Čvn 15, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Zajistit, že dřevěné výrobky a další produkty prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy, má pomoci ve vazbě na unijní nařízení novela, kterou Senát schválil. Cílem úprav je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů, podle kritiků je ale pro výrobce obtížné dostát požadavkům nařízení. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) senátorům řekl, že nařízení z jeho pohledu představuje zbytečnou zátěž zemědělců a podnikatelů a že se Česko snaží v rámci EU o jeho změny.
Novela také formálně upravuje vznik Národního lesnického institutu, který vznikl z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Národní lesnický institut dostal přidělené nové činnosti, které překračují rámec hospodářské úpravy lesů. Na starost bude mít například boj proti odlesňování. Bude správním úřadem s patřičnými pravomocemi, má mít na starosti odborné činnosti podle lesního zákona. Národní lesnický institut bude také sledovat a hodnotit stav lesů a zákon mu přidělí i odborné činnosti při dovozu dřeva. Vláda si od změny slibuje vybudování odborného zázemí a specializace ve vztahu k odlesňování při využití odbornosti a kontrolních mechanismů dosavadních úřadů. Česko podle Výborného odlesňováním netrpí.
Evropské nařízení, na které novela reaguje, už v minulosti kritizovali zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků. Vláda podle ministra dělá vše pro to, aby vyjednala úplné zrušení tohoto nařízení, jehož účinnost Evropský parlament už jednou odložil o 12 měsíců na závěr letošního roku. Ministerstvo zemědělství už dříve poukazovalo na to, že firmy k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, požádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad.
Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí na trh nejen dřevěné výrobky, ale také produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa a kaučuku. Podniky budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojené s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Autor: MZE
Čvn 7, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů. Národní centrum o výzkumu informovalo. Vědci chtějí vytvořit alternativní přístup ke klasickému opatření, kdy se biopásy vysazují na okraj polí a které má podle nich jen omezený účinek.
„Vkládáme přírodu přímo do polí. Ne na jejich okraj, ale tam, kde to má skutečný dopad na ekosystém i zemědělskou praxi. Očekáváme, že díky tomu dojde k přirozenému omezení škůdců, lepšímu zadržování vody a oživení půdy. A co je důležité – aniž by to mělo negativní vliv na výnosy, právě naopak,“ uvedl Pavel Saska z národního centra, který projekt vede.
Dosud je běžnou praxí vkládat biopásy spíše na okraj polí, podle Saska mají ale tato klasická opatření jen omezený dopad. „Druhy, které potřebujeme chránit nebo podpořit, často nedokážou proniknout do nitra polí, kde by mohly pomáhat třeba s regulací škůdců nebo udržováním zdravé půdy,“ upozornil.
Nový přístup využívá prostor kolejových řádků, tedy míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika a která jsou výnosově podprůměrná. Podle výzkumníků by v těchto místech měly vyrůst kvetoucí pásy se směsí rostlin, které podpoří užitečný hmyz, ptáky, půdní mikroorganismy i ohrožené druhy plevelů. „Ozelenění zavádíme tam, kde už dnes zemědělské stroje snižují výnos, tedy do pojezdových řádků. To zvyšuje šanci, že si tento přístup zemědělci skutečně osvojí,“ dodal Saska.
Do výzkumu jsou zapojené některé zemědělské podniky, Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství a spolupracují na něm i odborníci z Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Cílem výzkumu je, aby se z postupu stalo praktické řešení udržitelného hospodaření šetrného k přírodě a ochraně zemědělské krajiny. Jde o čtyřletý projekt financovaný z programu Prostředí pro život II Technologické agentury ČR.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu vzniklo letos sloučením tří dosavadních výzkumných ústavů ministerstva zemědělství. Mezi hlavní cíle centra patří připravit zemědělství na výzvy vyvolané změnami životního prostředí či technologickým vývojem a pomáhat českým farmářům a potravinářům v posílení konkurenceschopnosti. Centrum už dříve informovalo například o výzkumu zaměřeném na šlechtění čiroku nebo na novou metodu ošetření mateřského mléka v bankách, která by mohla zlepšit dostupnost mateřského mléka pro předčasně narozené děti a novorozence, jejichž maminky nemohou kojit.
Autor: Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu
Čvn 7, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Lesy České republiky (LČR) letos začnou s obnovou vnitřního okruhu Drábských světniček u Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku. Pozůstatky středověkého skalního hradu patří k oblíbeným cílům turistů v Českém ráji, kvůli kritickému stavu některých částí je vnitřní okruh od podzimu 2019 uzavřený. S dokončením prací a následným zpřístupněním se počítá v polovině příštího roku. Záchranný projekt zaplatí LČR, které areál spravují, z vlastních zdrojů, náklady zatím nejsou známé, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.
„Letos zahájíme práce na obnově vnitřního okruhu Drábských světniček, s jejichž dokončením počítáme v polovině příštího roku. Pak místo zpřístupníme veřejnosti,“ řekla Jouklová. V areálu by měly přibýt lávky, změní se trasy i vstupní portál.
Na kritickém stavu místa se podle správce podepsal velký zájem návštěvníků i chování vandalů, kteří do pískovce vyrývali obrazce a nápisy. Vnitřní okruh skalního hradu LČR uzavřely po řadě jednání s archeology a zástupci CHKO Český ráj v říjnu 2019. „Dohodli jsme se tehdy, že je třeba zabránit dalšímu poškozování ‚Světniček‘ a provést záchranný projekt. Ten jsme chtěli spolufinancovat, ale nepodařilo se nalézt žádný dotační titul. Dále už čekat nebudeme a projekt zafinancujeme ze zdrojů podniku,“ doplnila Jouklová. Přesné náklady podle ní budou známé na konci srpna.
Pro návštěvníky zůstaly v posledních letech přístupné další turistické trasy s vyhlídkami. Skalní vyhlídky navazující na areál hradu propojuje červeně značená turistická stezka. Drábské světničky na západě Českého ráje jsou přístupné z nedaleké obce Dneboh. Z původně dřevěného skalního hradu se dochovaly téměř dvě desítky skalních světniček. Od roku 1958 je hrad součástí rozsáhlého památkově chráněného areálu „Hradiště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy“.
Autor: Lesy ČR
Čvn 1, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) testuje na zvlášť vyčleněných plochách lesa různé způsoby hospodaření blízké přírodě. Lesníci chtějí zjistit, jak nejlépe založit a pěstovat les v době klimatické změny, a to většinou bez vzniku pasek. Dosud podnik pro testování v minulých letech založil 24 ploch a dalších pět ještě hodlá vyčlenit, řekla mluvčí firmy Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
Při výběru ploch, jejich zakládání a způsobu hodnocení podnik spolupracuje se spolkem Pro Silva Bohemica, který má pro hospodaření zpracovanou metodiku. „První výstupy a data k vývoji demonstračních objektů bychom měli mít v roce 2029,“ uvedla mluvčí LČR.
Nynějších 24 demonstračních ploch lesů zabírá dohromady téměř 8500 hektarů. Jeden testovací les tak má plochu přibližně 350 hektarů. „Letos přibude dalších pět demonstračních objektů, každý na 100 až 150 hektarech,“ uvedla mluvčí. Celkem Lesy ČR spravují 1,2 milionu hektarů státních lesů. „Podle místních podmínek vždy zakládáme rozmanitý les s pestrou skladbou dřevin různé výšky a věku,“ uvedl výrobně-technický ředitel Lesů ČR Libor Strakoš. Zkušební lesy by měly podniku ukázat, jak nejlépe v lese zajistit přírodní rozmanitost, jak v něm myslivecky hospodařit či jak les využít pro takzvané mimoprodukční funkce, například rekreaci veřejnosti.
Metodika vytvořená spolkem Pro Silva Bohemica vychází z lesnické praxe v Česku i zahraničí. „Na jednom hektaru plochy zaznamenáme každých pět let údaje o dřevinách, objemech, přírůstu i vznikající přirozené obnově a zjistíme, jak les reaguje na klimatickou změnu i prováděné pěstební zásahy,“ uvedl předseda spolku Tomáš Pospíšil.
Změny ve struktuře lesa podle něj mohou být na první pohled patrné až za několik desetiletí. „Během této doby si lesníci vyzkoušejí a osvojí postupy, díky nimž budou lesy pestřejší a tedy odolnější,“ dodal. Změny hospodaření v českých lesích přinesla nedávná kůrovcová kalamita mezi lety 2018 až 2022, která byla největší v historii českých zemí. Takzvané lesy nové generace by měly být podle Lesů ČR odolnější a druhově pestřejší s vyšším zastoupením listnatých dřevin. Většinu ploch vytěžených v době kalamity se Lesům ČR již podařilo zalesnit.
Autor: Lesy ČR
Dub 5, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR zjistili, že tropické cyklony mohou zpomalit úbytek tajgy. Přinášejí srážky do oblastí postižených suchem, čímž mohou zmírnit jednu z hlavních příčin úmrtnosti stromů v tajze. Zároveň narušují husté porosty jehličnanů a otevírají tak prostor pro rychlejší uchycení stromů mírného pásma, které by se jinak neprosadily, vyplývá z nejnovější studie, informovala o tom Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
Oteplování a sucho způsobují rychlý úbytek stromového patra v jižní oblasti tajgy. Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Studie podle Dvořákové přináší nový pohled na vliv tropických cyklonů, které v důsledku klimatické změny stále častěji zasahují jižní okraj tajgy. Autoři naznačují, že tyto extrémní meteorologické jevy mohou zpomalit úbytek lesů několika způsoby.
„Tropické cyklony přinášejí srážky do oblastí postižených suchem, čímž mohou zmírnit jednu z hlavních příčin úmrtnosti stromů v tajze. Zároveň narušují husté porosty jehličnanů, čímž otevírají prostor pro rychlejší uchycení stromů mírného pásma,“ uvedl autor studie Jan Altman.
Dalším zásadním problémem jsou požáry, které se v důsledku sucha a nahromadění mrtvého dřeva v jižní tajze vyskytují stále častěji. Studie naznačuje, že zmírnění rozsahu sucha a podpora šíření listnatých stromů, které jsou vůči požárům odolnější než jehličnany, by mohly vést ke snížení rizika vzniku požárů a jejich šíření. „I když tropické cyklony vnímáme primárně jako destruktivní sílu, v kontextu probíhající klimatické změny mohou paradoxně pomoci zpomalit degradaci jižní části tajgy a usnadnit přechod k odolnějšímu lesnímu ekosystému,“ dodal Altman.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR
Dub 1, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zakázal vstup do všech svých sedmi obor v Jihomoravském kraji a jedné obory v Moravskoslezském kraji. Zákaz začal platit v souladu s nařízením Státní veterinární správy k prevenci proti nákaze zvířat slintavkou a kulhavkou. Státní lesy zvýší dohled nad zvěří ve všech 35 oborách, které mají po celé republice. Z toho ve 20 oborách hospodaří ve vlastní režii, 15 obor mají pronajatých, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Nákaza se zatím šíří na Slovensku a v Maďarsku, v Česku není.
„V oborách v rizikových regionech je zásadní dezinfekce, vyhledávání uhynulých kusů a prověřování důvodu úhynu, omezení vstupu osob s dočasným zákazem pro veřejnost,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
U vjezdů do obor Lesy ČR nainstalují dezinfekční pásy nebo budou lesníci dezinfikovat kola aut. U aut vozících krmivo budou dezinfikovat i jejich nákladový prostor. Dezinfekci i pásy, po nichž budou auta jezdit, podnik shání. „Jsou-li na trhu, okamžitě je nakoupíme,“ uvedl Šafařík.
V Jihomoravském kraji Lesy ČR uzavřely obory Termanec, Kuřim a Císařská v okrese Brno-venkov, obory Bulhary, Klentnice a Soutok na Břeclavsku a oboru Moravský Krumlov na Znojemsku. V Moravskoslezském kraji je uzavřená obora Víno na Bruntálsku. Ve Zlínském kraji, který sousedí se Slovenskem, Lesy ČR oboru nemají.
Obory Lesů ČR, pokud není vyhlášeno nějaké mimořádné opatření jako nyní, jsou veřejnosti přístupné. Dočasný zákaz vstupu může v oborách platit například v době rozmnožování zvěře nebo kladení mláďat.
Pokud by se u některého kusu nákaza prokázala, rozhodovali by lesníci o budoucnosti chovu v oboře, uvedla mluvčí. Vůči onemocnění jsou vnímaví všichni sudokopytníci.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Nemoc se u zvířat projevuje horečkou, nechutenstvím, slintáním a kulháním. V oblasti tlamy i mezi spárky se objevují puchýřky. Nemoc nemá vysokou úmrtnost, ale nemocnost. Inkubace trvá od jednoho do 14 dní. Na člověka je nemoc nepřenosná. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.
Autor: Lesy ČR
Úno 6, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Na zmírnění dopadů sucha v lesích uvolnil v loňském roce Zlínský kraj téměř 7,5 milionu korun. Dotaci rozdělil mezi 14 žadatelů. Peníze hejtmanství poskytne také letos, na dotační program vyčlenilo opět 7,5 milionu korun, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.
Opatření mají podle zástupců hejtmanství pomoci zvýšit biodiverzitu lesních porostů, zadržet vodu v krajině a zamezit jejímu rychlému odtoku z území. „Finanční podporu mohou lesní hospodáři využít k rekonstrukci a doplnění odvodňovacích objektů, jako jsou například drenáže, trativody, propustky, pramenné jímky, vsakovací objekty a protipožární nádržky,“ uvedla Železníková.
Kraj podpoří také stavbu rigolů, drenáží, opěrných a zárubních zdí nebo úpravy svahů včetně jejich protierozní ochrany. Z peněz je možné zaplatit i stavební a technická opatření, která pomohou zachovat nebo zlepšit kvalitu vody v povodí vodárenských nádrží. „Naše krajina si zaslouží udržitelná řešení. Projekty, které pomáhají mírnit následky sucha v lesích, jsou velkou investicí do budoucna,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková (ANO).
Od roku 2017 podpořil Zlínský kraj takových projektů 336. Žadatelům o dotaci vyplatil více než 37 milionů korun. Pro letošní rok je žádosti o dotace nutné podat do 21. února. Více informací je k dispozici na webových stránkách kraje.
Autor: Zlínský kraj
Úno 6, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Dobrovolníci budou letos opět uklízet řeku Sázavu a její břehy mezi Střechovem a Pikovicemi. Dvacátý ročník akce Čistá řeka Sázava se uskuteční od 11. do 13. dubna. Zájemci se mohou od 1. února zaregistrovat na webu www.cistarekasazava.cz, kde také získají podrobné informace o akci, informovala Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví. Podle autorky projektu Barbory Čmelíkové je i po 20 letech úklidu na březích řeky pořád co sbírat.
Něco uplave při povodni, za velkým množstvím nepořádku jsou ale lidé. „Mikročástice z rozpadajících se plastů potom dýcháme, jíme a pijeme. Ale dýchají, jedí a pijí je i naše děti a jejich děti. Přírodu proto musíme chránit,“ uvedla Čmelíková.
První ročník akce Čistá řeka Sázava se uskutečnil v roce 2006. Postupně se do něj začali zapojovat dobrovolníci všech věkových kategorií – pomáhají mateřská centra, školy, hasiči, rybáři, myslivci, skauti, sportovci, firmy a přidává se čím dál víc obcí. Za 20 let trvání projektu se do úklidu zapojilo 22.617 dobrovolníků, kteří sesbírali 454,24 tuny odpadků. V posledních letech obecně nepořádku kolem řeky ubývá.
V prvních letech se řeka Sázava uklízela mezi městem Sázava a obcí Pikovice, nyní se čistí pod taktovkou více organizátorů napříč dvěma kraji, Středočeským a Vysočinou.Autor: Posázaví o.p.s.
Úno 6, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Vědci objevili 43 druhů lišejníků, jejichž výskyt v Česku dříve nezaznamenali. Z nich bylo pro vědu 12 nových. Zároveň také našli dva nové rody lišejníků, které doposud byly vědě rovněž neznámé. Vyplývá to ze studie Botanického ústavu Akademie věd ČR. Vědci spojili zkoumání DNA z environmentálního prostředí, například z vody, půdy nebo vzduchu s klasickým způsobem mapování druhů, tedy s přímým pozorováním nebo sběrem organismů.
Celkový počet druhů lišejníků na světě se odhaduje na více než 20.000, přičemž tento počet stále roste díky novým objevům. V Česku je identifikováno přibližně 1700 druhů, uvádí Akademie věd ČR na svém webu. Lišejníky patří mezi organismy, které tvoří symbióza houby a sinic nebo řas. Jsou důležitou součástí ekosystému a mohou být například indikátorem kvality ovzduší.
„Spojení tradičního taxonomického průzkumu a environmentálního sekvenování DNA poskytuje v současné době nejkompletnější obraz o druhové rozmanitosti a o složení lišejníkových společenstev. Metoda umožňuje identifikaci i těch nejvzácnějších a nejméně nápadných druhů,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Vondrák z ústavu. Dodal, že například drobné mikrolišejníky byly klasickými metodami často přehlíženy, zatímco nápadné makrolišejníky byly tradičními průzkumy zaznamenány většinou stejně účinně jako při analýze environmentální DNA.
Kombinace obou metod podle vědců ukázala, že běžné druhy lišejníků lze dobře určit oběma způsoby. Analýza environmentální DNA ale dokázala odhalit mnoho druhů, které tradiční průzkumy často přehlédnou, uvedli. I když některé druhy byly v environmentální DNA méně viditelné, stovky dalších se naopak objevovaly častěji než při klasickém přístupu, sdělili. To podle ústavu potvrzuje, že propojení tradičních a moderních metod zlepšuje výzkum biodiverzity.
V České republice se výzkum uskutečnil ve 20 lesních lokalitách, kde vědci objevili více než 600 druhů. Poprvé v Evropě zaznamenali dva nové druhy – Absconditella amabilis a Chaenotheca nitidula.
Poprvé byla environmentální DNA data použita k detailnímu popisu rozšíření a životních podmínek nově objevených druhů. Díky speciálně vytvořené databázi DNA barkodů (krátké úseky DNA pro identifikaci druhů) bylo možné propojit environmentální DNA s konkrétními druhy lišejníků.Tento způsob výzkumu přináší podle ústavu komplexní informace o biodiverzitě od lokální po globální úroveň. To může pomoci například při sledování vzácných druhů nebo změn lišejníkových společenstev v reakci na místní i celosvětové změny.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR
Led 28, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Botanická zahrada v Praze-Troji zve ode opět na komentované procházky setmělou džunglí v prostorách skleníku Fata Morgana. Noční výpravu do pralesa mohou zájemci absolvovat každý pátek a sobotu od 18:00 do 21:00 až do 22. března. Místo je potřeba rezervovat, informovala o tom Botanická zahrada Praha. Večerní prohlídky s názvem Džungle, která nespí, si návštěvníci oblíbili, každou zimu si skleník Fata Morgana po setmění prohlédne zhruba 2000 lidí.
Návštěvníci se mohou těšit na rostliny suchých tropů a subtropů, projdou se nížinným deštným lesem, kde mezi vzrostlými stromy a palmami mohou vidět kvetoucí begonie a orchideje. Procházka končí částí, která představuje flóru vysokých hor Jižní Ameriky, Asie i subtropické Afriky.
„Večerní prohlídky, nazvané příznačně Džungle, která nespí, patří mezi velmi oblíbené akce, které v zimním období nabízíme. Pořádáme je již několik let a každoročně využije příležitosti vydat se do expozic po setmění okolo dvou tisíc návštěvníků,“ uvedl ředitel zahrady Bohumil Černý.
Procházky exotickými expozicemi mají nabídnout podle zahrady atmosféru skutečné džungle, tedy setmělá zákoutí, vysokou vzdušnou vlhkost, nezvyklé vůně a zvuky pralesa. Návštěvníci slyší i hlasité kvákání tropických žabek pocházejících z Kuby, Baham a Kajmanských ostrovů.
Vstupenka stojí 250 korun pro dospělé a děti za ni zaplatí 150 Kč. Vstupenky lidé mohou zakoupit online.
Botanická zahrada byla založena v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen ve dnech otevřených dveří, celoročně přístupná je od srpna 1992. Venkovní expozice se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. V areálu mohou návštěvníci vidět 15.000 druhů stromů a květin. V 90. letech zahrada získala do správy památkově chráněnou vinici svaté Kláry, kterou mohou zájemci navštívit každý den.
Autor: Botanická zahrada v Praze-Troji
