Led 27, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Greenpeace podala stížnost k veřejnému ochránci práv kvůli plánům na kácení na území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Poukazuje na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují narušování vzácných starých bučin rozsáhlou těžbou.
Podle Greenpeace Ústecký kraj schvaluje lesní hospodářské plány v rozporu se zákonem na ochranu přírody a ve zjednávání nápravy je nečinný. Jeho postup pak následně potvrzuje ministerstvo zemědělství. Organizace si stěžuje i podle ní na nedostatečnou podporu ochrany přírody ze strany ministerstva životního prostředí, které podle ní nebylo schopné tento problém napravit.
„Lesní hospodářské plány stanovují hospodaření v lese na dalších deset let včetně například objemu těžeb dřeva. V případě evropsky významné lokality se k nim musí vyjadřovat krajský orgán ochrany přírody, který by měl posoudit jejich dopady a vydat k nim souhlasné nebo nesouhlasné závazné stanovisko,“ uvedla organizace.
Stížnost adresovali zástupci Greenpeace ombudsmanovi, protože podle nich nevidí jinou možnost, jak donutit úřady k lepšímu postupu při schvalování lesních hospodářských plánů a odstranění jejich podle nich nezákonné schvalování.
„Podle modelu Agentury ochrany přírody a krajiny hrozí, že přijdeme o ty nejcennější lesy Krušných hor. Velké objemy těžeb se v lesních hospodářských plánech stále objevují a Ústecký kraj je není schopen omezit. A když odbor životního prostředí toho samého úřadu vydá z důvodu přílišného ničení přírody nesouhlasné stanovisko, odbor zemědělství přesto plán schválí. Některé lesní hospodářské plány jsou zjevně nezákonné, přesto se je nedaří zrušit,“ uvedla koordinátorka kampaně Greenpeace za záchranu starých lesů Nikol Krejčová.
Analýza Agentury ochrany přírody navrhuje, aby byla na území Evropsky významné lokality vyhlášena Národní přírodní rezervace o velikosti větší než 1000 hektarů, kde by se dosavadní hospodářské lesy změnily na lesy zvláštního určení. Oblast by pak měla překrýt připravovaná Chráněná krajinná oblast Krušné hory. Greenpeace tento návrh podporuje. Podle ní ale stát musí zajistit, aby místní lesy nebyly ničeny a ve velkém káceny, dokud území nedostane potřebnou ochranu, například právě rušením či úpravami lesních hospodářských plánů.
Autor: Greenpeace
Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nejstarší buk v Česku je podle zjištění vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Začal růst v 16. století, kdy na českém trůnu seděl první zástupce rodu Habsburků. Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který má od roku 2021 tzv. smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu.
Vědci z Katedry ekologie lesa informovali o objevení nejstaršího buku minulý týden. Věk stromu určili pomocí počítání letokruhů z odebraného vývrtu. Z vývrtu odhalili stáří 459 let, dalších minimálně 11 letokruhů zbývalo ve středu kmene, který vývrt minul. Strom je však ještě starší než 470 let, neboť několik let, možná i desítek, rostl do výšky půl metru, odkud byl vývrt odebrán. Na první pohled není strom podle vědců nijak nápadný, protože má podobnou velikost jako další, mladší stromy v jeho blízkosti.
Z informací letokruhů vědci zjistili také průběh růstu stromu. Odhalili například prudký růst stromu v letech 1609, 1697, 1807 a ještě několikrát později, včetně začátku 20. století, kdy bylo stromu již přes 360 let. V těchto letech se stromu nejspíše dařilo kvůli pádu nebo vykácení stromů okolo něj.
Smluvní ochranu krušnohorských bučin s Ústeckým krajem uzavřel v roce 2021 tehdejší majitel – firma I. H. Farm, nyní les patří firmě Forestlaan. Organizace Greenpeace uvedla, že po deseti letech může vlastník smluvní ochranu vypovědět a nejstarší český buk pokácet. „Neuvažujeme o tom, že bychom po deseti letech smlouvu vypověděli,“ řekl obchodní ředitel firmy Forestlaan Tomáš Pechar.
Území podle Greenpeace potřebuje trvalou ochranu, kterou by mohlo zajistit vyhlášení připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory s dostatečným rozsahem bezzásahových a nejpřísněji chráněných zón.
Autor: Greenpeace
Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Velmi vzácný druh ibišku Hibiscus fragilis vykvetl v těchto dnech ve sbírkových sklenících v areálu Výstaviště Flora Olomouc. Ve volné přírodě tento ibišek roste pouze v horských oblastech ostrova Mauricius. Odborníci jeho četnost v tamní přírodě odhadují na několik desítek rostlin. Na sociálních sítích o tom informovalo Výstaviště Flora.
Ibišek Hibiscus fragilis je stálezelená rostlina s květy o průměru sedm až deset centimetrů, které mají pět jasně růžových až karmínově červených okvětních lístků. Do záchranného programu zaměřeného na tento vzácný druh ibišku se zapojila řada botanických zahrad. „Jeden se díky tomu před časem dostal i do Olomouce, a to z Botanické zahrady Praha,“ uvedlo Výstaviště Flora.
Sbírkové skleníky Výstaviště Flora Olomouc patří k nejstarším skleníkům v ČR. Po zimní přestávce budou otevřeny v únoru. Největším a nejstarším z komplexu skleníků je palmový skleník, který byl vybudován v letech 1927 až 1930 a je kulturní památkou. Sousední kaktusový skleník ve Smetanových sadech byl spolu s tropickým skleníkem postaven v 50. letech minulého století. Otevřel se 18. srpna 1962 při zahájení celostátní zahradnické výstavy.
Loni Výstaviště Flora v Olomouci zahájilo přípravu nákladné rekonstrukce svých sbírkových skleníků a palmového skleníku. Oprava sbírkových skleníků si bez započtení DPH vyžádá investici zhruba 120 milionů korun a palmového skleníku 45 milionu korun.
Kromě sbírkových skleníků Výstaviště Flora spravuje také botanickou zahradu a rozárium. Tyto turistické cíle předloni navštívilo bezmála 180.000 lidí, meziročně o 12 procent více. Na žebříčku nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Olomouckém kraji v roce 2022 připadlo skleníkům, botanické zahradě a rozáriu čtvrté místo.
Autor: Město Olomouc
Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Letošní rok bude v botanické zahradě v pražské Troji věnován tématu tropů. Zahrada tak oslaví 20. výročí otevření největší expozice skleníku Fata Morgana. „Návštěvníci se mohou těšit na výstavu o skleníku, výstavu motýlů, takzvanou hmatovou výstavu nebo na zrekonstruovanou vinotéku na Vinici svaté Kláry,“ řekl ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.
„V roce 2024 se mohou návštěvníci těšit na hlavní nosné téma, a to je tropická flóra nebo vůbec tropická příroda. Chceme tím připomenout, že před 20 lety, přesně 12. června 2004, byl pro návštěvníky otevřen tropický skleník Fata Morgana,“ řekl Černý. Jubileum tak botanická zahrada oslaví řadou výstav a akcí, které budou propojené tímto tématem, dodal.
Od pátku 19. ledna tak zahrada odstartuje výstavou rostlin a zvířat vytvořených z PET lahví. Od konce března budou moci lidé v expozici vidět i tropické květy a těšit se mohou na prodej tropických rostlin.
V březnu budou moci zájemci přijít na výstavu s názvem Pro všechny smysly, takzvanou hmatovou výstavu. „To znamená, že návštěvníci se budou moci jednotlivých exponátů dotýkat, budou k nim moci čichat nebo případně i ochutnat. Tam budeme cestovat do tropické Asie,“ řekl Černý. Přichystáno bude například koření, papír či hedvábí.
V dubnu se pak bude konat návštěvnicky nejoblíbenější výstava motýlů a v červnu bude otevřená výstava sukulentů. V červnu se mohou Pražané těšit také na výstavu o samotném skleníku Fata Morgana a jeho vzniku. Výstava přiblíží i unikátní tropické sbírky a expedice zahrady. „Tuto výstavu zaměříme i na naše cesty za rostlinným bohatstvím světa a vysvětlíme, jak se rostliny do skleníku dostaly a dostávají. Bohatá skladba exotické flóry dělá ze skleníku Fata Morgana tu pravou tropickou perlu uprostřed České republiky,“ uvedl náměstek odborného oddělení Botanické zahrady Praha Vlastík Rybka.
Na závěr roku se pak bude konat nová výstava o čaji. Zhruba v dubnu pak bude lidem otevřena nová vinotéka na Vinici svaté Kláry. „Viniční domek bude zmodernizován a zkapacitněn,“ sdělil Černý.
Botanická zahrada byla založená v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen ve dnech otevřených dveří, celoročně přístupná je od srpna 1992. Venkovní expozice se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. V areálu mohou návštěvníci vidět 15.000 druhů stromů a květin. V 90. letech do správy získala památkově chráněnou vinici svaté Kláry, kterou mohou zájemci navštívit každý den.
Loni do botanické zahrady v Troji zavítalo rekordních 413.000 lidí, což je zhruba o 10.000 více než v roce 2022.
Autor: Botanická zahrada Praha
Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Novela lesního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, by měla zjednodušit hospodaření ve výmladkových lesích jako alternativu k běžnému způsobu hospodaření. „Takzvané pařezení je způsob hospodaření, kdy stromy nerostou ze semen, ale po seříznutí stromů z pařezů, kořenů nebo zbytků kmene,“ uvedlo ekologické Hnutí Duha. Podle hnutí je to způsob hospodaření vhodný pro drobné vlastníky lesů, kteří potřebují snadno získat dřevo na topení. Hnutí upozornilo na to, že jde o způsob hospodaření, které lesní zákon v současném znění komplikuje. Poukázalo na názory vědců, kteří se podíleli na publikaci Odrůstat ze svých pařezů.
„Pařeziny vznikají opakovaným kácením stromů v poměrně krátkých časových intervalech. Stromy v pařezinách se obnovují prostřednictvím výmladků z pařezů a kořenů. Rychlá a nenákladná obnova pařezin může být zásadní v období sucha a nadcházejícím oteplení,“ uvedl expert na výmladkové lesy z Mendelovy univerzity v Brně Martin Šrámek.
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa. V publikaci vědci zmiňují, že pařezině lze těžit až třikrát častěji, než je obvyklé. Jak nevýhodu uvádí, že se nedá vypěstovat silné dříví pro další zpracování.
Pařeziny vznikají opakovaným kácením, v současnosti je to obvykle jednou za 15 až 40 let. Vědci uvádí, že výmladky mají k dispozici původní kořenový systém a díky tomu i dobrý přístup k vodě a živinám. Proto mohou již za několik let vytvořit lesní porost. Výmladkové lesy jsou také přínosné pro zachování druhové pestrosti motýlů a dalších druhů hmyzu nebo květin.
„Pařezina zajišťuje udržitelnou produkci dřeva na různé účely a zároveň nabízí rozmanité životní podmínky mnoha druhům organismů,“ uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Odborníci podle Hnutí Duha také upozorňují, že přestože jde o možný způsob hospodaření, není dostatečně v zákoně zrovnoprávněný a lesní zákon se v současnosti orientuje především na průmyslové založené pěstování lesů.
Podle publikace, na kterou hnutí upozornilo, bylo historicky pařezení jedním z převládajících způsobů hospodaření v lesích, které se postupně vytratilo. Za posledních 100 let zmizelo 90 procent rozlohy takových lesů a v Česku jsou již jen na 11.000 hektarech. Vědci uvádí, že v Evropě například ve Francii rozloha výmladkových lesů přesahuje 6,37 milionu hektarů, což je 38 procent plochy tamních lesů. Jde o způsob hospodaření, který se udržel hlavně na jihu Evropy a přes 50 procent lesní plochy tvoří v Bosně a Hercegovině nebo v Srbsku. V Itálii tvoří 39 procent lesů, v Řecku 49 procent. Celoevropsky jsou výmladkové lesy v průměru na zhruba devíti procentech plochy lesů, uvádí publikace.
Autor: Hnutí Duha
Led 14, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nadace Ivana Dejmala z Liberce v minulém roce na projekty k obnově přírody přispěla třemi miliony korun, jde o obdobnou částku jako v předchozích letech. Nadace loni podpořila sázení stromů či zadržováním vody v krajině. „Pokračovala i s podporou ekologické výchovy dětí či kampaní na záchranu tetřívka v Jizerských horách“, dodal ředitel nadace Ondřej Petrovský.
Mezi nejvýznamnější loňské projekty podpořené nadací patří třetí etapa obnovy rašeliniště, kterou v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery v Jizerských horách uskutečňuje Jizersko-ještědský horský spolek. „Tato lokalita byla v minulosti necitlivě odvodňována a cenné území tím dlouhodobě trpělo. Již před časem začal Jizersko-ještědský horský spolek v těchto místech budovat dřevěné přehrážky, které odtoku vody zabraňují. Loni se jich podařilo vybudovat 82,“ uvedl Petrovský.
Pokračoval i mnohaletý projekt, jehož cílem je zejména na Liberecku zvýšit druhovou rozmanitost místních lesů. „I díky našim dárcům je za loňský rok v zemi přes 50.000 nových stromků. Lesy budou díky tomu stabilnější, přirozenější, zdravější a zároveň zvýší retenci vody v krajině,“ dodal ředitel nadace.
Nadace se sídlem v Liberci vznikla v roce 1993 a jejím původním cílem bylo pomoci při záchraně Jizerských hor poté, co více než 100 kilometrů čtverečných náhorní plošiny bylo po imisní a kůrovcové kalamitě velkoplošně odlesněno. „Dnes už se hory zelenají, 30 let starý pohled na zubožené lesy je minulostí, ale vyhráno ještě zdaleka není. Zvláště v kontextu globální změny klimatu, která doléhá na lidi i přírodu a předkládá nám nové výzvy,“ uvedl Petrovský. V podpoře projektů na ochranu přírody v Jizerských horách i dalších částech regionu chtějí proto podle něj pokračovat nadále. Za 30 let činnosti nadace podpořila stovky projektů, na které rozdělila skoro 34 milionů korun.
Autor: Nadace Ivana Dejmala z Liberce
Led 6, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Křídla hmyzu se mohla vyvinout ze žaber, uvádí nová studie českých vědců. Teorii vyvozují na základě zkoumání zkamenělin, které společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku. Zkameněliny larev mají několik zploštělých výběžků připomínajících žábry nutné k přežití ve vodě a zároveň základy křídel v hrudní části. Jejich struktura je navíc velice podobná žaberním výběžkům. V tiskové zprávě to uvedl Entomologický ústav Akademie věd ČR. Na studii publikované v časopise Communications Biology se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, z Univerzity Karlovy a Muzea Schölerberg v Osnabrücku.
Vědci se domnívají, že důležitou roli v počátcích vývoje křídlatého hmyzu hrála voda, protože i larvy dalších skupin hmyzu, jako jsou jepice a vážky, žily ve vodě. „První formy zploštělých výběžků na hrudi, které daly vznik pozdějším křídlům, tak mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání, podobně jako to vidíme u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ uvedl Pavel Sroka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Podotkl ale, že objevené zkameněliny nepředstavují předka křídlatého hmyzu.
Zkameněliny starobylé skupiny hmyzu pocházejí z období prvohor. Svou stavbou těla larvy připomínají hypotetického předka křídlatého hmyzu, a poskytují tak nová vodítka k rozkrývání této záhady evoluce.
O vzniku hmyzích křídel existuje několik teorií. Navzdory dlouholetému výzkumu není zcela jasné, z jaké části a struktury se křídla vyvinula a jakou funkci měla před evolučním vývojem do své nynější podoby. V dnešní době je ale jasné, že svou roli hrálo, zda předek hmyzu žil ve vodě, nebo na souši. Některé vědecké studie dávají vznik křídel do souvislosti se žábrami, avšak častěji se vědci přiklánějí k teorii původu od suchozemských předchůdců, uvedla akademie.
Autor: AV ČR
Lis 23, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR zjistili, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají. Přírodní přípravek, který tvoří směs dvou druhů užitečných hub, vědci původně vyvinuli pro obohacení půdy a jako obranu proti škůdcům rostlin. Nyní zjistili, že pomáhá chránit i kaštany. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
„Je to zcela přírodní přípravek, který obsahuje patentované kmeny dvou druhů užitečných hub. Kmen první houby pochází z jižních Čech, izolovali jsme ho právě z klíněnky, proti které je vysoce virulentní,“ řekl autor přípravku a vědecký pracovník biologického centra Rostislav Zemek. Dodal, že kmen druhé houby je původem z Izraele, má podle něj výborné účinky proti rostlinným patogenům a zároveň podporuje využití živin a růst rostlin.
Přípravek, jenž je k dostání na trhu, se vkládá do země, kde působí přímo na kukly škůdce a spóry původce hnědé skvrnitosti a zároveň nepřímo přes kořeny stromů zvyšuje jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům. „V současné době zpracováváme předběžné výsledky, ale konečné vyhodnocení proběhne až v příštím roce, kdy by mělo být na stromech již více patrné snížení výskytu klíněnky a hnědé skvrnitosti listů,“ uvedl Zemek.
Kaštan, jehož pravý název je jírovec maďal, ve městě tvoří stín a také snižuje prašnost a teplotu. Kromě toho poskytuje množství pylu a nektaru a jeho prostředí vyhledává řada užitečných organismů. V Českých Budějovicích je více než 500 stromů tohoto druhu. Nejvíce je poškození vidět na stromořadí podél Nádražní ulice, kde je pravidelně napadeno více než 50 procent listové plochy.
Autor: Biologické centrum akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky, proto bukové lesy v horkých letních měsících vysušují půdu víc než ty smrkové. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie ČR, kteří porovnávali strategii hospodaření s vodou v obou typech lesů. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod.
České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.
„Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost,“ uvedla k výsledkům zkoumání Martina Spěváčková z Akademie věd.
Na distribuci srážkové vody má půda zásadní vliv. Právě její vlastnosti rozhodují o zadržení srážkové vody, jejím odtoku po povrchu, obohacení podzemních vod či o možnostech využití vody rostlinami.
Hydrologové zkoumali množství vody v půdě v obou typech lesů v experimentálním povodí Liz na Šumavě. Výsledky měření ukázaly, že množství vody pod oběma porosty se v průměru výrazně neliší. Rozdíly ale vědci zaznamenali v letních obdobích, která se vyznačovala nadprůměrnými teplotami a nedostatkem srážek. V bukovém lese tehdy naměřili menší množství půdní vody, pro což mají dva důvody.
Prvním je fakt, že kořenový systém buku je mnohem hlubší než smrkový, a buk má tak k dispozici větší objem půdy s větším množstvím vody. Za druhé smrk během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody. Sice tak vypařováním vodu neztrácí, ale zároveň ji ani nemůže využívat pro životní funkce, což v delším časovém horizontu může vést k jeho oslabení. Buk se chová jinak – i během horkých období nepřestává dýchat a využívat půdní vodu, uvedl hydrolog Václav Šípek.
Ve smrkovém porostu do podloží v suchých letech odtéká zhruba o 15 procent více vody než v porostech bukových. S přibývajícím množstvím srážek se rozdíl postupně snižuje. „Čím sušší léto je, tím více rostliny z půdy vodu vyčerpávají a méně jí zbývá na odtok do podzemních vod,“ dodala Nikol Zelíková z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.
Suchých letních období bude s největší pravděpodobností přibývat. Půda by tak, oproti současné situaci, měla být v průměru sušší pod bukovými porosty. Vlhčích roků, kdy byla půda sušší pod smrky, bude naopak ubývat. Výjimku budou tvořit pouze extrémně suché roky, kdy půda vyschne podobně pod oběma hlavními druhy stromů.
Následující výzkum vědců z Akademie věd se zaměří na detailní popsání vodní bilance vody pod oběma porosty v suchých sezonách, protože budou častější. Zároveň jsou v těchto obdobích mezi oběma porosty největší rozdíly v hospodaření s vodou.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 18, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Návštěvnost Chráněné krajinné oblasti Brdy, která je veřejnosti přístupná od roku 2016, vytrvale roste. V letošní turistické sezoně bude zřejmě kolem 100.000 lidí. Od srpna jí pomáhá Dům přírody Brd v areálu památkově chráněného loveckého zámečku Tři Trubky, kam přišlo za tři měsíce 6400 platících návštěvníků.
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) ho zrekonstruovaly za 81 milionů korun na informační, vzdělávací a zábavné centrum. S ohledem na to, že je uprostřed lesů mimo civilizaci a několik kilometrů od nejbližších parkovacích stání, překonává návštěvnost očekávání, řekl ředitel VLS Roman Vohradský.
„Daří se nám směřovat lidi do lokalit, kde je co nabídnout a kde chceme, aby se soustředili. Nechceme, aby se po kopcích pohybovaly velké skupiny. Každý si samozřejmě může vybrat, jakou stezku chce, ale ta hlavní návštěvnická centra by měla být organizovaná a řízená – měl by to být Dům přírody Brdy a infocentrum v Obecnici,“ řekl David Novotný, ředitel divize VLS Hořovice, která bývalý vojenský prostor spravuje.
Podle turistů je značení v Brdech husté a kvalitní. Podle Novotného byla od roku 2016 zajištěna dostačující síť pěších i cyklostezek. „V porovnání s ostatními CHKO jsme na tom skoro stejně,“ uvedl. „Brdy jsou navštěvované ze dvou směrů. Z plzeňské strany jsou největšími taháky Padrťské rybníky. Jordán a Tok jsou spíš navštěvované z příbramské strany,“ řekl. Díky Domu přírody je teď větší nápor z plzeňské strany.
„Expozice v bývalých hospodářských budovách zámečku popisuje unikátní přírodu na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje, ale také zdejší historii,“ řekl mluvčí VLS Jan Sotona. Věnuje se také vojenské minulosti území, které se stalo prvním výcvikovým prostorem už za první republiky a částečně slouží k výcviku dodnes. Tři Trubky jsou desátým domem přírody Agentury ochrany přírody a krajiny, která buduje moderní návštěvnická zařízení ve významných chráněných územích. O CHKO Brdy a její přírodu je velký zájem, řekl Bohumil Fišer z agentury. Potvrdil to i Tomáš Makaj z Muzea středních Brd ve Strašicích, které je provozovatelem domu přírody a pořádá komentované vycházky.
Tři Trubky dal vystavět rod Colloredo-Mannsfeldů na konci 19. století. VLS teď opravily exteriér, myslivnu a vodní elektrárnu a vybudovaly dvoukilometrovou lesní stezku od parkoviště u Strašic. V nové sezoně chtějí otevřít cyklotrasu ze Tří Trubek, na níž se návštěvníkům zobrazí na mobilní aplikaci „Brdy a Ralsko – Divočina v srdci Čech“ vojenská technika na cvičištích a informace o přírodě i historii.
Autor: Vojenské lesy a statky ČR
Zdroj: ČTK
