Živá příroda a krajina, les

Dřevo ze stromů napadených jmelím v opavě využijí i školy

Úno 22, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Dřevo ze stromů napadených jmelím v Opavě využijí i místní školy. Radnice v boji s parazitickou rostlinou dá letos pokácet stovku stromů. Z některých budou lavičky či nové prvky dětských hřišť. „Některé stromy mají jmelím kompletně napadenou korunu, popřípadě i oslabený kmen, a jsou určeny k pokácení a budou využity na palivové dřevo. Jiné stromy ale mají dřevo kmene zdravé a je možné ho využít k nějakému jinému vhodnému účelu, například k výrobě přírodních laviček, prvků pro dětská hřiště, prolézaček či uměleckých artefaktů,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Jiří Vaníček.

Magistrát podle něj už oslovil městské školy a školky, zda by měly o využití kmenů na svých zahradách zájem, a odezva je velká. „Oslovili jsme i střední školy a učiliště a nabídli jim dřevo například ke studentským pracím. Budeme se snažit, aby některé kmeny byly symbolicky ponechány nebo i řezbářsky upraveny v parcích, kde vyrostly,“ doplil Vaníček.

Opavská radnice začala s likvidací jmelí letos v lednu. Odborníci na dřeviny postupně ošetří okolo 500 stromů, přibližně 100 dalších budou muset pokácet. Do boje s touto parazitickou rostlinou chce město investovat více než šest milionů korun.

Jmelí, kvůli kterému dřeviny ve velkém chřadnou, stromy ve větší míře napadá v posledních letech. Odumřelé stromy nebo jejich uschlé větve pak mohou být i nebezpečné. Napadá často lípy, jabloně, vrby, javory, hlohy, borovice nebo jedle. Napadených druhů dřevin ale přibývá, a jmelí tak napadá například i ořešáky, jilmy či hrušně.

Některá města v kraji investují ročně do likvidace jmelí až desetitisíce korun. Parazitickou rostlinu, kterou rozšiřují zejména ptáci, se v regionu nedaří zastavit a podobně jako u kůrovce se hovoří o kalamitním stavu. Kraj proto v červnu 2019 navrhl změnu zákona, kterou chce bojovat proti jmelí a dalším škůdcům na dřevinách. Kraj požaduje, aby vlastníkům dřevin bylo možné ze zákona nařídit zásah proti těmto škůdcům. Majitelé pozemků s napadenými stromy nebo keři by museli respektovat pokyny k ošetření napadené dřeviny.

Zdroj: ČTK

Dřeviny východní Asie se dokáží vyrovnat s posunem tropických cyklónů

Úno 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Přirozené lesní porosty východní Asie se dokáží flexibilně vyrovnat s disturbancemi (=narušení, z biologického hlediska se jedná o dočasnou změnu obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému), které způsobují tropické cyklóny. Schopnost dřevin přizpůsobit se různým světelným podmínkám jim může pomoci regenerovat v případě zvýšené frekvence disturbancí. To jsou závěry studie, na které pracovali vědci Botanického ústavu AV ČR s mezinárodním týmem kolegů a jejíž výsledky publikovali v časopise Global Ecology and Biogeography.

Vědci se snažili zjistit, jaký mají vliv tajfuny na regeneraci dominantních dřevin Dálného východu a zda se tyto dřeviny dokáží případně vypořádat s jejich zvýšenou aktivitou. Data sbírali podél 1500 km dlouhého gradientu v oblastech Jižní Koreje a východního Ruska, které jsou známy častým výskytem tropických cyklónů (= tajfunů). V hledáčku se ocitly nejběžnější dřeviny této oblasti jako dub mongolský, jedle mandžuská či borovice korejská. Pro výzkum byla použita letokruhová data odebraná z více než 800 stromů. Z dlouhodobé variability v šířce letokruhů lze zjistit detaily o životě jednotlivých stromů.

„Naše výsledky ukazují, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není úplně platné. Schopnost zkoumaných druhů stromů se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám byla poměrně výrazná a dává jim šanci zmlazovat v případě, že by se zvýšila frekvence tajfunů,“ říká spoluautor studie Jan Altman, z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR a dodává:

“Výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické v době kdy globální změny mají povětšinou negativní vliv na lesní společenstva a přírodu obecně. V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny.“

Během posledního století se výrazně zvýšila aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na tajfuny již více či méně přizpůsobeny. Pro oblasti, které se dříve nacházely na okraji areálu působení tajfunů, jsou takováto zjištění zcela klíčová. Na jejich základě totiž mohou být zavedena opatření ke zmírnění ničivého vlivu tajfunů i tam, kde s nimi není dost zkušeností z minulosti.

Zdroj: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., TZ v celém znění zde.
Obr.: Národní park Hallasan (Jižní Korea), po ničivém tropickém cyklónu, foto: J. Altman

Řízené vypalování porostů může pomoci vzácným pavoukům

Led 31, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Řízené vypalování porostů může významně podpořit výskyt vzácných druhů pavouků na stepních lokalitách. Vypalování vytváří stanoviště s rozvolněnou vegetací a obnaženým substrátem, což vyhovuje třeba kriticky ohroženému slíďákovi suchopárovému, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Požáry přírodního původu formovaly krajinu po tisíciletí. Mnoho druhů se jim přizpůsobilo. „Typickým příkladem je vřes. Oheň odstraní nadzemní biomasu a tím podporuje klíčivost jeho semen. Populace vřesu by bez této obnovy po několika letech vymizela,“ uvedl v tiskové zprávě Tomáš Hamřík z univerzitního Ústavu ekologie lesa. Později oheň úmyslně zakládali lidé při klučení lesů nebo údržbě travinných porostů. Jde tak vlastně o jednu z nejstarších technik používaných při správě pozemků.

Vzácné druhy pavouků potřebují otevřená stanoviště, třeba travinné a skalní stepi, které ale ohrožuje zarůstání konkurenčně silnými druhy trav a dřevinami, proto jsou zapotřebí ochranářské zásahy. Pavoukům překáží také nahromaděná stařina, tedy mrtvá rostlinná biomasa. „V ochraně přírody je stále více využíváno řízené vypalování, jehož primárním cílem je odstranění nadzemní rostlinné biomasy,“ uvedl Hamřík.

Vypalování připadá v úvahu pouze jednou za několik let a pouze na malých plochách. „Vypalování je také vhodné směřovat na období holomrazů, tedy mimo hlavní aktivitu živočichů,“ uvedl Hamřík. Ideální je kombinace více zásahů, třeba vypalování, seče a pastvy, čímž vzniká mozaika malých stanovišť odlišného charakteru.

V České republice je běžné vypalování porostů zakázáno. Řízené vypalování však už patří do oficiální metodiky udržování sekundárních vřesovišť a je také uvedeno v některých plánech péče o zvláště chráněná území. Zatím jde o experimentální zásahy. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny však už řízené vypalování zahrnuje jako standardní způsob péče o zvláště chráněná území.

Zdroj: ČTK

Ochranáři vyhlásili rok vážek, nabízejí pomoc s jejich ochranou

Led 22, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil letošní rok Rokem vážek. Ochranáři plánují různé tematické akce, pokud to situace kolem koronaviru dovolí. Svaz nabízí i peníze na projekty, které vážkám pomohou. „Vyhlášením tematického roku by ČSOP rád upozornil na ohrožení konkrétní skupiny rostlin či živočichů a vyzval veřejnost k zapojení do její ochrany,“ uvedl ředitel Kanceláře ČSOP Petr Stýblo.

„Očekávat během roku můžete vycházky za tajemstvím mokřadů, putovní výstavu o vážkách a jejich ochraně, ‚vážkařské‘ soutěže i lecjaká překvapení,“ dodal.

Podle Stýbla jsou vážky symbolem vodních ploch a mokřadů, kterých je stále větší nedostatek. „Nejen, že se neobnovují dostatečně rychle, ale leckde dosud i mizí či jsou nevhodným hospodařením degradovány,“ poznamenal. Jedním z cílů ČSOP tedy je, aby si lidé začali mokřadů více vážit, napomohli jejich obnově a bránili zániku.

Finanční pomoc, kterou ochranáři nabízejí spolkům v Národním programu ČSOP Ochrana biodiverzity, má pomoci jak k mapování vzácných druhů, tak k opatřením v terénu. Příjemci se díky ní pustí třeba do obnovy tůní, které vážky potřebují pro své přežití.

„Ti, kteří se chtějí starat o nějaký mokřad dlouhodobě, se mohou zapojit do dalšího programu ČSOP – založit pozemkový spolek,“ dodal Stýblo. Tyto organizace chrání cenné přírodní lokality a pečují o ně na základě vlastnického či smluvního vztahu k pozemkům. ČSOP zájemcům o založení pozemkového spolku nabídne i metodickou a právní pomoc. Uzávěrky výběrových řízení jsou v březnu.

Zdroj: ČTK

Vědci popsali, jak rostliny zjistí tvrdost půdy, způsob překvapil

Led 22, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Rostliny si umí poradit s příliš tvrdou půdou, činí tak však málokdy. K rozeznání zhutnění zeminy přitom nepoužívají mechanická čidla, podobná lidskému hmatu, ale plynný hormon etylén. Pokud pak rostlina zjistí, že je půda příliš tvrdá, rozhodne se zřejmě podpořit kořeny v místech s lepšími podmínkami.

Zjistil to mezinárodní tým, jehož součástí jsou vědci z Česka. Poznatky mohou pomoci ke šlechtění plodin, které by dobře kořenily i ve zhutněné půdě. Akademie věd ČR

(AV) o výzkumu ČTK informovala v dnešní tiskové zprávě. Studii o objevu publikoval prestižní vědecký časopis Science.
Zhutněná půda je velký problém současného zemědělství. Vzniká kvůli nevhodnému způsobu obdělávání polí i využití těžké mechanizace. Taková zemina je podle odborníků tvrdší, málo provzdušněná, špatně jí proudí voda a kořeny plodin v ní hůře rostou. To brzdí vývoj nadzemních orgánů rostlin a snižuje výnosy plodin.

Vědci popisují, že pokud kořen narazí na zhutněnou půdu, zpomalí růst do délky a jeho špička ztloustne. A právě na to, jak rostlina rozezná tvrdost půdy, hledal odpověď výzkumný tým.
Výsledky vědce překvapily. Rostliny totiž nevsadily na mechanická čidla – jakousi obdobu hmatových receptorů v lidské kůži. Využily etylén, tedy plyn, který rostliny tvoří a využívají jako hormon. Pomocí etylénu rostliny „měří“ tvrdost půdy.

Buňky v kořenové špičce stále vytvářejí malé dávky tohoto plynného hormonu. Pokud je půda dobře prokypřená, etylén póry rychle odchází pryč. V případě zhutněné zeminy se však hromadí v buňkách, vysoká hladina pak zpomaluje prodlužování kořene a podporuje jeho tloustnutí, tedy typickou odpověď kořenového systému na tuhou zeminu.

„V Olomouci jsme stanovovali množství látky, z níž etylén v kořenech vzniká, abychom dokázali, že jeho zvýšená koncentrace a hromadění jsou skutečně důsledkem zhutněné zeminy, ne jiného fyziologického procesu,“ uvedl spoluautor výzkumu Michal Karady. Vědec působí v Laboratoři růstových regulátorů, společném pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV a Univerzity Palackého.
Pro srovnání se vědci zaměřili na rostliny rýže a huseníčku, které kvůli genetickým mutacím nereagují na zvýšené koncentrace etylénu. Zjistili, že kořeny mutantů dobře pronikají i do zhutněné půdy. Geneticky normální rostliny by to tedy zvládly také, ovšem kvůli funkčnímu „etylénovému smyslu“ růst kořenů v takové situaci aktivně potlačují. Vědci se domnívají, že je pro ně výhodnější podpořit jiné kořeny, které sahají do míst s lépe prokypřenou zeminou. Na výzkumu spolupracovali vědci ze sedmi zemí.

Zdroj: ČTK

V Krkonoších loni vysázeli 39.000 stromků, většinou listnáče

Led 16, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) loni v krkonošských lesích vysázela téměř 39.000 stromků převážně listnatých dřevin. Šlo o v lesích chybějící druhy, které by měly přispět ke zdravějším stabilnějším lesům. Obnova se dotkla asi 17 hektarů lesů.

Většina obnovy lesů se v Krkonošském národním parku děje přirozenou cestou, kdy nový les vyroste například z nalétnutých či napadaných semen a plodů. Aby však v extrémních klimatických a terénních podmínkách horských lesů nedošlo k nevratnému znehodnocení odkryté lesní půdy, přistupují lesníci i k umělé výsadbě.

Loni z umělé obnovy tvořily listnaté stromy téměř 57 procent výsadby, zbytek připadl na jehličnany. „Konkrétně buk tvořil přes 30 procent, smrk 30 procent a jedle 25 procent. Zbytek byly další v lese chybějící dřeviny jako javor klen, jeřáb, bříza nebo třešeň ptačí,“ uvedl ředitel KRNAP Robin Böhnisch. Na dvou hektarech lesníci některé dřeviny přímo seli.

K umělé obnově v Krkonoších nelze použít libovolné dřeviny. „Používáme stromky pěstované v naší vlastní školce nebo od smluvního partnera. Nové stromky pocházejí ze semen buď přímo sbíraných v Krkonoších nebo z vhodných srovnatelných oblastí jako jsou například Jizerské hory,“ uvedl Drahný. Náklady na loňskou umělou obnovu lesa podle něj činily přes jeden milion korun, kdy téměř celou sumu poskytla Škoda Auto.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Lesy pokrývají 80 procent plochy KRNAP. Správa KRNAP v lesích podniká podle zásad ekologického a sociálně šetrného hospodaření podle mezinárodní certifikace FSC (Forest Stewardship Council).

Zdroj: ČTK

Návrat k normálu kvůli kůrovci může trvat i pět let

Led 9, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit mezi 22 až 25 miliony metrů krychlových. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ministerstvo podle něj bude letos chtít najít pro vlastníky lesa sedm miliard na kompenzaci snížených cen dříví. Loni vyplatil na této dotaci zhruba stejně, na všech podporách vyplatil rekordních deset miliard korun.

ČR měla podle Tomana loni štěstí s počasím, díky chladnějšímu roku s vyšším úhrnem srážek se vyvinuly dvě generace lýkožroutů, předloni byly lokálně i tři. V roce 2019 se vysadilo rekordních 111,6 milionu listnatých stromů, smrku bylo zasazeno 36,1 milionu. Loňský trend byl podle Tomana obdobný.

Loni se kromě peněz na vyrovnání propadů cen dříví vyplácely také podpory z evropského rozvojového programu. Zatímco předloni šlo o 459 milionů Kč, loni už skoro o 700 milionů Kč. Letošní rok je ale v tomto podle ministra nejistý, v programu už peníze na jeho pokračování nejsou. Nyní přichází dvouleté přechodné období do nástupu nové evropské zemědělské politiky.

Stát se letos podle ministra bude snažit hledat cesty, jak spolupracovat s loni založeným lesnicko-dřevařským fondem, netouží ale dosadit své lidi do vedení fondu. Fond by měl zlepšovat konkurenceschopnost oboru, ministerstvo by mu mohlo nabídnout například know-how nebo například prostory na pořádání diskusí.

Státní podnik Lesy ČR měl loni podle předběžných odhadů zisk na úrovni 70 milionů korun. Dostat výsledek do plusu mu pomohly státní příspěvky. Na hospodaření a kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kalamity by měl stát firmě poslat 2,25 miliardy korun. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě loni utrpí ztrátu až 1,9 miliardy korun. Podle ministra podniku také pomáhají úsporná opatření, například zrušení stavby nové budovy firmy. Do konce března by také mělo být propuštěno 42 administrativních pracovníků.

Předloňská těžba v ČR podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla 32,6 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, což byl rekord. Z toho 95 procent činila nahodilá těžba. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) o přemnoženém kůrovci hovořil jako o největší kalamitě od dob Marie Terezie.

Zdroj: ČTK

Další příspěvky »