Lis 15, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Příští rok se na Program péče o krajinu vyčlení z národního rozpočtu 200 milionů korun, tedy stejně jako v letošním roce. Program slouží především k financování péče o chráněné krajinné oblasti i další chráněná území. Vzhledem ke kritice pozdního vypisování výzev ministerstvo spustilo přijímání žádostí o podporu už dnes, a to do letošního 14. prosince.
„Jsem rád, že se nám podařilo v návrhu státního rozpočtu pro Program péče o krajinu udržet stejnou částku jako v letošním roce. Díky nim se je možno zajistit péči o nejcennější lokality chráněných druhů rostlin a živočichů nebo péči o zraněná zvířata v záchranných stanicích,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Program péče o krajinu vznikl před 27 lety. Dělí se na tři podprogramy, které se zaměřují na konkrétní oblasti péče o krajinu. Podprogram s označením PPK B je zčásti určen také pro realizaci drobných opatření a projektů lesníků a zemědělců, obcí i neziskových organizací, která napomáhají vzácným druhům rostlin a živočichů. Na podporu tvorby drobných vodník prvků, výsadby dřevin ve volné krajině, péče o památné stromy či péče o cenné přírodní lokality by v příštím roce podle Hladíka ministerstvo mělo vyčlenit 27 milionů korun, stejně jako letos.
Finance z programu PPK B jsou určeny také na záchranu rostlin a živočichů, kteří z krajiny mizí kvůli opuštění od tradičního způsobu hospodaření. Letos se tak například 100.000 korun využilo k tomu, aby se na loukách nad Zvoníčkovem v Karlovarském kraji dařilo kriticky ohrožené rostlině konikleci otevřenému. Z PPK B se dále financuje kosení a vyřezávání náletů, bez kterého by podle MŽP koniklec otevřený a s ním i řada dalších vzácných druhů vymizely.
Žadatelé mohou být fyzické i právnické osoby. O podporu zaměřenou na vytváření krajinných prvků, tedy o opatření na obnovu a tvorbu tůní a mokřadů, obnovu krajinných prvků v podobě alejí nebo remízů, nelze v programu zažádat. O podporu těchto opatření bude možné požádat v programu Podpora přirozených funkcí krajiny financovaného z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz.
Dotační programy ministerstva životního prostředí by se měly příští rok podle návrhu ministerstva financí snížit o 65,6 milionu korun.
Škrtání dotací je součástí vládní snahy o konsolidaci veřejných financí, celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Společně s konsolidačním balíčkem by podle ministerstva financí tato opatření měla přispět ke zlepšení salda státního rozpočtu o zhruba 97 miliard korun v příštím roce. Vzhledem k růstu jiných výdajů se ale schodek rozpočtu nezlepší o celou tuto částku. Zatímco pro letošek vláda očekává hospodaření se schodkem 295 miliard korun, vládní návrh rozpočtu na příští rok má deficit 252 miliard korun.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 19, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Loni se v Česku pokácelo 18.015 stromů podél silnic, nově vysazeno bylo 10.718. V tiskové zprávě to dnes uvedla ekologická organizace Arnika. I když počet pokácených stromů loni meziročně klesl, podle Arniky byl poměr vykácených k nově zasazeným horší než v letech 2020 a 2019. Arnika také upozornila, že silničních stromořadí v české krajině stále ubývá.
Celostátní souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích podél silnic neexistují. Arnika data získala od jednotlivých krajských správ silnic. Údaje nejsou kompletní, správa silnic je totiž roztříštěná a část komunikací mají na starosti také obce a Ředitelství silnic a dálnic. Podle údajů Arniky bylo od roku 2003 do konce loňského roku u krajských silnic vykáceno 326.497 stromů, nově vysazeno jich bylo pouze 202.394.
„Ze statistiky lze vyčíst dlouhodobé, znepokojující trendy. Poměr vykácených a vysázených stromů ukazuje, že za každé tři vykácené stromy nebyly vysazeny ani dva nové. Dlouhodobě jsou na tom nejhůře kraje Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský. Kraje, ve kterých je situace příznivější a dlouhodobě se daří nahrazovat pokácené stromy novou výsadbou v poměru přibližně 1:1 jsou Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Nejlépe si vede kraj Liberecký,“ vyhodnotila Arnika.
V Královéhradeckém kraji loni ubylo 4402 stromů u silnic, nahradilo je jen 185 nových. Naopak ve Středočeském zmizelo 602 stromů a nově jich silničáři vysadili 2529. Nové stromy jsou někdy vysazeny v jiných místech, než v kterých se kácelo. V letech 2014 až 2022 to byla podle ekologické organizace zhruba čtvrtina nové výsadby. Loni silničáři vysadili v jiných místech asi 13 procent stromků.
Problémem je to, že pro stromy u krajských silnic potřebují správci pozemek, který má šířku 4,5 metru od krajnice a zároveň asi dva metry za zasazeným stromem. Takové pozemky silničáři nemají a nemají peníze na jejich vykupování. Vlastníci vhodných pozemků je navíc často ani nechtějí prodat. Vysadit nové stromy na místě kácení může být podle Arniky problematické či nemožné také kvůli tomu, že by stromky poškozovala údržba a nepodařilo by se zajistit bezpečný provoz na silnici.
Autor: Arnika
Zdroj: ČTK
Říj 18, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vysazování stromů má smysl, pohlcují spoustu oxidu uhličitého a dokáží zadržet uhlík. Stromy ale zároveň nedokáží vykompenzovat celou uhlíkovou stopu lidstva. Na on-line semináři Klimatické koalice to dnes řekla Jana Smolíková z neziskové organizace CI2. Takzvané uhlíkové offsety by proto měly být doplňkovým řešením, pro krajinu a přírodu mají mít i další přínos.
Offsetové projekty slouží ke snížení množství skleníkových plynů v atmosféře. Jde o finanční nástroj, který funguje tak, že lidé či firmy přispívají na projekt, jehož prostřednictvím se snižují emise. Příkladem může být například výsadba stromů, ale i podpora obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely nebo větrné elektrárny. „Stromy však nedokáží kompenzovat vyprodukovanou uhlíkovou stopu za celé lidstvo. Takže není cílem jimi osázet celou planetu ani celou Českou republiku, protože není ani cílem, aby stromy zachránily svět,“ řekla Smolíková.
Aby se však projekty daly označit za offsetové, musí mít za cíl snížení skleníkových plynů. Zároveň musí platit, že bez jejich realizace by ke snížení skleníkových plynů nedošlo, tedy musí být k tomuto snížení potřebné. Projekt by měl mít také širší pozitivní dopad na krajinu a přírodu a nesmí způsobovat újmu lidem ani přírodě. „Offsetových projektů přitom existuje několik typů. Nejdůležitější, které se v současné době realizují, jsou výsadba nové zeleně a ochrana starého lesa. Patří mezi ně i agrolesnictví, kde se kombinuje zemědělství s výsadbou stromů na jedné lokalitě, anebo obnovitelné zdroje, přičemž v Česku je zřejmě nejznámější instalace fotovoltaik,“ řekla Smolíková.
Podle ní však u stromů nejde jen o množství, ale především o jejich kvalitu a požadovaný věk. Zároveň je potřeba dbát také na to, že sázení stromů není žádoucí všude, protože na některých typech krajiny, jako jsou mokřady či louky, by se stromy podle ní sázet neměly.
„Offsety nás před oteplováním nespasí a nezachrání, protože je potřeba řešit především příčinu, nikoliv až následek. Samotný záměr offsetových projektů je dobrý, ale je až poslední možností,“ řekla Smolíková. Projekty je podle ní nutné i správně realizovat.
Existují přitom dva typy obchodu v rámci uhlíkových offsetů. Prvním typem jsou emisní povolenky, které jsou povinné a jsou určené pro velké znečišťovatele, jako jsou například továrny, elektrárny či průmysl. Tyto povolenky jsou obchodovatelné a řídí je stát. Existuje však i volný trh, na kterém se do projektů mohou zapojit jednotlivci, firmy či instituce, jež chtějí kompenzovat svou uhlíkovou stopu. Jejich zapojení je dobrovolné a projekty nejsou dále obchodovatelné. Tyto projekty řídí nezávislé instituce.
CI2 je nezisková organizace zaměřená na udržitelnost, ochranu klimatu, vzdělávání, publikační činnost, vědu a výzkum. Jejím cílem je prosazovat udržitelný rozvoj ve spolupráci s veřejnou správou, soukromou sférou, vzdělávacími institucemi a veřejností.
Autor: CI2
Zdroj: ČTK
Říj 12, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Lesy města Rokycan, s 3650 hektary porostů pátý největší vlastník obecních lesů v ČR, zaznamenaly výrazný pokles stromů napadených kůrovcem. Odhalilo jim to druhé letošní satelitní snímkování na všech polesích. Odkrylo jen šest ohnisek, za něž se považují tři a více napadených stromů. Při vůbec prvním snímkování v červenci objevili lesníci 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření, řekla mluvčí radnice Adriana Jarošová.
Letošní těžba v Rokycanech, které se s kůrovcovou kalamitou potýkají už tři roky, bude díky monitoringu a včasným zásahům městské firmy výrazně nižší než vloni. „Snímání z konce září odhalilo pouze šest nových ohnisek kůrovce, s nimiž už lesníci pracovali,“ uvedla mluvčí.
Předností satelitního snímání je podle ní odhalení kůrovce v samotném počátku, kdy není viditelný ze země. Dvě ohniska jsou v polesí Cháchov, o nichž už lesy věděly a těžily tam, zbylá čtyři jsou v polesí Kotel. Při prvním snímkování bylo nejvíce ohnisek v polesí Žďár. Dalších 15 míst se bude prověřovat, ze země ale nejsou ještě vidět závrty kůrovce, uvedla mluvčí. Může jít s největší pravděpodobností o stromy suché.
„Oproti červencovému snímání se jedná o značný pokles a věříme, že kůrovec v našich lesích je už na ústupu. Vrchol u nás byl loni,“ uvedla Jarošová. S 30 ohnisky z minulého snímání začala městská firma hned pracovat. Vykácela napadené stromy, rychle je odvezla z lesa, aby se kůrovec dál nešířil, a uklidila také klest z napadených stromů. „Do dvou let máme zákonnou povinnost zalesnit holiny, to provedeme už letos na podzim,“ řekl jednatel Václav Blecha. Lesy teď kvůli kalamitě rekordně zalesňují.
Rokycany se s kůrovcovou kalamitou potýkají tři roky. „Loni jsme vytěžili téměř 60.000 kubíků dřeva, jednou tolik, než je náš běžný roční plán. Letošní těžba je závislá hlavně na kůrovci. Čísla za první tři čtvrtletí jsou ale optimističtější. Máme vytěženo necelých 30.000 kubíků dřeva a celkem počítáme maximálně s 35.000 kubíky,“ řekl druhý jednatel Stanislav Suda. Lesům se letos vyhnula větrná kalamita.
Lýkožrout se podle Blechy letos v Rokycanech poprvé vyrojil v květnu, druhá generace se vylíhla v září. „Teď záleží, kolik larev přezimuje, jak v kůře, tak v zemi, a od toho se bude odvíjet kůrovec v příštím roce,“ dodal.
Autor: Město Rokycany
Zdroj: ČTK
Zář 19, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Do tajné fáze letošního hlasování v anketě o Strom roku postoupí z desítky finalistů jen pětice, která bude mít nejvíce hlasů. V předchozích letech se hlasovalo o všech finalistech. V tiskové zprávě o tom za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku. Letos průběžně vede lípa u Nepomyšle na Lounsku, v tajné části hlasování už budou výsledky skryté, aby neovlivňovaly hlasující.
Zájemci mají ještě do 1. října na výběr z deseti kandidátů z šesti krajů, které porota vybírala z 83 návrhů. Od 2. října pořadatelé průběžné hlasování utají, novinkou pak je, že lidé budou moci hlasovat jen o pěti stromech, které dosáhly nejvíce hlasů. Jde o takzvané superfinále. „Ty stromy, které nezískají dostatečný počet hlasů do 1. října, tak zůstanou pod čarou a nebudou mít šanci na výhru,“ uvedl Kopecký.
Naopak pětici superfinalistů s nejvíce hlasy se otevře možnost získat titul Strom roku 2023 i od podporovatelů jiných kandidátů. „Z jedné e-mailové adresy lze hlasovat po dobu soutěže pouze jednou, to po dobu superfinále ale přestane platit. Pro finální pětku tak bude možné hlasovat z jednoho e-mailu i podruhé – bez ohledu na to, jaký strom jste podpořili v současném kole,“ upozornil Kopecký.
Mezi finalisty je například i borovice přezdívaná Krásná Pepina, kterou spisovatel Bohumil Hrabal zasadil do své povídky Slavnosti sněženek. Zatím nejvíce hlasů získala ale lípa u Nepomyšle na Lounsku, na druhém místě je průběžně hrušeň v širém poli na Chrudimsku.
Hlasovat lze na webové adrese www.stromroku.cz, a to do 8. října. Vítěz získá odborné ošetření a postoupí do mezinárodního klání o Evropský strom roku.
Titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku, která roste poblíž bývalé uranové šachty. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil javor babyka z Ústí nad Orlicí, na třetím takzvaná sousedská hruška z Kralic nad Oslavou na Třebíčsku. V anketě hlasovalo zhruba 6500 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů z osmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo téměř 2500.
Autor: Nadace partnerství
Zdroj: ČTK
Zář 19, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Aktivisté z ekologické organizace Greeanpeace protestovali v Chomutově proti kácení dřeva v Krušných horách. Předtím sledovala organizace pomocí GPS trackeru buky pokácené u Horního Jiřetína. Nejprve se ocitly na skládce dřeva u Mariánského Údolí a teď jsou podle Greenpeace v průmyslové zóně Zadní Vinohrady v Chomutově. U zpracovatelského závodu v Chomutově rozvinuli dnes odpoledne aktivisté transparenty s nápisy „Zločin proti přírodě“, „Místo zločinu vykáceno“ nebo „Nenechme vzácné lesy proletět komínem“.
Vlastníkem lesa u Jiřetína je podle Greenpeace společnost Royal Pine a v bukových lesích kácela na začátku letošního roku. Aktivisté oslovili v Chomutově zástupce zpracovatelského závodu. „Upozornili jsme ho, že mu bylo dovezeno nelegálně vytěžené dřevo,“ řekl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. GPS tracker z označeného dřeva aktivisté sundali.
Krajský úřad Ústeckého kraje vydal 20. února k navrhovanému kácení nesouhlasné stanovisko. Podle Greenpeace ale v té době porosty, v nichž kácení odmítl, již neexistovaly. S kácením nesouhlasily Horní Jiřetín, Greenpeace a Česká společnost pro ochranu netopýrů.
Organizace Greenpeace sledovala dřevo z Mariánského Údolí již v minulých měsících. Zjistila, že část dřeva byla v květnu rozřezána a skončila jako palivové dříví u soukromých osob. Kvůli podle Greenpeace nezákonnému kácení a uvádění ilegálně vytěženého dřeva na trh se organizace obrátila v březnu na Českou inspekci životního prostředí. V dubnu Greenpeace podala podnět na prošetření obchodování s nelegálně vytěženým dřevem na Krajský úřad Ústeckého kraje.
„Úřady však ani za půl roku nebyly schopné o ilegálním kácení rozhodnout, potrestat ho a ani zabránit uvádění ilegálně vytěženého dřeva na trh. Proto organizace Greenpeace umístila do klád na skládkách dřeva u Mariánského Údolí GPS trackery, aby zjistila, jakým způsobem se s ilegálně vytěženým dřevem zachází, a zajistila důkazy, že je stále uváděno na trh,“ uvedl Hrábek. Greenpeace a město Horní Jiřetín podaly v květnu na firmu Royal Pine trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu poškození lesa.
Autor: Aktivisté Greenpeace
Zdroj: ČTK
Srp 29, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu.
Houbě se nejlépe daří v suchých měsících a při průměrných teplotách okolo 25 stupňů Celsia. Stromy jsou stresované, oslabené, a pro houbu nastávají ideální podmínky. „Začne plodit a také být vidět. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji do vrstev kůry. Uvnitř kůry vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma,“ uvedl Miloň Dvořák z ústavu.
Následně lze pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, a to vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, které vzduchem překonávají i stovky kilometrů. Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy a jejich vdechnutí může citlivým lidem způsobit onemocnění plic.
Vědci budou nemoc dále zkoumat. „Rozeznat patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů, kterou nalézáme pod kůrou javorů, produkují i některé další houby, které ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita houbu nějaký čas přehlížela. Mysleli jsme si, že ta černá masa je něco, co už dávno známe. I když rozdíly tu jsou, masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů není čistě černá, ale černohnědá, vytváří silnější vrstvy stromat než jiné houby a po kontaktu se uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak,“ řekl Dvořák.
Nemoc není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby, kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie, i v Oregonu. Dvořák proto pracuje na vývoji lapače spor. „S kolegy v Oregonu jsme se dohodli, že se pokusím sestrojit levný, malý, ale na míru této houbě přizpůsobený lapač spor, díky kterému bychom šíření houby mohli monitorovat. Aby měl monitoring smysl, lapače musí být umístěny na velkém území,“ dodal.
Javory lze před houbovým patogenem ochránit i péčí a údržbou. Lesníci a správci zeleně by podle Dvořáka měli předcházet poškozování kmenů javorů, protože houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech, kde jsou stromy poškozovány například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Srp 24, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Pozitivní vliv na společenstva rostlin mají podle vědců takzvané skákající geny, které dokážou zvýšit jejich odolnost vůči konkurenci. Skákající geny jsou parazitická DNA v rostlinách. Přestože na jednotlivou rostlinu mají tyto geny spíše negativní vliv, na úrovni populací rostlin zvyšuje gen jejich produktivitu. Na studium rozmanitosti uvnitř druhů rostlin se zaměřili vědci z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV ČR), jejich studii publikoval časopis Journal of Ecology.
Takzvané transpozony, tedy skákající geny nebo parazitická DNA, jsou součástí DNA každé rostliny. Běžně jsou rostlinou umlčeny, ale při stresu, jako je například sucho nebo nedostatek živin, se některé z nich mohou uvolnit. Potom se začnou kopírovat a začleňovat do DNA rostliny na různých místech. Při tomto kopírování mohou ovlivnit funkci genů a tím silně ovlivnit vlastnosti i vzhled rostliny.
„Je známo, že transpozony jsou běžnou součástí rostlin se spíše negativním vlivem na jednotlivce. Protože jejich ekologická a evoluční úloha není stále úplně jasná, zajímalo nás, jaký vliv mají transpozony na celou populaci. Zjistili jsme, že jednotlivé rostliny pod vlivem stresu změnily své vlastnosti díky činnosti uvolněných transpozonů, a tím změnily nároky na prostředí a omezené zdroje. Tím se začaly navzájem doplňovat a celá populace ve výsledku fungovala lépe,“ řekl hlavní autor studie Vít Latzel z Oddělení populační ekologie BÚ AV ČR.
Vědci při výzkumu použili více než 15.000 rostlin huseníčku rolního, u kterých aktivovali specifický skákající gen. Vytvořili tak populace rostlin, které se lišily variabilitou mezi jedinci rostlin z hlediska různých počtů skákajících genů. Tyto populace následně vystavili různým stresovým podmínkám, jako je sucho, přítomnost jiných druhů nebo kombinaci těchto faktorů.
Výsledky pokusu ukázaly, že varianty huseníčku s různým počtem a umístěním skákajících genů v DNA se značně lišily ve velikosti i schopnosti využívat zdroje, jako jsou živiny nebo světlo. „Naše studie je první svého druhu na světě. Věříme, že iniciuje nový směr výzkumu ekologického a evolučního významu transpozonů v rostlinné říši,“ řekl Latzel.
Vědci zaznamenali, že čím více se rostliny v populaci lišily v počtu a umístění transpozonů, tím více se zvyšovala rozmanitost důležitých znaků. Zvyšovala se funkční rozmanitost populace a společenstva se tím stávala produktivnější, dokázala i lépe konkurovat jiným druhům rostlin.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Srp 24, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Plzeň chce mít na svém území více zeleně, město proto rozdá lidem větší stromky, které si budou moci vysázet na své zahrady a pozemky. Schválili to dnes radní, pro letošek se počítá s milionem korun, za který by město mohlo pro zájemce koupit až kolem 300 větších stromů. Pokud bude o výsadbu mezi lidmi zájem, projekt by pokračoval v příštím roce, řekl náměstek primátora odpovědný za dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Projekt a jeho finanční krytí musí ještě v září schválit zastupitelé.
Projekt je určený pro majitele pozemků, pouze fyzické osoby. Město určí druhy stromů, jejichž výsadbu bude podporovat, a vyzve vlastníky pozemků, aby se přihlásili, zda mají zájem takové stromy si u sebe vysadit. „V katalogu podporovaných stromů budou listnaté stromy jako dub, buk, jasan, javor, jírovec, lípa, bříza i habr a také některé ovocné stromy, naopak nebudou tam méně hodnotné druhy stromů jako túje, jejichž výsadbu dle oborníků není správné podporovat,“ řekl Tolar.
Město stromy nakoupí a žadatelům je v době výsadbové sezony formou daru rozdá. Pro jeden pozemek bude možné podat pouze jednu přihlášku. Žadatel jako vlastník pozemku v katastrálním území Plzně může požádat i na jiný pozemek, maximálně však na dva. Minimální výše hodnoty sadebního materiálu pro jednu přihlášku je 3500 korun, maximální 10.000 korun. „Za těch 10.000 korun bude možné vysadit pravděpodobně tři stromy. Chceme nakupovat už větší, vzrostlejší stromky, které budou mít větší šanci, že se uchytí a porostou než malé sazenice,“ řekl Tolar.
Připomněl, že stromy fungují pro obyvatele měst jako zdroj kyslíku, samy spotřebovávají CO2, zároveň jsou klimatizačním prvkem, poskytují stín i úkryt a obživu mnoha druhům zvířat a přispívají ke zvlhčení prostoru. „V neposlední řadě patří stromy také mezi významnou estetickou složku zastavěného území. Z takové programu tak plynou výhody pro celou společnost, nikoli jen pro vlastníka pozemku, kde roste,“ dodal Tolar.
Pokud projekt schválí zastupitelstvo, bude možné podat přihlášku do 31. prosince.
Autor: Město Plzeň
Zdroj: ČTK
Srp 15, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, řekl Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).
S týmem vědců se od roku 2017 vrací na úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v tzv. přechodové zóně (ekotonu), kde se mění les v alpínské bezlesí, aby porozuměl řeči přírody. Na základě zjištění Treml nečeká, že by Krkonoše v tomto století přerostly lesem.
„Jsme v nadmořské výšce asi 1400 metrů na jižních svazích Vysokého kola, ve střední části přechodové zóny mezi lesem a bezlesím. Při dolní hranici zóny převládá propojený lesní porost, s nadmořskou výškou se fragmentuje, rozpadá se stále více do izolovaných ostrůvků stromů – smrků, které jsou při horní hranici již vzácné a nad ní zcela mizí,“ řekl Treml.
Na výzkumu spolupracuje UK se Správou KRNAP. Vědci se zaměřili na lokality vzdálené od sebe několik kilometrů ve volném terénu klidových území KRNAP, kam běžný návštěvník nesmí. Stráň Vysokého kola je jednou z těchto lokalit. Výzkum je dlouhodobý. V „přechodové zóně“ na úbočí Vysokého kola jsou ve vybrané lokalitě tři stanoviště, první plocha je při dolní hranici zóny, druhá ve střední a třetí při horní hranici.
„Na každé této ploše získáváme řadu informací, například kolik je tam stromů, jak jsou staré, jaké mají rozměry a jak rychle rostou. Toto šetření v místě se periodicky opakuje a vyhodnocují se změny na těchto plochách, které reprezentují to, co se v Krkonoších odehrává. Snažíme se zjistit, jakou má postup horní hranice lesa dynamiku a jestli probíhá všude stejně,“ řekl Treml.
Horní hranice lesa se ve středních Krkonoších, kde vědci pracují, pohybuje v nadmořské výšce mezi 1300 až 1400 metry. V Krkonoších se mírně liší podle toho, jaký je sklon svahu, jak je orientován nebo jaké je tam klima. „Cílem výzkumu je zjistit, jaké jsou vyhlídky na udržení alpínského bezlesí v Krkonoších do budoucna v kontextu pokračujícího růstu teplot a s ním souvisejícím vzestupem horní hranice lesa,“ řekl Treml.
Alpínské bezlesí nebo také arkto-alpínská tundra v nejvyšších partiích Krkonoš představuje jeden z největších klenotů Krkonoš. Ve středoevropském prostoru jde o anomálii, relikt doby ledové. Nejde o nic jiného než o izolované ostrovy severské přírody v jinak převážně lesem pokryté krajině, kde našla útočiště řada endemických druhů či druhů reliktních vyskytujících se ve střední Evropě pouze na hřebenech Krkonoš.
„Na základě informací, které se nám podařilo shromáždit, nepředpokládám, že by v tomto století Krkonoše komplet přerostly lesem. Je tu dost přirozených faktorů, které by tomu měly zabránit,“ řekl Treml.
Podle něj například v hustých alpínských trávnících a porostech borovice kleče je uchycování semenáčků smrku relativně pomalé a zároveň se musí tyto semenáčky vypořádat s dalšími nepříznivými faktory, jako je například pro Krkonoše typické silné větrné proudění, které spolu se sněhem a námrazou stromy ve vysokých polohách poškozuje.
„Je ale pravděpodobné, že se tyto unikátní ostrovy – alpínské bezlesí – v příštích desetiletích v Krkonoších zmenší, ale určitě zcela nezaniknou,“ domnívá se Treml. V ohrožení jsou podle něj bezlesé fragmentované enklávy v nejvyšších partiích Krkonoš, kde už jen mírný vzestup horní hranice lesa může znamenat zánik alpínského bezlesí, jako například na Liščí hoře, Železném vrchu, Stohu nebo Lysé hoře.
„V současnosti jsou téměř ve všech horských regionech nejen v Evropě zaznamenávány vzestupy horní hranice lesa a Krkonoše nejsou výjimkou. Krkonoše ale mají tu nevýhodu, že jsou v porovnání například s Alpami výrazněji nižší a horní hranice lesa je situována velmi blízko k vrcholovým oblastem s alpínským bezlesím a stačí málo pro jeho výrazné omezení. Ohroženost bezlesí je tady velká,“ řekl. Zánik či výrazné omezení alpínského bezlesí podle něj může mít vliv na výskyt nejen některých druhů rostlin, ale i živočichů, například některých druhů bezobratlých.
V současnosti se v Krkonoších na české straně hor pohybuje horní hranice nejvýše položených jedinců smrku v nadmořské výšce mezi 1450 až 1500 metrů a dolní okraj rozvolněných porostů smrku je okolo 1300 metrů. „Znamená to tedy, že nad přísně definovanou horní hranicí lesa se nyní vyskytují už jen ty nejvyšší krkonošské vrcholky, jako je Sněžka, Studniční hora, Luční hora nebo tady Vysoké kolo,“ řekl Treml. Připomněl, že smrk na horní hranici lesa v Krkonoších v současnosti vykazuje jednoznačně nejvyšší přírůstky za posledních 300 let. „I ty nejvyšší polohy Krkonoš jsou dnes buď pod nebo na samé hranici existence teplotně podmíněného bezlesí,“ řekl.
Přes Labský důl pod námi je vidět na Pančavskou a Labskou louku. V této oblasti je hrana Labského dolu porostlá hustými klečovitými porosty, kde se stále více daří i smrkovým porostům.
„Za hranou Labského dolu poblíž Labské boudy je postup lesa dobře patrný, máme možnost porovnávat s leteckými snímky, které byly pořizovány od roku 1936 přibližně v desetiletých intervalech. Například před sedmdesáti lety tam byla téměř výhradně kleč, přičemž dnes jde označit to, co tam vidíme, jako les. Ještě před třiceti lety tam tolik vzrostlých smrků nebylo,“ ukazuje do místa vzdáleného jihozápadním směrem asi 1,5 kilometru. „Neobjevuje se tam mnoho nových stromů, protože je blokuje kleč. Starší stromy ale více prosperují, zvětšují se a tím se zároveň zvětšuje plocha, kterou pokrývají. Jde o lokalitu s nižší nadmořskou výškou, než je ta, kde nyní jsme,“ řekl Treml.
Současný vzestup hranice lesa je podle něj také určitým dědictvím minulosti, kdy se opustilo pastevní využití nejvyšších poloh Krkonoš a velké plochy se tak uvolnily pro postupnou expanzi smrku.
Příčin ovlivňujících výskyt vrcholových bezlesí je v Krkonoších řada, hlavní je nízká teplota, mocnost a trvání sněhové pokrývky a silné větrné proudění. To vše má podle Tremla vliv na základní charakteristiky dynamiky horní hranice lesa, jako růst stromů, tvorbu semen nebo přežívání semenáčků.
Arkto-alpínská tundra má v Krkonoších tři podoby: nejvýše je lišejníková, například na vrcholu Vysokého kola, níže, kam spadá také Labská louka, travnatá, a ještě níže v ledovcových karech je květnatá tundra.
Lesníci Správy KRNAP pozorují v lesních porostech vliv klimatických změn také v proměně druhové skladby lesů hlavně v nižších a středních lesních vegetačních pásmech. Dopady klimatických změn v lesích lze pozorovat například na rozšíření buků, tyto stromy jsou nyní schopné prosperovat i nad hranicí 1000 metrů nad mořem, řekli ČTK zástupci Správy KRNAP.
Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné.
Autor: Přírodovědecká fakulta UK
Zdroj: ČTK
