Bře 23, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Věděli jste, že na celém světě se slaví den věnovaný výsadbě v jakékoli možné podobě, od sázení v zahradě po pomoc organizacím nebo dokonce jen šíření povědomí o důležitosti rostlin?
Den sázení připadá na 21. března, kdy začínající jaro láká do přírody, či do zahrady. Co takhle něco zasadit…? Světový den sázení vznikl jako součást kampaně s názvem „Let’s Plant the Planet“ v roce 2007. Jejím cílem bylo původně zasadit milion stromů v Německu, ale následně se rozšířila po celém světě a dosud bylo vysazeno více než 15 miliard stromů. Den sázení však není jen o sázení stromů. Jakým způsobem jej tedy můžeme oslavit?
Založte si zahrádku
Městské zahradničení je novým trendem a stále více lidí si pěstuje vlastní zeleninu například na svých balkonech, kde lze vysadit bylinky, rajčata, okurky nebo třeba cukety. Použitím malých dřevěných truhlíků, plastových kbelíků nebo hliněných květináčů si tak můžete na velmi malém prostoru vytvořit vlastní zeleninovou zahrádku. Jako bonus ušetříte peníze za potraviny, snížíte svou uhlíkovou stopu, protože jídlo nebude cestovat tak daleko a pomůžete včelám. Může to také pomoci vašemu fyzickému i duševnímu zdraví :-).
Připojte se ke komunitní zahradě
Nemáte k dispozici prostor pro vlastní zahrádku? Žádný problém. V mnoha městech a obcích jsou pozemky, kde můžete zahradničit spolu se svými sousedy. Komunitní zahradničení má pro spoustu výhod, jako je lepší přístup ke zdravějšímu jídlu, budování dovedností, větší nezávislost na současném průmyslovém potravinovém systému, zlepšení sociálního kontaktu a budování komunity. Díky obecně prospěšnému spolku Kokoza naleznete nejbližší komunitní zahradu v jejich mapě komunitních zahrad a kompostérů. Že ve vašem okolí žádnou takovou nemáte? V tom případě je čas ji založit! Pro začátek vám postačí podniknout tyto kroky:
- Potřebujete sehnat prostor, na kterém komunitní zahrada vznikne.
- A aby mohlo jít o komunitní zahradu, potřebujete lidi, kteří budou vaše nadšení sdílet.
Ostatní přijde tak nějak samo, uvidíte. Ale pro jistotu, podrobnější návod k založení komunitní zahrady najdete zde 🙂
Přece jen… zasaďte strom!
Vlna solidarity se stavem našich lesů z posledních let je inspirující. Díky ní máme naději, že časem se nám podaří vypořádat se s nejhoršími následky kůrovcové kalamity a klimatické změny. Přestože k obnově a omlazení lesních kultur bohužel nedojde za pár odpolední, můžeme výsadbou nových stromů alespoň společně omezit vysychání a oteplování krajiny. Obnova ztracených stromů je důležitá také pro předcházení klimatické krizi, neboť stromy zachycují CO2 z atmosféry a ukládají uhlík ve svých listech, stoncích a kořenech. Proto se každý vysazený stromek počítá!
Ne každý se však sám odhodlá k zasazení stromu, proto se v Česku sázení stromů věnuje celá řada organizací, ke kterým se můžete přidat, a především využít jejich bohatých zkušeností. Tady je několik nejvýznamnějších:
https://homefortrees.com/
https://sazimecesko.cz/
https://www.sazimestromy.cz/
https://www.sazimebudoucnost.cz/
https://zasadzivot.cz/
A pokud se přímo na sázení z nějakého důvodu necítíte, můžete třeba prostřednictvím organizace Člověk v tísni darovat sazenice stromku a stát se „člověkem, který sázel stromy“, alespoň tímto způsobem!
Patron Světového dne sázení – skupina Progresus
„Světový den sázení považujeme za velmi smysluplný projekt, u kterého jsme s naším výrobním závodem RD Rýmařov, největším českým výrobcem dřevostaveb, nemohli chybět. Dřevo, které na stavbu domů v podniku používáme, pochází z tuzemska, a i proto jsme v roce 2023 pokračovali ve spolupráci s odborníky na trvale udržitelné hospodaření v českých lesích z České lesnické akademie Trutnov. Již druhý rok s nimi vracíme lesům 10 sazenic za jeden strom použitý na výstavbu našich projektů. Řízená těžba dřeva a jeho využití, ať už ve stavebnictví nebo v jiných oborech, je pro životní prostředí zásadní. Jsme rádi, že zpracováním dřeva v RD Rýmařov a následnou novou výsadbou pomáháme planetě dýchat a lidem bydlet,“ říká Jan Nový, ESG ředitel skupiny Progresus.
Nejen sázení…
Dalších zhruba 250 dnů a svátků týkajících-se životního prostředí, včetně podrobnějších informací o nich, najdete v EKOkalendáři spolku Ukliďme Česko. A jako bonus i 365 EKOtipů na každý den.
Autor: ČTK
Bře 23, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Symbolicky na Mezinárodní den lesů spouští organizace Greenpeace ČR novou kampaň Zachraňme přírodu. Navazuje na svou snahu omezit kácení stromů ve starých lesích. V Česku se ekologická organizace zaměří především na vznik nových chráněných území a zlepšení ochrany ekosystémů, informovala Greenpeace.
„Přestože ochrana a obnova přírody je klíčová pro naše přežití, stále vidíme, že se cenné ekosystémy ničí a jejich ničení je bez jakékoliv regulace financováno i evropskými bankami a finančními institucemi nebo dokonce podporováno z veřejných zdrojů ve formě pobídek a dotací,“ uvedl Jan Freidinger, koordinátor kampaně Zachraňme přírodu.
Nyní je podle organizace čas, kdy by se měla příroda po celém světě kvůli krizi s přírodní rozmanitostí a klimatickým změnám nejen lépe chránit, ale také obnovovat. Česko musí do roku 2025 připravit Národní plán obnovy přírody a identifikovat dotace a pobídky, které přispívají ke ztrátě přírodní rozmanitosti a přesměrovat je naopak do ochrany a obnovy přírody. Greenpeace se zaměří na rozšiřování chráněných území v Česku a na finanční toky, které se podle organizace podílejí na destrukci přírody.
V roce 2021 se na klimatické konferenci v Montrealu všechny státy světa zavázaly k zajištění ochrany 30 procentům pevniny, moří i řek a k obnově 30 procent zničených ekosystémů. Na evropské úrovni se v současné době řeší Nařízení o obnově přírody, které čelí tlakům zejména ze strany zemědělců, uvádí Greenpeace. Součástí kampaně Zachraňme přírodu bude také informování o ničení přírody v dalších evropských i světových zemích.
V minulosti organizace upozorňovala na ilegální kácení lesů v Krušnohoří nebo vysazování nepůvodních druhů. Greenpeace si kvůli nedostatečné ochraně krušnohorských bučin stěžovala ombudsmanovi a Evropské komisi. Dále ekologové usilují o větší ochranu Ždánického lesa na jižní Moravě, který byl v minulosti několikrát navržen k zápisu do sítě chráněných území Natura 2000. Formálně je chráněný pouze jeho zlomek.
Loni na podzim organizace Greenpeace sledovala staré stromy pokácené v Krušných horách a ve Ždánickém lese pomocí GPS trackerů a zjistila, že se využívají vesměs na výrobu papíru či jako palivové dřevo.
Autor: Greenpeace
Bře 17, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava likvidovali ohniska, která se v lokalitě začala šířit. Jde o nepůvodní druh kaktusu, který by mohl ohrozit tamní vegetaci, řekl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Ochránci likvidovali opuncii v národní přírodní rezervaci Děvín. „Jde asi o desítku ohnisek, která zatím nejsou rozlehlá, jde o metry čtvereční, maximálně desítku metrů čtverečních. Zatím jsme zlikvidovali tři ohniska, budeme pokračovat dál,“ uvedl Kmet.
Opuncie se podle něj nijak rychle nešíří. Ale pokud by jejímu šíření podle Kmeta nezabránili, mohla by potlačit tamní cennou vegetaci. „Bohužel má potenciál nekontrolovaně se šířit do svého okolí a pronikat do skalní stepi. Pokud by se tak skutečně stalo, byla by ohrožena unikátní vegetace, která je na Děvíne jedním z hlavních předmětů ochrany,“ uvedl Kmet. Doplnil, že nejdůležitější při likvidaci je vzít rostlinu skutečně celou, včetně kořenů. To se ochráncům podle Kmeta dařilo, protože je půda zatím kyprá po jarních deštích.
Jak se opuncie na Děvím dostala, není známo. V lokalitě stojí starý kříž po tragicky zemřelém paraglidistovi, podle Kmeta je možné, že tam rostlinu někdo vysadil. S jistotou to ale říci nejde.
Opuncie hnědoostná je severoamerický druh, který se vyskytuje na jihozápadě USA a v Mexiku. Vytváří shluky plochých zelených článků, deset až 25 centimetrů vysokých, které jsou chráněny skupinami trnů.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Bře 12, 2024 | Živá příroda a krajina, les
České lesy zažily během 20. století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je větší počet stinných porostů s nadbytkem živin. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že největší úbytek se projevil u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly. O studii, jejíž výsledky autoři publikovali v časopise New Phytologist, informoval ústav.
„Naše zjištění ukazují, že dlouhodobé změny v lesních ekosystémech mírného pásma jsou spojeny se sukcesí k živinami bohatším zapojeným lesům. To znamená, že otevřené lesy, často nižších poloh, které jsou druhově bohatší, se mění rychleji než tmavší lesy a rychleji ztrácejí svoji biodiverzitu,“ uvedl hlavní autor studie Ondřej Vild z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR.
Úbytek otevřených lesů je podle odborníků zapříčiněn změnami v hospodaření a někdy i změnami dominantních druhů dřevin. Nížinné lesy byly po staletí obhospodařovány jako výmladkové lesy, tedy dřeviny byly pravidelně osekávány nebo seřezávány blízko země pro palivové dřevo, a z pařezů vyrážely nové výmladky. Na konci druhé světové války se tento způsob hospodaření s dřevinami ukončil. Lesy z toho důvodu více zarůstají. Původní druhy rostlin se nedokáží přizpůsobit novým podmínkám a proto ustupují.
Vědci zdůrazňují, že je třeba aktivně plánovat ochranu rozmanitosti středoevropských lesů. Pro biologickou rozmanitost jsou potřeba nejen lesy pralesovitého charakteru, ale i lesy otevřené a udržované hospodařením s nimi. V otevřených lesích se navíc koncentruje větší množství ohrožených druhů zvířat a rostlin.
Studii vědci provedli pomocí analýzy 3000 vegetačních ploch v České republice. Autoři srovnávali údaje o vegetaci z období 1950 až 1970 a 2002 až 2018 s průměrným odstupem 52 let.
Botanický ústav AV ČR je veřejná výzkumná instituce, která je součástí Akademie věd České republiky. Je největším centrem botanického výzkumu v ČR. Zabývá se výzkumem vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů.
Autor: Botanický ústav Akademie věd
Bře 12, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Habry obecné v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily podle vědců extrémně brzy, kvůli teplému únoru nejdříve za 74 let pozorování. Nejde přitom o lokální výkyv, ale jev v celé střední Evropě, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. V únoru bylo v zemi podle Českého hydrometeorologického ústavu v průměru 5,7 stupně a měsíc se stal nejteplejším únorem na území ČR od roku 1961. Byl dokonce teplejší než většina březnů.
„Letos jsme svědky velmi časného jara, jaké jsme za 74 let nezažili. Do dřívější doby svůj růst posunují byliny, keře i stromy. Aktivní začínají být dříve i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě od roku 1951. Posun je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety, kdy se začalo s pozorováním,“ uvedla bioklimatoložka Lenka Bartošová. Habry proti průměru za 74 let ale letos vyrašily o celý měsíc dříve.
Díky dlouhodobým pozorováním fenologických fází rostlin, takzvaných fenofází, lze podle vědců velmi dobře sledovat jejich odezvu na zvyšování teplot a klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve a podle Bartošové není jejich posun jen lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je podle ní zřejmé, že je to prakticky celosvětový trend.
Každoročně je sledována doba kvetení meruněk, které mezi ovocnými stromy vykvétají jako jedny z prvních a kvůli tomu jsou ohroženy jarními mrazy více než například jabloně. V posledních letech se často stalo, že úroda meruněk byla zničena kvůli jejich brzkému vykvetení a následným jarním mrazům. „Rašení habrů a kvetení meruněk se děje zhruba ve stejný čas, nicméně letos vidíme, že poloraná odrůda (meruněk) Velkopavlovická si ještě dává na čas. A v tuto dobu monitorujeme vykvetené zatím jen rané odrůdy,“ poznamenala Bartošová.
Zatímco stromy či keře na vysoké teploty reagují výrazně, byliny rostoucí u země jsou v klidu. „Zatím nepozorujeme žádný progresivní nástup kvetení křivatců a plicníků, které vykvétají nejdříve. Zdá se, že teplota půdy a povrchová teplota je držela během února v klidu,“ řekla Bartošová.
Vědci v minulých letech vyzvali veřejnost, aby se zapojila do monitoringu fenofází. Letos tak začali spolupracovat se základními školami. „Rašení, olisťování i třeba také zbarvování a opad listů budou sledovat učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně,“ řekla Bartošová.
Autor: Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a zpracovali je zástupci České zemědělské univerzity v Praze. Východiskem budou i při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat, sdělila Mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala podle odborníků přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka na konci 18. a na začátku 19. století, zřejmě poté, co předchozí porosty narušila kombinace působení silného větru a těžeb dřeva. „Plochy, které byly zbaveny většiny stromů, začaly opět zarůstat, přičemž na přelomu 19. a 20. století to už byly zase vzrostlé lesy. Zásadní je, že ojediněle tu rostou stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let. Nejenom, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí, což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.
Kromě vysokého stáří některých porostů v nich bylo zaznamenáno také množství odumírajících a odumřelých stromů různých fází rozkladu. „Na některých místech to tu připomíná prales. Díky dlouhodobému nerušenému vývoji tu najdeme tlející dřevo i staré objemné stromy, na něž je vázaná celá řada vzácných druhů. Z tohoto pohledu je jednoznačně nejcennější lokalitou lesní komplex údolí Bílé Opavy a Eustachovy chaty v národní přírodní rezervaci Praděd a části národní přírodní rezervace Králický Sněžník,“ uvedl Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny. Doplnil, že domov tu má více než stovka druhů hub či brouků, které k vývoji potřebují dřevo starých stromů.
Stáří stromů v lesích kolem vrcholu Králického Sněžníku bylo pro odborníky překvapením; svědčí podle nich o vysoké míře zachovalosti, a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. „Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů starších 250 let, jejichž podíl místy dosahoval více než čtvrtiny. Věk toho nejstaršího dokonce přesahoval 433 roků. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách,“ doplnila Šůlová.
V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku odborníci navíc zjistili desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků. Z tohoto množství bylo v každé lokalitě nalezeno kolem 50 vzácných a ohrožených druhů, které se v běžných hospodářských lesích nevyskytují. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti, doplnil Havira.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Lesy České republiky obnovily za 1,7 milionu korun historickou vodní nádrž v lesích u obce Běstvina na Chrudimsku. V jejím okolí vzniklo i sedm tůní. V lokalitě se zlepší hydrologické podmínky, uvedly Lesy ČR.
Nádrž měla protrženou hráz, byla porostlá náletovými dřevinami. Její obnova trvala rok. Lesy nejdřív odtěžily letitý sediment, instalovaly požerák, což je typ vypouštěcího zařízení, a betonové výpustné potrubí.
„Odstranili jsme původní torzo hráze a vybudovali novou zemní hráz včetně opevnění návodní strany novým i původním kamenem. Nový bezpečnostní přeliv tvoří dva betonové pasy opevněné žulovou dlažbou a kamennou rovnaninou. Zpomalením odtoku vody a její akumulací při přívalových srážkách se v místě zlepšují hydrologické podmínky,“ řekl vedoucí správy toků pro oblast povodí Labe z Lesů ČR Zbyněk Morkus.
Práce trvaly do loňského podzimu. Loni na jaře je lesníci přerušili kvůli užovce obojkové, aby jí umožnili páření. „V květnu se užovka páří a poté naklade kožovitá vejce do štěrbin, pod kameny a do tlejících zbytků rostlin, kde se vylíhne nová populace,“ upřesnil Morkus.
Na 1700 metrech čtverečních nádrž nyní pojme bezmála 1500 metrů krychlových vody. Zadržuje ji i sedm nových tůní, vyhloubených biotopů pro mokřadní druhy rostlin a živočichů. Rozkládají se na 540 metrech čtverečních.
Autor: Lesy ČR
Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Železniční doprava vypouští z celého sektoru nejméně emisí do ovzduší, a bude tak mít podle odborníků zásadní roli ve snaze dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu. Propojením soukromého a veřejného sektoru může evropský železniční průmysl vyvinout technologie, které mu umožní do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Evropská unie a její železniční sektor tím mohou poměrně zásadně pomoci v řešení celosvětového problému se změnou klimatu, uvedla ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.
Železnice by se podle Vopálenské měla stát základem všech národních dopravních strategií s důrazem na ekologii a udržitelnost. „V protikladu k stále rostoucím emisím obecně z dopravy se emise železničního sektoru v posledních třech desetiletích významně snížily a tento trend pokračuje i nadále. Logicky bude dekarbonizace dopravy záviset právě na zvýšení podílu železnic na trhu dopravy,“ řekla.
Přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici bude vyžadovat postupnou změnu investic do kapacity železniční infrastruktury, a to jak rozšířením sítě, tak digitalizací či implementací evropského systému řízení provozu (ERTMS), upozornila Vopálenská. Železniční průmysl podle ní nabízí i řešení pro městskou dopravu s nízkými nebo dokonce nulovými emisemi oxidu uhličitého. Tramvaje, metro a vlaky jsou nejméně znečišťující prostředky veřejné dopravy ve městech.
„Evropská unie klade velký důraz na dekarbonizaci a klimatickou neutralitu a tím pádem klade větší důraz na železniční dopravu. Zdroje přidělené na rozvoj železnice v následujícím víceletém finančním rámci EU budou hrát klíčovou roli při zajištění, aby dopravní systém jako celek podporoval hospodářské oživení a růst EU. A investice do železniční dopravy by měly být na předním místě,“ řekla Vopálenská.
Zásadní pro rozvoj bezemisní železniční dopravy je rozvoj infrastruktury, přesněji řečeno elektrizace tratí. V ČR je zatím elektrifikována přibližně třetina tratí, uvedl výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců ČR Petr Moravec.
„Stát jako majitel železniční infrastruktury by měl tempo elektrizace železničních tratí zrychlit a umožnit rychlejší nasazení moderních bezemisních vozidel do provozu,“ dodal.
To, že železniční doprava má poměrně významné postavení v dekarbonizaci dopravního sektoru, potvrdil i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. „Silniční doprava je nejen energeticky náročnější, ale jsme navíc závislí na importu kapalných fosilních paliv ze zahraniční. Elektřinu pro napájení vlaků jsme schopni vyrábět na našem území. Nicméně zdaleka ne všechny tratě jsou elektrifikovány, což je mimo jiné dáno nutností investic, které prozatím putují hlavně do silniční dopravy,“ uvedl. Problematický podle Sklenáře může být i původ, respektive emisní stopa elektřiny používané k napájení vlaků.
Podle dat Eurostatu měla v roce 2018 největší podíl na emisích oxidu uhličitého silniční doprava, a to 72 procent. Železniční dosahuje 0,5% a to v emisích z dieselových vlaků. Z údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2023 vyplývá, že vlaková doprava se podílí na dvou procentech emisí, nicméně největším producentem je silniční doprava.
Zelená dohoda pro Evropu, takzvaný Gren Deal, má Evropskou unii nasměrovat k několika hlavním cílům, k nimž patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality.
Autor: Asociace podniků českého železničního průmyslu
Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Ochránci přírody vyzvali ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného (oba KDU-ČSL), aby zastavili další destrukci Ždánického lesa na jihu Moravy. I přes sliby se v něm podle nich znovu intenzivně kácelo a těžká lesní technika tam rozryla rozsáhlé oblasti, uvedl mluvčí ekologické organizace Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. Hladík sdělil, že ho situace překvapila a že počítá s dohodnutým přechodem těžby ve Ždánickém lese na šetrné hospodaření. V místě hospodaří státní podnik Lesy ČR, který tvrzení Greenpeace o intenzivním kácení odmítl. Stejně tak popřel informace Greenpeace Výborný. Ochráncům přírody ministr nabídl jednání.
„Já počítám s dohodnutým postupem, který jsme s Lesy ČR a ministrem Výborným dohodli vloni v prosinci. To znamená se změnou přístupu k těžbě v oblasti Ždánického lesa, který bude znamenat přechod na šetrné hospodaření, na přirozenou obnovu lesa, využívání výběrných principů i ponechávání biotopových stromů tak, aby byla posílena ochrana dochovaných přírodních hodnot, biodiverzity i dalších funkcí lesa,“ uvedl Hladík. „Lesy ČR mají navrhnout konkrétní změny. O výsledku bychom pak měli jednat s panem ministrem Výborným, a to i na základě výzvy vědců,“ doplnil.
Ministr zemědělství odmítl tvrzení, že Lesy ČR ve Ždánickém lese postupují nešetrně. Firma podle něj ani zdaleka nevyužívá celkové možnosti těžby dřeva dané schváleným lesním hospodářským plánem. „V lesích se záměrně ponechávají kvůli podpoře biodiverzity biotopové stromy i dřevo k zetlení. Bezodkladně se sanuje případné poškození půdního povrchu a nevznikají žádné holoseče, protože mateřský porost podrůstají mladé stromky,“ uvedl Výborný.
„Postupujeme šetrně, na malých plochách vybíráme jednotlivé stromy, žádné holoseče nevznikají. Díky obnově a postupnému prosvětlování tohoto hospodářského lesa dostávají příležitost mladé stromky podrůstající mateřský porost, z jehož semen a plodů vzešly,“ řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. V lese by se měly uchytit především buky, duby a modříny. Měl by tam podle podniku vzniknout různorodý les, který odolá změně klimatu i škůdcům.
Podle ochránců státní podnik ve Ždánickém lese několik týdnů nekácel a s intenzivním kácením začal znovu na přelomu ledna a února, kdy byla půda po deštích podmáčená. Těžká lesní technika tak podle nich rozryla rozsáhlé oblasti lesa. Ochránci tvrdí, že se ve Ždánickém lese kácelo i přesto, že loni v prosinci deklarovali oba ministři záměr zavést ve Ždánickém lese větší ochranu a ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík oznámil, že se dohodli na monitoringu cenných porostů, ve kterých Lesy ČR následně rozhodnou o nejlepším způsobu a režimu ochrany.
„Nedává smysl na jedné straně připravovat ochranu lesa a ve stejné chvíli ho masivně kácet. Věřili jsme, že ministerstva a Lesy ČR kácení Ždánického lesa zastaví alespoň do doby, než bude rozhodnuto o jeho ochraně. Pokud budou Lesy ČR kácet ve Ždánickém lese stále takovým tempem, nezůstane z něj brzy nic, co by se dalo ještě chránit,“ uvedla koordinátorka kampaně za záchranu starých lesů Nekácejte.cz Nikol Krejčová. Doplnila, že jejich průzkum potvrdil, že v lese stále místy zůstávají i klády stromů pokácených loni na jaře a na podzim, jejichž dřevo již nyní tleje. „Vyzýváme proto ministra Hladíka a Výborného, aby další destrukci Ždánického lesa zastavili a urychleně zavedli na tomto území účinnou ochranu, kterou si místní příroda zaslouží,“ uvedla Krejčová.
„Ministerstvo zemědělství spolu s podnikem Lesy ČR nabídne iniciátorům předmětné výzvy jednání nad záměrem lesnického managementu Ždánického lesa,“ sdělil Výborný.
Minulý týden poukazovali na necitlivý způsob lesního hospodaření ve Ždánickém lese a Chřibech na jihovýchodní Moravě odborníci na biodiverzitu a ekologii lesa z několika institucí. Navrhli diskusi. Ochránci přírody v minulosti kritizovali způsob, jakým Lesy ČR v lokalitě hospodaří, když místo vzrostlých stromů zůstaly mnohde jen vykácené plochy. Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ondřej Pecháček loni na podzim uvedl, že se muselo postupovat rychleji, protože obnova lesa byla v plánu dřív, ale nebyly kapacity kvůli kůrovcové kalamitě. K obnově tak Lesy ČR přikročily jen dvoufázově, tedy odstranily původní porost, aby narostl nový. Další proces obnovy už podle něj měl být šetrnější.
Ždánický les je na jihovýchod od Brna na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Sousedí například s Litenčickou pahorkatinou či Kyjovskou pahorkatinou.
Autor: Greenpeace
Úno 25, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Česko podle ekologické organizace Greenpeace nedostatečně chrání vzácné lesy v evropsky významných lokalitách patřících do sítě Natura 2000. Greenpeace proto dnes podala stížnost k Evropské komisi (EK). Informovala o tom v tiskové zprávě. Organizace dlouhodobě upozorňuje především na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují kácení ve Východním Krušnohoří. Už dříve si kvůli tomu stěžovala například u ombudsmana.
Podle Greenpeace Česko nedostatečnou ochranou vzácných lesů porušuje unijní směrnici o síti Natura 2000. Evropskou komisi žádá, aby zajistila, že ČR bude posuzovat kumulativní vliv hospodaření v jednotlivých evropsky významných lokalitách. Orgány ochrany přírody by také měly posuzovat lesní hospodářské plány, uvedla organizace. Plány jsou pro hospodaření v lesích a jejich ochranu zásadní, stanovují totiž hospodaření v lese na dalších deset let a zahrnují i plán těžby dřeva.
„V minulosti byly schváleny hospodářské plány umožňující v Krušných horách rozsáhlé kácení, a to i v případech, kdy s nimi ochrana přírody Krajského úřadu Ústeckého kraje nesouhlasila, nebo se k nim nevyjádřila. Navíc se hospodaření neposuzuje kumulativně pro celou oblast, takže hrozí, že v následujících deseti letech vymizí nejstarší porosty bukových lesů. A to přesto, že se jedná o jedny z nejcennějších lesů u nás,“ řekla Nikol Krejčová z Greenpeace. Pro stížnost k EK se organizace podle ní rozhodla kvůli tomu, že po předchozích stížnostech k tuzemským úřadům a ministerstvům nepřišla náprava. „Proto si nyní stěžujeme k Evropské komisi, neboť je jasné, že Česká republika v ochraně evropsky významných lokalit selhává,“ dodala.
Organizace dlouhodobě upozorňuje především na problémy v lokalitě Východního Krušnohoří. Soukromá firma tam loni kácela v bukových lesích nad Mariánským Údolím, i když neměla povolení úřadů. Porušení zákona potvrdila Česká inspekce životního prostředí, která ale nezaznamenala negativní zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Greenpeace společně s obcí Horní Jiřetín podaly na firmu trestní oznámení.
Autor: Greenpeace
