Čvn 16, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a organizace Čmelák – Společnost přátel přírody. Podle ministerstva je nastavení výsledkem dohody se zemědělci.
Nevládní organizace si od ministerstva vyžádaly návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí o podobě zemědělské politiky na další dotační období mezi lety 2023 až 2027. Komise na začátku května poslala ČR obsáhlý dokument s připomínkami, podle kterého by měl plán být více ambiciózní v nastavení ekoschémat.
Ekologové upozorňují na to, že komise požadovala, aby nastavení dotací více motivovalo zemědělce k aktivitám nad rámec základních podmínek pro jejich získání. Ministerstvo podle nich takový návrh stáhlo. „Z nám nepochopitelných důvodů se snaží (ministerstvo) zabránit využití peněz na účinnou ochranu a podporu pestré zemědělské krajiny. Například Německo bude své zemědělce motivovat k vyčlenění až deseti procent mezí, remízků či úhorů, zatímco u nás jsme na pouhých třech procentech,“ uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha.
V následujícím období má být na ekoschémata vyčleněno 30 miliard korun. V celé EU by také postupně mělo do roku 2030 být vyčleněno deset procent orné půdy na neprodukční plochy jako jsou krajinné prvky, takzvané úhory, plochy půdy ponechané ladem i například ochranné pásy okolo vodních toků nebo plochy rozdělující monokultury. Do neprodukčních ploch se počítají i plodiny vázající dusík a meziplodiny. Těmi bylo podle zemědělského experta Hnutí Duha Martina Střelce doposud osázeno přes 90 procent povinných neprodukčních ploch.
Ekologické organizace kritizují, že návrh na podobu ekoschémat nepodporuje vznik krajinných prvků jako jsou remízky, meze nebo mokřady ani péči o ně. Podpora neprodukčních ploch podle nich také jde velmi málo nad rámec podmínek, které musí splňovat všichni zemědělci. Kritizují i podobu ochranných pásů kolem vod, které mají bránit splachování pesticidů do vody, s nimiž se podle nich počítá jen v omezeném množství.
Organizace se také ohradily vůči postoji ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) k možnému odkladu zavádění ekologických opatření jako je střídání plodin nebo vyčlenění neprodukčních ploch. Na konci května resort uvedl, že požaduje pro další dotační období v některých ekologických požadavcích na zemědělce větší flexibilitu. „Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě,“ uvedl Nekula. Podle ekologů tím riskuje zhoršení biodiverzity a kvality půdy.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ke kritice ekologů uvedl, že připravené nastavení dotací je reakcí na dohodu se zemědělskými nevládními organizacemi a ministerstvem životního prostředí.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Čvn 1, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé už mohou nominovat kandidáty do dvanáctého ročníku soutěže o nejkrásnější alej roku, a to do podzimu. V tiskové zprávě to za pořadatelské sdružení Arnika uvedla Kristýna Dušák. Loni vyhrála lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty.
Navrhnout stromořadí do soutěže mohou zájemci na webu www.alejroku.cz, a to zasláním fotografie, případně i připojením příběhu nebo popisu. Nominace je možné podávat do konce října, poté bude hlasovat veřejnost.
„Rádi bychom se o přihlášených alejích v novém ročníku dozvěděli ještě o něco více. Pro nás to totiž nejsou ‚jen‘ stromy, ale často němí svědci událostí napříč staletími. Stromořadí mohou být samozřejmě i mnohem mladší, ale určitě se najde nějaká zajímavost, která je doprovází. Budeme rádi, když nám nominující pomohou tyto zajímavé příběhy vypátrat a třeba se spojí s místními kronikáři či pamětníky, kteří mají většinou obdivuhodné místní znalosti,“ uvedla hlavní organizátorka Klára Ondrigová.
Přihlášku může do ankety zaslat kdokoli – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. „Připravili jsme také několik novinek. V benefičním e-shopu si lidé mohou nově zakoupit plátěnou tašku Alej roku a podpořit tak naši činnost. Webová stránka ankety je obohacena o základní informace pro lidi, kteří chtějí vysadit nebo zachránit stromy třeba ve svém městě, obci či volné krajině a v průběhu léta se na webu navíc objeví mapa všech doposud nominovaných alejí,“ doplnila Ondrigová.
Loni o jedenáctý titul soutěžilo nominovaných 93 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky. Zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Hlasovalo pro ni 999 lidí.
Autor: Arnika
Zdroj: ČTK
Kvě 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V loňském roce bylo v českých lesích vysazeno 40.679 hektarů nových porostů, meziročně o sedm tisíc hektarů více. V novodobé historii ČR je to rekordní hodnota. Vytěžilo se 30,3 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2020 je to o 5,5 milionu metrů krychlových méně. V tiskové zprávě o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
V českých lesích pokračuje obnova hlavně po rozsáhlých kalamitách, 86,9 procenta vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Meziročně bylo vytěženo o 7,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví méně.
Nejvíce se těžily jehličnaté dřeviny, z celkového objemu vytěženého dřeva tvořily 94,9 procenta. Mírně narostl objem vytěžených listnatých dřevin, kterých se vytěžilo 1,5 milionu metrů krychlových. Z jednotlivých dřevin převažoval smrk, který tvořil 85,1 procenta. Sedm procent tvořila borovice, modřín a buk tvořily 2,2 procenta vytěženého objemu.
Nejvíce dřeva se, podobně jako v minulých letech, vytěžilo na Vysočině. V kraji se vytěžilo 7,4 milionu metrů krychlových dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého v celém Česku.
Podle výkonného ředitele společnosti Uniles Petra Jelínka pokles těžby způsobil výrazný růst cen dřeva kvůli menší nabídce na trhu. „Pozorujeme rostoucí poptávku po palivovém dříví. Loni se zvýšila o 30 procent. Důvodem jsou rostoucí ceny energií a obavy z nedostatku plynu,“ uvedl. Firma očekává, že letos bude těžba klesat.
Během zalesňování převážily plochy nově osázené listnatými dřevinami, z celkové plochy je to 52,1 procenta. Z jednotlivých druhů stromů byl nejvíce použit smrk, který byl vysazen na téměř 30 procentech zalesněné plochy. Na více než 24 procentech plochy byl vysazen buk, na 17 procentech dub a na téměř osmi procentech byla vysazena borovice.
Při zalesňování se spotřebovalo 244 milionů sazenic. Průměrně se spotřebovalo šest tisíc sazenic na hektar. Nejvíce nových stromů bylo vysazeno na Vysočině, kde bylo zalesněno 9310 hektarů lesů, což je téměř 23 procent zalesněné plochy po celém Česku.
Kromě sadby malých stromků a zasévání semen do půdy pokračovala loni také přirozená obnova lesů. Meziročně se přirozenou cestou obnovilo 9111 hektarů porostů, meziročně je to o 2496 hektarů více.
Lesní pozemky na konci roku 2021 zaujímaly plochu 2,678.804 hektarů, z toho státní lesy tvoří 54 procent plochy.
Autor: ČSÚ
Zdroj: ČTK
Kvě 30, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák – Keprník v Jeseníkách, jejichž část loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha zrušilo ministerstvo životního prostředí. Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků se díky novým výjimkám zvýšila v oblastech s nejcennější jesenickou přírodou rozloha klidových a bezzásahových území na 2424 hektarů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) naopak tvrdí, že plocha těchto území se nezměnila.
„Rozhodnutí, která naše agentura vydala, zohledňují formální požadavky ministerstva životního prostředí. Rozsah porostů, ve kterých by se kůrovec mohl vyskytovat a ve kterých se proti kůrovci nebude zasahovat, se v zásadě nemění. Jejich vymezení vychází z odborných hodnocení a v žádném případě není předmětem licitací s účastníky řízení,“ řekla Karolína Šůlová z AOPK, pod kterou Správa CHKO Jeseníky spadá.
Bačík uvedl, že plocha klidových a bezzásahových území v Jeseníkách se díky odvolání ekologických organizací a následné úpravě výjimek pro kůrovcovou těžbu výrazně zvýšila a zásahy proti kůrovci jsou možné jen na menšinové ploše rezervací. Například v rezervaci Králický Sněžník, která má rozlohu 1718 hektarů, byly loni na jaře podle Bačíka protikůrovcové zásahy zakázány jen na pěti procentech plochy lesů a nyní se omezení týkají poloviny jejich rozlohy.
„Podařilo se nám zachránit více než 2400 hektarů divoké přírody, a to je revoluční přístup v rámci celé ČR. Jako neziskovky ale nemůžeme pořád dělat práci za neschopné vedení Správy CHKO Jeseníky a očekáváme, že MŽP tyto úředníky co nejdříve odvolá,“ uvedl Bačík.
Podle Šůlové je třeba údaje o rozloze bezzásahových území správně interpretovat. „Mohli bychom být potěšeni, že tentokrát naše rozhodnutí Společnost přátel Jeseníků ocenila. Avšak zjevně k tomu postačilo pouze uvedení opticky většího čísla, kdy k plochám, kde se nebude proti kůrovci zasahovat, byly připočítány plochy s porosty kleče, alpinské trávníky či mlaziny, kde žádné zásahy proti kůrovci nepřipadají ani nepřipadaly v úvahu, protože tam žádný kůrovec není,“ uvedla.
Ani v případě takzvané zóny A v nejcennějších oblastech rezervací se podle Šůlové nejedná o klidová či bezzásahová území. „Například se tu vyřezává v Jeseníkách nepůvodní kosodřevina, ochrana přírody zde podporuje pastvu krav a ovcí s cílem udržet pestré společenství rostlin. Proto konstatování, že se jedná o klidové či bezzásahové území, jen dokazuje velké nepochopení problematiky managementu jesenického vysokohoří,“ podotkla.
Ekologové a správci lesů se dlouhodobě neshodnou na tom, zda je nutné kvůli kůrovcové kalamitě kácet stromy i v jesenických rezervacích. Ekologové a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy ponechat vlastnímu osudu.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Kvě 27, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Stále se zvyšující stavy zvěře způsobí v lesích po celém Česku velké škody hlavně na mladých stromech. Podle statistiky zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů z kontrolních stanic je v oplocených částech lesů, kam zvěř nemá přístup, v 63 procentech případů větší počet malých stromů než stromů na volné ploše. V tiskové zprávě o tom informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Poškození zvěří má velký vliv na rozmanitost druhů v lesích a ztěžuje úspěšnou obnovu lesů pro kůrovcové kalamitě, dodal.
Vlastnící lesů, kteří mají více než 50 hektarů, mají ze zákona povinnost umísťovat na každých započatých 500 hektarů minimálně jednu kontrolní a srovnávací plochu. Ústav z těchto údajů vychází při hodnocení poškození lesů. „Exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data ukazují ohromující rozsah poškození malých stromků zvěří,“ uvedl.
Šetření se uskutečnilo na 1383 kontrolních plochách. Ústav upozorňuje na to, že na většině lokalit dochází při obnově lesních porostů k úbytku stromů nadměrným poškozením zvěří. Zvěř podle statistiky zničí v průměru 15 procent stromů na plochách, kde se obnovuje lesní porost.
Data z kontrolních stanovišť ukázala, že na volné ploše lesů bylo v průměru o 13,4 procenta méně druhů dřevin než na oplocené ploše. Podle zjištění ústavu byl u 70 procent druhů dřevin větší počet stromů v oplocené části než na volné ploše. Například vrb bylo zničeno během obnovy lesů 46 procent, u jedlí to bylo 34 procent.
Výzkumníci také poukazují na statisticky významný rozdíl mezi průměrnou výškou malých stromů, kdy v oplocených částech je to 90 centimetrů, na volné ploše měly průměrně 65 centimetrů, což je rozdíl o 28 procent. Menší velikost stromů na volné ploše s sebou nese ekonomické ztráty a mizení druhů, které jsou na okus zvěří citlivé, což podle ústavu vede ke snižování stability a odolnosti lesů. Dochází k také mezidruhové konkurenci u smíšených porostů, kdy pro zvěř méně atraktivní druhy přerůstají ostatní a způsobují jejich úhyn.
Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Zdroj: ČTK
Kvě 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lesních požárů bude kvůli změně klimatu přibývat, varuje Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Narůstat bude podle něj nejen riziko požárů, ale také jejich rozsah, kdy se zvýší pravděpodobnost, že bude hořet na větší ploše. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí univerzity Filip Vrána.
Odborníci se lesními požáry zabývají dlouhodobě, už dva roky funguje například web FireRisk, na němž lze na osm dnů dopředu sledovat v rozlišení na jednotlivé katastry míru rizika jejich vzniku. Letošní jarní měsíce jsou zatím velmi suché, což požárům nahrává.
„Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně. Je to způsobeno kombinací panujícího počasí, vysoké zásoby snadno zápalného materiálu, jakým je suchá tráva, a četností nebezpečných aktivit, jako je vypalování travinných porostů, rozdělávání ohně či kouření v lese,“ uvedl Čermák. Hlavní komplikací je poměrně teplý a suchý průběh jara s větrnými dny, což jsou jevy, které se poslední dobou často opakují.
Čermák předpovídá, že přinejmenším někteří vlastníci lesů se budou v nejbližších letech muset situací podrobně zabývat. Kritickými místy jsou podle něj velmi vysychavá stanoviště s vysokou návštěvností či sousedství tábořiště, chatové oblasti a podobě. „Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a jsou známa ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem. V našich podmínkách půjde spíše o pásy s úpravou charakteru a hustoty vegetace než o pásy s obnaženou půdou,“ uvedl Čermák.
Podle něj v tuzemsku dlouho nebyly větší požáry obvyklé. Pokud už vznikly, podařilo se je brzy uhasit. Tím největším za poslední desetiletí byl požár takzvané Moravské Sahary v květnu 2012, kdy za několik dní shořelo téměř 165 hektarů lesa.
Čermák také upozornil na to, že jen do dvou procent lesních požárů v ČR vzniká od blesku, což je v podstatě jediná přirozená příčina lesního požáru v našich podmínkách. Mezi dominující nedbalostní příčiny pak patří rozdělávání ohně na nevhodných místech, kouření, vypalování trávy, vyhození horkého popela z topeniště na nevhodné místo, pálení odpadu, neúmyslné zapálení od jakéhokoliv žhavého předmětu. „Nedbalosti a neopatrnosti je v dlouhodobém měřítku způsobeno cca 60 procent lesních požárů. Typický požár je zatím v lesích naštěstí požár na malé ploše, který je brzy uhašen, ale na to nelze spoléhat,“ doplnil Čermák.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Kvě 12, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Mezi dvanáctkou soutěžících jsou hned čtyři ovocné stromy – Bartákova třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovská hruška z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami a Sousedská hruška z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více než devět metrů, také 275letá Vorařská lípa z Rychnovska a 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané.
„Finálový tucet doplňuje Majestátní dub pod Šumnou rostoucí na Chomutovsku, Jinan na brněnském Mendlově náměstí, javor z Komni přezdívaný Tajemný hradní pán, Popovská bříza ze zaniklé obce na Jáchymovsku a Javor babyka v Ústí nad Orlicí. Během hlasování ale nehraje až takovou roli vzhled nebo stáří stromu, ale síla místní komunity, která za svým favoritem stojí,“ uvedla koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.
Nejvíce nominací letos dorazilo z Jihomoravského kraje, a to 21, z toho deset přímo z Brna. Druhý nejvyšší počet byl z Olomouckého kraje s osmi přihláškami, následuje Středočeský s pěti a Pardubický se čtyřmi stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací. Hlasování začne na www.stromroku.cz 20. června a vítěze vyhlásí Nadace Partnerství 21. září v Brně. Strom s největší podporou veřejností získá šek na sponzorské ošetření a postoupí do zimního evropského kola.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Kvě 5, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dostala podnět ohledně nelegálního vykácení starých buků v Krušných horách. Mluvčí inspekce Jiří Ovečka dnes řekl, že inspekce případ vyšetřuje. Lesy ČR pokácely 200 let staré stromy na dvou pasekách u Litvínova. Podnět podala organizace Greenpeace, která žádá, aby se státním podnikem bylo zahájeno přestupkové řízení a byla zakázána těžba starých porostů v okolí. Na inspekci se obrátil také krajský úřad Ústeckého kraje, podle kterého by mohlo jít o přestupek. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová řekla, že podnik je pro zachování geneticky cenných místních bukových lesů.
Lesy ČR podle Greenpeace způsobily nevyčíslitelnou a nevratnou škodu na životním prostředí, když v rozporu se zákonem pokácely stromy pocházející z doby Marie Terezie a Josefa II. „Zničily tak nejen památný les, ale i celý místní biotop, a proto jsme České inspekci životního prostředí navrhli, aby v okolních lokalitách zakázala kácení stromů starších 100 let. Jedině tak se dá aspoň částečně kompenzovat způsobená ztráta. Zároveň navrhujeme za toto protiprávní jednání udělení pokuty v horní polovině zákonné sazby, a to vzhledem k možnosti vzniku nebezpečného precedentního chování, obohacení se státního podniku prodejem nelegálně vytěženého dříví a absence jakékoliv lítosti za toto pochybení,“ uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace ČR. Pokuta za nelegální těžbu může činit až dva miliony korun.
Vedoucí odboru životního prostředí na krajském úřadě Tomáš Burian v březnu řekl, že oba porosty jsou na základě žádosti státních lesníků předmětem řízení o povolení k zásahům. Mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková dnes řekla, že řízení o omezení těžby ještě nebylo ukončeno a kvůli nelegální těžbě se úřad obrátil na inspekci.
Postup Lesů ČR podle mluvčí souvisí s uvolňováním prostoru pro druhově pestřejší les s převahou buku i jiných listnáčů včetně dubu. „Šlo o výběrný způsob těžby, tedy o jednotlivé stromy nebo o uvolnění přirozeně se zmlazujících stromů,“ řekla Jouklová. Cenné místní bukové lesy je podle ní třeba periodicky obnovovat. Na místě je podle Jouklové ponechán dostatek stromů i ležícího dřeva určených k samovolnému zetlení. „Cílem je stabilita ekosystému s tím, že produkční funkce lesa rozhodně nemá prioritu,“ dodala.
Organizace Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly totiž zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.
Autor: ČIPZ
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Nyní je podle lesníků s výjimkou severních Čech na ústupu nebo již odezněla. „Vzhledem k chladnějšímu průběhu počasí není vývoj kůrovce zatím příliš rychlý, ale začal dříve než v loňském roce,“ uvedl dnes ČHMÚ. „Další vývoj závisí na vývoji teplot a též na množství srážek,“ dodal.
ČHMÚ také odkázal na svůj informační web s mapou vývoje lýkožrouta. Vyplývá z ní, že nejlepší podmínky pro své šíření má kůrovec zatím na jižní Moravě, v Praze a na pomezí Ostravska a Karvinska.
Šíření kůrovce nutí lesníky odstraňovat napadené stromy, předloni se tak v Česku vytěžilo rekordních 35,8 milionu metrů krychlových dříví. Loni už byla těžba nižší, v prosinci ji končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) odhadoval mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových.
Loňské chladnější jaro podle lesníků oddálilo první rojení kůrovce a škůdce tak zvládl vytvořit maximálně dvě generace. V teplém a suchém roce 2018 přitom bylo poprvé v historii úplné třetí rojení. Počet rojení je zásadní. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset stromů, při třetí pak z těchto deseti stromů sto dalších. Šíření škůdce se může zpomalit včasným zpracováním napadených stromů.
Autor: ČHÚ
Zdroj: ČTK
Dub 14, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Kopřiva je pro mnoho lidí v podstatě synonymem pro plevel. Podle odborníků se ale možná brzy stane běžnou součástí jídelníčku. Díky termoizolačním vlastnostem připadá v úvahu i její využití v textilním průmyslu. Zpracovat se zřejmě dá na mnoho způsobů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zatím kopřivy pěstují tak, aby byly využitelné nejen jako krmivo pro zvířata, ale i v potravinářství, oznámila škola v tiskové zprávě.
U kopřiv vědci postupně posilovali žádoucí vlastnosti – velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci, případně dlouhý stonek využitelný na vlákno. Nyní zkouší takzvanou biofortifikaci, tedy obohacení kopřivy o mikroprvky, například selen nebo zinek. Obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí, tak i zvířat.
„Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ uvedla Kamila Širůčková Lónová z ústavu biologie rostlin.
„Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek,“ poukázala Širůčková Lónová.
Množení rostlin se odehrává v laboratorních podmínkách sterilní kultivace na živném médiu. Z pěti mateřských rostlin vzešlo během pár měsíců asi 1600 jedinců. „Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také materiálu pro další výzkum,“ uvedla výzkumnice. V dalších krocích chtějí vědci spolupracovat na rozšíření „kopřivového portfolia“ o další genotypy.
„Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila Širůčková Lónová.
Už nyní existuje třeba zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém listí. K dostání jsou také doplňky stavy s kopřivovým extraktem v podobě kapek, bonbónů či limonád. Existují také kopřivové šampony a přípravky na podporu růstu vlasů.
Textil z kopřivového vlákna by asi nyní nikdo moc rád nenosil, protože „kouše“. „Ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ uvedla Širůčková Lónová.
Autor: Agronomické fakulty Mendelovy univerzity
Zdroj: ČTK
