Kvě 4, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Pracovníci společnosti Lesy ČR před několika dny v lese nedaleko Krnova na Bruntálsku pokáceli několik stovek let starý majestátní dub. Firma sdělila, že o pokácení stromu chybně rozhodl jeden ze zaměstnanců. Uvedl to server iRozhlas.cz.
Na pokácení stromu upozornil na svém facebookovém profilu Michael Cestr. „Nedaleko Krnova, směrem na Láryšov, byl v tichosti pokácen odhadem přes 300 let starý dub. Strom rostl v lese, který spravují Lesy ČR, a z okolních stromů byl výrazně nejstarší. Jednalo se jistě o jeden z nejstarších stromů na Krnovsku,“ napsal Cestr.
Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová uvedla, že podnik záležitost prověřil a zjistil, že revírník udělal závažné chybné rozhodnutí, při kterém porušil všechny vnitropodnikové normy. „Vyvodíme pracovněprávní odpovědnost a s revírníkem ukončíme pracovní poměr,“ řekla iRozhlasu Jouklová.
Revírník Tomáš Ledvoň, který nechal strom pokácet, serveru řekl, že to nevidí jako pochybení. Strom podle něj ohrožoval zdraví lidí. Případem se začala zabývat i Česká inspekce životního prostředí.
Zdroj: ČTK, foto: ilustrativní
Dub 26, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Zkoumání letokruhů stromů pomáhá zjistit, jaký typ vichřic narušil lesy. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Podle odborníků nastává sčítání škod krátce po vichřici málokdy, bývá tedy nejasné, jaké druhy vichřic škody způsobují. Využití dendrochronologie otvírá nové možnosti. Studie přinesla také nové poznatky o dopadu letních bouří v lesích střední a východní Evropy.
Podle dat z Národních inventarizací lesa je v evropských lesích narušení stromů větrem příčinou jejich úmrtnosti zhruba v polovině případů. Vědci uvedli, že pomocí letokruhů lze zjistit, kdy došlo k daným narušením – tzv. disturbancím. „Buď vidíte náhlý vysoký přírůst po tzv. uvolnění, nebo velké množství semenáčků rychle dorůstajících do zápoje koruny z důvodu nedostatku stínu poskytovaného okolními stromy, které v důsledku silné kalamity odumřely,“ popsala hlavní autorka studie Jessika Margaretha Pettitová.
„Jakmile máme časovou osu disturbancí, můžeme je porovnávat s modely vichřicí odehrávajících se během zimy a léta, abychom zjistili, které z nich jsou zodpovědné za narušení zápoje a uvolnění okolních stromů,“ dodal pak další spoluautor výzkumu Miroslav Svoboda.
Zatímco v zimě jsou časté silné vichřice, v létě jde o běžné bouře s rizikem tornád. Tým pomocí letokruhů zjistil, že příčinou odumírání porostů v Karpatech jsou oba typy bouří. Vývraty stromů v důsledku velkých zimních vichřic sice převládají, to že byl zaznamenán i vliv letních bouří je však podle ČZU neobvyklé. Vedle výzkumu pomocí letokruhů tak toto zjištění tým označil jako další přínos výzkumu.
Svoboda také podotkl, že podle studie roste převaha a síla velkých zimních vichřic. Narušením, která způsobují, podle výzkumu lépe čelí přírodní pralesy. „V naší studii bylo zahrnuto několik porostů, které vykazovaly konzistentní záznam slabých narušení,“ uvedl. „Tyto porosty vykazovaly určité klíčové faktory pro redukci katastrofického dopadu větru. Byly zkrátka odolnější,“ dodal. Tato odolnost může být podle výzkumníků důsledkem věkové různorodosti stromů – pokud jsou stromy různě staré a vzrostlé, nečelí všechny náporu větru a nebývají tak vyvráceny během jedné vichřice.
Studii o výzkumu publikoval časopis Journal of Geophysical Research Atmospheres.
Zdroj: ČTK
Dub 25, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé ČR. Několikaletý monitoring hub na stanovištích mimo lesy přinesl i další pozoruhodné objevy, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí.
„Překvapivým nálezem je houba druhu Entoloma violaceozonatum. Vzhledem k dosavadní absenci českého názvu a fialově modravé kruhatosti povrchu klobouku mykologové navrhli české druhové jméno závojenka kruhatá,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Tento druh byl poprvé popsán v roce 1992 na vápnitých půdách estonského ostrova Saaremaa. Dosud byl doložen pouze ve Švédsku, Norsku a Rakousku. „Nově se mezi tyto lokality řadí i krkonošské Paseky nad Jizerou,“ uvedl Drahný.
Dalším překvapením je podle něj například velmi vzácná kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa), s charakteristickým výskytem na extenzivně sečených loukách či na druhově bohatých horských smilkových loukách. „Je v Červeném seznamu hub ČR dlouhodobě vedena jako nezvěstná. Výzkum potvrzuje, že kvalitně obhospodařované louky hostí pestřejší společenstva hub,“ uvedl Drahný. Nálezy kyjanky zakouřené byly v posledních letech potvrzeny na české i polské straně Krkonoš, v Orlických horách nebo na Liberecku.
Význam dlouhodobého monitoringu hub spočívá především ve skutečnosti, že houby patří mezi velice citlivé bioindikátory vzdušného znečištění a zejména narušení stability jejich hostitelských lesních porostů. Vědci od 90. let zkoumali houby hlavně jako indikátor a důkaz snižování emisí oxidu siřičitého.
„V posledních letech se výzkum zaměřuje i na houby nelesních stanovišť. Příkladem těchto biotopů mohou být pro Krkonoše typické druhově bohaté horské louky a luční enklávy hostící celou řadu chráněných druhů. Houby, přesněji jejich hojnost, mohou pomoci určit kvalitu probíhajícího lučního managementu a stanovit pro danou lokalitu ten nejvhodnější,” uvedl Drahný.
Výzkum potvrzuje, že kvalitně obhospodařované louky hostí pestřejší společenstva hub. Správa KRNAP dlouhodobě podporuje péči o horské louky vlastními zásahy a obnovou horského hospodaření ve spolupráci s místními zemědělci i vlastníky pozemků. Kvalitní péči o louky usnadňují dotace ministerstev životního prostředí a zemědělství a Operačního programu Životní prostředí, uvedla Správa KRNAP.
Zdroj: ČTK, ilustrativní foto
Dub 22, 2021 | Živá příroda a krajina, les
Jabloň u Lidmanů v Machovské Lhotě na Náchodsku, která zvítězila v loňském ročníku ankety Strom roku, ošetřil arborista. Cílem je zhruba pětasedmdesátiletý strom zachovat a podpořit místní ovocnářskou tradici. Strom má dutý kmen, přesto stále plodí. Z ořezaných větví vzniknou rouby pro další jabloně. Sdělili to zástupci arboristické firmy a Nadace partnerství, pořádající anketu Strom roku pořádá.
Jabloň se zakřiveným kmenem u penzionu s restaurací U Lidmanů v Machovské Lhotě, která je částí obce Machov na Náchodsku je v pořadí devatenáctým Stromem roku. Jabloň přihlásila do soutěže Místní akční skupina Stolové hory spolu s obcí, školami, zahrádkáři a dalšími spolky a s podporou syna majitele původního hostince u Lidmanů. Strom, kožená reneta zimní, je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje.
Podle arboristů je jabloň vitální jedinec se silně zhoršeným zdravotním stavem. Původně šlo o dvojkmen, přičemž jeden z kmenů se v minulosti odlomil a slabší nakloněný zůstal. Po odlomení vznikla v kmeni dutina, která má přímý vliv na celkovou statiku stromu.
„Je s podivem, že strom s tak poškozenou bází zůstal a nezlomil se úplně. Jsem vděčný za to, že se toho tady mohu účastnit,“ řekl arborista Václav Štojdl z firmy Prostrom Bohemia, která vítězům soutěže zajišťuje sponzorsky odbornou péči.
Ke zlepšení statiky stromu má přispět podpěra z akátového dřeva na kamenných podkladech a redukční řez v části koruny. „Řez neprovádíme sadařským způsobem, snahou je podpořit a zlepšit celkovou statiku. Věřím, že strom bude perspektivní do budoucna a bude i nadále sloužit k setkávání lidí,“ řekl Štojdl.
Prořezané větve dostanou nové využití, rouby budou k dispozici všem zájemcům. „Rouby z jabloně u Lidmanů jsou pro mě impulsem k navázání na tradici, můj děda rouboval nejen jabloně v širokém okolí. Nevím o nikom v Polici nad Metují, kdo by roubování ještě uměl,“ uvedla Martina Frydrychová, která se chystá nabídky využít.
V loňském zpoplatněném hlasování se vybralo 180.000 korun, které Nadace Partnerství přerozdělí zpět místním komunitám v podobě grantu na výsadbu nebo ošetření stromů. Kancelář Místní akční skupiny plánuje v Machovské Lhotě vysadit další stromy. „Za dvě dekády historie ankety se podařilo pro stromy získat přes 2,7 milionu korun. Strom roku tak není jen o soutěžení a sbírání hlasů, ale hlavně o ochraně českého přírodního dědictví a sázení budoucnosti toho příštího,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.
Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem soutěže je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí. Své tipy do letošní jubilejního 20. ročníku lidé mohou posílat na www.stromroku.cz, do konce dubna. Jabloň u Lidmanů v anketě o Evropský strom roku 2021 skončila mezi 14 finalisty sedmá. Vítězem se stal tisíc let starý dub cesmínový rostoucí v severním Španělsku.
Zdroj: ČTK, zdroj obrázku: stromroku.cz
Bře 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Přes milion stromů, které rostou na 2 670 místech, eviduje Nadace Partnerství v databázi celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost. Do výsadbové výzvy s podporou Ministerstva životního prostředí, Nadace Tipsport a dalších desítek partnerů, která míří na desetkrát více stromů, se zapojilo přes 32 tisíc dobrovolníků. Výsadbové akce eviduje web www.sazimebudoucnost.cz.
„K letošnímu březnu se sešlo 1 064 380 stromů. Nejoblíbenější jsou mezi lidmi výsadby alejí s 1088 akcemi, populární jsou také solitéry, zelené oázy nebo sady. Nejvíce akcí najdeme ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejčastěji lidé sázejí listnaté druhy, vévodí duby, lípy a javory. Náhradní výsadby a rekultivace zůstávají významným zdrojem nových stromů, dominují ale již méně než v prvním roce a jejich provedení je velmi kvalitní. Komunitní akce ale převažují, nejaktivnějšími sazeči jsou města a obce s 1 106 výsadbovými akcemi, následují veřejné instituce a spolky a neziskovky. Právě obce přitáhly na své výsadby také nejvíce dobrovolníků, celkem 10 817, přes 10 tisíc lidí se podařilo zapojit i ve firmách,“ shrnuje vedoucí iniciativy Barbora Chmelová z Nadace Partnerství.
Kdo chce sázet i letos, má aktuální možnost získat grant až 60 tisíc korun od Nadace Partnerství. Na větší projekty do 250 tisíc korun nabízí prostředky také stát prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Dotace státu zájemcům zafinancuje nejenom nákup materiálu a výsadbu, ale i následnou péči o nové stromy.
„I druhý rok naší společné iniciativy Sázíme budoucnost ukázal, že lidé mají o výsadbu zeleně opravdu obrovský zájem. V našem vlastním programu lidé už vyčerpali 200 milionů korun na výsadbu v okolí svých domovů, sídel firem nebo na obecních pozemcích ve městech, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. Proto jsme v březnu přidali dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat. A nových 20 milionů na stromy mimo les je připraveno také v Programu péče o krajinu, který je aktuálně otevřený pro zájemce. S ohledem na velkou popularitu těchto dotací se budeme snažit najít další finanční prostředky, aby dotační titul mohl pokračovat i v budoucnu,“ komentuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Všechny grantové příležitosti lidé najdou na www.sazimebudoucnost.cz v sekci finance.
Vybrané příběhy výsadeb:
Ovocná alej v Nerestcích, Jihočeský
Dvě aleje v Kosticích, Jihomoravský
Pět výsadeb v Citicích, Karlovarský
Zelenější náves v Dolních Vilémovicích, Vysočina
Ovocná alej ve Skutči, Pardubický
39 rodin sází ve Vřeskovicích, Plzeňský
Alej Končiny, Středočeský
Rodinná obnova stromořadí, Zlínský
Děti sází Cestu korunami stromů, Ústecký
Čtvrtina vesnice sázela v Krchlebech, Královéhradecký
Sad zrození v Klokočí, Liberecký
Výsadba na faře v Orlové, Moravskoslezský
Extenzivní ovocný sad ve Studénce, Moravskoslezský
Šest výsadeb v Pavlovicích u Kojetína, Olomoucký kraj
Zdroj: David Kopecký, Nadace Partnerství
Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Modřín při použití správných lesnických postupů může pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů. Svým opadem totiž zlepšuje půdu, a i ostatní stromy dostávají více vody. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.
Modříny rychle rostou ve smíšených porostech, jsou odolnější vůči biotickému či abiotickému poškození a svou korunou propouštějí poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny. Navíc často vedou k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.
„Díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin,“ uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se na výzkumu vedeného Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí.
Podle něj byla tato dřevina dosud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi. V českých lesích v roce 2019 poprvé mírně převýšil podíl listnáčů jehličnany, které v předchozích letech zabíraly okolo 60 procent plochy. Podíl smrku v umělé obnově se ale postupně snižuje. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který tvoří téměř polovinu mezi listnáči. Nejvíce ale vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, který se za posledních deset let zvýšil o 40 procent na současných 16,6 procenta.
Nyní se budou odborníci v rámci projektu zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací ekonomických a energetických vstupů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin. Součástí výzkumu je například i zpřesňování poznatků o původu modřínových populací.
Zdroj: ČTK
Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Tisíc let starý dub cesmínový rostoucí v severním Španělsku dnes zvítězil v anketě o Evropský strom roku 2021. Více než 16 metrů vysoký strom, u něhož podle legend kdysi tančily čarodějnice, v tradičním hlasování uspěl před podobně starým italským platanem a dalším stromem téhož druhu rostoucím v Rusku. Jabloň z českého Machova na Náchodsku skončila mezi 14 finalisty sedmá. U majestátního dubu stojícího u vesnice Lecina v Aragonii se lidé odedávna scházeli k mnoha slavnostem. Podle legendy v dávných dobách čarodějnice osídlily místní pohoří Sierra de Guara, tančily zde a pořádaly kolem dubu své reje. Podle místních lidí za dlouhověkost vděčí péči komunity sousedů, ale i ochraně zmíněných čarodějnic.
V letošním 11. ročníku ankety hlasovalo přes 600.000 lidí, vítězný dub získal více než 104.000 hlasů. Český kandidát dostal přes 32 tisíc hlasů.
Loni v anketě zvítězila 350 let stará Chudobínská borovice, která roste u přehrady Vír na Žďársku. Na to sice jabloň u Lidmanů z Náchodska jako nejmladší a nejmenší strom v celém finále navázat nedokázala, avšak během soutěže její publicita například zpříjemnila život zdravotníkům bojujícím proti pandemii covidu-19. Lidé usilující o vítězství jabloně napekli desítky jablečných štrúdlů pro zdravotníky z náchodské nemocnice.
„Jsem nadšená z energie, která vznikla během akce Pečeme pro jabloň a pro zdravotníky. To je pro mě to největší vítězství,“ prohlásila Miroslava Soldánová z MAS Stolové hory, která strom do soutěže přihlásila.
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: www.treeoftheyear.org
Bře 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Dobrovolníci začnou hlídat brněnskou přírodní rezervaci Kamenný vrch. Jako každoročně v ní vyrašily tisíce fialových květů konikleců velkokvětých, kvůli covidovým opatřením je ale návštěvnost lokality podle ekologů neúnosně vysoká. Do rezervace míří stovky lidí, kteří si vyšlapávají nové stezky a koniklece ničí. V tiskové zprávě to uvedla Tereza Žižková z ekologického sdružení Rezekvítek, které se o rezervaci dlouhodobě stará.
V rezervaci je několik cest, kudy lidé chodí. Cesty postupně erodují, čímž se obnažují ostré kameny a po dešti se vytvářejí kaluže. Návštěvníci tyto překážky obchází a vyšlapávají si nové cesty nebo rozšiřují ty stávající.
„Počty návštěvníků každým rokem rostou. Jsme rádi, že lidé do přírody chodí, ale má to i své negativní dopady. Zvýšená koncentrace lidí si bohužel vybírá svou daň v podobě zničených cest a poškozených konikleců. Mnohým lidem chybí pokora a ohleduplnost. Dokážou pro jednu fotku pošlapat desítky konikleců, které následně hynou,“ uvedla Žižková.
Vilém Jurek z Rezekvítku, který má péči na starost, uvedl, že koniklece jsou ve vážném ohrožení. „Pokud se situace nezmění, tak se může stát, že o koniklece, nebo jejich podstatnou část, do pár let přijdeme,“ upozornil.
Ekologové se snaží květy chránit před pošlapáním různými způsoby. V rezervaci jsou v nejcennějších částech dřevěné zábrany, aby lidé mezi koniklece nevstupovali, jsou tam i desítky cedulek, které nabádají návštěvníky k ohleduplnému chování. Kdysi na Kamenném vrchu fungovaly i hlídky složené z dobrovolníků, aby hlídali rezervaci právě v době kvetení konikleců. „Tehdy tito dobrovolníci od rána do pozdního odpoledne procházeli rezervaci a upozorňovali neukázněné návštěvníky. Současná situace však vyvrcholila do takových problémů, že musíme po více jak dvaceti letech tento dohled nad rezervací obnovit,“ uvedla Žižková.
Rezervaci tak začnou hlídat „průvodci“ z řad brigádníků a studentů, kteří vykonávají v Rezekvítku odbornou praxi. Stejně jako v minulosti budou upozorňovat návštěvníky na porušování pravidel vztahujících se pro tuto přírodní rezervaci, ale také zodpovídat dotazy návštěvníků. V případě potřeby budou napojeni na městskou a státní policii a vážnější prohřešky budou řešit s nimi. „Věříme, že díky průvodcům a jejich osvětě se lidé dozvědí, jak závažný problém koniklecům hrozí, a že tato naše letošní snaha pomůže zabránit ničení nádherné a biologicky významné lokality,“ uvedl Jurek.
Kamenný vrch je jednou z mála typických stepních oblastí v zemi, rezervací byl vyhlášen v roce 1978 díky velkému množství konikleců, které tam rostou. Na 12 hektarech jich podle ekologů vykvétá na jaře kolem 50.000.
Zdroj: ČTK
Bře 15, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Kolumbie se během funkčního období prezidenta Ivana Duqueho, které končí v srpnu 2022, zaměří na 30 % snížení odlesňování. Cílem, a to velmi ambiciózním, je zastavení kácení stromů v Kolumbii, včetně Amazonie. Od roku 2002 došlo v Amazonii a v okolních lesích k více než polovině celosvětového úbytku starých tropických deštných pralesů. Deštné pralesy, zejména v Amazonii, absorbují obrovské množství oxidu uhličitého a vědci říkají, že jejich ochrana je životně důležitá pro omezení změny klimatu.
30 % snížení odlesňování může být i překročeno, mluví se dokonce o cíli až 50 % snížení. V roce 2019 Kolumbie ztratila 158 894 hektarů lesa, což je o 19 % méně než v roce 2018. Za loňský rok zatím data nejsou známa, ale koronavirus zkomplikoval některé snahy zabránit kácení stromů, ministerstva nemohla zajistit svou fyzickou přítomnost na všech místech. Vláda se zaměřila na výsadbu 180 milionů stromů po celé zemi do roku 2022. Dosud bylo vysazeno něco přes 50 milionů stromů, dalších 70 milionů má být vysazeno v letošním roce.
Kolumbie byla podle zprávy zveřejněné v loňském roce nejnebezpečnější zemí pro ekologické aktivisty v roce 2019. Vláda proto stále zvyšuje svou aktivitu, aby ochránila aktivisty. To ovšem není jen práce pro ministerstvo životního prostředí, musí se přidat i ministerstvo vnitra, národní policie a národní ochranná jednotka.
Zdroj: Reuters
Reportáž Olivera Griffina; Editace: Julia Symmes Cobb a Leslie Adler
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)
Bře 14, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Podle dosud největší studie, která sledovala ochranu přírody v konkrétních lokalitách, převažují ekonomické přínosy ochrany přírodních lokalit, jako jsou mokřady a lesy, nad ziskem, který by bylo možné vytvořit hospodařením na půdě. Vědci analyzovali 24 lokalit na šesti kontinentech a zjistili, že přínosy „ekosystémových služeb“, jako je ukládání uhlíku a prevence povodní při zachování přírody, byly vyšší než výnosy v lesnictví nebo ze zemědělské výroby obilnin, cukru, čaje nebo kakaa.
Studie, kterou zpracovali akademici z Cambridgeské univerzity spolu s britskou Královskou společností na ochranu ptáků (RSPB), naznačuje, že další využívání přírody pro lidské potřeby by nás mohlo ve skutečnosti stát více, ale tyto náklady na „přírodní kapitál“ často nezohlední ti, kteří mají rozhodovat.
Minulý měsíc zveřejnil professor Sir Partha Dasgupta, cambridgeský ekonom, přelomový přehled, který varoval, že neschopnost ekonomiky zohlednit vyčerpání přírody, vystavuje planetu „extrémnímu riziku“.
Pro nejnovější studii vědci vyčíslili roční čistou hodnotu vybraných lokalit, které zůstaly „přírodními“ a srovnali s „alternativními“ „nepřírodními“ lokalitami za období 50 let. Ohodnotili každou tunu uhlíku na 31 dolarů, což je výpočet považovaný za poměrně konzervativní.
Bylo zjištěno, že více než 70 % přírodních lokalit mělo větší ekonomický přínos, pokud byly ponechány jako přírodní stanoviště. Všechny zalesněné lokality měly větší hodnotu, když stromy zůstaly stát. To naznačuje, že i kdyby se lidé zajímali jen o peníze, a ne o přírodu, zachování těchto lokalit má stále finanční smysl.
Vědci našli na ústí řeky Ribble v Lancashiru slaný močál, která má hodnotu 2000 dolarů za hektar pro zmírňování uhlíkových emisí, což je více než jakékoli peníze, které by mohl vydělat, pokud by se zde pěstovaly plodiny nebo pásla zvířata.
Mnoho „ekosystémových služeb“ stále není možné ekonomicky vyčíslit, odhady jsou často spíše konzervativní. Přesto je překvapující, jak výsledky výzkumů upřednostňují zachování a obnovu přírody.
Tyto studie předpokládají zohlednění hodnoty uhlíku, ale i bez tohoto zohlednění jsou přírodní lokality často cennější, až ve 42 %, pokud jsou ponechány tak, jak jsou.
Lidé využívají přírodu především s cílem jejího ekonomického využití. Nyní až v polovině případů, které byly zkoumány, využívání přírody lidmi spíše snižuje její hodnotu, než by zvyšovala ekonomický přínos.
Přeměna půdy na zemědělskou je někdy poháněna vládními dotacemi, které podporují výrobu zboží, které se na trhu nezhodnotí. To je částečně důvod, proč britská zemědělská politika směřuje po brexitu k novému systému environmentálního hospodaření na půdě, který bude zemědělcům platit za ekologický přínos, který jejich půda poskytuje.
Autoři studie trvají na tom, že jejich záběry by neměly být využívány pro argumentaci pro opouštění od lidského využívání krajiny, je třeba se poučit o tom, jak zacházíme s přírodním kapitálem. Lidé by měli dělat ekonomická rozhodnutí na základě informací, jaké jsou tyto.
Vědci použili systém nazvaný TESSA (Toolkit for Ecosystem Service Site-based Assessment, Sada nástrojů k hodnocení Ekosystémových služeb) k výpočtu peněžní hodnoty půdy v závislosti na tom, které „ekosystémové služby“ poskytuje. Některé lokality měly rozlohu až 10 hektarů, jiné tisíce hektarů. Většina z nich byly lesy a mokřady, ale zahrnuty byly také biotopy, jako jsou pastviny a písečné duny.
Dr. Alexander Lees, tropický ekolog z Manchesterské Metropolitan University, který se na studii nepodílel, řekl: „Politické důsledky jsou jasné: vlastnictví půdy je výsadou, která přináší velkou odpovědností. Měli bychom podporovat a odměňovat hospodaření s půdou zaměřenou na přírodní stav dotacemi nebo platbami za „ekosystémové služby“ a zároveň penalizovat daněmi ty, kteří hospodaří s půdou neudržitelně.“
Prof. Ben Groom, ekonom biodiverzity na Exeterské univerzitě, který se na studii nepodílel, řekl, že lokality TESSA jsou poměrně selektivní a výsledky nemusí být reprezentativní pro finanční přínosy ochrany přírodních lokalit obecněji. „Je to výzva k větší analýze, nikoli kritika této studie, která dělá to nejlepší, co je v obtížné oblasti, kde není mnoho údajů, o kterých by se mluvilo,“ řekl.
Zdroj: The Guardian
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)
