Čvn 2, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Lesy na Liberecku obohatí letos téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí. Vysadí je místní Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Jde o součást dlouhodobého projektu. Včetně vybudování oplocenek na to nadace vydá v tomto roce zhruba 2,5 milionu korun, informoval o tom její ředitel Ondřej Petrovský.
„Projekt běží již desátým rokem a doposavad bylo vysázeno přes 375.000 sazenic převážně buků, dubů a jedlí. Cílem je, aby byly zdejší lesy zdravější, odolnější a dlouhodobě perspektivní. Jedině takový les má udržitelnou budoucnost a zároveň dokáže zadržovat daleko větší objem vody,“ uvedl Petrovský.
V posledních letech se nadaci daří v regionu ročně sázet mezi 50.000 až 70.000 listnáči a jedlemi. Aby o mladé stromky nepřišla, musí je chránit před srnčím a další spárkatou zvěří. „Veškeré výsadby jedlí a dubů se musí dávat do oplocenek a zbývající dřeviny se zas ošetřují repelenty, ale ani jedno opatření není v ochraně před spárkatou zvěří stoprocentní. Hlavně to však značně zvyšuje náklady celého projektu a takto vynaložené peníze by se mohly použít na další výsadby. V ideálním stavu by se les obnovoval zcela přirozeně, ale to jen v případě výrazně nižšího stavu spárkaté zvěře,“ uvedl Petrovský. V tomto roce podle něj vybudují 3,2 kilometru oplocenek a opraví dalších 1,2 kilometru. Od minulého roku začala nadace při jejich budování používat kovové sloupky, které může používat opakovaně.
Projekt uskutečňuje nadace založená před více než 20 lety i díky dárcům z řad místních firem i nadnárodních společností. Pro letošní výsadbu stromů od nich zatím získala přes 800.000 korun.
Autor: Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody
Kvě 18, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký. Ve výzvě Sázíme budoucnost lze žádat o peníze na výsadby stromů či keřů a následnou péči o ně, nově ale žadatelé mohou do svých projektů zahrnout i další sérii adaptačních opatření ve volné krajině.
„Cílem iniciativy je posílit odolnost naší krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny. Toho můžeme docílit nejen výsadbou stromů a péčí o ně, ale také dalšími adaptačními opatřeními jako třeba tvorbou travních pásů, modelováním terénu pro lepší zasakování vody nebo obnovou polních cest. Proto jsme se letos rozhodli grantovou výzvu Sázíme budoucnost rozšířit i o tato opatření,“ uvedla vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost Anna Poledňáková.
Jde o poslední výzvu nadace v roce 2024 určenou na výsadbu, v ní rozdělí dva miliony korun. Peníze pocházejí od drobných dárců a firemních partnerů. Žádosti lze podávat elektronicky do konce července na stránkách Nadacepartnerstvi.cz.
Letos na jaře nadace uvedla, že v projektu Sázíme budoucnost lidé za pět let vysadili přes 4,3 milionu stromů, do výsadby se zapojilo víc než 106.000 dobrovolníků. Nové stromy rostou na 8854 místech. Cílem projektu je vysadit symbolických deset milionů stromů mimo les.
Autor: Nadace partnerství
Kvě 18, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Krajský soud v Ústí nad Labem dnes opět odročil hlavní líčení s Jiřím Lobotkou, který je obžalován ze založení požáru v Národním parku České Švýcarsko. Stále není jasné, zda hlavní líčení chápe. Soud si proto vyžádá znalecké psychiatrické posouzení. Jednání bude pokračovat 27. května. Obžalovaný ve čtvrtek přiznal založení menších požárů na Děčínsku, způsobení největšího požáru v historii ČR odmítá. Soudce Roman Felzmann zatím o jeho přiznání viny v případě jiných požárů nerozhodl, protože obžalovaný působí zmateně. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci mu hrozí až 15 let vězení.
Způsobení požáru v Českém Švýcarsku Lobotka opakovaně odmítal už v minulosti. Podle obžaloby údajně způsobil ještě několik menších požárů, například loňský požár rozhledny na Vlčí hoře ve Šluknovském výběžku či posedů. Jeho obhájce Vít Pavko v pondělí uvedl, že jeho klient, který je téměř rok ve vazbě, nemusí být zcela v pořádku.
Žalobce muže viní z toho, že v období dlouhotrvajícího sucha, velmi vysokých teplot a přes opakované výstrahy meteorologů před nebezpečím požárů v noci na 24. července 2022 v Hřensku v lokalitě Malinový důl rozdělal oheň. Pomohl si k tomu přineseným lihem, zapalovačem a klestím, stojí v obžalobě.
Vzniklý požár se rozšířil nejméně na 1100 hektarů. Podle státního zastupitelství plameny zničily asi 11 staveb zejména v osadě Mezná. Kvůli požáru se evakuovalo 532 lidí. Státní zástupce připomněl, že náročný zásah trval 21 dní a způsobil škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je vyšší.
U likvidace požáru se vystřídalo 6000 hasičů, použili 400 kusů techniky. Do boje s požárem byli nasazeni profesionální i dobrovolní hasiči z celé republiky, velké množství techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí. U hašení pomáhali policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a dobrovolníci. Šest desítek hasičů utrpělo zranění, někteří skončili v nemocnici. Museli odejít obyvatelé několika obcí, v osadě Mezná shořely tři domy a další plameny poničily.
Autor: Město Ústí nad Labem
Kvě 12, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Jaký hluk vydávají rostliny, jak vypadá největší semínko nebo co všechno se dá vyčíst z letokruhů odhalí experti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u příležitosti Dne fascinace rostlinami. Akce se uskuteční v pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi v pátek 17. května od 9:30 do 16:30. Mimo interaktivní program jsou pro návštěvníky připravené také komentované prohlídky skleníků, informoval o tom mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) Michal Andrle.
Stánky a interaktivní expozice přiblíží, co všechno může ovlivnit klíčení rostlinných semen. Vliv může mít například slaná voda, červené či modré světlo, tma i kyselý déšť. Návštěvníci si budou moct prohlédnout klíčící semínka z blízka pod mikroskopem.
Pomocí mikroskopu budou moct lidé také pozorovat vlákna rostlinného původu, pletiva, buněčnou strukturu stěn a mimo jiné princip syntézy celulózy. Odborníci zájemcům představí paleobotaniku, tedy rostlinné fosílie v časových a systematických souvislostech.
Letokruhy pomáhají vědcům odhalit, jak se v minulosti měnilo klima nebo jak stromy reagují na kyselé deště. Návštěvníci akce budou moct také zjistit, které rostliny aktuálně kvetou v české přírodě a pokusit se je zařadit do správného druhu. V dalším stánku budou experti představovat řasy z vzorků z nedaleké Vltavy i z jezírek v botanické zahradě. V pokusném skleníku představí katedra experimentální biologie rostlin svou práci zaměřenou na masožravé rostliny.
Kromě interaktivního programu jsou plánované komentované prohlídky skleníků, na které je z kapacitních důvodů nutná předchozí rezervace.
Česká republika si Den fascinace rostlinami poprvé připomněla v roce 2012. Vědci z celého světa se pomocí této akce snaží v květnu veřejnosti přiblížit výsledky výzkumu rostlin a zároveň poukázat na to, jak jsou rostliny důležité pro lidskou společnost.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Kvě 8, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil za institut Jan Korytář. Z norských fondů získala organizace na projekt 5,2 milionu korun.
Práce v Jablonném v Podještědí a České Vsi už se podařilo dokončit, aktuálně se pracuje na soustavě 27 tůní u Nového Boru, v lokalitě zvané Novoborská Amazonie. „Získání všech povolení je často během na dlouhou trať, jsem ráda, že po osmi letech příprav konečně letos vzniknou nové tůně i u Nového Boru. Lokalitu jsme v minulých letech opakovaně uklidili od odpadků, podařilo se zredukovat porosty invazivní křídlatky a v těchto dnech začaly svou práci bagry,“ doplnila Dagmar Najmanová. Ve spolupráci s městem pak chtějí lokalitu zpřístupnit veřejnosti.
V květnu přibydou tůně také v Dolním Vítkově a Pertolticích. Součástí projektu byla podle Korytáře také příprava nových lokalit, už příští rok by tak měla vzniknout soustava tůní například Nad Zámečkem u Lomnice nad Popelkou. „Nové mokřadní areály vznikly zejména díky podpoře norských fondů. Příprava větších revitalizačních projektů a žádostí o dotace je časově i finančně náročná, peníze jsou většinou proplácené až ex-post, což je u větších projektů zásadní překážkou,“ řekl Korytář.
Budování tůní a další projekty zaměřené na zadržení vody v krajině podporuje i Liberecký kraj, v programu na podporu retence vody v krajině a adaptace sídel na změnu klimatu bylo letos 15 milionů korun, příjem žádostí skončil v dubnu. „Jsem rád, že se nám podařilo v minulém roce prosadit zjednodušení podmínek, kde již není třeba u žádostí o dotace mít uzavřené nájemní či pachtovní smlouvy, ale stačí pouze souhlasy majitelů pozemků, což podstatně zjednodušuje přípravu právě větších projektů,“ dodal Korytář.
Institut pro udržitelný rozvoj se podle Korytáře snaží přiblížit veřejnosti význam mokřadů a tůní pro přírodu i pro život lidí. Připravil výstavu, kterou mohli lidé loni zhlédnout v Liberci, Jablonci nad Nisou a České Lípě, aktuálně je v liberecké botanické zahradě. Na 12 panelech návštěvníci získají informace o významu mokřadů pro živočichy a rostliny, o procesu přípravy revitalizačních projektů a dalších přínosech mokřadů. Mnohé rostliny a živočichy mohou podle Korytáře lidé vidět jen na výstavních panelech, v přírodě už se vyskytují jen vzácně.
Jako tzv. norské fondy jsou označovány Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska, jejich prostřednictvím přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP.
Autor: Institut pro udržitelný rozvoj
Dub 27, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15.000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, řekl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová mimo jiné řekla, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
Státní podnik požádal o několik povolení ke kácení, mezi nimi také na více než 130 let staré stromy. Podle Hrábka podnik žádostmi krajský úřad zahltil. Lesy ČR tak podle něj činí účelově. Krajský úřad zatím rozhodl ve dvou případech, a to i na územích, kde dříve kácení nepravomocně zakázal. Podle Hrábka úřad povolil vykácet v obou případech nadpoloviční počet stromů, o které podnik žádal. Organizace proto odhadla, že by k zemi mohlo jít přes 15.000 dřevin, což je téměř každý druhý strom v zamýšlené oblasti pro kácení.
„Krajský úřad to zakázal v porostech starších 120 let. Ne úplně všechny stromy se mají kácet v těchto porostech, ale zrovna třeba to, co povolilo MŽP, tak tam jsou výlučně jen tyto porosty, respektive ještě o deset let starší,“ uvedl Hrábek. Proti zákazu kácení vydanému krajským úřadem se Lesy ČR odvolaly, čímž zákaz prozatím zneplatnily.
Mluvčí státního podniku uvedla, že Lesy ČR odeslaly na krajský úřad pět žádostí, který je sloučil do čtyř řízení. „Podklady pro žádosti jsou zpracovány podle jednotlivých lesních hospodářských celků a období, kdy jsme plánovali těžbu,“ odpověděla Jouklová na dotaz, proč podnik poslal žádosti zvlášť. „Aktuálně řešená řízení jsou za leden až březen a říjen až prosinec roku 2022 a následně již za celý rok 2023,“ řekla Jouklová. Doplnila, že podnik hospodaří v souladu s koncepčním materiálem, který obsahuje doporučená opatření pro lokalitu Východní Krušnohoří. „Biodiverzitu těchto lesů zvyšujeme i tím, že v nich ponecháváme biotopové stromy i menší bezzásahové plochy,“ uvedla mluvčí. „Ponechání oblasti bez zásahu by vedlo k rozpadu porostů a jejich destrukci. Proto jsme se proti rozhodnutí (krajského úřadu) odvolali,“ dodala.
Zástupci Greenpeace upozornili na to, že existuje záměr vyhlásit Chráněnou krajinnou oblasti (CHKO) Krušné hory. Litvínov a Horní Jiřetín na Mostecku pak usilují o to, aby unikátní bučiny byly součástí přírodního dědictví UNESCO.
O kácení lesů usilují Lesy ČR u Litvínova na Mostecku a Telnice na Ústecku. Greenpeace kvůli tomu vyzývá Lesy ČR, ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí k zastavení kácení do doby nastavení vyšší ochrany a uvažuje o tom, že na ministerstvo životního prostředí podá žalobu.
Autor: Lesy ČR
Dub 14, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. Odborníci se nicméně shodují v tom, že to může mít vliv na přírodní rozmanitost lesů a smrky mohou být brzy ohroženou dřevinou.
To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. „Stromy část vody vypařují a zbytek po určité době končí v podzemní vodě nebo vodních tocích. Snažili jsme se přispět k debatě, co se stane s množstvím podzemních vod, když se nám vymění smrkové porosty za bukové. Zajímalo nás, co se stane, kdyby se u nás na velkém území tyto porosty vyměnily,“ řekl vědec Václav Šípek z tohoto ústavu.
Z vědeckého výzkumu vyplynulo, že buky v létě vstřebají více vody než smrky, avšak v zimě zásobují podzemní vody více než smrky. V několika českých přirozených lesích začíná buků přibývat, neboť jim současné klima podle Šípka nahrává více než smrkům. V některých lokalitách proto mohou listnaté lesy začít dominovat. To ale může mít negativní dopad na lesní rozmanitost, míní odborníci.
Listnaté lesy nebo i smíšené porosty se klimatickým změnám umí lépe přizpůsobit. Oproti jehličnanům například podle expertů dobře nakládají s vodou v letních měsících. „Dříve navíc v létě pršelo více, v současné době se srážky přesouvají spíše do zimy, kdy stromy nepotřebují tolik vláhy na ochlazování,“ řekl Šípek.
„Z hlediska biodiverzity je jasné, že když v přírodě něco převládá, je to na úkor okolí – což mohou být další druhy organismů jako rostliny nebo například hmyz. V posledním desetiletí můžeme pozorovat, jak bukových porostů přibývá, jelikož se jim v nynějším klimatu daří lépe než smrkům,“ uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Každý druh stromu je podle Hédla stavebním kamenem v ekosystému, který určuje, co bude v okolí růst, prospívat nebo naopak ubývat. Smrk je podle něj v současnosti kvůli klimatickým změnám téměř ohroženou dřevinou. „Bude zřejmě do budoucna vytlačován do hor a vyšších nadmořských výšek, jelikož pro něj jinde nebude místo,“ dodal.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, následující rok již ustupovala.
Autor: Akademie věd ČR
Dub 14, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Lesy ČR obnovily za devět milionů korun dvě zaniklé historické nádrže a tůň s vodou ze zámecké studánky. Výletní místo poblíž státního zámku Kozel na Plzeňsku má přilákat turisty a návštěvníky zámeckého parku. Vede tam naučná stezka z nedaleké zříceniny hradu Lopata i vyhlídky Mariina skála. Obě nádrže Kamýky a U Kostelíka byly dlouhodobě takřka bez vody a bezpečnostního přelivu, řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„V zátopě horní nádrže U Kostelíka zůstalo jen torzo dřevěného požeráku a v dolní nádrži, v minulosti protržené, chybělo vypouštěcí zařízení. Na obou hrázích rostly keře a stromy, některé z nich už vyvrácené,“ uvedla.
Podle mluvčí obě vodní díla zadrží až 20.000 metrů krychlových vody na jednom hektaru. Jsou zabezpečená proti přelití i povodni a vybavená hrázemi s vypouštěcím zařízením i bezpečnostním přelivem. Tvoří také biotop vlhkomilným rostlinám a živočichům.
„Zachovali jsme původní ostrůvek uprostřed zátopy horní nádrže a pobřežní zónu v nátokové části. Tam vznikl mokřadní biotop, ekologicky cenné prostředí a klidová zóna pro ptactvo i drobné živočichy,“ řekl šéf správy toků pro povodí Berounky Tomáš Rau z Lesů ČR.
Při rekonstrukci dolní nádrže se podle něj našlo pod dnem potoka ve více než dvoumetrové hloubce historické dřevěné výpustní potrubí. Část se podařilo vyjmout a vystavit u bezpečnostního přelivu, řekl Rau.
V lokalitě dále Lesy obnovili tůň „Šťáhlavický kozlík“, která byla zanesená sedimentem. Do ní natéká voda ze zámecké studánky. „Dosypali jsme protrženou hrázku a přeliv stabilizovali příčnými prahy a kamennou rovnaninou,“ dodal Rau.
Autor: Lesy ČR
Dub 1, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Čeští vědci v současné době bádají s pomocí molekulárních metod, jak bakterie v polárním potoce získávají energii ze světla a jak funguje jejich fotosyntéza. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze, informoval o tom Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR.
Fotosyntéza je proces, při kterém rostliny a jiné organismy přeměňují anorganické látky na organické pomocí světelné energie a barviva chlorofyl. Využívají ho nejen rostliny, ale také sinice a některé bakterie. Některé fotosyntetické bakterie si zvykly na kyslíkaté prostředí, ale během dne zastavují produkci nového bakteriochlorofylu, při jehož syntéze vznikají škodlivé látky. Své fotosyntetické systémy vyrábějí pouze během noci. Avšak za polárním kruhem bývá v létě světlo po celých 24 hodin. „Aerobní bakterie tak nemají tmu na výrobu a opravu fotosyntetického aparátu. A přesto námi objevené bakterie dokážou svůj fotosyntetický aparát vyrábět a ochránit tak, aby nebyl světlem a kyslíkem poškozován. My se nyní snažíme odhalit mechanismy, jak je to vůbec možné a jak to dělají,“ uvedl David Kaftan z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni.
Vědci sledované bakterie, které tvoří korálově červené kolonie, patří do rodu Sediminicoccus a pocházejí z malé říčky na severu Islandu. „Pokud tyto polární bakterie vystavíme světlu, první dvě hodiny zaznamenáme výrazný pokles syntézy fotosyntetického aparátu, pak se ale znovu obnoví a během pár hodin dosáhne původní intenzity,“ řekl Kaftan.
Všechny dosud známé aerobní fotosyntetické bakterie podle Kaftana ale během osvětlení postupně vyblednou kvůli úplnému zastavení syntézy fotosyntetického aparátu a také pozvolnému ničení jejich pigmentů kyslíkovými radikály. „Takové buňky pak potřebují tmu, aby vyrobily podle své DNA nové enzymy pro syntézu pigmentů. Co je večer vybledlé, najdeme ráno ve svěžích barvách. Námi objevená polární fototrofní bakterie ale zůstává pigmentovaná a fotosynteticky aktivní i v průběhu konstantního osvětlení,“ dodal vědec.
Pro svůj výzkum vědci využívají molekulární techniky RNA sekvencování. Díky tomu vědci zjišťují, které geny v daném okamžiku v buňce přepisují DNA a v jakém množství se budou podle nově vytvořené RNA produkovat bílkoviny. Na základě toho je možné zjistit, jak metabolismus reaguje na podněty a jaké mechanismy se v danou chvíli aktivují.
„V biotechnologii by se znalost regulačních a řídicích mechanismů dala použít při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze. Nyní jsou světlo a kyslík někdy limitující, ale mohlo by se podařit upravit metabolismus produkčních mikroorganismů tak, abychom buňky před ním ochránili a zvýšili produkci požadovaných látek,“ uvedl Kaftan.
Autor: Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR
Bře 23, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Ekologické Hnutí Duha předalo na happeningu před ministerstvem zemědělství v Praze výzvu na úpravu lesnického zákona, kterou podepsalo 85.733 lidí. Požaduje například zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí nebo omezení holosečí. Připomínky převzal ředitel pro řízení Sekce lesního hospodářství ministerstva Patrik Mlynář. Řekl, že úřad má s hnutím podobné vize, ale cesty k jejich splnění jsou jiného rázu. Ministerstvo chce méně regulovat, a naopak více motivovat, uvedl. Lhůta k podání připomínek končí 22. března, hnutí jich předložilo celkem 57.
Novela lesního zákona zjednoduší povinnosti vlastníků lesů a zároveň reaguje na úpravy ve vlastnictví lesů i současnou klimatickou změnu, řekl už dříve ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle Hnutí Duha ale návrh zákona nereaguje na stávající potřeby lesů a nesměřuje k modernímu lesnictví. Nesouhlasí především se zrušením povinného podílu listnáčů a jedlí v lesích při sázení, což údajně legalizuje výsadby rizikových monokultur.
Hnutí také kritizuje, že novela nestanovuje limity pro ponechání těžebních zbytků a mrtvého dřeva v lesích, které jsou podle nich nepostradatelné pro biodiverzitu, obnovu půdy a uložení uhlíku. Takové nařízení ale ministerstvo v novele nechce. „Řada odborníků řekla, že jednoznačně definovat pro vlastníka povinnost ponechat minimální podíl mrtvého dřeva v lese nelze, daleko lepší a efektivnější je motivovat cestou podpor,“ řekl Mlynář.
Zástupci hnutí naopak ocenili například prodloužení lhůty k zalesnění, shodnou se také na tom, že novela musí být schválena společně s návrhem zákona o myslivosti. „Obnova pestrých lesů stojí na tom, že přemnožená spárkatá zvěř poškodí většinu vysázených listnáčů a jedlí, naše lesy nemají šanci v obnově, když neprojde myslivecká novela,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí Duha. Myslivecký zákon ministerstvo nyní upravuje, na jednání vlády by měl být předložen v řádu týdnů. Mlynář předpokládá, že oba zákony by mohly být přijaty ještě za této vlády.
Autor: Hnutí Duha
