Nezisková organizace Greenpeace se odvolala k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu o těžbě dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Od ministerstva žádá předběžné opatření na zákaz těžby. Podle navrhovaného plánu by se podle Greenpeace mělo kácet i v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána od ledna příštího roku samovolnému vývoji.
Ministerstvo životního prostředí informovalo, že aktuálně neřeší žádné podání, které by se týkalo těžby dřeva v lokalitě Horní Jiřetín. Ministerstvo v těchto dnech neobdrželo žádné odvolání, ani žádost o předběžné opatření. „Pokud je obdrží, bude se jimi samozřejmě řádně zabývat,“ řekla za ministerstvo Dominika Pospíšilová.
Smluvní ochranu uzavřel krajský úřad se společností I. H. Farm letos v srpnu po téměř sedmiletém vyjednávání a začne platit v lednu 2022. Zahrnuje podle ekologů přesné vymezení bezzásahového území, které představuje 200 hektarů lesa, což je asi čtvrtina z dotčeného území. Na jeho zbytku by se mělo hospodařit výhradně podrostním a výběrným způsobem se závazkem nesnižovat podíl nejstarších porostů a dodržovat přirozenou druhovou skladbu lesa. „To však samo o sobě žádnou ochranu dotčeným skupinám organismů neposkytuje, neboť může být provozováno stejně intenzivně jako hospodaření pasečné. Všechny staré stromy mohou být například z porostu odstraňovány,“ uvedla organizace.
Proti kácení a za bezzásahovost celé lokality se vyslovilo téměř 13.000 občanů v petici za záchranu bučin a vědci formou výzvy k ministerstvu životního prostředí. „Dlouhodobě kritizujeme Krajský úřad Ústeckého kraje za nedostatečnou ochranu vzácného území krušnohorských bučin,“ uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace.
„Spolu s odborníky nesouhlasíme se smluvní ochranou, která zajišťuje samovolný vývoj pouze 200 hektarům lesa, kde vlastník navíc plánuje ještě těžit těsně předtím, než smlouva začne platit. Jedná se o porosty buků starší 140 let, které najdeme na málo místech v republice, neboť staré porosty jsou systematicky káceny,“ uvedla Krejčová.
Krajský úřad podle Krejčové navzdory nadnárodnímu významu lokality, zařazené do evropské sítě Natura 2000, upřednostnil ekonomický zájem vlastníka nad zájmem veřejným. „Žádost o důslednější ochranu bučin, kterou předložili odborníci z České společnosti ornitologické spolu s městem Horní Jiřetín a organizací Greenpeace krajský úřad zamítl, a proto jsme podali odvolání k ministerstvu životního prostředí, které za ochranu Natury 2000 odpovídá. Doufáme, že ministerstvo urychleně těžbu zastaví v plném rozsahu,“ uvedla Krejčová.
Bezzásahovost není podle ministerstva u takto rozsáhlého území jediným a nezbytným způsobem péče o lesní porosty a pro zachování předmětu ochrany je adekvátní i šetrně hospodaření, jež krajský úřad v rámci smluvní ochrany podmínkami ošetřil.
V současné době se mluví o možnosti vyhlásit novou Chráněnou krajinnou oblast Krušné hory. První verze konceptu na vymezení CHKO Krušné hory podle ministerstva už existuje. „Tento materiál je aktuálně podroben odborné diskuzi v rámci resortu životního prostředí jak z hlediska samotného vymezení území, stanovení předmětů ochrany či návrhu vymezení zón ochrany apod. Následně bude koncept představen obcím, krajům, hospodařícím subjektům a vlastníkům nemovitostí v regionu,“ uvedla Pospíšilová.
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) během podzimu plánuje hnojením dodat živiny 17 hektarům horských luk. S vyváženým koloběhem živin to má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, informovali dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. Správa národního parku déle než 20 let podporuje návrat pravidelného hospodaření, díky němuž louky vznikly a bez něhož nemohou existovat.
„Pro hnojení jsou nejvhodnější podzimní měsíce, jeho výsledek však není patrný hned následující sezonu, ale během následujících let,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. V Krkonoších se poprvé po dlouhé přestávce hnojilo 27 hektarů luk v roce 2015 v rámci projektu Life Corcontica. Letošní aktivity jsou součástí projektu Obnovný management krkonošských luk.
„Původní hospodáři byli s koloběhem živin osobně propojeni. Živiny, které z půdy přes sezonu získali sečí nebo pastvou, museli před zimou loukám zase navrátit. Kdo loukám živiny nevracel, nenasytil v následujících letech svoje zvířata, sebe ani svoji rodinu,“ uvedl Drahný.
K hnojení sloužil dřevní popel, často též kejda z chlévů, ale i hnůj, pokud měl hospodář, čím zvířatům podestlat. „Kejda se vyplavovala z chlévů systémem důmyslných stružek přivádějících vodu z horských bystřin přímo do chléva a následně rozvádějících kejdu pod stájí i do vzdálených lučních koutů,“ uvedl Drahný.
Zřízení a udržení vodního a kejdového hospodářství vyžadovalo podle něj velkou námahu a je odrazem lidského důvtipu k maximálnímu využití přirozené energie horské krajiny. Horské hospodaření se v Krkonoších utlumilo po druhé světové válce v souvislosti s poválečným odsunem původního německého obyvatelstva a odlišným způsobem hospodaření tehdejších JZD a státních statků. Louky ztratily svou přírodní hodnotu a začaly zanikat.
„Travní porosty zůstaly nesklizené i desítky let. Louky se začaly měnit zpátky v les. Druhy náročnější na živiny postupně vymizely a zůstaly pouze druhy odolné, nenáročné, například smilka tuhá,“ uvedl Drahný.
Krkonošský národní park získává prostředky na péči ze dvou programů ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí, za jehož podpory v letošním roce vstoupil projekt Obnovný management krkonošských luk do druhé poloviny. Péče o louky a travní porosty je podporována i z Programu rozvoje venkova ministerstva zemědělství, přičemž Správa KRNAP je zodpovědná za dohodu s hospodáři o nastavení nejvhodnějších typů zemědělských prací, sečí nebo pastev. V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor a níže lesy a louky. Bez péče by louky za několik desetiletí zarostly a Krkonoše o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica a v současnosti pokračuje především projektem OPŽP na obnovu luk.
Na sídlišti Polabiny v Pardubicích je nově vysazený ovocný sad. Staré odrůdy by mohly začít plodit hrušky, švestky, třešně a jablka za několik let. U pravého břehu Labe je louka, kde stromy nechal obvod vysázet, šest hrušní, šest třešní, šest jabloní a šest švestek. Vybral různé druhy starých odrůd.
„Určitě jsem ovlivněný médii, která o sázení sadů píšou. U nás nic takového ještě není, tak jsem to přednesl u nás na obvodě. Když se lidé budou ke stromům chovat hezky, za pár let si tady sklidí hrušky, jablka,“ řekl Hejný.
Každý strom bude mít jiný tvar koruny, na jaře budou stromy krásně kvést, řekla Lenka Marková z odboru hlavního architekta magistrátu. „Ovocnáři prosazují staré odrůdy vracet do krajiny. Naši předci uměli využít i ovoce, které mělo kožovitou slupku, dělali křížaly, povidla. Uměli hospodařit,“ řekla Marková.
Za stromy obvod vynaložil 125.000 korun, starat se o ně budou technické služby. Roční náklady budou kolem 40.000 korun, dodal Hejný. V Polabinách vznikl zcela nový sad, v místní části Hostovice by obvod mohl jeden třešňový sad, který už na městských pozemcích zanikl, obnovit. Skupina ekologů zase chce oživit staré neplodící třešně v přírodní lokalitě Červeňák. „Na Červeňáku jsou staré dřeviny, jsou zarostlé křovím, snahou ekologů je sad prosvětlit, stromy nechat znovu žít, i mrtvé dřevo v sadu má svůj význam,“ řekla Marková.
Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.
„Pokud bude geomagnetická bouře tak silná, jak astronomové předpovídají, budou záře pozorovatelné z našich končin nízko nad severním obzorem s největší pravděpodobností už po setmění. Pozorovat se ale vyplatí v průběhu celé noci,“ uvedl astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Předpověď počasí je podle něj zatím dobrá, pozorování nemá rušit ani Měsíc, který vyjde až v druhé půlce noci.
Astronom upozornil, že pro pozorování je třeba najít místo s dokonalým výhledem k severu bez světelného znečištění. „A průběžně sledovat nějaký online aurorální monitor, například SolarHam,“ dodal.
Polární záře lze podle Horálka v podmínkách ČR statisticky pozorovat tak jednou do roka. „Ale jsou roky, kdy se nic neděje, a pak jsou roky, kdy jsou třeba čtyři v jednom roce. Zpravidla v době okolo maxima jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity – maximum se blíží, odehraje se v roce 2025,“ uvedl. Poslední výraznou polární záři lidé spatřili z území Česka v březnu 2015.
Polární záře podle Horálka vznikají díky interakci nabitých částic, které putují kontinuálně ze Slunce, s molekulami a atomy vzduchu ve vysoké atmosféře Země. Běžně se vyskytují mezi 80 až 150 kilometry nad zemským povrchem. Za vzájemným působením stojí protony, elektrony a tzv. alfa částice, tedy jádra helia se dvěma protony a dvěma neutrony, které Slunce většinou produkuje během silných erupcí v magneticky uzavřených oblacích.
„Země má svůj přirozený magnetický štít, díky němuž je většina tohoto životu nebezpečného záření odkloněna. Část tohoto slunečního materiálu se ale uvězní v oblastech okolo zemských magnetických pólů, kde siločáry magnetického pole Země, a tedy i částice proniknou do naší atmosféry. Tam pak díky srážkám s atomy a molekulami vzduchu dochází k excitaci i ionizaci a následnému vyzáření v podobě viditelného světla,“ popsal. „Tak vlastně sledujeme v zemské atmosféře doutnavý výboj, jehož odstíny odpovídají konkrétním hodnotám vyzářené energie,“ uzavřel.
Většina lesů v Národním parku České Švýcarsko, které napadl lýkožrout smrkový, bude ponechána spontánní obnově. Kácí se teď už jen tam, kde hrozí nebezpečí, tedy třeba v blízkosti silnic. Smrkové lesy jsou zhruba na polovině území parku. Vysázeny byly na začátku minulého století poté, co stromy tehdy napadla bekyně mniška. Ještě předtím, než stromy začal likvidovat kůrovec, se park pokoušel smrčiny udržet v zeleném stavu. Podařilo se tak asi u jedné čtvrtiny lesů.
V oblasti Hřenska bylo vytěženo asi deset procent porostu, u Jetřichovic asi šest procent a na Krásnolipsku zůstaly lesy bez významného odlesňování. Zhruba 90 procent odumřelých lesů na území parku tak bude ponecháno samovolné obnově, v blízkosti obcí je plánováno zalesňování.
„My jsme po vzniku národního parku začali smrkové monokultury, které jsme měli na více než 50 procentech rozlohy, postupně přeměňovat. Přeměňovali jsme je výběrovými těžbami,“ řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov.
k počátečnímu postupu parku na začátku 21. století. Lesníci tehdy začali les prosvětlovat, káceli zhruba každý druhý strom. Tím pronikalo do spodních pater lesa více světla a příležitost růst tak dostaly i jiné druhy dřevin nacházející se v nižších patrech porostu. Výsledkem této metody je smíšený les. Krátce na to ale přišel suchý rok 2003, který stromy oslabil. Horší to pak bylo v roce 2018, kdy lesy zažívaly úplné sucho asi tři čtvrtě roku. „Tím pádem došlo k masivnímu oslabení smrků. Když dojde k takovému oslabení, tak jsou možné dvě věci. Buď rostlina odumře nebo ztratí svou obranyschopnost natolik, že je tam možné napadení nějakým organismem,“ řekl mluvčí. Podle něj je kůrovec přítomen v každém smrkovém lese, přemnožení pak nastane právě ve chvíli, kdy jsou pro lýkožrouta příhodné podmínky. „Potřebuje, aby v lese bylo hodně oslabených stromů,“ doplnil Salov.
Park se odmítal držet běžných lesnických postupů, které spočívají v kácení kůrovcových ohnisek. „My jsme si potom uvědomovali, že každým zásahem produkujeme jenom další holiny v lese,“ uvedl mluvčí. Polovina parku by tak byla kompletně vykácena. „My jsme na jaře 2019 vydali rozhodnutí pro naše lesníky, že už nebudeme proti kůrovci zasahovat ve vnitřních částech národního parku a že zásahy budeme směřovat jen do okrajových částí národního parku, tam, kde sousedíme s hospodářskými lesy,“ řekl Salov. Rozhodnutí podle něj platilo necelý rok, protože se lýkožrout objevil i v porostech soukromníků.
V parku tak zůstanou na většině území souše. Podle mluvčího v nich žije hmyz a rostou na nich houby, navíc uschlé stromy brání přístupu zvěře k mladým rostlinám. Lesy se tak za několik let obnoví samy, suché smrky se totiž postupem času rozpadnou. S tím ale souvisí dočasné uzavření několika turistických cest. „Je to investice do kvality přírodního prostředí v budoucnu, protože to, že jste někam sáhli motorovou pilou, bude vidět desítky let, ale když se porost rozpadne spontánně, tak bude úplně jiný vývoj prostředí. Myslím si, že se bude v budoucnu jednat o nejatraktivnější části národního parku,“ dodal Salov.
Jeskyňáři našli v Moravském krasu dalších pět nových menších prostor, jsou v nich krápníky, které rostou jakoby proti zákonům gravitace. Prostory jeskyňáři našli díky prokopávání nánosů v takzvaném Ševčíkově závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi. Přes závrt, tedy přes propad v zemi, se už dříve dostali do rozlehlého dómu, který má asi 30krát 30 metrů. O něm veřejnost informovali v polovině května. V bádání ale pokračují.
„Z objevené prostory vedou komíny směrem k povrchu, nových pět menších prostor jsme našli, když jsme jimi prolézali. Snažíme se skrz ně dostat až k povrchu,“ uvedl Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti.
Problematický je totiž vstup do dříve objeveného dómu. Chodba vede pod silnicí asi ve čtyřicetimetrové hloubce a do dómu se jeskyňáři dostali takzvaným sifonem, který ale pravidelně zaplavuje voda. Když chtějí pokračovat ve výzkumu, musí ji odčerpat. Kdyby se některým z komínů v dómu dostali až k povrchu, výrazně by jim to usnadnilo práci.
„Podařilo se nám už rozšířit celý tento jeskynní systém zhruba na 500 metrů. Stále ale pokračujeme,“ uvedl Flek. Rozlehlý dóm plný krápníků stále nemá jméno. Jeskyňáři mu podle Fleka zatím říkají „Hlavní“ a možná už mu to zůstane. Nově objevené menší prostory nad ním bohatou krápníkovou výzdobu podle Fleka nemají. Jsou v nich ale méně časté krápníky, takzvaná excentrika, která rostou jakoby proti zákonům gravitace. Tedy nikoliv svisle dolů.
Další objevy v jeskynním systému lze podle Fleka čekat směrem k povrchu i z dómu jako takového, z nějž náznakem vede další chodba. V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů. Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný. Nedávno našli jeskyňáři čtyři nové dómy poblíž Macochy.
Proti možnému otevření čedičového lomu Slap se v Chuchelně na Semilsku vyslovilo 81 procent hlasujících. Závěry referenda jsou pro zastupitelstvo závazné, do hlasování se v obci zapojilo 471 lidí, což je 59 procent oprávněných osob, vyplývá ze zápisu zveřejněného na úřední desce obce. Referendum se konalo současně s volbami do Poslanecké sněmovny, ne každý volič ale hlasoval i v referendu. Do voleb se podle údajů na webu volby.cz zapojilo 574 lidí, což je 72,75 procenta oprávněných voličů.
V referendu odpovídali obyvatelé obce na otázku: „Souhlasíte s tím, aby obec Chuchelna v samostatné působnosti podnikla kroky k tomu, aby nedošlo k obnovení těžby v dobývacím prostoru Chuchelna na katastrálním území obce Chuchelna?” Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů.
Výsledek je pro zastupitelstvo závazný, pokud hlasuje nadpoloviční většina hlasujících a současně alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. To vše bylo splněno. Proti bylo jen 16 procent hlasujících, na pěti lístcích nebyla žádná odpověď.
Referendum se konalo na základě podnětu místního spolku Mlok z lomu, který se obává, že v případě obnovení těžby v lomu zanikne poslední místní les, který nezlikvidoval kůrovec. Těžba by podle odpůrců mohla narušit spodní vody, zvýšit prašnost a hluk, škody mohou působit otřesy z odstřelů. „Na zastupitelstvu jsme se shodli, že ho vyhlásíme, abychom věděli, jaký je názor občanů,“ řekla ČTK starostka Chuchelny Eva Peštová (Naše Chuchelna).
Mluvčí Eurovie Iveta Štočková již dříve pro ČTK uvedla, že lom je už několik desítek let v režimu zajištění a firma zatím nemá v plánu žádat o změnu na režim otevření, který by umožnil těžbu. „Teď je platné povolení o zajištění do 30. června 2024. Až se bude blížit konec této lhůty, tak máme v plánu báňský úřad znovu požádat o prodloužení povolení o zajištění lomu. Nemáme v plánu další léta v tomto lomu těžit, je to nějaká zásoba do daleké budoucnosti. V této lokalitě jsou další dva lomy, které dodávají dostatek suroviny, jeden je náš a druhý má konkurence,“ dodala Štočková.
Ve sněmovních volbách v Chuchelně s výrazným náskokem zvítězilo uskupení SPOLU v němž se spojila ODS, KDU-ČSL a TOP 09, hlasovalo pro něj 29,20 procenta voličů. Druzí v obci jsou Piráti a Starostové s 22,47 procenta hlasů a třetí skončilo ANO, které podpořilo 19,64 procenta hlasujících. Do Sněmovny by se v obci dostala ještě SPD, která získala 11,15 procenta hlasů a také Přísaha s 5,66 procenta hlasů. Nikdo další hranici pěti procent nepřesáhl.
Lidé si loni odnesli z českých lesů plody za 7,17 miliardy korun. Meziročně se tak cena plodů zvýšila o více než dvě miliardy korun. Nejvíce bylo hub za 4,2 miliardy Kč, dále pak v borůvek za 1,3 miliardy korun. Také loni lidé nejvíce chodili do lesa, a to od začátku měření v roce 1994. Data poskytlo ministerstvo zemědělství. Loni byla koronavirová pandemie, příroda tak byla pro mnohé místem, kde bylo menší riziko nákazy. Také byla zavřená mnohá jinak navštěvovaná veřejná místa.
Loni si lidé odnesli za lesa 42.550 tun plodů. To bylo nejvíce od roku 2013, kdy jich bylo 53.100. Dalšími dobrými roky na lesní úlovky pak byly například roky 2017 a 2015, kdy úroda také překročila 40.000 tun.
Lidé také loni nasbírali maliny za 633 milionů Kč, šlo tak o meziroční zvýšení o více než dvojnásobek. Na více než dvojnásobek se meziročně zvýšila i hodnota ostružin (564 milionů Kč) a necelý dvounásobek byl také u brusinek (112 milionů Kč). U bezinek šlo o zvýšení o polovinu na 327 milionů korun.
V dotazníku pak odpovědělo 70,5 procenta respondentů, že alespoň jednou měsíčně šli do lesa. O rok dříve jich bylo 56,7 procenta. „Zároveň klesl počet lidí, kteří nechtějí nebo nemůžou les navštěvovat z 12,8 procenta v roce 2019 na 7,8 procenta za rok 2020,“ dodává dokument. Loni stoupl počet návštěv lesa na jednoho obyvatele na 35,97 návštěvy. Předloni šlo o 22,9 návštěvy lesa ročně. „Frekvence návštěv u jednotlivých kategorií byla v posledních letech poměrně stabilní. V roce 2019 došlo k výrazné změně včetně relativně vysokého podílu osob, které do lesa prakticky nechodí. Oproti tomu v roce 2020 nastal výrazný obrat. Návštěvnost meziročně stoupla o 57 procent a v absolutních číslech je nevyšší za celé sledované období,“ uzavírá dokument.
Vesnička Lipka u Horního Bradla je známá především díky mohutné památné lípě, která získala v roce 2016 titul Strom roku. Pár metrů od této lípy se nachází hrobka pánů Kustošů, bývalých majitelů panství Lipka. Později se Lipka stala majetkem Auerspergů a kněžna Vilemína nechala hrobku opravit. Zřejmě v roce 1876 byly k hrobce vysazeny dva javory kleny.
Dnes vedle zdi s renesančními náhrobky rostou dva stárnoucí stromy, na kterých se podepsaly drsné klimatické podmínky, které na tomto větrném místě panují a také dlouhodobý nezájem o ně. V červenci 2021 byly tyto dva staré stromy odborně ošetřeny arboristy. Jedná se od roku 2017 již o třetí takové ošetření.
Jejich cílem je odvrátit bezpečnostní riziko, které pro černé návštěvníky tohoto místa představují usychající větve stromů a také prodloužit těmto starým stromům život. Jejich ošetření provedli certifikovaní arboristé Aleš Nádvorník a Daniel Stach se svým týmem. Ošetření bylo provedeno díky finanční podpoře Pardubického kraje a spolku Altus, který péči o kleny také organizačně zajišťuje.
Dne 16. října 2021 se koná akce „Den za obnovu lesa“. Tato akce se bohužel minulý rok kvůli restrikcím neuskutečnila. Nicméně rok předtím se jednalo o největší akci svého druhu v Česku na podporu obnovy lesa a zúčastnilo se přes 32 tisíc dobrovolníků. Tento předloňský úspěch poukázal na to, že nám záleží na osudu českých lesů a krajiny.
Dne za obnovu lesa se můžete zúčastnit i vy, bude totiž probíhat na 13 místech po celé České republice. Přijďte pomoci obnovovat lesy, které jsou sužované suchem a kůrovcovou kalamitou! Pomůžete i jedinou zasazenou sazeničkou.
Na programu dne je pomoc při stloukání oplocenek, kterých jsou třeba stovky kilometrů, aby ochránily nové stromky před zvěří. Dobrovolníci si také mohou vyzkoušet, jak zbavovat stromy larev kůrovce a vydají se s lesníky na procházku a společně vyvěsí přístřešky pro sovy a jiné noční dravce, kteří pomáhají přírodě přirozenou cestou likvidovat přemnožené hraboše.
Místa konání:
Středočeský kraj – Konopiště
Jihočeský kraj – Ševětín
Plzeňský kraj – Capartice
Karlovarský kraj – Ašský výběžek, obec Nový Žďár
Ústecký kraj – Dlouhá louka – rozcestí
Liberecký kraj – Svor – Nová Huť
Královéhradecký kraj – Hájemství
Pardubický kraj – Slatiňany
Vysočina – Pod Javořicí
Jihomoravský kraj – Říčany – Hradiště
Olomoucký kraj – Olomouc – Radíkov
Moravskoslezský kraj – Šilheřovice
Zlínský kraj – Kocanda
Zábava je připravena i pro ty nejmenší. Každé dítě, které obejde minimálně čtyři stanoviště, se může těšit na odznak Malého lesníka a lesnický klobouček. Určitě s sebou nezapomeňte také špekáčky, které si budete moci opéci u ohně, kde mimo jiné můžete prodiskutovat s lesníky budoucnost lesů ve 22. století. Více informací o akci naleznete na těchto webových stránkách.
Akce probíhá i na Pardubicku ve Slatiňanech okolo Kočičího hrádku, kde je kontaktní osobou Zuzana Neznajová – zuzana.neznajova@lesycr.cz
Nový les bude tvořen především dubem letním a bukem lesním. Nebude chybět ale ani například lípa malolistá nebo jedle bělokorá.
