Lis 3, 2023 | Zvířata
Vědci na třech místech na různých kontinentech nalezli několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.
Vědci zkoumali především oblasti hor a pralesů. Například v Papui šlo o vrchol Mt. Wilhelm a v Keni o Kilimandžáro. „Čím jsme se dostávali do vyšších poloh, tak výskyt doposud neobjevených druhů byl početnější,“ řekl Petr Klimeš z entomologického ústavu biologického centra.
Dodal, že projekt se zaměřil na několik bodů. Jedním z nich bylo například i to, jaké složky potravin jsou pro mravence ve vyšší nadmořské poloze atraktivnější. Na horách umístili několik tisíc lahviček s jednou ze šesti živin, mezi něž patří cukr, sůl, olivový olej, glutamin, medovici a vodu. Každou lahvičku vědci ponechali otevřenou, aby byla volně přístupná.
„V největší míře mravenci chodili na cukr a olej. Zřejmě se jedná o živiny, které jim v těch tropických podmínkách chybí. Jde o zásadní potravinové palivo pro mravence. Je to zajímavé v porovnání s Evropou a obecně severní polokoulí, protože tam třeba mravence olej vůbec neláká. Je možné, že ho pro svůj život v daných podmínkách vůbec nepotřebují hledat v přírodě,“ řekl Klimeš. Dodal, že skladba potravin mravenců na zkoumaných místech se měnila podle nadmořské výšky i podle toho, jaké panovalo počasí.
Na světě je známých kolem 15.000 druhů mravenců. Klimeš nevyloučil, že doposud neobjevené druhy, s nimiž se při výzkumu setkali, se vyskytují pouze na jednom místě na světě, a šlo by tedy o takzvané endemity.
Autor: Entomologický ústav biologického centra
Zdroj: ČTK
Lis 3, 2023 | Zvířata
Kvůli intenzivnímu odlovu přemnožených divokých prasat uzavře Jablonec nad Nisou v sobotu 11. listopadu lesy v oblasti Srnčího dolu, Rádla a Proseče nad Nisou. Zákaz vstupu do vymezené oblasti bude platit od 07:00 do 15:00, za porušení hrozí pokuta až 10.000 korun, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová. V honitbě se podle ní bude pohybovat kolem 90 střelců a honců a 20 loveckých psů.
„Hranice uzavřené oblasti vede po hraně lesa za zástavbou ulic Panenská, Bousova v jablonecké městské části Žižkův vrch, podél ulice Jateční, kde se odklání jižním směrem podél trasy elektrovodu. Napojuje se na komunikaci I/65, kterou kopíruje až k odbočce silnice na Rádlo. Po pravé straně komunikace kopíruje lesní porost nad zástavbou v severní části Rádla, zde se napojí na vedení vysokého napětí severním směrem, po cca 1,4 km se odklání východním směrem podél tramvajové trati a vrací se zpět na Žižkův vrch,“ popsala vymezenou lokalitu Fričová.
V dotčené oblasti bude naháňka intenzivní s cílem redukovat počty přemnožených divokých prasat, která škodí v honitbě i na pozemcích mimo ni. Prasata se dostávají až do města. Nad dodržováním zákazu budou bdít státní i městští policisté, hasiči i členové vězeňské služby. Podle ředitele jablonecké policie Michala Švarce by lidé zákaz vstupu neměli porušovat v zájmu vlastního bezpečí. „Lovci budou při střelbě používat výkonné střelivo, které má smrtící účinek po celé dráze letu, smrtelné mohou být i odražené střely,“ varoval Švarc.
„Vymezená část honitby Rádlo se zákazem vstupu se vztahuje převážně na lesní porosty, kde je lov komplikovaný a nesnadný, je tedy potřebné zajistit podmínky pro efektivní a maximálně bezpečný lov,“ doplnila Petra Němečková z oddělení životního prostředí města. S přemnoženou černou zvěří se podle ní Jablonec potýká už od roku 2021, kdy město o prázdninách kvůli odlovu divočáků zavřelo lesy v Srnčím dole. O rok později Jablonec zakázal vstup do lesů v nočních hodinách od prosince a uskutečnily se dvě víkendové naháňky s úplnou uzavírkou na celé dny.
Jablonecký magistrát také pořídil odchytovou klec a instaloval u ní fotopasti, je v ulici Za Plynárnou, která je kvůli tomu v těchto místech uzavřena pro dopravu i pěší. I díky tomu se podařilo výrazně zvýšit množství odlovených divočáků. Letos od dubna do konce října se podle primátora Miloše Veleho (ODS) podařilo odchytit či odlovit 114 divokých prasat, v předešlé sezoně jich bylo 83.
Autor: Jablonec nad Nisou (magistrát)
Zdroj: ČTK
Lis 2, 2023 | Zvířata
Vědci objevili v minulých týdnech v tůni v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích na Nymbursku vzácnou perloočku. V Česku je novým druhem, na celém světě jde o jeho druhý nález. Poprvé vzácného korýše objevili před více než 20 lety v bývalém vojenském prostoru na kraji Mnichova.
Perloočka má latinský název Daphnia inopinata, oficiální český název vědci zavedou hrotnatka neočekávaná, uvedl Dostál. Výskyt malého korýše v milovické rezervaci potvrdili hydrobiologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PF UK). „Jeho původním prostředím před příchodem člověka mohla být kaliště a napajedla velkých savců,“ uvedl Adam Petrusek z PF UK.
V původní lokalitě u Mnichova nebyl v posledních letech tento druh znovu potvrzen. „Milovice jsou tak aktuálně jediným místem na světě, kde je výskyt vzácné perloočky potvrzený,“ uvedl Dostál. Objev podle něj potvrzuje význam velkých kopytníků pro návrat vzácných druhů. „Tůně jsme vytvořili při zakládání milovické rezervace v roce 2015 a po celou dobu je udržovali svojí činností výhradně velcí kopytníci,“ doplnil ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Vajíčka korýšů, jako jsou perloočky, listonohové nebo žábronožky, mohou podle vědců v krajině přečkat řadu let a čekat na vhodné podmínky k vylíhnutí. „Areály bývalých vojenských prostorů posloužily pro přežívání různých vzácných druhů během dramatických změn kulturní krajiny ve 20. století, jako byla intenzifikace zemědělství, hnojení, pesticidy nebo zánik dočasných vod,“ uvedl Petrusek.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích v roce 2015. Se současnou rozlohou 350 hektarů je největší v České republice. Na otevřené stepi tam žije více než stovka zubrů, divokých koní a praturů.
Vzácný druh korýše, listonoha letního, objevili před několika dny také ochránci přírody v tůni nedaleko Vrchbělé na Mladoboleslavsku. V Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: https://aktualnezbrandyska.cz/unikat-v-milovicich-nasli-tam-vzacnou-hrotnatku-ktera-jinde-na-svete-nezije/
Říj 20, 2023 | Zvířata
Dvě největší města v Ústeckém kraji bojují s přemnoženými divočáky. Divoká prasata zabíhají do obydlených částí v Ústí nad Labem i Mostě a ničí městský i soukromý majetek. K odlovu využívají města odchytové klece a platí odměny myslivcům za zastřelený kus.
Velké množství černé zvěře trápí města dlouhodobě. „V mysliveckém roce (od 1. dubna do 30. září) bylo odloveno celkem 784 kusů černé zvěře, loni za stejné období to bylo 516 kusů,“ řekla mluvčí ústecké radnice Romana Macová. Za celé období od dubna 2022 do konce března 2023 ulovili nebo odchytili v krajském městě 1530 divočáků.
Počet zastřelených divočáků se zvýšil také v Mostě. V honitbě Lišnice jich podle mluvčí magistrátu Kláry Vydrové myslivci zastřelili loni deset, letos 15, ve Vtelně loni 16 a letos už 48 a v lokalitě Ressl jich bylo za celý loňský rok 22 a za letošek už 48 kusů.
Obě města se snaží formou finančních odměn motivovat myslivce, aby černou zvěř stříleli. Ústí nad Labem vyplácí 500 korun za jedno zastřelené zvíře, v Mostě lovec dostane 800 korun. Letos už za ulovenou zvěř mostecký magistrát vyplatil 129.600 korun.
K odchytu zvířat využívají města speciální klece. V Ústí nad Labem jich mají sedm a už se v nich objevila i bachyně se selaty. Není výjimkou, že prasata pobíhají v rušných částech měst. „Divoká prasata způsobují škody na městském majetku především rozrýváním záhonů a travnatých porostů. Jedná se například o ulici Jizerská nebo sídliště Skalka,“ uvedla Macová. Zničené mívají lidé zahrádky, divočáci se už objevili na mosteckém hřbitově a u sběrného dvora, v Ústí nad Labem vběhla v minulosti skupinka prasat i na sídliště a do centra města.
Autor: Město Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK
Říj 12, 2023 | Zvířata
Vzácný dravec luňák hnědý, který migroval z Česka, se na začátku října ztratil na Maltě. Ornitologové předpokládají, že luňáka zabili pytláci, protože nelegální střílení dravců a dalších ptáků je na Maltě rozšířeným problémem. Polohu luňáka odborníci zjistili díky sledovacímu GPS zařízení, kterým byl pták vybaven.
Luňák byl jedním ze dvou mláďat, které se podařilo letos v létě zachránit z hnízda na Ostravsku poté, co je opustili rodiče. O mláďata se poté starala záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku a později je umístila do náhradního hnízda luňáků hnědých k dalším dvěma mláďatům. Aby odborníci mohli sledovat jejich pohyb, dali jim sledovací zařízení, takzvaný GPS-GSM logger. Jednalo se o projekt Veterinární univerzity v Brně.
Pták z Česka odletěl 23. září přes Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko. Následně přeletěl Jaderské moře, pokračoval na jih Sicílie a ostrov Malta. V noci 3. října se signál z jeho zařízení ozval naposledy. Ornitologové z partnerské organizace BirdLife Malta předpokládají, že luňáka hnědého z Česka zabili pytláci a zařízení zničili.
Nelegální střílení dravců a dalších ptáků včetně ohrožených druhů je na Maltě podle ornitologů široce rozšířeným problémem. Pytláci zastřelené ptáky prodávají preparátorům a cíleně se zaměřují na vzácné druhy, protože za ně dostávají nejvíc peněz. Lovci ptáky loví i na moři, o život tak přijdou často ptáci, kteří míří přes moře na svá zimoviště. Na začátku října se podařilo natočit loď s pytláky, kteří zabili vzácného orlíka krátkoprstého. Ornitologové záběry předali policii, která případ vyšetřuje.
„Problém je bohužel i v tom, že policie má plné ruce práce s pytláky na souši a nestíhá tak sledovat, co se děje na moři. A toho pytláci využívají. Vždyť letos to vypadá, že je možné zabíjet vzácné druhy neomezeně a prodávat je preparátorům,“ uvedl Nicholas Barbara, vedoucí oddělení ochrany druhů v BirdLife Malta.
K druhům, které pytláci na Maltě zabili v posledních dvou týdnech, patří orli křiklaví, orlík krátkoprstý, čápi černí, luňáci hnědí či včelojedi lesní, uvedli ornitologové.
Autor: Česká společnost ornitologická
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Wikipedia org.
Zář 27, 2023 | Zvířata
Stát minulý rok vyplatil na kompenzacích za škody způsobenými vlky zhruba 9,7 milionu Kč (400.000 eur). Počet útoků na hospodářská zvířata vzrostl z asi 300 v roce 2018 na téměř 700 kusů dobytka v loňském roce, nejčastěji šlo o ovce. Na konferenci Federace mysliveckých organizací Evropské unie (FACE) to řekl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU).
Podle něho za loňský rok bylo v ČR podle oficiálních údajů 24 teritorií vlka, což odpovídá asi 150 jedincům. Uvedl, že letos se již objevují případy smeček, které se pohybují ve vnitrozemí a které se již také rozmnožily.
„Čelíme otázce, jakým způsobem se k hospodaření s vlkem postavit,“ dodal. Poukázal na to, že podle platné legislativy patří vlk mezi druhy, které mají být myslivecky obhospodařované, ale za současných podmínek je myslivci lovit nemohou. Uvedl, že vlky nejčastěji usmrcují srážky s automobily, ale dochází i k nelegálnímu lovu. Doplnil, že hospodaření s vlčí populací má na starost ministerstvo životního prostředí, které poskytuje například dotace na různé způsoby ochrany stád pro zemědělce.
Ježek dále uvedl, že v současné době vlci uloví zhruba 12 kusů zvěře na 1000 hektarů, zatímco myslivci ročně uloví kolem 50 kusů na stejně velkém území. Za celý rok se tak odstřelí v celé ČR kolem 400.000 kusů spárkaté zvěře. Podle něho je však zároveň nyní velký tlak na to, aby se střílelo více zvěře, která je přemnožená. Podle Ježka se také diskutuje o tom, zda by se měl vlk ze seznamu zvěře v zákoně odstranit.
Na konferenci vystoupila řada řečníků, kteří popisovali situaci s velkými šelmami například ve Španělsku, Rumunsku nebo Litvě. „Vlkovi se daří dobře. Populace jsou stabilní nebo se dokonce zvyšují,“ řekl tajemník FACE David Scallan. Imrich Šuba ze Slovenska upozornil na to, že chování volně žijících šelem, jako jsou medvědi, vlci nebo rysi, se mění a důkazy lze vidět v řadě evropských zemí. I to je podle něj důvod, proč by se mělo přistoupit k redukci populace. Na Slovensku se téma přemnožených medvědů stalo i součástí předvolebních kampaní.
Ovidiu Ionescu z Rumunska na konferenci ukázal několik snímků, kde se medvědi pohybují přímo ve městech nebo na vesnicích. Došlo i na případy, kdy vstupují do domů nebo lezli po střechách. „Máme medvědy, kteří nejsou uložení k zimnímu spánku, protože je k disposici potrava,“ upozornil. Uvedl, že podle odhadů je v Rumunsku nejméně 8000 medvědů, přičemž optimální populace je 4000. V Rumunsku také dochází k útokům na lidi, například v roce 2021 zemřeli čtyři lidé.
Daniel Ligné ze Švédska uvedl, že v jeho zemi podle hrubých odhadů žije po letošních přírůstcích 500 až 550 vlků. Vlci ve Švédsku působí škody na stádech sobů. Nejen, že zvířata uloví, ale stáda rozeženou. „Chovatelé tráví týdny tím, aby je opět sehnali dohromady,“ doplnil Ligné.
Autor: FACE
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2023 | Zvířata
Do Vlastivědného muzea v České Lípě se po více než měsíci vrátila ukradená živá želva nádherná. Nyní je v karanténě. Přístup k vodním želvám do bazénku na Rajském dvoře bude nově zamezovat oplocení, řekl ředitel muzea Zdeněk Vitáček.
Želvu vzala tříčlenná rodina v neděli 6. srpna, muzeum ji na sociálních sítích vyzvalo k vrácení, což se stalo. „Dohodli jsme se, že to nebudeme více komentovat. Byla vrácena, dobře to skončilo,“ řekl Vitáček.
Českolipské muzeum má ve svém chovu želvy nádherné nalezené ve volné přírodě, kam je jejich majitelé vypustili nebo jim utekli. Jde o druh ze Severní a Střední Ameriky, jejichž dovoz Evropská unie zakázala v roce 1997 a od roku 2014 jsou i na unijním seznamu invazivních druhů, kdy je mohou mít jejich majitelé jen na dožití, ale nesmí je už ani rozmnožovat. „U nás nemají přirozené nepřátele,“ uvedl Vitáček. V místech, kde se usadí, mohou ohrozit populace obojživelníků. Ohrožují také ptačí hnízda. Tyto sladkovodní želvy se dožívají až 50 let.
Muzeum je ministerstvem pro životní prostředí schváleným zařízením pro umisťování nalezených a odchycených jedinců invazního živočišného druhu želv nádherných a jejich poddruhů. Aktuálně má muzeum ve svém chovu na dožití 15 želv. Muzeum je využívá i v rámci vzdělávacího programu své ekoporadny Orsej, který je zaměřený na invazivní druhy.
Autor: Vlastivědné muzeum v České Lípě
Zdroj: ČTK
Zář 19, 2023 | Zvířata
Mezinárodní vědecké konsorcium BioRescue, které usiluje o záchranu nosorožce bílého severního, se dohodlo na spolupráci s americkou genetickou společností Colossal Biosciencese. Američtí vědci by měli pomoci obnovit genetickou rozmanitost nosorožců ze vzorků v muzeích a přenést ji do případné nové budoucí populace nosorožců. V tiskové zprávě to dnes uvedla ZOO Dvůr Králové nad Labem, která činnost týmu BioRescue koordinuje. V roce 2021 Američané vzbudili ve světě pozornost svými plány na oživení mamuta srstnatého.
„Nové partnerství s Colossal transformuje stávající ochranářské přístupy na novou úroveň a může sloužit jako příklad pro další mezinárodní snahy o záchranu ohrožených druhů,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.
Poslední dvě samice nosorožců bílých severních žijí od roku 2009 v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové. V přírodě je druh považován za vyhynulý. O jeho záchranu se konsorcium BioRescue snaží metodou asistované reprodukce a také cestou kmenových buněk. Součástí týmu jsou vědci a organizace z Německa, Japonska a Itálie, ochránci přírody v Africe a odborníci z evropských zoo.
„Nové partnerství přispěje k obnovení genetického fondu nosorožců bílých severních a tím i k odvrácení jejich vyhynutí,“ stojí ve zprávě. Společnost Colossal Biosciences se věnuje obnově vyhubených druhů zvířat.
„Díky partnerství s Colossal a jejich pokročilým genetickým metodám budeme nyní schopní propojit jednotlivé linky genetické historie tohoto druhu. BioRescue a Colossal nyní mohou začít budovat udržitelnou a geneticky silnou populaci nosorožců bílých severních,“ uvedl šéf konsorcia BioRescue Thomas Hildebrandt z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat.
Colossal Biosciencese se zapojí do snah o záchranu nosorožců využitím genetického sekvenování a editace. Cílem bude zvětšení genetické rozmanitosti v živých buňkách a podpora odolnosti druhu proti případným nemocem či měnícímu se klimatu, které mohl nosorožec bílý severní během let mimo své přirozené prostředí ztratit.
Vědci vytvoří katalog vzorků nosorožců bílých severních, které jsou v muzeích. Například jde o kosti, vyschlé kůže, orgány či plody, které by mohly být využity pro extrakci DNA. Tým udělá i studii genetické rozmanitosti jižního bílého nosorožce, který je protipólem nosorožce bílého severního, což poslouží k určení klíčových vlastností zdravé populace.
V projektu umělé reprodukce vědci po odběrech vajíček ze samic v Ol Pejetě mají nyní k dispozici 29 embryí k budoucímu transferu do náhradních matek. Těmi budou samice blízce příbuzného a běžnějšího nosorožce bílého jižního.
Samice Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018.
Autor: Zoo Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Zář 19, 2023 | Zvířata
Vyhlášení lokality Soutok v jihovýchodním cípu České republiky chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) by podle ochránců přírody bylo příležitostí k ukončení komářích kalamit. Dosud se podle ochránců v jejich řešení postupovalo nekoordinovaně. CHKO vyhlašuje vláda, ministerstvo životního prostředí nyní k možnému vyhlášení Soutoku sbírá připomínky. Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.
Při předjednávání CHKO Soutok v první polovině tohoto roku agentura identifikovala několik problémů, kterým je třeba se věnovat, patří mezi ně právě i komáří kalamity. Nyní zásahy proti komárům uskutečňují města a obce v regionu za spolupráce s krajskou hygienickou stanicí, na svých pozemcích zasahuje Lesní závod Židlochovice i agentura ochrany přírody. Doposud však podle ochránců šlo o nekoordinovaný postup, který není pro prevenci kalamit dostačující.
Změnit by se to mohlo vyhlášením CHKO. Agentura uvedla, že má zkušenosti se systematickým řešením komářích kalamit v jiných CHKO, například v Litovelském Pomoraví. Výsledkem na Soutoku by pak mohlo být vytvoření monitorovací sítě a podpora včasného opatření proti komárům za využití moderních technologií.
Nápor komárů v lokalitě lidé pociťovali i letos, vhodné podmínky pro masivní rozvoj komárů způsobily jarní deště a zaplavení částí lužních lesů. „Ačkoli se vyhlášení CHKO Soutok teprve připravuje, začali jsme se kromě komářích kalamit věnovat i řadě dalších témat, která vyžadují koordinovaný přístup. Připravují se například zásahy proti ambrozii peřenolisté. Tato invazní rostlina se na Soutoku a v okolí explozivně šíří a její pyl je pro lidi významným alergenem. Ve spolupráci s hospodáři chystáme systémové změny v péči o nivní louky, aby se zlepšilo jejich druhové složení, zvýšila jejich atraktivita pro opylovače a při senosečích umíralo méně zvířat. I v těchto oblastech bude vyhlášení CHKO přínosem,“ uvedl Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 tam byl dokonce popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent našich původních druhů ryb. Vyskytuje se tam také 250 druhů ptáků, 140 druhů z nich tam hnízdí, jako například vzácný orel královský. Území je od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2023 | Zvířata
Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včela medonosná nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí. V Česku žije těchto včel přibližně 500 druhů, ale minimálně třetina z nich je dnes ohrožena vymizením.
Na opylení je závislých mnoho zemědělských plodin, proto pěstitelé investují do jeho podpory například tím, že nakupují kolonie čmeláků. Samotářské včely ale mají podle vědců ekonomické i praktické výhody. Experti se proto ve svém výzkumu zaměřili na zefektivnění opylování rostlin prostřednictvím tohoto typu včel. Navrhli také opatření, která zvýší přirozenou opylovací kapacitu agroekosystémů.
Vznikla metodika testování vlivu používání pesticidů na samotářské včely. „V první řadě jsme se zabývali odchovem a podporou hnízdění samotářských včel druhu osmia, dále jsme provedli vyhodnocení efektivity metodiky podpory hnízdění těchto samotářek, a nakonec analýzu vlivu pesticidů na ně,“ řekl Martin Šlachta, vědecký pracovník z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. „V České republice nebyla žádná z těchto problematik u samotářských včel dosud řešena. Projekt reagoval na akutní potřebu řešení neuspokojivého trendu úbytku biodiverzity hmyzích opylovačů v Evropě s hrozícími nežádoucími dopady na produkci ekosystémů a zemědělských komodit,“ dodal.
Samotářské včely se usidlují například v zemních dutinách, a to zejména na sušších slunečných místech nebo v dírách vytvořených jiným hmyzem v kůře stromů. Využívají i takzvané hmyzí domečky. Vědci v projektu navrhli uměle vytvořené hnízdiště, které je navíc uzavíratelné v době postřiku pesticidy, aby byly včely ochráněny před jejich vlivem. Důležité jsou pro jejich populaci i takzvané biopásy a travní pásy, vysazované při ovocných sadech.
„Ekonomický přínos výsledků výzkumného projektu pro státní hospodářství a také významný společenský a environmentální přesah s globálními dopady je v tomto případě neoddiskutovatelný. Například výzkumy provedené v USA prokázaly, že druhově bohaté společenství samotářských včel dokáže zajistit produkci jablek bez podílu včely medonosné,“ řekl předseda TA ČR Petr Konvalinka.
Na čtyřletém projektu spolupracovali odborníci ze Zemědělského výzkumu, ALS Czech republic, Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Projekt finančně podpořila TA ČR v Programu EPSILON.
Autor: Technologická agentura
Zdroj: ČTK
