Srp 25, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub žijících v prostředí s vysokým obsahem soli. Vyskytují se v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli, informovala mluvčí ústavu Miroslava Dvořáková.
„Na základě genetických dat i laboratorních pokusů se ukazuje, že hlavním faktorem určujícím výskyt těchto hub je salinita prostředí – nikoliv to, zda se jedná o moře nebo pevninu,“ uvedli autoři studie. Objevené rody patří do řádu Lulworthiales, což je skupina hub dosud známých především z mořského prostředí, kde žijí například na naplaveném dřevě, v mořské pěně nebo na mořských řasách. Výzkum podle vědců ukazuje, že tyto houby mají mnohem širší ekologický rozsah, než se dosud předpokládalo. Druh Thalassodendromyces purpureus má v Indickém oceánu u pobřeží Mauricia symbiotický vztah s hostitelskou rostlinou, kterou je tropická mořská tráva Thalassodendron ciliatum.
Druhý nový druh, Halomyrma pluriseptata, mykologové nalezli ve slaných půdách Národní přírodní rezervace Soos poblíž Františkových Lázní, kde je půda a voda bohatá na soli. Genetická analýza ukázala, že Halomyrma je příbuzná mořským druhům, což podle vědců naznačuje nečekané propojení mezi mořskými a suchozemskými ekosystémy.
Objev podle odborníků zdůrazňuje význam extrémních a opomíjených stanovišť, jako jsou mořská pobřeží či vnitrozemská slaniska, pro rozmanitost hub a dalších mikroorganismů. Zároveň otevírá nové otázky o ekologické přizpůsobivosti, evoluci a šíření mikroskopických hub napříč kontinenty i ekosystémy.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR
Srp 18, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Obnova krajiny po rozsáhlých lesních požárech závisí na typu území a druhu vegetace, nicméně může být poměrně rychlá. Shodli se na tom odborníci. Například České Švýcarsko se po požárech v roce 2022 začalo obnovovat rychle a není tam potřeba velké lidské účasti. V zemědělské krajině a vinicích by byla ale situace jiná a příroda sama nemůže obnovu zajistit. S požáry se aktuálně kvůli vysokým teplotám potýkají Turecko, Albánie, Španělsko či Bulharsko.
Například na jihu Francie zuří rozsáhlé požáry, které zasáhly i vinice. Tisíce hektarů vinic byly zničeny. „Záleží nejen na přírodních procesech, ale také na tom, jak se s tím vypořádá člověk,“ uvedl Přemysl Bobek z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Obnova vinic bude v tomto případě v rukou lidí a nelze přesně odhadnout, jak rychle nebo efektivně se zemědělské půdě podaří oživit. V případě národního parku České Švýcarsko šlo o lesní krajinu, kde je obnova téměř bez zásahu člověka. „Co se týká samotného požáru v Českém Švýcarsku, vidíme, že po pár letech jde obnova lesa opravdu rychlým tempem,“ řekl Bobek. Půdní organismy se začínají obnovovat po několika letech a společenství půdních organismů se vrací poměrně rychle.
Lukáš Čížek z Biologického ústavu Akademie věd ČR upozornil na to, že borové plantáže se mohou obnovit samy, protože borovice jsou na oheň adaptované a rychle osídlí shořelou plochu. „Naopak vinice nebo kulturní zemědělská půda se samovolně neobnoví. Také je třeba myslet na to, že některé keře, například janovce, mohou osídlit plošně shořelá území a podporovat vznik pravidelných požárů,“ dodal. Janovec často roste na suchých a nehostinných místech, kde se jiné vegetaci příliš nedaří. V Českém Švýcarsku jde o písčitou krajinu s prudkými svahy, kde rostou borovice. „Taková krajina hořela vždy, pouze v posledních desetiletích lidé požáry tlumili. Přesto se zde obnova lesa uskutečňuje rychle a za jeden rok se zde vytvoří mladý porost, například z bříz,“ řekl Čížek. Z hlediska biodiverzity je však homogenní vegetační pokryv méně vhodný než původní ekosystém.
Akademie věd ČR ve svém odborném stanovisku potvrzuje, že rostliny se po požáru dokážou obnovit velmi rychle a už při prvním roce začíná silně růst bylinné patro. Požár totiž uvolní spoustu živin, které byly předtím uvězněné v rostlinách a v jejich opadu na půdě. Přebytek živin a volné světlo podporují růst rostlin i obnovu půdních organismů zasažených požárem. Tento efekt je podobný tomu, když se zemědělské půdě přidává hnojivo.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR
Srp 18, 2025 | Živá příroda a krajina, les
V České republice a Polsku začal na několika místech projekt Life Model Forest, který se zaměřuje na obnovu a ochranu vybraných lesů. Potrvá sedm let a týká se 20 lokalit. Bude se zabývat mimo jiné třeba problémem nedostatku starých a mrtvých stromů nebo otázkou šíření invazních druhů rostlin a živočichů. Zástupci projektu s rozpočtem více než 200 milionů korun o tom informovali.
„Naším cílem je nejen zlepšit stav konkrétních lokalit, ale vytvořit modelový přístup k ochraně lesů, který bude možné replikovat i v dalších regionech Evropy,“ uvedl manažer projektu Marek Fűgner ze Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Onyx, která projekt řídí.
Life Model Forest se týká například Borkovických blat na Táborsku, Hlubockých obor na Českobudějovicku nebo Údolí Moravice na Opavsku. Mezi partnery projektu, který se zaměří na ochranu ohrožených druhů nebo výsadbu 180.000 stromů, patří Jihočeský a Moravskoslezský kraj. „Zdravé lesy nejsou jen otázkou přírody, ale i kvality života nás všech. Pokud chceme, aby je naše děti jednou znaly rozmanité, živé a funkční, musíme už dnes začít pracovat na jejich ochraně chytře a systematicky. Projekt LIFE Model Forest pro nás není jen o ochraně několika lokalit, ale je to šance ukázat, že koncepční řešení založené na datech a spolupráci funguje. A co je nejdůležitější, dá se přenést i do dalších regionů Evropy,“ uvedl náměstek jihočeského hejtmana David Štojdl (ODS). V Moravskoslezském kraji bylo vybráno pět evropsky významných lokalit. Některé navazují na významné lokality v Polsku. „Věřím, že Life Model Forest pomůže zlepšit biodiverzitu evropských stanovišť, jako jsou například polonské a karpatské dubohabřiny, jasanovo-olšové lužní lesy nebo květnaté bučiny,“ uvedl radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Pavel Staněk (SPD).
Life Model Forest navazuje na projekt Czk-Sk South-life. Uskutečnil se v letech 2017 až 2024 a přispěl k obnově 11 prioritních stanovišť a zvýšení populací vzácných druhů jako je páchník hnědý nebo hořeček český.
Autor: Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Onyx
Srp 6, 2025 | Živá příroda a krajina, les
V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR (AV ČR). Podle autorů jsou mykorhizní houby přehlíženou, ale zásadní složkou suchozemských ekosystémů. Studie byla publikována v časopise Nature.
Mykorhizní houby tvoří pod zemí rozsáhlé sítě vláken, takzvaných hyf, které propojují kořeny rostlin s půdou a zajišťují obousměrný tok živin. Ovlivňují rozmanitost vegetace, produktivitu ekosystémů a významně se podílejí na ukládání uhlíku do půdy. Přesto dosud nebyla biodiverzita těchto organismů systematicky zohledňována v ochranářských strategiích životního prostředí.
Výzkumný tým analyzoval více než 2,8 miliardy sekvencí hub ze 25.000 lokalit ve světě. Získaná data ukázala, že většina území s vysokou přírodní rozmanitostí se nachází mimo oficiálně chráněné oblasti, a je tedy ohrožena lidskou činností.
„Společně s kolegy jsme identifikovali klíčové oblasti s mimořádnou rozmanitostí mykorhizních hub, které mají zásadní vědecký i společenský význam,“ uvedl Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Mykorhizní houby přispívají i k regulaci klimatu. Rostliny jim ročně předají zhruba 3,6 miliardy tun uhlíku, což podle autorů přispívá k tomu, že 75 procent suchozemského uhlíku je uloženo v půdě. Tím se snižuje množství oxidu uhličitého v atmosféře.
Přesto se podle výzkumníků ochraně těchto mikroskopických, ale zásadních organismů věnuje jen minimální pozornost. Mykorhizní houby jsou často neviditelné, ale tvoří základní složku podzemních ekosystémů, kterou by měly zohlednit plány obnovy krajiny i strategie péče o přírodu. „Diverzita je ve skutečnosti něco jako pojistka – čím více symbiotických houbových pomocníků v půdě žije, tím lépe si rostliny mohou vybrat partnera, který jim zajistí nejlepší přísun živin pro růst,“ řekl Baldrian. Dodal, že vyšší druhová rozmanitost zvyšuje šanci, že se ekosystém zotaví i po závažném narušení, jako jsou požáry, sucha nebo kůrovcové kalamity.
Databáze GlobalFungi, která byla klíčová pro získání nových poznatků, je jednou z největších veřejně dostupných katalogů půdních mikroorganismů na světě. Provozuje ji tým mikrobiálních ekologů z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Slouží nejen pro vědecký výzkum, ale i pro praktické hospodaření v krajině. Pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky.
Autor: Akademie věd ČR
Čvc 22, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Přístup k prevenci či požární ochraně nebo k ochraně přírody je v národním parku České Švýcarsko a v národním parku Saské Švýcarsko po letech jednotný. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že v ČR oproti Německu stále není možný vstup návštěvníků do lesů na vlastní nebezpečí. Mělo by se to podle něj změnit, ale zatím pro svůj návrh nenašel politickou podporu.
„V zákoně o ochraně přírody a krajiny a v zákoně o lesích je tento princip aplikován – do lesa se vstupuje na vlastní nebezpečí,“ uvedl Hladík. „Pak tady máme ještě občanský zákoník a ten bohužel je v Česku judikován a vykládán takovým způsobem, že je hnán k zodpovědnosti vlastník, a to je špatně,“ doplnil ministr, který se opakovaně pokusil najít podporu pro změnu občanského zákoníku. „Já si myslím, že bychom měli změnit občanský zákoník, který je v kompetenci ministerstva spravedlnosti a upravit ho takovým způsobem, aby byl souladný se zákonem o ochraně přírody a s lesním zákonem,“ dodal.
Správy obou národních parků se scházejí a diskutují o problémech, aby se o důležitých věcech nerozhodovalo rozdílně. „Rozdíly samozřejmě panují v některých nuancích,“ řekl ředitel správy národního parku České Švýcarsko Petr Kříž. „My samozřejmě zajišťujeme bezpečnost návštěvníků, kdežto na německé straně je přístup trošku odlišný,“ uvedl. Na české straně jsou proto cesty, kde hrozí nebezpečí páru stromů či kamenů, uzavřené. Mezi nimi například Gabrielina stezka k Pravčické bráně, kterou uzavřel požár v roce 2022.
Po třech letech se naopak učinila taková bezpečnostní opatření, aby bylo možné v omezeném režimu zpřístupnit Edmundovu soutěsku, v níž Hřensko provozuje plavbu na lodičkách. Obecně obnova infrastruktury hasičů či návštěvnické infrastruktury vyšla bezmála na 300 milionů korun, připomněl Hladík. Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO) uvedl, že kraj přispěl částkou 34 milionů korun. Lidé po požáru například mohli díky krajským penězům využívat ubytovací vouchery. Zpřístupnění Edmundovy soutěsky bylo velmi náročné pro pracovníky obce, specializované firmy i odborníky. Odtěžili zhruba 220 stromů, vyčistili koryto říčky Kamenice od popadaných kmenů. Od soboty bude soutěska přístupná veřejnosti. Lístky budou zatím k zakoupení pouze v informačním centru v budově obecního úřadu. Denně se na pramicích sveze maximálně 50 lidí, k lodičkám se dostanou jen s průvodcem.
Jako součást protipožární ochrany Hřensko schválilo v roce 2023 vyhlášku omezující používání pyrotechniky na zastavěném území obce. Hladík řekl, že senátní výbor ve středu doporučil ke schválení finální novelu o pyrotechnice. „Novela o pyrotechnice znamená konec volně prodejné nebezpečné pyrotechniky,“ zdůraznil ministr. Požár zasáhl národní park v noci na 24. července 2022. Hasiči zasahovali 21 dní. V Mezné požár zcela zničil několik domů. Muže obžalovaného ze založení požáru krajský soud nepravomocně zprostil obžaloby.
Autor: MŽP
Čvn 29, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Chránit nejvzácnější lesy Evropy má za cíl projekt, do kterého se zapojí vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU). Pralesovité lesy a solitérní staré stromy podle vědců čelí stále většímu ohrožení. Chybí jim systematická ochrana, ohrožují je klimatické změny i rostoucí tlak na využití krajiny. Mezinárodní projekt Resilient Trees má trvat čtyři roky a podpoří vývoj nástrojů pro identifikaci a ochranu těchto cenných ekosystémů.
Cílem iniciativy je sjednotit postupy ochrany starých lesů napříč Evropou, podpořit sdílení zkušeností mezi regiony a zvýšit povědomí o významu těchto přírodních prvků pro biodiverzitu, klima i kulturní dědictví. FLD ČZU se bude podílet na vývoji praktických nástrojů pro správu starých lesů a takzvaných habitatových stromů, které poskytují útočiště mnoha ohroženým druhům.
V souladu s doporučeními evropských strategií se podle vědců zvyšuje ochrana některých lesních lokalit, ale mnohé cenné porosty a stromy stále zanikají. Projekt proto nabízí příležitost hledat účinná řešení ochrany v různých přírodních i společenských podmínkách.
Projekt Resilient Trees (plným názvem Old-Growth forests and Veteran Trees for Biodiversity and Resilient Landscapes) spojuje deset partnerů z osmi evropských zemí. Koordinátorem je Institut bioekonomiky pod italskou Národní radou pro výzkum (CNR).
Úvodní setkání partnerů projektu se uskutečnilo ve dnech 18. až 20. června v Praze v prostorách FLD ČZU. Sloužilo k plánování klíčových aktivit, sdílení prvotních poznatků a navázání mezinárodní spolupráce. Projekt je financován z programu Evropské unie Interreg Europe.
Autor: ČZU
Čvn 29, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Požár lesa na území takzvané Moravské Sahary u Bzence na Hodonínsku v roce 2012 měl podle vědců z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Mohly se vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Škola o výzkumu informovala na svém webu. Hořet v lokalitě začalo na konci května 2012 a pět dní s požárem bojovalo 1600 hasičů z deseti krajů. Hořelo na 165 hektarech.
Odborníci devět let sledovali vývoj střevlíkovitých společenstev. Porovnávali šest různých typů stanovišť, které se lišily intenzitou požáru a typem následného zásahu. „V našem výzkumu jsme například porovnávali ponechání ploch bez zásahu s intenzivní přípravou půdy pro výsadbu borovice lesní. Výsledky ukázaly, že požár může vytvářet cenné otevřené biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků, zejména pískomilných. Naopak intenzivní obnovní zásahy, jako je brázdová příprava stanoviště, vedly ke zjednodušení prostředí a poklesu druhové rozmanitosti,“ uvedl za vědce Dominik Stočes.
Řízené vypalování mimo vegetační sezonu by tak podle vědců mohlo být vhodným nástrojem péče o biodiverzitu v otevřených písčitých lesích. Pískomilné druhy obvykle špatně kolonizují zalesněná stanoviště, což zvyšuje jejich zranitelnost. Patří mezi ně například střevlíkovití, kteří zahrnují nejen střevlíky, ale i další ekologicky významné rody.
„Mnohé z nich jsou silně vázané na nezarostlé písky, narušené plochy nebo stepi, a v současnosti ubývají v důsledku sukcese a lesnického zahušťování. Jejich výskyt je často lokálně omezený, některé druhy jsou uvedeny na červených seznamech ohrožených druhů,“ přiblížil Stočes.
Moravská Sahara se nachází v okolí Bzence, jde o unikátní písečnou krajinu s hlubokými vrstvami písků. Dříve byla mozaikou otevřených stepních stanovišť a borových lesů, ale od 19. století byla masivně zalesněna borovicí lesní za účelem stabilizace dun.
Požár mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi vypukl 24. května 2012 odpoledne, jeho likvidace trvala pět dní, další týden pak hasiči dohlíželi na požářiště. Škoda na lesních porostech dosáhla 27 milionů korun, muselo být vytěženo 24.000 krychlových metrů dřeva. Příčinu požáru se nepodařilo zjistit.
Autor: Mendelova univerzita
Čvn 29, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Zajistit, že dřevěné výrobky a další produkty prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy, má pomoci ve vazbě na unijní nařízení novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Na webu o tom informoval Hrad. Cílem úprav je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů, podle kritiků je ale pro výrobce obtížné dostát požadavkům nařízení.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve řekl, že nařízení z jeho pohledu představuje zbytečnou zátěž zemědělců a podnikatelů a že se Česko snaží v EU o jeho změny. Novela také formálně upravuje vznik Národního lesnického institutu, který vznikl z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Národní lesnický institut dostal přidělené nové činnosti, které překračují rámec hospodářské úpravy lesů. Na starost bude mít například boj proti odlesňování. Bude správním úřadem s patřičnými pravomocemi, má mít na starosti odborné činnosti podle lesního zákona. Národní lesnický institut bude také sledovat a hodnotit stav lesů a zákon mu přidělí i odborné činnosti při dovozu dřeva. Vláda si od změny slibuje vybudování odborného zázemí a specializace ve vztahu k odlesňování při využití odbornosti a kontrolních mechanismů dosavadních úřadů. Česko podle Výborného odlesňováním netrpí.
Evropské nařízení, na které novela reaguje, v minulosti kritizovali zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků. Vláda podle ministra dělá vše pro to, aby vyjednala úplné zrušení tohoto nařízení, jehož účinnost Evropský parlament odložil o 12 měsíců na závěr letošního roku. Ministerstvo zemědělství dříve poukazovalo na to, že firmy k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, požádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad.
Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí na trh nejen dřevěné výrobky, ale také produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa a kaučuku. Podniky budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojené s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Autor: MZe
Čvn 22, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Růže šípková umí jako jedna z mála rostlin dělit lichý počet chromozomů, zjistili vědci. Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování. Nový vědecký objev může přispět například ke šlechtění rostlin. Informoval o tom Biofyzikální ústav Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Nature.
Zatímco většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, který zajišťuje správné dělení buněk při pohlavním rozmnožování, růže šípková má sad pět. Podle studie získávají potomci čtyři chromozomové sady od mateřské rostliny a jednu od otcovské. Jde o výjimku z běžného pravidla, podle něhož organismy dostávají jednu sadu chromozomů od každého rodiče.
„Pomocí pokročilých technologických přístupů a mikroskopické a genomické analýzy pylu jsme zjistili, že dvě chromozomové sady se v meiose párují a příslušné haploidní sady jsou děděny od obou rodičů. Tři sady se však nepárují, poněvadž nemají rovnocenného partnera, a dědí se jako univalenty, nespárované chromozomy, po mateřské linii,“ popsal Aleš Kovařík, který se na výzkumu podílel s německými kolegy.
Významnou roli v tomto procesu hraje centromera, tedy centrální oblast chromozomu, která je rozhodující pro správné rozdělení genetického materiálu do dceřiných buněk. Nepárové mateřské chromozomy mají centromeru utvořenou tak, že se silněji vážou na mitotické vřeténko, strukturu zajišťující rozdělení chromozomů při dělení buňky.
„Zjednodušeně řečeno mitotická vřeténka slouží jako takové molekulární navijáky pro chromozomy. Ulovený chromozom se následně rozdělí a vytvoří novou buňku,“ řekl Kovařík. Výsledkem je, že jedna dceřiná buňka má všechno a druhá nic. Jde o takzvaný meiotický drive, kdy vítězí chromozomy s výhodnější strukturou.
Objev ukazuje na přizpůsobivost rostlinného genomu. Vzhledem k tomu, že řada plodin jako například pšenice, řepka, bavlna, banány či káva má rovněž více než dvě sady chromozomů, mohou být nové poznatky podle vědců cenné pro šlechtitele i biology zkoumající biodiverzitu.
S Biofyzikálním ústavem se na výzkumu podíleli také vědci z Max Planckova institutu pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem a ze Senckenbergského muzea v Görlitzu.
Autor: Biofyzikální ústav Akademie věd ČR
Čvn 15, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Hasiči v letošním roce zatím likvidovali 1960 přírodních požárů, z toho více než 650 jich bylo v lese. V obou případech je to více než polovina celkového loňského počtu. Riziková sezona přitom teprve začíná. Hasiči proto nabádají k opatrnosti. Nejčastější příčinou požárů v přírodě je lidská nedbalost, sdělila mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.
Hasiči upozorňují, že riziko přírodních požárů roste s přibývajícími vlnami extrémního horka a sucha způsobenými změnami klimatu. V létě je vegetace vysušená, a oheň se tak šíří velmi rychle a často zcela nevyzpytatelně. Zejména v lese se může šířit několika způsoby a často i skrytě, pod zemí.
„Drtivá většina požárů v přírodním prostředí je přitom způsobená lidskou činností a nedbalostí. Požáry vznikají zejména kvůli vypalování porostů, neopatrnosti při zacházení s ohněm, následkem kouření a odhazování nedopalků a výjimkou není ani úmysl,“ uvedla mluvčí. Lidé by proto neměli v přírodě nikdy rozdělávat oheň mimo speciálně vyznačená místa, odhazovat nedopalky nebo vypouštět například lampiony štěstí.
Zakázané je i vypalování porostu, stejně jako spalování za účelem likvidace bioodpadu. „Čerstvé větve, listí a trávu je třeba kompostovat nebo odvážet na sběrná místa,“ podotkla mluvčí. Případný táborák doporučuje předem nahlásit do evidence. „Rozdělání ohně budou evidovat operační a informační střediska, a předejdete tak zbytečným výjezdům jednotek požární ochrany,“ uvedla.
V loňském roce hasiči v české přírodě likvidovali 3737 požárů, z toho 1285 lesních. „Jde o zásahy extrémně náročné na síly a prostředky, které navíc komplikuje těžko přístupný terén a nedostatek vody,“ dodala mluvčí.
Největší přírodní požár v ČR v posledních letech zasáhl v roce 2022 národní park České Švýcarsko. Hořet začalo v noci z 23. na 24. července, oheň se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů. S plameny bojovalo na 6000 hasičů s 400 kusy techniky 21 dní. Obyvatelé několika obcí museli opustit domovy, v osadě Mezná shořely tři domy a další plameny poničily. Ze založení požáru je obžalován bývalý dobrovolný strážce Jiří Lobotka.
Autor: HZS
