Část aleje v Pardubicích, která má ustoupit terminálu, bude asi možné přesadit

Část aleje v Pardubicích, která má ustoupit terminálu, bude asi možné přesadit

Přibližně polovinu stromů v lipové aleji v ulici K Vápence v Pardubicích bude asi možné zachránit. Město chce jinak stromy vykácet kvůli stavbě autobusového terminálu. Část vzrostlých stromů ale půjde podle odborné firmy přesadit jinam. „Jedna strana blíž k nádraží by prakticky celá až na dva tři stromy měla být přesaditelná. V současné době řešíme umístění stromů, jestli by se měly dát všechny na jedno místo, nebo rozmístit po městě. Na takové množství stromů není běžně prostor,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Město si pozvalo specializovanou firmu, která má na přesazení stromů vybavení. Lípy, které jsou od Milheimovy ulice po zatáčku u společnosti Enteria, jsou k přesazení vhodné. Arboristé by je museli nejdřív trochu ořezat, což se dělá několik měsíců napřed, aby stromy byly na přesazení připravené.

„U ostatních stromů je pro transfer komplikace, jak jsou uložené v zemi, část jich ani není už moc prosperujících. Půlka stromů se bude muset asi pokácet. Jsou na to názory různé,“ řekl Nadrchal. V aleji je třicítka stromů, převážně jde o lípy. O záchranu aleje se zasazovaly dva místní ekologické spolky, jako jednu z variant řešení navrhovaly stromy přesadit. Ulice má být příjezdovou k novému terminálu Jih, kde bude možné zaparkovat auto v novém parkovacím domě, budou tam zastávky MHD.

Přes železniční koleje odtud povede lávka na vlakové nádraží, kterou postaví Správa železnic.
„Terminál Jih je v přípravě, velcí optimisté tvrdí, že by se mohlo začít letos, já tvrdím, že by mohl být v letošním roce vybraný dodavatel stavby. Terminál, tedy zkapacitnění ulice, zástavky a další úpravy dělá město, parkovací dům, který bude na místě starých průmyslových hal, postaví dopravní podnik,“ řekl Nadrchal. Na projekt budou evropské dotace, dodal.

Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK

Ochranáři chtějí na Pálavu vrátit tzv. nízký les

Ochranáři chtějí na Pálavu vrátit tzv. nízký les

Na Pálavu se do národní přírodní rezervace Děvín vrátí tradiční lesní hospodaření ve formě nízkého lesa, takzvané pařeziny. Ochranáři pro tento způsob hospodaření vybrali zhruba 20 hektarů lesa na severních svazích Děvína, na kterých se budou střídat těžební zásahy. Cílem je podle ochranářů pomoci ohroženým druhům rostlin a živočichů. Na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR o tom informoval Vladan Riedl ze Správy CHKO Pálava.

Nízký les je typ lesa, ve kterém jsou stromy káceny v poměrně krátké době. Uřízne se kmen, pařez obrazí výhony a ty se nechají vyrůst. „Je to nejjednodušší způsob obnovy lesa a patrně i historicky nejstarší, protože se nad ním nemusí vůbec přemýšlet. Takovému způsobu obnovy lesa se říká pařezení a lesům takto vzniklým pařeziny,“ uvedl Riedl.

Lesy na Děvíně podle ochranářů předci původně pěstovali právě jako lesy nízké. „Než aby štípali tlusté kmeny, raději v kamnech zatápěli tenčími polínky. Na stavbu železnic nebo třeba krovů domů však potřebovali trámy z velkých stromů. Proto některé stromy nechávali dorůst do požadovaných rozměrů, a vznikl tak les střední. Ve spodním patře výmladky na otop a v horním pak stromy na stavební dříví,“ vysvětlil Riedl. Doplnil, že postupně se však začalo topit uhlím, lidé už polínka nepotřebovali a začaly se pěstovat lesy vysoké. V podstatě tak podle něj dva tvary lesů z České republiky vymizely.

Ochranáři plánují na Děvín typ nízkého lesa vrátit, vybrali k tomuto účelu necelých 20 hektarů na severních svazích, kde se budou postupně střídat těžební zásahy. Se čtyřletým odstupem se budou kácet části lesa, které na sebe navazují, což umožní přesun pavouků či přelet motýlů na rostliny, jejichž semena ve stínu doposud odpočívala. „Na jaře letošního roku se vytěží na šesti různých plochách 4,35 hektaru lesa s tím, že jsou na všech plochách vyznačeny stromy, které zůstanou jako výstavky. Nevadí, pokud výmladky bohatě obrazí a lesy zhoustnou, protože v roce 2026 dojde k dalšímu zásahu, kdy budou na třech plochách vytěženy zhruba dva hektary lesa,“ popsal Riedl.

V roce 2027 přibydou další tři plochy a postupně budou přibývat další tak, aby se s těžebním zásahem ochranáři vrátili na první plochy v roce 2042. „Dopad zásahů bude podrobně zkoumán odborníky na ekologii lesa z botanického ústavu akademie věd. Naším cílem je nejen podpora biodiverzity v Národní přírodní rezervaci Děvín, ale i obnova tradičního způsobu hospodaření, který vnímáme jako odkaz našich předků a cítíme, že by měl být zachován i pro budoucí generace,“ uvedl Riedl.

Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150.000 návštěvníků. Jde o podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy, kdy na vyšším se nachází televizní vysílač, na nižším zřícenina hradu Děvičky. Z vrcholu je za pěkného počasí vidět na jednu stranu Brno, na druhou rakouské Alpy.

Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK

Titul alej roku získalo lipové stromořadí v Táboře

Titul alej roku získalo lipové stromořadí v Táboře

V 11. ročníku ankety o alej roku zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Druhý největší počet hlasů získala alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí pořadatelského sdružení Arnika Kristýna Dušák. O titul alej roku bojovalo od začátku loňského listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky. V předchozím ročníku ankety soutěžilo 132 alejí, vyhrálo stromořadí stoletých lip u Velkých Opatovic na Blanensku. Pro vítěznou Klokotskou alej hlasovalo 999 lidí.

„Klokotská alej lemuje cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století, alej zde byla vysázena v roce 1836,“ uvedla organizátorka soutěže Klára Ondrigová. Alej vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé.

Na druhém místě skončila alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně, která získala 670 hlasů. Na třetím místě je Tyršova lipová alej, která roste v historickém jádru Orlové na Karvinsku. Získala 407 hlasů.
Slavnostní vyhlášení a předání cen by se mělo uskutečnit tradičně v květnu pod korunami vítězné aleje. Nominující Klokotské aleje Jana Hralová na místě převezme hlavní cenu – let balonem. Všech 14 regionálních vítězů obdrží dárkové balíčky, knihy o památných stromech nebo vstupenky do botanických zahrad po celé České republice.

V předchozím ročníku soutěžilo 132 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, pro které hlasovalo téměř 7000 lidí. Vítězná alej roste mezi místní částí Velkých Opatovic Svárov a místní částí Letovic Chlum, lemuje silnici druhé třídy 372. Je dlouhá asi 600 metrů a vysazena byla zřejmě v roce 1920 při celonárodní výsadbě Stromů svobody. Tvoří ji 85 lip. Část jich ale zřejmě půjde k zemi kvůli plánované opravě silnice, která je úzká a nesplňuje bezpečnostní parametry.

Autor: Sdružení Anika
Zdroj: ČTK

V anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní

V anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní

V letošní anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní, končí se 11. ledna. Průběžné výsledky 11. ročníku ankety o nejkrásnější alej roku pořadatelské sdružení Arnika do konce roku odtajnilo, vedla alej v Táboře. Nyní jsou průběžné výsledky opět neveřejné. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí sdružení Kristýna Dušák. O titul alej roku bojuje od začátku listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky. Loni vyhrálo stromořadí stoletých lip u Velkých Opatovic na Blanensku.

V letošní anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní, končí se 11. ledna. Průběžné výsledky 11. ročníku ankety o nejkrásnější alej roku pořadatelské sdružení Arnika do konce roku odtajnilo, vedla alej v Táboře. Nyní jsou průběžné výsledky opět neveřejné. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí sdružení Kristýna Dušák. O titul alej roku bojuje od začátku listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky. Loni vyhrálo stromořadí stoletých lip u Velkých Opatovic na Blanensku.

„S radostí jsem pozorovala, jak veřejnost zareagovala na odtajněný průběh hlasování, mnoho lidí to skutečně povzbudilo k aktivitě. Cílem této soutěže je upozornit na krásu alejí, které dnes z naší krajiny často mizí kvůli výstavbě silnic nebo jejich zanedbanému stavu. Je důležité si uvědomit, o jaký zázrak přírody bychom se mohli připravit, pokud se nad jejich ochranou vážně nezamyslíme,“ uvedla organizátorka soutěže Klára Ondrigová.

Ke konci roku měla nejvíce hlasů klokotská alej – lipové stromořadí v jihočeském Táboře, které je součástí tamní křížové cesty. Druhý největší počet hlasů měla alej červených dubů u Šilheřovic nedaleko Ostravy. Jedenáctou nejkrásnější alej roku i nejoblíbenější stromořadí v jednotlivých krajích Arnika vyhlásí koncem ledna.

Loni o desátý titul soutěžilo 132 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, pro které hlasovalo téměř 7000 lidí. Vítězná alej roste mezi místní částí Velkých Opatovic Svárov a místní částí Letovic Chlum, lemuje silnici druhé třídy 372. Je dlouhá asi 600 metrů a vysazena byla zřejmě v roce 1920 při celonárodní výsadbě Stromů svobody. Tvoří ji 85 lip. Část jich ale zřejmě půjde k zemi kvůli plánované opravě silnice, která je úzká a nesplňuje bezpečnostní parametry.

Autor: Arnika
Zdroj: ČTK

Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech rostlin, může to pomoci při šlechtění

Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech rostlin, může to pomoci při šlechtění

Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Akademie věd (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii publikoval časopis Nature Plants.

Tým popsal, že zásadní roli ve vývoji svazků hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. Vědci studovali cévní svazky v kořenech huseníčku rolního. „Cytokininy řídí růst a vývoj cévních svazků v kořenech. V olomouckém týmu jsme dokázali identifikovat molekulární procesy, které přímo ovlivňují obsah těchto rostlinných hormonů,“ uvedl Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště AV a Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle vědců jsou pro vývoj cévních svazků zásadní proteiny ovlivňující aktivitu genů pro enzymy, které produkují nebo odbourávají právě cytokininy. Tým odhalil dva takové geny zapojené do metabolismu cytokininů – jeden se podílí na jejich syntéze, druhý je odbourává. „Úpravami příslušných genů by bylo možné získat plodiny s kořenovým systémem ´ušitým na míru´ požadavkům pěstitelů,“ uvedl Novák k možnému budoucímu využití v praxi. „Nové odrůdy by díky tomu například lépe vzdorovaly suchu, protože by dokázaly čerpat z půdy více vody nebo by efektivněji získávaly minerální živiny,“ dodal.

Na výzkumu s olomouckou laboratoří spolupracovala Klára Hoyerová z Ústavu experimentální botaniky AV, belgičtí vědci z univerzity v Gentu a výzkumného institutu VIB a odborníci z univerzity v Nottinghamu.

Autor: Akademie věd
Zdroj: ČTK

Brněnští odborníci pomáhají v Kambodži s udržitelnou produkcí manga

Brněnští odborníci pomáhají v Kambodži s udržitelnou produkcí manga

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pomáhají nastartovat udržitelnou produkci manga v oblasti Kampong Speu v Kambodži. Tamní producenti díky českému know-how začali s výrobou solárních sušiček ovoce. Dosud značná část úrody manga přišla vniveč, protože ho pěstitelé nedokázali zpracovat. Nyní se lépe vyrovnají s nadprodukcí, řekl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Mango je v Kambodži po banánech druhým nejvíce pěstovaným ovocem. Rychle se však kazí. „Navíc sezona sklizně je poměrně krátká. Proto ho místní musí buď poměrně brzy prodávat pod cenou, nebo ho nechávají shnít. Sušení tohoto ovoce jim tedy hodně pomůže. Znamená pro ně stabilnější zásobu jak pro vlastní spotřebu, tak pro prodej,“ uvedl Petr Němec z univerzitního ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Čeští odborníci už farmáře vyškolili v zpracování manga, balení a také marketingu prodeje ovoce na místním i zahraničním trhu. Kambodža je významným producentem komodity a většina země je pro pěstování manga vhodná. Export poslední roky významně roste, v současné době se pohybuje kolem 200.000 tun ročně.

„Problémem je ale skutečnost, že v drtivé většině jde o export v podobě čerstvého manga, tedy bez přidané hodnoty. Poté dochází například k levnému prodeji kambodžského manga do sousedního Vietnamu, kde je toto dále zpracováváno na různé produkty, které jsou již prodávány za vyšší ceny. Přidaná hodnota tedy nezůstává v Kambodži, ale v jiné zemi,“ uvedl Němec. Jedním z cílů projektu financovaného Spojenými národy bylo přiblížit farmáře ke světu národního i mezinárodního obchodu. Absolvovali tedy řadu školení. Získali vědomosti o exportu a jeho náležitostech. Partnerská česká firma jim nabídla spolupráci coby odběratel.

Autor: Mendelova univerzita v Brně

Zdroj: ČTK

Vánoční stromky z Krkonošského národního parku už nebudou, vhodné smrčky došly

Vánoční stromky z Krkonošského národního parku už nebudou, vhodné smrčky došly

Vánoční stromky vyřezané v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) letos ke koupi nebudou. Vhodné smrčky pro použití na vánoční stromek totiž došly. Stromky s ekologickým certifikátem FSC správci parku každoročně před Vánocemi nabízeli v uplynulých deseti letech. Mezi lidmi o ně byl vždy velký zájem. Prodej se odehrával před sídlem KRNAP ve Vrchlabí a ceny se podle velikosti stromku pohybovaly od 100 do 200 korun za kus.

„V současné době stromky správné velikosti a očekávané kvality nejsou,“ řekl vedoucí odboru péče o les Správy KRNAP Václav Jansa. Uvedl, že plantáže pro pěstování vánočních stromků v Krkonošském národním parku nejsou a umělé výsadby, z nichž se při prořezávkách daly vánoční stromky vybrat, již odrůstají. V posledních letech se krkonošští lesníci snažili nabídnout stromky z volného lesa, které by při tzv. výchovných zásazích stejně museli vyřezat.

Hospodaření v lesích KRNAP je založeno na přirozené obnově místo umělých výsadeb. Stromky při přirozené obnově ale často rostou ve skupinách a nemají pravidelné koruny. Mnohdy mají zakřivené kmínky, a proto nejsou vhodné jako vánoční stromky.

Zatímco na počátku 90. let minulého století se uměle v Krkonoších ročně zalesňovalo asi 800 hektarů, v současnosti to je jen kolem 15 hektarů, z nichž část připadá na listnaté dřeviny. „Tento trend a bohatá semenná základna ve zdejších lesích nám umožňují na velké části spravovaného území ponechat přírodu tak, aby se vyvíjela bez našich zásahů,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Autor: KRNAP

Zdroj: ČTK

Lišejníkům svědčí mrtvé dřevo, tým v Karpatech našel i zdánlivě vyhynulé druhy

Lišejníkům svědčí mrtvé dřevo, tým v Karpatech našel i zdánlivě vyhynulé druhy

Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze. (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé.

Mluvčí ČZU Karla Mráčková o výzkumu dnes informovala v tiskové zprávě. Podle ČZU není stále dost známo o vlivu přírodních disturbancí, například vichřic či kůrovce, na konkrétní skupiny organismů, a platí to i u lišejníků. Vědci studovali data z primárních horských smrkových porostů. Zkoumali přítomnost lišejníků u živých stromů, souší a padlých kmenů z 57 studijních ploch. Pomocí rekonstrukce disturbanční historie pak testovali, jak byly druhová bohatost a zastoupení lišejníků ovlivněny současnou strukturou porostů a disturbančními režimy za posledních 250 let.

Studie ukázala, že obzvlášť důležitým prvkem zvyšujícím druhovou bohatost lišejníků jsou stojící mrtvé stromy, hlavně ty tlustší. Ležící mrtvé dřevo hostilo druhově chudší společenstva, vědci tam však nalezli vzácnější druhy. Celkově pak byla podle výzkumu druhová bohatost lišejníků nižší na regenerujících mladých a homogenních studijních plochách ve srovnání se starými, déle narušenými porosty. Výsledky tedy svědčí o tom, že ačkoliv staré lesy ztrácejí na vitalitě, nabývají na významnosti z hlediska biodiverzity.

Josef Halda z katedry biologie Univerzity Hradec Králové k tomu uvedl, že tým zaznamenal 158 druhů lišejníků z 65 rodů. Z toho tři druhy byly podle slovenského červeného seznamu považovány za vyhynulé, 20 bylo kriticky ohrožených, devět ohrožených a osm tzv. zranitelných druhů. Halda také sdělil, že pět ohrožených lišejníků obsažených ve studii mělo víc než stovku výskytů, čtvrtina všech výskytů patřila ohroženým druhům.

K nejcennějším lokalitám podle ČZU patří Bielovodská a Koprová dolina, kde byla na nové lokalitě znovuobjevena vzácná kryptovka Gyalecta friesii. Její výskyt byl na Slovensku naposledy potvrzen před 30 lety a to jen v jedné lokalitě.

„Biologické dědictví přírodních disturbancí, reprezentované stojícími odumírajícími i ležícími odumřelými stromy, představuje velmi důležitý substrát pro lišejníky. Jde ovšem o substrát poměrně rychle se proměňující a přítomný jen v určitých fázích vývoje lesa,“ uvedl Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa ČZU.

„Takže pokud mají populace na tyto substráty vázaných druhů lišejníků v daném regionu trvale přežívat, musí mít po přirozeném rozpadu biologického dědictví na jedné lokalitě možnost kolonizovat nové lokality s dostatečně bohatým biologickým dědictvím v přiměřené vzdálenosti,“ zdůraznil výzkumník. Pro dlouhodobou ochranu populací těchto druhů tak nestačí chránit jen malé fragmenty zachovalých pralesů, ale také okolní lesy, kde mohou lišejníky obsadit narušeními vytvořená nová stanoviště, pokud se jich v původních lokalitách nedostává.

Autor: ČZU

Zdroj: ČTK

Proč lesy v České republice umírají?

Proč lesy v České republice umírají?

Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha. 

Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha.  

Nejhůře je na tom kraj Vysočina, ve kterém bylo vykáceno přes 20 % jehličnatých lesů. Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj na tom nejsou o nic lépe, zde se číslo pohybuje okolo 17 %. České lesy sužuje nejedna pohroma, mezi nejzávažnější faktory patří nevhodná forma hospodaření, klimatické změny a degradace půdy. V jistém slova smyslu les nemusí být mrtvý, protože může být docela dobře obnoven mladými stromky. Zejména pak přírodní lesy procházejí neustálou obnovu a zmlazováním. K nalezení jsou zde různověké stromy a zachovalé mikroklima. Oproti tomu hůře na tom jsou hospodářské lesy, které se potýkají s nejedním problémem a jejich ekosystémové funkce bývají narušeny.

Špatné hospodaření  

Zajímavým faktem je, že dnešní rozloha smrkových lesů činí zhruba 50 % rozlohy českých lesů, ale bez zásahu člověka by smrkové lesy pokrývaly rozlohu sotva 11 %. Lesy určené k hospodaření bývají často náchylné k výskytu kůrovce a neprobíhá zde jejich přirozená obnova. Člověk pěstováním monokultur nahusto způsobuje to, že vsazené stromy nejsou tolik odolné, strádají a napadení kůrovcem znamená zkázu pro celou plochu.  

Klimatické změny 

Oteplování s sebou přináší stále větší a delší sucho. Zvýšené teploty v zimě znamenají méně sněhu, který na jaře představuje důležitý zdroj vláhy. Mírné zimy jsou bohužel přežívá kůrovec, který se v důsledku více množí. Horké dny zase vedou ke zvýšenému odpařování vody. Mírné deště ubývají a nahrazují je silné lijáky, které ale půda nedokáže účinně vstřebat. Ač je množství srážek ročně obdobné, jejich rozložení je jiné.

Překyselená půda 

Různé množství živin a odlišné pH v půdě určuje, jakým stromům se v ní bude dařit. Opakované pěstování smrků na našem území vedlo k překyselení půdy. Svou roli v celém procesu hraje jehličí, které vytváří kyselejší půdu, kdyžto listnaté stromy jsou schopné udělat půdu zásaditější. Kyselé deště podpořené spalováním v okolních elektrárnách k vyčerpání půdy přispívají.

Zaujala vás problematika umírajících lesů v České republice? Neváhejte si přečíst celý článek podpořený zajímavými fakty, kde jsou vysvětleny i nezbytné kroky vedoucí k obnově našich lesů.

Autor: Ekoosvěta

Zdroj: Fakta o klimatu

Arboristé ošetřují jerlíny japonské na nábřeží v Pardubicích

Arboristé ošetřují jerlíny japonské na nábřeží v Pardubicích

Arboristé začali dnes na Wernerově nábřeží v Pardubicích ořezávat tři vzrostlé jerlíny japonské. Vloni se čtvrtý strom samovolně vyvrátil. Znalci pak navrhli ošetření zbylých stromů. Jerlíny jsou památnými stromy od roku 1994, jejich věk se odhaduje zhruba na 100 a více let.

„Jeden jerlín se vyvrátil loni v září. Strom měl jeden kořínek, ostatní byly uhnilé. Památné stromy mají zvýšenou ochranu, i když je ošetření k jejich prospěchu, tak jsme museli vydat rozhodnutí o zásahu do památných stromů,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.

Odborníkům se nepodařilo dohledat, jak jsou čtrnáctimetrové stromy staré. Podle obvodů kmene, které jsou od 170 do 220 centimetrů, odhadují, že je na nábřeží někdo vysadil minimálně před 100 lety. „Čtvrtý strom zatím vysazovat nebudeme, aby mladý jedinec netrpěl stresem při stavebních pracích. Město totiž plánuje revitalizaci nábřeží,“ řekl Míča.

Ošetření stromů by mělo zamezit pádů kmenů či větví. Arboristé dnes prořezávají větve, koruny mají zredukovat o 30 procent. Do korun pak instalují bezpečnostní vazby. Část dělají z vysokozdvižné plošiny, část pomocí stromolezecké techniky.

„Zásahy jsme zadali na základě znaleckého posudku a tahových zkoušek, což je metoda, kterou se určuje stabilita stromu. Jak je strom bezpečný,“ řekla Eva Kindlová z odboru životního prostředí. Práce skončí dnes, případně budou arboristé pokračovat ještě v úterý, dodala.

Autor: město Pardubice

Zdroj: ČTK