Říj 1, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Pracovníci městské organizace Lesy hlavního města (LHMP) vysadí na podzim 83.900 sazenic lesních dřevin. Skoro polovina z nich je určena na osazení plochy v blízkosti přírodní památky Lítožnice na východě Prahy, kde vzniká nový les, sdělila mluvčí LHMP Petra Fišerová. Letos na jaře lesníci zasadili 112.000 stromů, v loňském roce to bylo 206.000 sazenic.
Na nový les u přírodní památky Lítožnice poputuje v podzimním období 38.400 sazenic. Les vzniká na ploše o rozloze 5,3 hektaru mezi pražskými městskými částmi Běchovice, Dubeč a Koloděje. V oblasti, kde loni skončila obnova Lítožníckého rybníku a na korytě Říčanského potoka vznikly nové tůně, sázeli lesníci stromky už na jaře. Tehdy šlo o 53.000 sazenic. Zalesňovat se budou rovněž uvolněné paseky v Kunratickém a Milíčovském lese, v Chuchelském háji a v dalších lesích a výsadbách v metropoli. Tam by mělo přibýt zhruba 45.500 sazenic, díky nimž zaniknou holiny vzniklé mimo jiné odstraněním stromů napadených kůrovcem.
Podzimní výsadby se mohou zúčastnit zájemci z řad veřejnosti. Lidé mohou stromky sázet na pasece ve východní části Kunratického lesa v sobotu 23. října od 10:00 do 16:00. Akce se koná při příležitosti Dne stromů, který se v Česku slaví 20. října, uvedla Fišerová.
Druhová skladba pražských lesů a parků se mění v souvislosti s výskytem kůrovce, který ničí převážně smrky. Ty se proto v městských lesích podle LHMP již delší dobu nevysazují. V pražských lesích je v současnosti podle Fišerové smrk zastoupen asi z tří až čtyř procent, v roce 2019 to bylo okolo šesti procent. V nynější výsadbě převažují listnaté druhy, a to zvláště duby, buky, lípy, habry a javory. Z jehličnatých druhů se sází jedle, borovice nebo modříny.
Nejvíce byla podle mluvčí zeleň v pražských lesích kůrovcem postižená v období od roku 2017 do roku 2020. Letos zatím byla ve srovnání s loňským rokem aktivita škůdce nižší, nicméně přesto se vyskytoval v lokalitách, kde jsou zastoupené smrky. Nejčastěji tak museli lesníci proti kůrovci zasahovat v Kunratickém lese. Aktivita škůdce byla podle Fišerové nižší v souvislosti s poměrně chladnou a deštivou první polovinou tohoto roku.
O lesy se v Praze stará organizace Lesy hlavního města, jejímž vlastníkem a zřizovatelem je hlavní město. Společnost vznikla v roce 1992 a nyní se stará nejen o lesy, ale i o zahrady, parky a vodní toky v metropoli. V Praze je přibližně 5000 hektarů lesů včetně soukromých, což je asi deset procent z celkové rozlohy města.
Autor: LHMP
Zdroj: ČTK
Zář 23, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Kroměříž obnoví ve třech lokalitách stárnoucí zeleň. Desítky nových stromů a tisíce keřů a květin se postupně objeví v ulici Generála Svobody, ve vnitrobloku v ulici U Sýpek a v Axmanově ulici. Odborníci tam ošetří také stávající dřeviny, chystá se ale i kácení, sdělili v tiskové zprávě zástupci kroměřížské radnice.
Zakázku získala brněnská firma Kavyl. Její pracovníci ošetří stávající dřeviny a květiny a vysadí novou zeleň včetně založení nových trávníků. Projekt pamatuje i na doplnění mobiliáře. „Celkem by mělo být vysazeno 52 nových stromů, 2210 keřů a více než 10.000 kusů růží, trvalek, cibulovin a trav,“ uvedl místostarosta Vít Peštuka (TOP 09, zvolen za Zdravé Kroměřížsko).
Prvním místem, kde se začne pracovat, bude v listopadu ulice Generála Svobody. Radnice tam plánuje úpravy zelených pásů po obou stranách silnice, a to v úseku od náměstí Míru až po vstup do Květné zahrady.
Po jedné straně silnice nechá město vykácet akáty. „Akáty svými kořeny vypouštějí do okolní půdy toxiny, které znemožňují příznivý vývoj rostlin v jejich okolí. V takovém případě by plánované trvalky a keře neprosperovaly. Navrženy jsou zde proto úzkokorunné třešně, které vytvoří lepší podmínky a zároveň budou méně stínit nově vysazené nízké zeleni a nebudou zasahovat do silnice,“ uvedla projektová manažerka radničního odboru regionálního rozvoje Julie Veselá. Výsadby by na všech třech místech měly být hotové do konce května 2022. Rozpočet obnovy zeleně je zhruba 2,4 milionu korun bez DPH, 85 procent nákladů pokryje dotace z evropských fondů.
Autor: Kroměříž
Zdroj: ČTK
Zář 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Zpívající nebo také Lukasova lípa, která je Stromem roku, se již dříve stala symbolem obce Telecí na Svitavsku. A to doslova, její stylizovaná podoba se dostala v roce 2003 do jejího znaku. Místní obyvatelé jsou na ni hrdí, řekl starosta Jaroslav Šimon. Lípa stojí na soukromém pozemku, ale obec se o ni stará.
„I kdyby nezískala cenu Strom roku a finanční ocenění, už jsme domluveni, že obec bude platit její další arboristické ošetření. Není to sice nějak aktuální, ale stromy tohoto typu to potřebují daleko častěji než běžné dřeviny. Koruna je tak veliká, že kdyby se něco ulomilo, napáchá to škody na nemovitosti nebo nedejbůh někoho zraní,“ uvedl Šimon.
K lípě staré asi 700 let se vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy. Pověst existuje ve více variantách, mezi spisovatele, kteří ji zahrnuli do svého díla, patří například Alois Jirásek nebo Teréza Nováková.
Jiná verze z druhé poloviny 18. století vypráví, že místní hospodář, český bratr, očekával návštěvu evangelického faráře ze Slezska. Vyhlížel ho z lípy, propadl se ale do dutiny a následkem pádu ohluchl. V lípě pak trávil čas a prozpěvoval si žalmy. Druhé přízvisko lípy se odvíjí od rodu Lukasů, kterým statek patřil do roku 1915.
Zpívající lípa se v roce 2004 dostala i na poštovní známky. V Telecím ale stojí i další mohutný památný strom, Pajkrův dub starý více než 500 let. V obci je 16 venkovských usedlostí, které jsou nemovitými kulturními památkami, z toho roubený takzvaný Roušarův statek č.p. 16 je dokonce národní kulturní památkou. Jeho nejstarší část byla podle dendrochronologického průzkumu postavena v roce 1566, nebo 1567.
Autor: obec Telecí
Zdroj: ČTK
Zář 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil dub z Kozlovic na Frýdecko-Místecku, třetí je smrk ztepilý z brněnské Ramešovy ulice. Anketu pořádala podvacáté Nadace Partnerství. Její výsledky dnes vyhlásila v Brně.
V anketě hlasovalo více než 7250 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů ze sedmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo přes 2600, v pořadí druhému stromu dalo hlas zhruba 1800 lidí. Díky zpoplatněnému hlasování se nadaci podařilo vybrat bezmála čtvrt milionu korun, peníze nadace rozdělí jako grant mezi letošní finalisty a takzvané Stromy hrdiny.
„Zpívající lípa nebo také Lukasova lípa patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky a je památná … Její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů,“ uvedl za nadaci David Kopecký. Stáří lípy je podle něj odhadováno na více než 700 let.
Její přezdívka podle pořadatelů odkazuje až k dobám husitským. K lípě se vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Pověst existuje ve více variantách, mezi spisovatele, kteří ji zahrnuli do svého díla, patří například Alois Jirásek nebo Teréza Nováková. Jiná verze z druhé poloviny 18. století vypráví, že místní hospodář, český bratr, očekával návštěvu evangelického faráře ze Slezska. Vyhlížel ho z lípy, propadl se ale do dutiny a následkem pádu ohluchl. V lípě pak trávil čas a prozpěvoval si žalmy. Druhé přízvisko lípy se odvíjí od rodu Lukasů, kterým statek patřil do roku 1915.
Vítězný strom bude odborně ošetřen a bude reprezentovat Česko v mezinárodní anketě Evropský strom roku. Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí.
Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Ovocný strom dostal toto ocenění poprvé. Jabloň, kožená reneta zimní, už přes sedm dekád poskytuje stín návštěvníkům hostince. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: stromroku.cz
Zář 22, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Díky dotaci Pardubického kraje upraví během října a listopadu 2021 Základní škola 28. října 581 v Žamberku prostředí zahrady u školní družiny tak, aby se do ní opět navrátil život, který sem odnepaměti patří.
Větší diverzitou rostlinných druhů, nabídnutím dostatku potravy a vytvořením vhodných úkrytů zamezíme úbytku stávajících živočichů a vytvoříme podmínky pro život nových druhů. Zahrada bude nejen krásnější, ale bude sama o sobě výukovým materiálem. Děti názorně uvidí příklad funkční městské přírody, budou se učit, jak žít v souladu s ní a budou ji moci pozorovat.
Vysázíme nové byliny, květiny a různé dřeviny, které přilákají zpět motýly a další hmyz. Připravíme pro ně také domky, krmítka a další přístřešky, aby zde mohli snáze překonat i chladná období. V parném létě naopak osvěžíme zahradu mlhovištěm a pítkem pro lepší podmínky a klima na vyprahlé zahradě.
Zahrada bude moci být využívána jako terénní pracoviště pro výuku přírodopisu, fyziky i pro přírodopisné projekty, které jsou nad rámec osnov.
Na obnově zahrady se budou podílet žáci, učitelé i rodiče. Za spolupráci děkujeme také zřizovateli – městu Žamberk. Moc se na novou zahradu, plnou života, těšíme!
Leták ZDE.
Tisková zpráva, Mgr. Jaromír Žejdlík, ředitel školy, Žamberk
Autor: Základní škola a mateřská škola Telecí
Zář 20, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Letošní ročník výstavy orchidejí v botanické zahradě v pražské Troji se soustředí na rostliny z oblasti Ekvádoru a Jižní Ameriky. Výstava se bude konat ve skleníku Fata Morgana od čtvrtka 23. září do neděle 10. října. Návštěvníci se mohou těšit asi na 650 orchidejí, jak informovala mluvčí zahrady Michaela Bičíková. Expozice s tématem Miniatury a giganti Ekvádoru se konala už v roce 2020, kvůli vládním opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru byla výstava už po čtyřech dnech konání uzavřena.
„Situace v loňském roce ale byla taková, že jsme výstavu po pouhých čtyřech dnech od zahájení museli ukončit. Letos zase nebylo možné akci uspořádat v tradičním jarním termínu. Protože jsme fanoušky orchidejí o zážitek nechtěli připravit, rozhodli jsme se přehlídku přesunout na podzim a současně zopakovat zajímavé téma loňského roku,“ uvedl ředitel Botanické zahrady hlavního města Bohumil Černý.
V subtropickém skleníku Fata Morgana budou k vidění mimo jiné orchideje ze sbírek botanické zahrady. Ty doplní bromélie, anturia, monstery a další rostliny původem z Jižní Ameriky. Expozici spolu s pracovníky botanické zahrady připravili studenti České zahradnické akademie Mělník pod vedením floristky Kláry Franc Vavříkové. Ta navrhla květinová aranžmá pro přehlídku orchidejí v pražské botanické zahradě potřetí.
Sbírka orchidejí byla v trojské botanické zahradě založena v roce 1995. V současnosti podle kurátorky tropických rostlin Romany Rybkové čítá asi 2300 druhů orchidejí a zhruba dvojnásobný počet rostlin. Mezi nimi jsou i orchideje z rodu Paphiopedilum, které jsou v přírodě ohrožené, nebo orchideje, které byly objeveny nedávno.
Orchideje zahrada získává nákupem od specializovaných firem, výměnou s jinými botanickými zahradami nebo na základě povolení z přírody. Trojská botanická zahrada se také věnuje množení zvláště ohrožených druhů orchidejí v laboratorních podmínkách, dodala kurátorka.
Podle odhadů existuje na světě okolo 27.000 druhů orchidejí. Počty nejsou konečné, každoročně jsou totiž objevovány a popisovány další. Ekvádor, k němuž se letošní výstava vztahuje, je domovem asi 4000 druhů orchidejí. Mezi nimi rostliny s květy menšími než jeden milimetr nebo naopak gigantické, které vynikají výškou rostliny, velikostí květenství nebo rozměry jednotlivých květů. V ekvádorských Andách rostou také orchideje rodu Myrosmodes, které jsou v horách nejvýše rostoucí orchideje.
V areálu zahrady bude možné si orchideje rovněž zakoupit. Prodej v prostorách zásobního skleníku má na starost společnost Pokojovky. V nabídce bude rovněž nový kalendář trojské botanické zahrady, který zahrada vydává při příležitosti výstavy. Kalendář pokrývá období 16 měsíců od září 2021 do prosince 2022 a zdobí ho fotografie orchidejí, jejichž autory jsou kurátoři botanické zahrady Prahy. Zájemci si ho mohou zakoupit za 150 korun.
Pro vstup na výstavu platí vstupné běžné pro návštěvu skleníku Fata Morgana. Za jeho návštěvu tak zaplatí dospělí návštěvníci 150 korun, děti, studenti, senioři a invalidé platí poloviční částku. Kvůli přípravám výstavy bude v úterý a ve středu 21. září a 22. září pro veřejnost uzavřený skleník Fata Morgana. Naopak v pondělí 27. září v průběhu přehlídky orchidejí bude skleník lidem přístupný, uvedla zahrada na svém webu.
Botanická zahrada byla založena v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen ve dnech otevřených dveří, celoročně přístupná je od srpna 1992. V 90. letech do správy získala památkově chráněnou vinici sv. Kláry a před 15 lety byl otevřen tropický skleník Fata Morgana. Venkovní expozice se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. V areálu mohou návštěvníci vidět 15.000 druhů stromů a květin. Běžně zahradu navštíví kolem 370.000 lidí za rok.
Autor: Botanická zahrada Praha
Zdroj: ČTK
Zář 18, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Dub zvaný Dubisko valašisko tvrdé, který stojí na kopci Strážnice nad obcí Kozlovice na Frýdecko-Místecku, vydržel pustošivou vichřici i částečné vypálení. Jeho stáří se odhaduje na 500 let a nyní se dostal do finále soutěže Strom roku, jejíž výsledky organizátoři vyhlásí příští týden. Obvod kmene stromu je 400 centimetrů. Název dubu pochází od zesnulé kronikářky, pamětnice a průvodkyně kozlovického fojtství Marie Prudké.
„Ona právě o tomto stromu prohlásila, že je to dubisko valašisko tvrdé, a to z toho důvodu, že se vždy podivovala nad tím, že po tolika traumatech dub ještě žije,“ uvedl Lukáš Synek, který strom do ankety nominoval.
Při ničivé vichřici v roce 1957 se dubu ulomila část koruny. Později ho v 80. letech minulého století někdo zevnitř vypálil. „V kronikách o něm mnoho zmínek nenajdeme. Jisté je, že během svého dlouhého života přežil rozmary počasí i lidské bezohlednosti. Kdo přesně tehdy dub vypálil, se neví. Dnes se do něj vejdou čtyři lidé,“ doplnil Synek.
V minulosti se tento dub dočkal i fotografické výstavy svých snímků v jednom z knihkupectví ve Frýdku-Místku. V roce 2019 se stal hlavní lokací filmové pohádky Největší dar, jejíž uvedení do kin se kvůli koronavirovým opatřením odložilo.
Anketa Strom roku se koná každoročně od roku 2002 pod záštitou ministerstva životního prostředí. V letošním ročníku bylo nominováno 77 stromů, z nichž 12 se dostalo do finále. Kromě dubu z Kozlovic je z Moravskoslezského kraje ve finále také Novoveská lípa na úpatí moravskoslezských Beskyd ve Frýdlantu nad Ostravicí. Výtěžek z hlasování je určen na ošetření a výsadbu nových stromů.
Autor: obec Kozlovice
Zdroj: ČTK
Zář 14, 2021 | Živá příroda a krajina, les
U Blanska obnoví zhruba 200 let starou lipovou alej mezi místní částí Obůrka a Novými Dvory. Stromy ponesou jména blanenských osobností, které může navrhovat i veřejnost. Radnice to uvedla na svém webu.
Stromořadí lip se bude jmenovat Salmova alej blanenských osobností. Radnice uvedla, že lipové aleje v Moravském krasu nechal vysázet v první čtvrtině 19. století starohrabě František Hugo Salm. Stromořadí tehdy lemovala cesty od hradu Blansek přes Nové Dvory a Obůrky až do Blanska.
„Dodnes se zachovalo 57 vzrostlých lip v Novodvorské aleji a 11 lip u Obůrky. S myšlenkou obnovy části původní Salmovy aleje v úseku mezi obcemi Nové Dvory – Obůrka přišel také nápad věnovat každý ze stromů jedné z blanenských osobností, ať už někomu z historie nebo třeba i našim současníkům. Stromořadí bude kopírovat 200 let starou historickou trasu, předpokládáme, že vysadíme celkem 66 lip,“ uvedl Zdeněk Špíšek ze sdružení Horizont. Dobrovolníci ze sdružení stromy vysadí.
Sázet budou lípu srdčitou a lípu velkolistou. U každého ze stromů bude kartička se jménem osobnosti a QR kód s odkazem na její krátký životopis na internetu. Návrhy na konkrétní jména sdružení přijímá prostřednictvím webového dotazníku.
„Historické nebo žijící osobnosti Blanenska může veřejnost nominovat do konce měsíce září. Návrhy posoudí odborná komise a ze zaslaných návrhů bude vylosováno deset autorů – navrhovatelů, kteří obdrží sazenici ovocného stromu,“ doplnil Špíšek.
V návrhu by proto kromě zdůvodnění nominace neměl chybět kontaktní e-mail. Výsadbu lip pak mají dobrovolníci ze sdružení naplánovanou na 15. až 17. října.
Autor: Blansko
Zdroj: ČTK
Zář 10, 2021 | Živá příroda a krajina, les
V grantové výzvě Sázíme budoucnost Nadace Partnerství na podporu podzimního sázení stromů uspělo 55 projektů, mezi nimi například i veřejný ovocný sad. Nadace mezi ně rozdělí přes 2,3 milionu korun. Peníze v říjnu a listopadu využijí na vítězné projekty dobrovolníci z neziskových organizací, školy, farnosti či radnic. Nadace o tom informovala v tiskové zprávě. Odborná komise nadace letos vybírala ze 70 návrhů, úspěšné tak byly více než tři čtvrtiny žadatelů. V projektech se objevovaly například plány na zachování původních odrůd stromů či zvýšení odolnosti krajiny vůči změnám klimatu.
„Chceme místu, okolo kterého směřují kroky při procházce za ves, vrátit zelený háv. Vysadit stromy, zadržet vodu a celkově jej v létě zchladit a tím vytvořit i další zelené zázemí obci,“ uvedl Jan Pícka ze Sboru dobrovolných hasičů Měcholupy na Lounsku, který stojí za projektem nazvaným Zelené rumy.
Stejný cíl má i Petr Dostál z Velkých Albrechtic na Novojičínsku, kde místní plánují veřejný ovocný sad.
„Účelem projektu je na lokální úrovni zapojit veřejnost do aktivit vedoucích k adaptaci na změnu klimatu a podporu obnovy diverzity, zvýšit zájem o své okolí a zvýšit povědomí o starých ovocných odrůdách a jejich přínosu,“ uvedl Dostál. Projekt Sázíme budoucnost je celostátní iniciativa nadace, díky níž bylo za dva roky vysazeno asi 1,1 milionu stromů. Cílem je vysadit za pět let deset milionů stromů mimo les.
Zář 6, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos vyřezá borůvčí na přibližně čtyřech hektarech květnatých luk. Jde o jejich ochranu před zarůstáním. Borůvčí na loukách je důkazem postupné přeměny louky v původní les, sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
„Louky mající ještě naději na záchranu od porostů borůvky postupně osvobozujeme. Keříky borůvek se vkrádají z okrajů lesa zejména tam, kde louky pozbyly pravidelnou péči. Borůvku jako pionýra lesa následně doplňují náletové dřeviny a pasekové byliny,“ uvedl Drahný. Borůvce, tedy opadavému keříku, který patří do jehličnatých a listnatých lesů, na vřesoviště a rašeliniště v Krkonoších, vyhovují půdy nevysychavé, kyselé a chudé na živiny.
„Díky ohromnému úsilí rodin hospodářů – budařů – vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Změny tradičních hospodářských rytmů urychlil konec druhé světové války, kdy hospodaření ustalo. Do té doby se borůvčí drželo zpravidla v lese, na loukách pro něj nebylo místo,“ uvedl Drahný.
V Krkonoších horské louky vznikaly dlouhodobě ve spojení s činností člověka, postupně se rozšiřovaly, až vznikly drobné kompaktní, ale i rozsáhlé luční enklávy o několika desítkách hektarů. Na horských enklávách se pravidelně hospodařilo minimálně 450 let, uvedli zástupci národního parku. Správa KRNAP se díky několika projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších zachovalých loukách. Proto je na vybraných loukách borůvka vysekávána spolu se snahou obnovit hlavní zemědělské činnosti.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
