout vlastní metodu pro sledování tohoto procesu v reálném čase. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Science.
Autor: CEITEC (Masarykova univerzita v Brně)
Zdroj: ČTK
Srp 4, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Stromům ve městech, které jsou vysazené podél silnic nebo v dlažbě, se snaží pomoci vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Stromy trpí nevhodným složením i utužením půdy v kombinaci se suchem a teplem. Jednou z možností, jak jim pomoci je využití takzvané injektáže.
„Podmínky pro život dřevin v městské zástavbě se dlouhodobě zhoršují. Negativním faktorem je například stav půdy, která mnohdy vykazuje nevhodné složení a utužení. Kořeny mají v půdě málo prostoru, jsou atakovány chemickými látkami, trpí nedostatkem vody a kyslíku. Nedostatečný rozvoj kořenů brání i celkovému růstu koruny. Stromy tak nejsou vitální a snadněji podléhají chorobám a škůdcům,“ uvedl Petr Salaš ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.
Injektážní zařízení pomáhá zlepšit prostředí v kořenové zóně stromů, protože půdu tlakem vzduchu provzdušňuje. Do takto provzdušněné půdy pak lze vstříknout hydroabsorbenty, hnojiva a další přípravky.
„Náš tým od roku 2019 zakládá a hodnotí na různých stanovištích dlouhodobé experimenty. V této odborné činnosti úzce spolupracujeme se správci zeleně v Brně a Znojmě (Veřejná zeleň města Brna a Městská zeleň Znojmo). V kořenové zóně vybraných pokusných stromů měříme speciálními čidly teplotu a vlhkost půdy, hodnotíme vitalitu dřevin a vybrané fenologické parametry. Domníváme se, že metoda injektáže může přispět ke zlepšení stavu zeleně ve městech, zejména na exponovaných stanovištích,“ uvedl Salaš.
Na stavu stromů ve městech se podepisuje globální změna klimatu, která má v Česku podobu dlouhých období sucha střídaných přívalovými dešti, při nichž půda nestihne vodu vsáknout a velká část z ní tak odtéká. To sucho v půdě prohlubuje. V městských stromořadích je navíc půda velmi utužená a nekvalitní, což znemožňuje pronikání vody ke kořenům. Podle některých vědců bude mít změna klimatu do budoucna vliv i na výsadbu a skladbu stromů ve městech. Bude zapotřebí hledat nové kultivary dřevin, které budou odolnější extrémním městským podmínkám, takže se bude i nadále zvyšovat zastoupení nepůvodních druhů dřevin.
Autor: Mendelova univerzita
Zdroj: ČTK
Srp 1, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Správa národního parku České Švýcarsko chce ponechat obnovu lesa po rozsáhlém požáru převážně na přírodě. Vysazovat dřeviny ve velkém nemá v plánu. Oheň zasáhl 1060 hektarů ploch, na kterých rostly hlavně smrky.
„Pokud jde o obnovu lesa, bude maximum ponecháno na přírodě. Teď si vybíráme, jestli to bude dělat příroda dobře a zadarmo, nebo jestli tam bude člověk pomáhat za peníze a blbě,“ řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Přirozené zmlazení je podle správy parku nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem náhrady za shořelé porosty. Pokud by vysadili stromky, zmlazení by je podle Salova v příštích letech začalo utlačovat a správci parku by museli stále vytvářet životní prostor pro výsadbu.
Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit. Dnes podle Salova nikdo nepozná, že na místě hořelo. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, břízy dorostly do pětimetrové výšky, dnes mohou mít podle strážců parku kolem deseti metrů a les je velmi hustý.
Ze satelitních snímků požářiště vyplynulo, že ohni, u kterého desátým dnem zasahují hasiči, odolaly některé listnaté stromy, a to hlavně v případě, že byly ve větší skupině. Listnaté stromy nejsou tolik bohaté na různé silice a pryskyřice, které dobře hoří.
Autor: Správa národního parku České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Čvc 30, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Náklady na likvidaci požáru v Národním parku České Švýcarsko dosáhnou stovek milionů, řekl dnes na místě novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O možné náhradě ušlých zisků podnikatelů se bude teprve jednat až v následujících týdnech, až se ukáže, jak velký výpadek turistického ruchu bude. Ministerstvo pro místní rozvoj je připravené vypsat titul na sanaci škod na infrastruktuře obcí.
Stát podle Rakušana uvolní v první fázi 100 milionů korun na obnovu národního parku. Zásah hasičů se bude podle něj hradit z rezervy státního rozpočtu, která činí sedm miliard korun. Větší škody na hasičské technice podle něj zatím nevznikly, hasiči evidují například jen drobná poškození vozů.
„Starostové, ale to až ve chvíli, kdy skončí ten požár, budou kontrolovat, jestli infrastrukturně ty obce jsou poničeny, jak fungují sítě a podobně, jestli jsou v provozu, nebo jsou také postiženy tím požárem. A tady samozřejmě ministerstvo pro místní rozvoj je připraveno vypsat velkorysý titul, který tyto škody bude připraven velmi rychle sanovat,“ řekl Rakušan.
O kompenzacích škod podnikatelům se zatím debata podle Rakušana nevedla, na řadu má přijít až v dalších týdnech. Na soukromém majetku podle něj velké škody nevznikly, v Mezné shořely tři domy, v Hřensku se veškerý majetek podařilo uchránit.
Les v národním parku začal hořet v neděli a požár se rozšířil i přes hranice do Saska. Podle satelitních snímků požár zasáhl území o rozloze 1060 hektarů. Ode dneška platí zákaz vstupu do lesa na vybraném území národního parku, který vydal děčínský magistrát.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 27, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Kvůli odstraňování kůrovcem napadeného dřeva u Černého a Čertova jezera na Šumavě doporučují lesníci turistům, aby zvolili jinou trasu. Kůrovcové dřevo aktuálně zpracovávají v hospodářských lesích u Železné Rudy v místech, kudy vede i oblíbená Stezka Českem. V porostech se těží a na některých cestách jezdí kamiony naložené dřevem a další těžká lesní technika. Lesníci nechtějí oblast uzavřít, ale návštěvníky žádají o velkou opatrnost a pochopení, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„Musíme napadené dříví zpracovat, asanovat a z lesa odvézt. Jen tak se brouk nerozšíří a ze zdravých stromů nebudou souše,“ uvedl železnorudský lesní správce Lesů ČR Petr Najman. Přestože je lokalita zejména v létě velmi navštěvovaná turisty, lesníci zatím neuvažují o žádosti adresované státní správě, která by lokalitu kvůli bezpečnosti uzavřela.
„Práce musíme dokončit, to je jasné, ale taky chápeme návštěvníky a věřím, že i oni nás. Je důležité, aby nechodili do míst, kde se těží a kde se pohybují odvozní a další stroje. Jde o bezpečnost, takže doporučuju zvolit jinou trasu,“ doplnil Najman. Práce podle jeho odhadu potrvají v lokalitě do konce září.
Jde celkem o několik kilometrů cest na žluté turistické trase a na naučné stezce Sklářská, například na části Jezerní cesty, takzvané Horizontálce vedoucí k Černému jezeru, dále pak od rozcestníku pod Malým Špičákem k Čertovu jezeru a také po Spodní i Horní jezerní cestě.
Autor: Lesy ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Provozovatelé Pohádkové zahrady v Pardubicích, ve které se starají o opuštěná zvířata, na podzim vysázejí na vycházkové ploše stromy. Rozšíří tam místa, kde se návštěvníci i zvířata mohou v letních horkých dnech ukrýt do stínu. Zvířata v létě jsou aktivní ráno a večer, kdy teploty nejsou tak vysoké, přes den pak odpočívají ideálně ve stínu, řekla Vojířová. Zahrada se stará se převážně o hospodářská zvířata, zachráněná z nevhodných podmínek. Je jich asi 200. Zařízení se ale také stalo záchrannou stanicí pro divoká zvířata, lidé tam nosí například zraněné ptáky.
„Spolupracujeme se záchrannou stanicí Žleby a Pasíčka. Lidé z Pardubic a okolí volají nás, nosí nám nalezená divoká zvířata. Zachráněnou sýkorku nemohu dát mezi papoušky, proto stavíme novou voliéru. Lidé nám přes sezonu přinesou tak deset zvířat měsíčně, ideální je, když je po vyléčení pustíme zase do přírody,“ řekla provozovatelka Romana Vojířová.
Bažantnice je skoro hotová, bude v klidné části zahrady pod stromem. Bažanty často srazí auto, mladé jedince pak třeba uloví a poraní pes. „Je to více než pětimetrová voliéra, je vysoká, bažanti potřebují klid, nestresovat se, na strom si mohou vylétnout,“ řekla Vojířová. Zahrada se snaží být připravená na všechny varianty, mít zázemí pro maximum druhů drobných zvířat.
„Snažíme se pomoci rychle. Nová voliéra bude stát 100.000 korun, zaplatíme ji z burzy filantropie. Peníze se snažíme získávat s dotačních projektů. Máme vstupné. Také nám hodně pomáhají dobrovolníci tím, že se starají o zvířata,“ řekla Vojířová.
Hodně zvířat není v Pohádkové zahradě v ohradách, ale chodí volně po areálu. Lidé si mohou pohladit či nakrmit koně, oslíka, kozy a nebo prase Olivu. Ve voliérách jsou například handicapovaní papoušci nebo osiřelé chůvičky, kterým zemřel majitel a dědicové je nechtěli.
„Máme například hrdličky od kouzelníka. Když zestárl, nevystupoval, měl ptáčky zavřené v krabici na balkoně. Lidé nám zavolali, řekli o nich. Papoušci jsou často bez nožiček, mají špatná křidýlka,“ řekla Vojířová.
Jeden z novějších obyvatel zahrady je mýval Jája, zatím je v kleci sám, po kastraci mu chtějí pořídit samičku, aby měl společnost. Sameček byl součástí chovu exotických zvířat, majiteli ale zemřela manželka, tak se rozhodl, že všechna zvířata prodá. Mývala nikdo nechtěl, dodala Vojířová.
Autor: Pohádková zahrada
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období, řekl Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle Krejzy mohlo sice požár urychlit, že v lesích zůstalo ležet dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.
Krejza řekl, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. „Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit,“ popsal vědec. Jako pionýrské jsou označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.
„A pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin,“ dodal Krejza.
Upozornil, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. „U nás je nejtypičtějším příkladem dub,“ uvedl expert. Na plochách, do kterých mohou lesníci zasahovat, se podle Krejzy dá jít zpočátku podobnou cestou jako ve striktně chráněných zónách. „Lesníci mají možnost tam vysít přípravné dřeviny, ale s nimi je do budoucna určitě třeba pracovat. Tím, že se přípravné porosty pionýrských dřevin rozvolní a bude se tam vnášet finální dřevina,“ popsal Krejza s tím, že musí jít opět o vhodnou skladbu druhů.
„Většinou i na takto zasažených plochách něco přežije. A to co tam přežije, je schopné i nějakou budoucí generaci založit. Takže já věřím, že plochy se rychle zazelení, ať buření nebo pionýrskými dřevinami,“ uvedl vědec. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.
K tomu nakolik mohlo rozšíření požáru ovlivnit vytěžené dřevo napadené kůrovcem ležící v lesích, Krejza uvedl, že jde o jeden z faktorů. Dalšími jsou horké teplotní vlny, nedostatek srážek i samotné založení požáru. „Když tam zůstanou kmeny, do toho spousta dřeva po kůrovci, tak je oheň nejspíše schopen se šířit daleko rychleji,“ konstatoval vědec.
Starosta města Krásná Lípa Jan Kolář dnes řekl, že oheň nemusel České Švýcarsko zasáhnout v takovém rozsahu, pokud by napadené dřevo v lesích nezůstalo. Podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova by ale mimo jiné bylo nutné odvézt z lesů i vrstvy dekády staré hrabanky, která dobře hoří.
Požár v Národním parku České Švýcarsko, který vypukl v neděli, zatím nemají hasiči pod kontrolou. Dnes byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu, který umožňuje povolat k zásahu jakýkoliv potřebný počet jednotek. Nyní je jich v terénu 80, což je celkově přes 400 hasičů, pomáhají mimo jiné i letadla.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Čvn 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.
Ústav vyhodnocuje míru takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí, na reprezentativním vzorku více 10.000 dospělých stromů, tedy stromů starších 59 let. Podle míry ztráty se rozdělují do čtyř kategorií. V českých lesích stále převládají jehličnaté stromy, podle dat ministerstva zemědělství v roce 2020 zabíraly přes 70 procent plochy lesů.
Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, kterým chybělo 11 až 25 procent listí a 26 až 60 procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř 13 procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než 11 procent listí a jsou považovány za zcela zdravé.
Podle vědců za špatný zdravotní stav stromů může hlavně sucho, kůrovcová kalamita a znečištění ovzduší. V českých lesích je početně nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, který roste na téměř polovině plochy lesů. Petr Fabiánek z VÚHLM upozornil na to, že od od roku 2009 se smrky postupně zotavovaly, ale v roce 2015 přišla změna k horšímu hlavně kvůli kůrovci, který se rozšířil na celé území ČR i do poloh s nadmořskou výškou přes 900 metrů.
Podle monitoringu loni přes 60 procent smrků spadalo do kategorie stromů, kterým chybí 26 až 60 procent jehličí. Aktuální situace může být i horší, než ukazují data. „Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení,“ dodal Fabiánek.
V ČR se podle Českého statistického úřadu loni vykácelo přes 30 milionů metrů krychlových dřeva a přes 86 procent vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Na České zemědělské univerzitě vznikl projekt s názvem Chytrá lesní krajina, který studuje, jak se bude česká příroda v budoucnu měnit a jak se lze na změny připravit s využitím moderních technologií.
Vznikl pilotní projekt na rozloze 1725 hektarů v okolí Jevan ve středních Čechách, kde bude do přírody instalována síť senzorů, které budou sbírat data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Vyhodnocovat je má umělá inteligence v datovém centru, kam se budou údaje přenášet pomocí 5G sítě. Projekt počítá také s využitím dronů.
Autor: VÚLHM
Zdroj: ČTK
