Živá příroda a krajina, les

Chrudim: revitalizace rybníka dnes začala

Bře 12, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

V pátek 12. března byla zahájena revitalizace návesního rybníka ve Vlčnově. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem 12 firem, nejnižší nabídku ve výši 2.654.624 Kč bez DPH podala firma PP-GROUP.cz s. r. o. z Proseče. Jedná se o historickou vodní nádrž, jež není umístěna na vodním toku a je zásobována pouze vodou z dešťové kanalizace a z odvodňovacího zařízení, které nádrží protéká. Rybník nemá hráz, celým objemem je vyhlouben v terénu. Plní zejména funkci akumulační – zadržuje vodu v krajině a je zásobárnou užitkové vody pro obec.

Rybník ve Vlčnově. Foto: Chrudimské noviny

„Z důvodu poklesu přítoků vody v minulých suchých letech se výrazně zhoršily funkce rybníka i jeho estetický vzhled, který negativně ovlivňuje vzhled celé obecní návsi, kde je vodní nádrž zásadní dominantou,“ vysvětluje starosta František Pilný.

Cílem revitalizace je obnovení a navrácení všech funkcí rybníka. Po odstranění sedimentů, které místy dosahují výšky až 1,2 metru, dojde ke snížení dna, a je tedy pravděpodobné, že i v období sucha bude nádrž alespoň částečně naplněna spodní vodou. Tím dojde i ke zlepšení podmínek pro vodní rostliny a živočichy.

„Ekologická hodnota rybníka se těmito úpravami jednoznačně zvýší“, říká místostarosta Aleš Nunvář a dodává: „Kromě odstranění sedimentů bude upraveno břehové upevnění, mezi vodní plochou a komunikací vznikne travnatý pás.“

Na revitalizaci město Chrudim požádalo Ministerstvo zemědělství ČR o poskytnutí dotace z programu Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa, podprogramu Podpora opatření na rybnících a malých vodních nádržích ve vlastnictví obcí – 2. etapa.

Celkové náklady stavby jsou 3.212.095 Kč vč. DPH, z nich dotace činí 1.986.000 Kč, vlastní zdroje pak 1.226.098 Kč.

Zdroj textu i foto: Chrudimské noviny
Foto: Chrudimské noviny

PENNY sází budoucnost

Bře 12, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

PENNY se stalo partnerem grantového programu Sázíme budoucnost. V rámci podpory tohoto projektu Nadace Partnerství podpoří v letošním roce výsadbu minimálně 400 nových stromů. V rámci své filozofie ochrany životního prostředí a odpovědného chování k naší přírodě tak PENNY rozvíjí své aktivity i v této oblasti. Na iniciativě Sázíme budoucnost se od samého začátku podílí Ministerstvo životního prostředí a samotné sázení stromů podporuje i finančně, prostřednictvím svých dotačních programů.

Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu dodává: „Naším společným cílem je vysázet mimo lesy po celé zemi 10 miliónů stromů. I druhý rok naší společné iniciativy Sázíme budoucnost ukázal, že lidé mají o výsadbu zeleně opravdu obrovský zájem. V našem vlastním programu lidé už vyčerpali 200 milionů korun na výsadbu v okolí svých domovů, sídel firem nebo na obecních pozemcích ve městech, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. Proto jsme letos v březnu přidali dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat. A nových 20 milionů na stromy mimo les je připraveno také v Programu péče o krajinu, který je aktuálně otevřený pro zájemce. Nová zeleň ve městech a obcích je jedním z opatření adaptací na změnu klimatu, které účinně pomáhají ochlazovat městskou krajinu, a proto ji i s ohledem na velkou popularitu těchto dotací se budeme snažit najít další finanční prostředky, aby náš dotační titul mohl pokračovat i v budoucnu.“

Letošní výzva Sázíme budoucnost je v kontextu posledních let, i díky podpoře PENNY, rekordní. „Jsme řetězec s největším počtem prodejen v České republice. Proto nám záleží na prostředí, kde lidé v jejich sousedství žijí. Chceme být našim zákazníkům i široké veřejnosti dobrým sousedem, proto je přirozené, že podporujeme zdravé a příjemné prostředí. Od teď jsme tedy součástí projektu Sázíme budoucnost, když jsme se zavázali, že ho v letošním roce podpoříme výsadbou stovek nových stromů v lokalitách, kde se nachází, nebo brzy budou stát, naše prodejny,“ říká Jens Krieger, generální ředitel PENNY.

Nadace Partnerství mezi zájemce o podzimní výsadby stromů rozdělí letos více než 1,5 miliónu korun. Grantový program Sázíme budoucnost nabízí pokrytí nákladů na výsadbu, péči o stromy, odborný dohled nebo finance na nezbytný materiál, nářadí či dopravu. Podmínkou je, že stromy a keře vysadí místní dobrovolníci, kteří budou o novou zeleň pečovat následujících 5 let.

„Díky našim partnerům se podařilo výrazně navýšit objem grantů. Je pro nás důležité, že iniciativu Sázíme budoucnost podporují i velké společnosti jako je PENNY, protože díky jejich celorepublikovému působení můžeme zlepšovat prostředí na řadě míst. Reagujeme na stále rostoucí zájem o výsadby a zvyšujeme maximální výši grantu nebo příspěvek na následnou péči. Ten je nově až 300 korun za vysazený strom po dobu tří let. Věříme, že podpora kvalitních výsadeb a péče o stromy přispěje k adaptaci České republiky na změnu klimatu, podpoří biodiverzitu i zadržování vody,“ shrnuje Barbora Chmelová z Nadace Partnerství.

PENNY dlouhodobě podporuje projekty, které přispívají ke zlepšování životního prostředí nás všech. ,,Už třetím rokem jsme partnerem projektu Ukliďme Česko, a nyní přidáváme projekt Sázíme budoucnost. Naší snahou je nejen udržovat v našem okolí pořádek, ale prostředí, kde působíme i rozvíjet a vylepšovat tak, abychom byli vždy dobrým sousedem,“ říká Tomáš Kubík, manažer komunikace PENNY.

Zdroj: TZ Penny, ZDE

Nakvétání bledulí v rezervaci Ransko brzdí mráz, mohou tam místní

Bře 12, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Bledulí je zatím na Ransku vidět pomálu, zatímco poslední roky se ukazovaly už koncem února. „Ale zřejmě je to takový standardní čas. Minulé zimy byly teplejší,“ řekl Dajč k letošku. Národní přírodní rezervace Ransko zabírá 695 hektarů území mezi Havlíčkovou Borovou a Starým Ranskem u Krucemburku. Bledule tam rostou na více místech. Vzhledem k nynějším protiepidemickým opatřením se teď na ně mohou chodit dívat jen lidé z nejbližšího okolí. Minulé roky se tam zjara střídaly davy.

„Myslím si, že posledních pět šest let byl zájem enormní,“ řekl Dajč, který lokalitu zjara pravidelně kontroluje dvě desetiletí. Podotkl, že u hráze rybníka zastavovaly i výletní autobusy.
Do národní přírodní rezervace lidé nesmí vstupovat, pohybovat se tam mohou jen po vyznačených cestách.

„Bledule je chráněná zákonem,“ připomněl Dajč. Ve dvou úsecích, kam se běžně chodí nejvíc, nechala správa CHKO osadit provizorní plůtek. „Vždycky jsme tu měli upomínající nebo až zákazové značky, letos jsme to změnili,“ podotkl Dajč, který dnes nízké ohrazení instaloval. Jsou na něm tabulky s údaji o bledulích, například „Kvetu dřív než ostatní“, „Nešlapej na mě“ nebo „Mám ráda vlhko“.

Rezervaci Ransko s největším výskytem bledulí jarních na Vysočině poznamenalo to, že tam v minulých letech odumřelo mnoho jasanů napadených houbovou chorobou.

I teď tam jsou vidět mrtvé stromy, ale i nová výsadba chráněná oplocením. Holiny však zarůstají, zejména maliníkem a ostružiníkem. Bledulím tak přibývá konkurence, uvedli ochránci na informační tabuli. Bledule na Vysočině rostou například v i přírodních rezervacích Údolí Chlébského potoka na Bystřicku, Jechovec poblíž Telče nebo Hroznětínská louka na Havlíčkobrodsku.

Zdroj: ČTK

Miliontý strom roste v Halenkově

Bře 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Výsadbová iniciativa „Sázíme budoucnost“ Nadace Partnerství dosáhla hranice milionu zaregistrovaných stromů. Symbolicky miliontý příspěvek do celonárodní databáze je javor mléč v Halenkově na Valašsku.

Strom, který roste hned při vjezdu do obce u obecního úřadu, odkazuje na znak vesnice se zlatým javorovým listem. Lidé mohou registrovat další stromy do celonárodní databáze na www.sazimebudoucnost.cz. Ty nejúspěšnější sazeče Nadace Partnerství ocení věcnými cenami a titulem Zlatý rýč.

Obec vysadila vloni na podzim celkem 81 listnatých stromů celkem na třech místech: v centru obce, u vlakového nádraží, a právě u obecního úřadu, kde roste jubilejní strom. Skupina 20 javorů bude tvořit panoramatický pohled při příjezdu do obce. Místní plánují svému stromu vyrobit také pamětní medaili.

„Sázíme budoucnost je ojedinělá iniciativa i v rámci Evropy. To zní dělá i podpora partnerů jako je Ministerstvo životního prostředí, Nadace Tipsport, ale i zapojení Svazu měst a obcí, Asociace krajů nebo odborných institucí. Fakt, že s námi sází budoucnost stále více firem, které to myslí s životním prostředím vážně či podporují výsadby stromů dlouhodobě, ukazuje tmelící sílu, jakou stromy mají. Další miliony stromů se nám podaří vysázet jen společnými silami,“ komentuje ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda.

Výsadbu podpořil Státní fond životního prostředí. Ze stejného programu lze do konce dubna získat na sázení stromů až 250 tisíc korun, dotace je aktuálně navýšená o dalších 100 milionů korun. Podporu menších komunitních výsadeb do 60 tisíc korun nabízí také Nadace Partnerství. Zájemci o podporu mohou najít vždy aktuální informace o grantech na www.sazimebudoucnost.cz/ finance.

Na realizaci výsadeb spolupracovala obec Halenkov, Služby obce Halenkov, krajinářský architekt Pavla Lorenzová, stromy poskytla firma ARBOEKO a ošetření a péči o stromy společnost Beskyd Arbo.

Iniciativa Sázíme budoucnost cílí na 10 milionů stromů mimo les. Vedle podpory kvalitních výsadeb stromů vyzdvihuje význam následné péče o dřeviny, zjednodušení a zpřehlednění financování výsadeb, změny zákonů a předpisů a usiluje o spolupráci partnerů podporujících stromy napříč sektory.

Zdroj: více na www.sazimebudoucnost.cz.
Zdroj foto: Obec Halenkov, zde

Aktuální situace v přírodě

Bře 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Letošní zima byla velmi bohatá na sníh a na nízké teploty. Tato situace byla velmi prospěšná pro krajinu a rostliny. Sníh je příslibem dostatku vláhy. Nadcházející oteplení umožní kvetení jarních rostlin. Odtávající sníh přinese vodu i do podzemí a zásoby do nadcházející sezóny budou výrazně lepší, než tomu bylo v předešlém roce. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) opět obnoví spolupráci s „Fenofáze.cz“, spustí pravidelné publikování dat v „Pylovém semaforu“ a opět bude informovat krátkými videi „Biometeorologických zpráv“ o stavu rostlin a počasí v ČR.

Minimální teplota vzduchu v zimních měsících leden a únor byla v letošním roce výrazně nižší než v roce 2020. V lednu 2021 byla nejnižší minimální teplota vzduchu na většině území pod -10 °C, na Moravě a pohraničním pohoří klesla i pod – 20 °C. Mrazy vrcholily v polovině února, na některých lokalitách spadly hodnoty i pod -25 °C. Výrazný rozdíl byl i ve sněhové pokrývce. V lednu a únoru 2021 byla na většině území maximální hodnota celkové denní výšky sněhu více než 20 cm a v horských polohách byly hodnoty výrazně vyšší. Ve srovnání s rokem 2020 byly hodnoty dvoj- až trojnásobné. Pro přezimování rostlin, zejména polních plodin je důležité, aby v době mrazů ležela na poli sněhová pokrývka. Velmi nebezpečné jsou holomrazy. To se naštěstí letos nestalo, na většině území ležela v době mrazů sněhová pokrývka (např. 15. února, kdy mrazy vrcholily, leželo v nížinách alespoň pár centimetrů sněhu (jižní Morava), ve vyšších polohách bylo více než půl metru sněhu a na horách i více než metr.

Vícedenní mrazy pomohou v přírodě zničit některé škůdce, např. hraboše polního či klíště obecné. A díky sněhové pokrývce se doplňuje i chybějící vláha v půdě. Je důležité, aby odtávání bylo postupné, v opačném případě hrozí výskyt jarních povodní. Při současném výrazném oteplení se vegetace začne rychle probouzet, předpokládáme, že během nejbližších dní začne v nejteplejších lokalitách kvést líska a začnou se objevovat další první poslové jara např. sněženky.

Pokud budou teploty vzduchu výrazně vyšší, může být nástup vegetace rychlý. Vše závisí na následujícím vývoji počasí. Pro přírodu je výrazně lepší, pokud je vývoj vegetace pozvolný a v obvyklém časovém období, výrazné teplotní výkyvy jí neprospívají.

Líska v posledních letech rozkvétá čím dál tím dříve a trápí svým pylem pylové alergiky. V roce 1994 kvetla líska v Lednici 12. ledna a v roce 2015 to bylo 22. ledna. Průměrné datum počátku kvetení lísky za 30leté pozorování vychází na 20. února. V letošním roce začne kvetení lísky naštěstí až ke konci února či začátkem března.

Zdroj a celá zpráva včetně doprovodných grafů: ZDE

Na mrtvém dřevě stojí živý les

Bře 4, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je 4× více, než je běžné v ostatních lesích v Česku.

Odumírající dřevo, tedy dřevo staré nebo mrtvé, které se postupně rozkládá, je jednou z významných součástí lesního ekosystému. Udržuje v lese život, rozmanitost a činí ho tak samovolně fungujícím celkem se všemi složkami. Stačí se podívat na množství druhů bezobratlých živočichů, které se vyvíjejí na mrtvém dřevě a každému je jasné, že význam mrtvého dřeva je nezpochybnitelný.

Odumírající a odumřelé stromy jsou významnou částí ekosystému, jejíž potenciální úbytek může znamenat silné narušení jeho přirozeného vývoje a následné poškození. Stromy mohou odumírat vlivem působení vnějších činitelů, jako jsou vítr, sníh, poškození jinými organismy nebo dovršením fyzického věku.

„Nedostatkem mrtvého dřeva v lese se zabývaly již historické lesní řády. Proto třeba v minulosti zakazovaly sběr klestu a hrabání steliva. Každý sedlák ví, že pole je třeba hnojit a vracet mu živiny, ideálně organickým hnojením hnojem a zeleným hnojením. V lesích na toto bylo v minulosti pamatováno podstatně méně, možná proto, že dopad odebírání veškeré hmoty je patrný až v dlouhém horizontu let,“ uvedl Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. „V lesích v Krkonošském národním parku ponecháváme výrazně více dřevní hmoty, která se stává základem dalšího života, než je obecně běžné. V současné době to je 61 m3 na hektar, přičemž celorepublikový průměr je kolem 15 m3 na hektar,“ doplnil Jansa konkrétní čísla.

Rozkládající se hmota je nositelem živin, životním prostředím pro obrovské množství hub, hmyzu a ptáků. Tvoří substrát pro obnovu lesa, zadržuje vodu. To, co je často lidmi – návštěvníky považováno za nepořádek v lese, je ve skutečnosti snaha o nápravu stavu.

Poslání národního parku je zachovat nebo postupně obnovit přirozené ekosystémy a nerušený průběh přírodních procesů. Management mrtvého dřeva je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap

Zdroj: KRNAP

Vědci spočítali, že na světě je přes šest milionů druhů hub

Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Přestože popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich miliony. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší existující databáze pozorování hub GlobalFungi a spočítali, že jich na Zemi existuje minimálně 6 280 000 druhů. Houby představují značný zdroj biologického materiálu, řada z nich se používá v biotechnologiích či v medicíně.

Houby jsou druhou skupinou organismů, po hmyzu, s nejvyšší odhadovanou rozmanitostí druhů. Celkový počet je podle odborníků možné odhadnout díky znalosti jejich biologie – například počtu hostitelských rostlin. Nejvíce druhů hub se skrývá ve vzorcích půdy a v rostlinném opadu, ale značné množství je i ve vzorcích rostlinného původu – kořenech, listech či tlejícím dřevě. Houby představují zatím nevyčerpaný zdroj biologického materiálu značné hodnoty, neboť velká řada druhů nachází uplatnění v biotechnologiích či medicinských aplikacích. Jako partneři pak houby umožňují růst většiny druhů rostlin.

Tým Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV využil k dalšímu výzkumu globální databázi hub GlobalFungi, která čítá více než 27.000 pozorování. Vědci tak zjistili, že existuje minimálně 6,280.000 druhů hub. „Podle toho, jak rychle se zvyšujícím se počtem popsaných vzorků přibývá nových druhů, můžeme odhadnout, kolik jich ještě čeká na odhalení. Z odhadovaného počtu více než šest milionů druhů zatím sekvenační metody zachytily asi jeden milion druhů,“ řekl k průzkumu Baldrian.

Většinu tvoří vřeckovýtrusé houby čítající desítky tisíc druhů, v této skupině jsou například lanýže a kvasinky. Další jsou houby stopkovýtrusé, k nimž patří řada známých hub, které tvoří nadzemní plodnice – například hřib, muchomůrka nebo žampion.

Databázi složení houbových společenstev GlobalFungi představila AV ČR loni v létě. Pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky.

Zdroj: AV ČR, ZDE

Zájemci už mohou začít navrhovat stromy do ankety Strom roku

Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Zájemci už mohou přihlásit své oblíbené stromy do jubilejního 20. ročníku ekologické ankety Strom roku. Veřejnost v ní vybírá nejsympatičtější strom v Česku. Přihlášky lze podávat do 22. dubna, porota vybere 12 finalistů. V tiskové zprávě to dnes oznámil za pořadatelskou Nadaci Partnerství David Kopecký. Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Nejpopulárnější strom postoupí do celoevropského kola soutěže.

Anketou Strom roku chceme podpořit aktivní lidi v péči o stromy v jejich okolí a představit veřejnosti zajímavé stromy s jejich příběhy. Anketa Strom roku je součástí iniciativy Sázíme budoucnost, která propojuje všechny, kterým není lhostejné naše životní prostředí. Zapojit se může každý, kdo pro to chce něco udělat. Ať už vysadit strom nebo o něj pečovat.

Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Ovocný strom dostal toto ocenění poprvé. Jabloň už přes sedm dekád poskytuje stín návštěvníkům hostince. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.

Za dobu konání ankety již navrhli lidé, školy nebo různé spolky na ocenění 1531 stromů. Každoročně se do ankety sejde 50 i více přihlášek. „I když anketu Strom roku může vyhrát jen jeden strom, pro mě jsou vítězi všechny přihlášené. To, že jsou nominovány do ankety, totiž znamená, že je někdo má rád, zajímá se a pečuje o ně,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža z pořadatelské nadace.

Podat návrh může kdokoli – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. Dvanáct nejzajímavějších finalistů, kteří vzejdou z výběru poroty, bude soutěžit o titul Strom roku v letním online hlasování. Nejpopulárnější strom navíc postoupí do celoevropského kola. To má za sebou loňský Strom roku Jabloň u Lidmanů. Zda uspěla v evropské konkurenci odhalí Nadace Partnerství 17. března v 15.00 hodin.

Pro nominaci stromu do soutěže je potřeba znát několik základních údajů. Kromě příběhu stromu musí navrhovatel uvést, o jaký druh stromu se jedná, kde roste, jak je přibližně starý a jaký obvod kmene má ve výšce 130 centimetrů. Šance přihlášky podle organizátorů také významně navýší fotografie stromu ze současnosti i minulosti a informace o možnostech spolupráce na sběru hlasů s dalšími lidmi.
Nominovat lze strom prostřednictvím on-line portálu www.stromroku.cz. Hlasování o vybrané dvanáctce finalistů je v plánu od poloviny června a v říjnu nadace vyhlásí vítěze.

Finálová dvanáctka vstoupí do letního online hlasování, které bude opět zpoplatněné. Vybrané finance rozdělí Nadace Partnerství zpět mezi finalisty ve formě grantu na výsadbu nebo ošetření stromů. Příběhy starých a vzácných stromů tak pomohou začít psát příběhy nových stromů. „Těším se na fascinující příběhy stromů ze všech koutů České republiky. Ve společné kampani Nadace Partnerství a Nadace Tipsport na výsadbu stromů máme heslo Jeden Čech, jeden strom. Stromu roku proto přeji 10 milionů nominací,“ vyzývá porotkyně soutěže Lucia Štefánková z Nadace Tipsport, generální partner iniciativy.

Harmonogram soutěže:

3. až 22. 4. Sběr nominací
3. 15.00 vyhlášení vítězů Evropského stromu roku online
předběžně 3. 5. vyhlášení finálové dvanáctky
od 24. 5. focení finalistů
21.6. start letního hlasování
22.9. vyhlášení vítězů

Zdroj: stromroku.cz, ČTK

Návštěvnost Krkonoš byla loni 2. nejvyšší za posledních devět let

Bře 2, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Návštěvnost Krkonoš v loňské letní sezoně byla druhá nejvyšší za posledních devět let. Nadprůměrná byla i přesto, že turistický ruch byl po významnou část loňského roku omezen restrikcemi kvůli epidemii koronaviru. Růst návštěvnosti vyplývá z dat automatických sčítačů turistů, kterými Správa Krkonošského národního parku od roku 2012 vždy od května do října monitoruje návštěvnost hor.

„Patrný je výrazně rostoucí trend návštěvnosti cyklistů, respektive uživatelů koloběžek, a to zejména ve vrcholové části Krkonoš. Zřetelné je i prodlužování denní aktivity návštěvníků vrcholových partií Krkonoš, a to jak během dne, tak zvláště během nočních hodin,“ uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný. Například za východem Slunce na Sněžku v červenci a v srpnu v noci vystoupalo 7105 osob, tedy v průměru 115 lidí denně.

Průchody či průjezdy KRNAP monitoruje na hlavních turistických trasách pomocí 27 stacionárních automatických sčítačů. Sčítače obousměrně detekují pohyby osob, cyklistů, koloběžek a automobilů.
Loni sčítače u pěších turistů zaznamenaly 1,137 milionu průchodů, což bylo meziročně o necelé procento více. Dosavadní rekord v pěších průchodech je z roku 2018 a má hodnotu 1,167 milionu průchodů. Drahný upozornil, že celková návštěvnost Krkonoš je výrazně vyšší. Například v roce 2018 park a jeho ochranné pásmo navštívilo 3,78 milionu lidí, kteří tam strávili 11,8 milionu dní.
Vysokou návštěvnost Krkonoše zaznamenaly i přesto, že loňský rok byl v Krkonoších srážkově nadprůměrný a teplotně podprůměrný.

Protiepidemická opatření se odrazila ve výrazném poklesu návštěvnosti v květnu, v červnu a v říjnu.

„Naopak k značnému růstu návštěvnosti došlo červenci. Meziročně vyšší byla návštěvnosti i v srpnu a v září, kdy epidemické restrikce nebyly tak přísné. Velmi vysoké hodnoty průchodů turistů byly detekovány během prvního červencového víkendu, který byl prodloužen volnými dny státních svátků. Maximální hodnoty byly zaznamenány během soboty 4. července,“ uvedl mluvčí.

Druhým nejnavštěvovanějším dnem byla podle něj překvapivě středa 5. srpna, které předcházely dva srážkově vydatné dny. Velmi vysoká návštěvnost rovněž připadala na druhou a třetí zářijovou sobotu.
Podle dat ze sčítačů roste počet cyklistů v Krkonoších. „Nejvyšší meziroční nárůst průjezdů cyklistů byl pozorován na profilu U Čtyř pánů, o více než 30 procent, a na trase mezi Výrovkou a Luční boudou,“ uvedl Drahný. Naopak u automobilové dopravy většina sčítačů zaznamenala stagnaci nebo pokles. Nárůst však byl na cestě ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku, kde byla od 1. července 2020 zrušena podmínka vjezdu s platným povolením Správy KRNAP.

Pravděpodobně rekordních hodnot dosahovala i návštěvnost vrcholu a celého masivu Sněžky, kam podle sčítačů na české i polské straně Sněžky denně mířilo 8000 až 9000 lidí. Započítány v tom nejsou lidé přepravení lanovkou z Pece pod Sněžkou, jejíž denní kapacita je 2500 osob.
Správa KRNAP přijala v loňské letní sezoně několik opatření, aby se zabránilo ničení cenných ekosystémů. Například v Obřím sedle a na vrcholu Sněžky instalovala sítě oddělující návštěvnický prostor od míst, kde nemají turisté co dělat. Správa KRNAP na Sněžce také posílila strážní službu.

Zdroj: ČTK

Nový Atlas českých lišejníků může pomoci k efektivnější ochraně přírody

Úno 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Nový on-line atlas lišejníků (Dalib.cz) lze považovat za největší a nejucelenější dílo pojednávající o českých lišejnících. Vytvořili ho vědci Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci s několika externími kolegy a soustředili zde údaje o všech přibližně 1700 druzích známých z ČR. Atlas vypovídá nejen o rozmanitosti lišejníků, ale také o jejich ekologii, rozšíření a hojnosti. Taková data jsou velmi cenná pro ochranu naší přírody. Vypovídají totiž o změnách naší krajiny, a to především o změnách způsobených lidskými činnostmi. Mnohé lišejníky totiž celkem citlivě reagují na způsob využívání krajiny, intenzivní lesnické hospodaření, eutrofizaci (tj. nadbytek živin) nebo globální klimatickou změnu.

„Informace o české lichenoflóře byly doposud velmi špatně dostupné, roztroušené ve stovkách různých prací, a neexistovala publikace, která by souhrnně podávala informace o všech našich druzích. Základním zdrojem údajů pro nový atlas je nálezová databáze Dalibor, kterou jsme veřejnosti představili minulý rok. Databáze i atlas jsou průběžně doplňovány a aktualizovány, tudíž by neměly nikdy zestárnout. Záznamy o výskytu jednotlivých druhů společně s fotografiemi a informacemi o jejich ekologii i četnosti nyní volně poskytujeme všem – vědcům, pedagogům i široké veřejnosti. V tuto chvíli na atlasu stále intenzivně pracujeme a velké množství informací bude ještě doplněno. Přesto ho lze již nyní považovat za velmi užitečnou pomůcku a obsáhlý datový zdroj,“ říká jeden z autorů, Jiří Malíček z Taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR.

Stěžejní součástí atlasu jsou karty druhů pro přibližně 1700 lišejníků známých z ČR. Každá karta druhu obsahuje dynamicky generovanou mapu rozšíření, distribuční sloupcový graf nadmořských výšek, dva koláčové grafy preferovaných substrátů, taxonomické zařazení druhu, synonyma, kategorie Červeného seznamu a české jméno. V mapě rozšíření je dostupná funkce zobrazení údajů dle data jejich nálezu (pomocí posuvné hranice), čímž je možné např. demonstrovat úbytek některých lišejníků v průběhu času. Postupně jsou do atlasu doplňovány fotografie a komentáře, které obsahují velmi stručnou charakteristiku druhu a poměrně podrobný popis ekologie a rozšíření.

Mimo vlastní karty druhů atlas obsahuje i další užitečné informace. Veřejnost jistě uvítá např. fotogalerii lišejníků, ochránci přírody mapy s největší druhovou diverzitou a specialisté (lichenologové) zase databázi lišejníkových metabolitů, které byly zjištěny v dosud analyzovaných vzorcích z našeho území.

„Lišejníky jsou jedinečné symbiotické organismy, které vznikají soužitím houby s fotosyntetickým partnerem (řasou či sinicí). Můžeme je nalézt v různých extrémních typech prostředí od povrchu holých skal, přes polární oblasti až po pouště. Z hlediska významu pro člověka jsou pozoruhodné např. svojí citlivostí na znečištěné ovzduší nebo změnou společenstev v závislosti na způsobu hospodaření v krajině. Jejich rozšíření a početnosti nám tak vypráví nespočet příběhů o historickém i současném stavu našeho životního prostředí,“ dodává Jiří Malíček.

Dle poslední verze Červeného seznamu z roku 2010 na našem území vyhynulo 138 lišejníků (9 %) a dalších 37 % druhů patří do některé z kategorií ohrožení. Od té doby se však podařilo několik desítek „vyhynulých“ lišejníků v ČR znovu nalézt, takže nyní se jejich počet pohybuje okolo 100 druhů (6 %). Patří mezi ně zejména epifyty (organismy žijící na jiných rostlinách, ale neparazitující), které jsou často vázané na staré lesní porosty a zároveň jsou extrémně citlivé k znečištění ovzduší. Za vyhynulé se považují i některé saxikolní lišejníky (takové, které se vyskytují na skalách, sutích apod.), jejichž poslední lokality zanikly např. těžbou nerostných surovin.

Za posledních 150 let došlo k dramatickým změnám ve společenstvech lišejníků. Mnohé regiony postihla téměř kompletní obměna a silné ochuzení lichenoflóry. První zaznamenané zvraty lze datovat na začátek 20. století, kdy díky průmyslovému znečištění, emisím z lokálních topenišť a zejména intenzivnímu lesnímu hospodaření z našeho území zmizely některé velmi citlivé epifyty. Mizení epifytů pokračovalo na celém našem území ruku v ruce se sílícím emisním znečištěním, které gradovalo v 70. a 80. letech minulého století. Kyselé deště výrazně ovlivnily i zdánlivě odlehlé regiony, např. Šumavu. Po odsíření tepelných elektráren v 90. letech dochází k poměrně rychlému návratu některých epifytických makrolišejníků, zatímco jiné zřejmě dále ubývají v souvislosti s plošnou eutrofizací krajiny.

Současné změny v epifytických společenstvech pravděpodobně formuje také globální klimatická změna. Ve velkém ohrožení jsou reliktní horské, zvláště pak arkto-alpinské druhy, jejichž aktuální výskyt u nás je často mimo jejich ekologické optimum. Zásadní vliv na zemní druhy má také eutrofizace, která zvýhodňuje konkurenčně silnější cévnaté rostliny. Ty jsou pak schopny osídlovat i jinak velmi extrémní stanoviště, která byla doposud rájem lišejníků.

Zdroj: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., TZ v celém znění zde.

« Starší příspěvky

Další příspěvky »