Srp 25, 2023 | Zvířata
V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.
„Většina druhů divokých opylovačů u nás nějakým způsobem ubývá nebo dokonce vymírá, jejich populace se snižují. Máme kvantifikováno, že v některých zemědělsky intenzivních oblastech se počty snižují až o desítky procent jedinců. Úbytek motýlů, včel, brouků, much a dalších skupin v řadě případů rozpozná i laický pozorovatel, protože louky a zahrádky už nejsou tak bohaté na hmyz, jako bývaly,“ řekl. Podle vědce patří množství včelstev v Česku k nejvyšším na světě a míra takzvaného zavčelení u nás neklesá.
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ochraně přírody a změnu vyhlášky o zvláště chráněných druzích. „Co se týče ochrany hmyzu, včetně hmyzích opylovačů, tak přesně udeří (novela) hřebík na hlavičku v tom, že v rámci hmyzu nemá příliš smysl chránit jedince,“ řekl vědec. „Problém je právě úbytek nebo degradace prostředí, ve kterém populace hmyzu žijí. Tato stanoviště se velmi zhoršila, proto se populace hmyzu snižují,“ dodal.
Hmyz ohrožuje více faktorů, za většinou z nich ale podle vědce stojí člověk. Největší vliv má podle něj intenzivní zemědělství a lesnictví. „Velká část biodiverzity našeho hmyzu ale i jiných organismů je vázaná na jemnozrnnou mozaiku různých typů prostředí v krajině, tu produkční zemědělství ničí,“ řekl.
Hmyz v posledních 50 až 70 letech ztratil podle vědce vlivem velkoplošného industrializovaného hospodaření, včetně intenzivního hnojení a využívání další chemie, prostor k životu. Přítomnost divokých opylovačů například v ovocných sadech by přitom podle vědce zvýšila jejich výnosnost. „Mnohem efektivnější je, a řada zemědělců to tak dělá, mít sad pestrý, mít tam přirozená stanoviště s dostatečnou diverzitou divoce rostoucích rostlin pro divoké opylovače i pro přirozené nepřátele škůdců. Výnosnost potom stoupá o desítky procent, jak dokazuje řada studií,“ řekl. Jedním z hlavních problémů je podle vědce nedostatečná osvěta mezi zemědělci.
Pokud by byla naše krajina pestrá, zdravá a druhově bohatá, byl by podle Tropka hmyz pravděpodobně méně náchylný i k důsledkům klimatické změny, jakou jsou sucha. Pro ochranu opylovačů by bylo podle vědce potřeba změnit praktiky v zemědělství a dát tak hmyzu prostor, například nechávat zelené květnaté pásy u polí, diverzifikovat sečení luk nebo méně intenzivně využívat pastviny. K ochraně hmyzu může ale podle vědce přispět každý. „Téměř všichni můžeme vytvářet bohaté prostředí například na zahrádkách, ale i ve městech na balkonech nebo v parcích. Můžeme dát prostor například kvetoucím divokým rostlinám, můžeme vytvářet drobná stanoviště, kde mohou samotářské včely hnízdit, třeba písčité stráně, nebo i vhodně vyrobené hmyzí hotely,“ řekl vědec. Přestože tyto kroky nezachrání diverzitu hmyzu v Česku, mohou podle vědce přispět ke zpomalení jejího úbytku.
Autor: Akademie věd UK
Zdroj: ČTK
Srp 15, 2023 | Zvířata
V českobudějovické vodní nádrži Bagr se přemnožují sinice a vyskytuje se v ní také nežádoucí invazivní druh ryby slunečnice pestré. Vychází to z průzkumu vědců, kteří se v těchto dnech na vodní plochu v blízkosti centra Českých Budějovic zaměřili. Výsledky mají poskytnout podklad k tomu, jak nádrž využít.
Cílem projektu je zjistit zejména sezonní vývoj zatížení této nádrže, které má rozhodující vliv na takzvané zelenání vody způsobené rozvojem sinic a řas. Stav nádrže ovlivňuje zejména fosfor, který se do vody dostává nejčastěji z odpadních vod a z uměle hnojených polí. „Na základě získaných výsledků překračuje průměrná koncentrace fosforu v nádrži o více než 20 procent nejvyšší přípustnou koncentraci pro vodárenské a rekreačně využívané nádrže. V případě hlavního přítoku je tento limit překročen v průměru o více než 35 procent,“ řekl Jan Potužák z Povodí Vltavy.
Kromě toho je podle vědců důležité odstranění ryb, které konzumují zooplankton, jehož nedostatek následně vede k přemnožení sinic a řas. Kvalitě vody podle vědců současná skladba ryb neprospívá. „Doposud nejhojněji zjištěným druhem byl okoun říční do velikosti 10 centimetrů. Byl tu potvrzen i výskyt populace invazivní slunečnice pestré, což je ryba původem ze Severní Ameriky šířící se po Evropě, která figuruje na takzvaném černém unijním seznamu a nesmí se vypouštět do volných vod. Ve společenstvu zcela chyběli vrcholoví predátoři, jako je štika nebo candát,“ řekl Petr Blabolil z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity.
Výsledky vědeckého průzkumu mají městu pomoci stanovit, jak postupovat, aby se kvalita vody v Bagru zvýšila. Rybník vznikl v minulém století poté, kdy se v místě těžil štěrk a plochu pak po skončení prací zalila voda. Bagr s plochou přibližně 2,6 hektaru je v parku Stromovka. „Tato akce je pro mne významná hned v několika rovinách. Samozřejmě jako obyvatelka (Českých) Budějovic vítám všechny kroky, které povedou k vyčištění Bagru a jeho širší využitelnosti. Jako politička si velmi vážím synergie a spolupráce mezi magistrátem, vědeckou obcí a veřejností. A v neposlední řadě jako Pirátka oceňuji rozhodování na základě dat a podložených informací, nikoliv dojmů. Informace, které získáme, budou využity k výběru nejvhodnějších opatření jak po stránce finanční i odborné, tak i z hlediska prospěchu veřejnosti,“ uvedla náměstkyně českobudějovické primátorky Zuzana Kudláčková (Piráti).
Autor a zdroj: ČTK
Srp 11, 2023 | Zvířata
V obnoveném mokřadu V Krejdách nedaleko Žďáru nad Sázavou žije rak říční. Zvlášť chráněný druh je v České republice kriticky ohrožený. Podle Vojtěcha Kodeta ze spolku Gallinago, který o mokřad pečuje, se výskyt raků podařilo potvrdit letos při pravidelné kontrole obojživelníků. Mokřad byl obnovený díky kampani Místo pro přírodu Českého svazu ochránců přírody.
„Jedná se chráněný silně ohrožený druh a každá nově zjištěná lokalita je pro nás významná. Netroufnu si říct, jak často se nové lokality objevují, pro nás to ale byla radost. Raci v krajině ubývají, problémem je šíření račího moru i šíření invazivních druhů raků, kteří se v naší krajině vyskytují. Trend v republice je tedy spíš ten, že míst s raky říčními ubývá,“ řekl Kodet.
Český svaz ochránců přírody zanedbaný pozemek s rozlohou 1,1 hektaru, který býval mokřadní loukou, získal pře třemi lety. Postupně na něm obnovil tůňky a drobný potok, který plochou meandruje. Odborníci očekávali hlavně výskyt obojživelníků, vážek a ptáků.
O pozemek se stará spolek Gallinago, který na Vysočině pečuje o více než 20 především mokřadních lokalit. „V Krejdách provádíme mozaikovou seč kolem tůní. Na část prací máme dotaci z norských fondů, ale není jednoduché na to sehnat lidi, kteří by práce prováděli. Uvítáme další, kteří by byli ochotni tam dobrovolnicky nebo brigádnicky pracovat,“ řekl Kodet.
„Výkupy pozemků a jejich následná údržba či revitalizace jsou jednou z cest, jak v naší krajině udržet, respektive obnovit co největší druhovu pestrost,“ uvedl Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. Místa pro přírodu vznikají už 20 let. Díky dárcům se pro ně podařilo získat téměř 200 hektarů pozemků.
Rak říční je jedním ze dvou původních druhů raků v České republice. Může být velký až 25 centimetrů. Žije v tekoucí vodě a je velmi citlivý na její znečištění. Račí mor do Česka zavlekly americké druhy raků, které jejich chovatelé vypustili do volné přírody. Druhým původním tuzemským druhem je rak kamenáč.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Srp 11, 2023 | Zvířata
V národním parku České Švýcarsko se narodilo minimálně pět vlčat. Správcům parku se je podařilo na kameru zachytit při jejich hře, video zveřejnili na na sociálních sítích. Vlci se objevují na Děčínsku v posledních letech. První reprodukci vlků obecných v Českém Švýcarsku v novodobé historii doložili vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) na podzim roku 2021.
Vlci se v národním parku objevují již od roku 2016. Zpočátku se pohybovali ve dvou sousedících teritoriích v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Až po pěti letech se jádro jedné smečky přesunulo do samotného národního parku a vlci zde vyvedli mláďata. Klidové a bezzásahové části parku skýtají pro vlky potřebný klid.
Vlky na území dnešního Českého Švýcarska člověk vyhubil nejpozději v roce 1756, kdy byl na území českokamenického panství údajně odstřelen poslední jedinec. V sousedním Libereckém kraji jsou vlci už několik let. V roce 2014 je potvrdily fotopasti v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, zhruba ve stejné době se objevily informace o jejich výskytu i v Jizerských horách a u Frýdlantu.
Letos v červenci auto srazilo vlka na silnici první třídy 13 u Cvikova na Českolipsku. Zraněné zvíře odběhlo do lesa, dohledat se ho nepodařilo.
Autor: NP České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Srp 10, 2023 | Zvířata
Syslům, které na letišti v Hodkovicích nad Mohelkou vypustili ochránci přírody v roce 2017, se daří. Rozmnožují se a v minulém roce jich tam už napočítali 220. Letošní monitoring ještě není u konce, vypadá to ale, že počty opět narostly, řekla koordinátorka záchranného programu Lenka Čolobentičová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Sysli byli na přelomu 40. a 50. let minulého století přemnožení a zemědělci je považovali za škůdce. Malému hlodavci uškodila ale také změna hospodaření, kdy se malá pole spojila do velkých lánů, ubylo ploch s nízkou trávou a ve větší míře se začaly používat chemické prostředky. Dalšími důvody jejich úbytku mohly být ale podle Čolobentičové i změny počasí nebo predátoři. Pro vypouštění syslů do přírody vybírají ochránci přírody vhodná místa nebo jimi posilují již existující populace.
Letiště v Hodkovicích je v Libereckém kraji jedinou oblastí, kde pracovníci AOPK v předchozích letech sysly vypustili. „Zajímavostí je, že je to nejsevernější místo výskytu sysla v Evropě,“ řekla Čolobentičová. V Česku agentura dohlíží na 40 lokalit, ve kterých v minulém roce žilo kolem 6000 syslů. Počty vypouštěných hlodavců se odvíjejí od toho, kolik jich odchovají zoologické zahrady. Letos jich ochránci přírody vypustili 35 na letišti ve Strakonicích a 40 v Českém středohoří.
Syslové vyhledávají udržované kosené nebo pasené plochy. „Oni potřebují ten krátký trávník, aby měli přehled, aby spolu mohli komunikovat a aby stihli včas zaznamenat nebezpečí,“ řekla Čolobentičová. Díky údržbě plochy je tak hodkovické letiště pro sysly vhodné, přestože jsou teplomilní a toto místo je v poměrně velké nadmořské výšce. „Očividně je udržovaná plocha pro ně důležitější,“ dodala koordinátorka.
Lokality, kde sysly vypouštějí, ochránci přírody pravidelně kontrolují. Každá má svého garanta. „Procházíme lokalitu, koukáme, jaké je tam zastoupení nor a dalekohledem pozorujeme zvířata,“ popsala monitoring koordinátorka záchranného programu.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Srp 5, 2023 | Zvířata
V Hrotovicích na Třebíčsku je do neděle k vidění na 150 druhů papoušků a dalších okrasných ptáků. Vystaveni jsou i loriové, chovaní v České republice výjimečně. Výstavu, kterou velikostí předčí jen Exota Olomouc, místní svaz chovatelů pořádá pravidelně od začátku 80. let minulého století. Během dvou dní ji podle předsedy svazu Petra Hedbávného obvykle navštíví více než 2000 lidí.
Obdivovat mohou i drobnější papoušky lori, které chová Jiří Šustr. Byl prvním chovatelem v Česku, který odchoval mláďata loriů mnohobarvých zelenopáskových. Na výstavu do Hrotovic přivezl 12 druhů, dohromady chová asi 80 papoušků. Že loriové nepatří mezi chovateli k nejrozšířenějším druhům, je podle něho dáno hlavně tím, jakou vyžadují stravu. Odrazuje také jejich řídký trus, který komplikuje údržbu voliér. Protože se v přírodě živí nektarem, v zajetí jim ho musejí chovatelé nahrazovat medem.
Šustrův chov spotřebuje asi 180 kilogramů medu ročně. Negativní stránku chovu dokáže Šustr loriům odpustit. Oceňuje na nich pestrost jejich zbarvení i to, že se dají snadno ochočit, jsou kontaktní, nebojí se lidí. „Učarovali mě taky tím, jak jsou pohybliví, pořád se chtějí nějak zaměstnávat,“ řekl Šustr.
Loriů, jejichž domovem je oblast mezi jihovýchodní Asií a Austrálií, je podle Šustra na 60 druhů. Sám jich nejvíc choval přes 20 druhů. Mohou se dožívat až 30 let a některé druhy jsou plodné i ve 20 letech. Druhy žijící ve volné přírodě na menších ostrovech podle Šustra decimují zavlečení potkani, požírají vejce i mláďata.
Hrotovický svaz sdružuje 27 chovatelů z Vysočiny i Jihomoravského kraje. Že se právě chov exotických ptáků v Hrotovicích ujal, je podle Hedbávného zásluha Ferdinanda Fialy, někdejšího ředitele místní základní školy. Pro svoji zálibu dokázal v 70. letech minulého století strhnout mnoho lidí. Svého prvního papouška od něj získal i Šustr.
Dnes se podle Hedbávného chovu exotických ptáků věnují především starší lidé a lidé středního věku. Zřízení chovu podle něho může vyjít na desítky tisíc korun. Ideální jsou venkovní voliéry s krytou a vyhřívanou částí. Hodnota ptáků se liší podle druhu, některé kusy se mohou prodávat i za 70.000 korun.
Autor: Hrotovický svaz
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Wikipedia.org.
Srp 3, 2023 | Zvířata
I přes odpor několika místních obyvatel usiluje brněnský developer Domoplan o stavbu jezdeckého klubu Srpek u stejnojmenného rybníka v Kuřimi na Brněnsku. Před sedmi lety stavbu plánoval místní podnikatel a otec mladé jezdkyně Marian Michlíček. Když se mu nepodařilo získat kvůli odporu místních potřebná povolení, projekt prodal a mezitím postavil zázemí v nedalekých Ostopovicích, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.
Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka, lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v tzv. pohotovostním štábu. Opatření se týká 17 honiteb na Trutnovsku. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře. Trvalý výskyt vlků byl v minulosti potvrzen v česko-polském pohraničí na severu kraje.
„V našem regionu se vyskytují jedinci, kteří jsou méně plaší, a proto je nutné, aby krajská samospráva byla připravena na situaci, kdy veškeré snahy o zaplašení daného jedince nebudou mít účinek. Případný odstřel bude možný až jako poslední z řady opatření a týká se jen problematických jedinců. Nejedná se o obecnou výjimku k odstřelu vlka,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Krajský úřad v Hradci Králové vydal rozhodnutí 20. července z podnětu Výzkumného institutu ochrany genofondů a Mendelovy univerzity v Brně a vychází z dlouhodobého plánu péče o vlka a z ministerského Pohotovostního plánu pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problémovým chováním. Podle hradeckého hejtmanství jde o první takové rozhodnutí v ČR.
„Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, mělo by k tomu dojít v polovině srpna. Není to o redukci stavů, není to o okamžitém odstřelu. Jde o prostředek k eliminaci problematických jedinců, který proběhne na základě vyhodnocení pohotovostního štábu. Odstřel je až poslední možnost. Předcházet bude plašení gumovými projektily, nasazení telemetrických obojků a podobně,“ řekl Lechmann.
Odstřel vlka v Královéhradeckém kraji mimo území Krkonošského národního parku (KRNAP) podle rozhodnutí kraje budou zajišťovat dvě vybrané instituce, a to Výzkumný institut ochrany genofondů a Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s uživateli honiteb. „Odstřel proběhne na základě rozhodnutí pohotovostního štábu, tedy krajského úřadu, Policie ČR, veterinární správy, Českomoravské myslivecké jednoty a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR,“ řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Kraj na jaře na základě informací AOPK upozornil v Podkrkonoší na výskyt vlků s menší mírou plachosti. Podle úřadu byli v regionu pozorováni jedinci, kteří se přiblížili do vzdálenosti 30 až 40 metrů od člověka. Ochranáři takové chování přisuzují hlavně mladým vlkům, kteří jsou zvídaví a méně ostražití.
Stabilní populace vlků na Broumovsku a v přilehlých oblastech Trutnovska doprovázejí občasné útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří místní farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Ochranáři opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
Na Broumovsku jsou zdokumentovány dva případy s podezřením na nelegální usmrcení vlka obecného. V březnu roku 2022 se u Heřmánkovic našly ostatky vlka se zbytky kovových částic, které ukazovaly na nelegální zástřel. Policie tento případ odložila, protože se nezjistilo, že skutek spáchal konkrétní člověk. Další případ je z letoška. AOPK podala v červnu trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli uhynutí březí vlčice u obce Šonov, nedaleko Heřmánkovic. Případem se policie stále zabývá.
Trvalý výskyt vlků byl v Královéhradeckém kraji potvrzen v pohraničních horách na severu kraje, a to v Krkonoších, na Broumovsku a v Orlických horách. Jde většinou o takzvané přeshraniční vlčí smečky.
Autor: KHK
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2023 | Zvířata
Vědci z několika pracovišť zahájí projekt zaměřený na sledování populace pstruhů ve 200 lokalitách na Šumavě a okolí. Podílejí se na něm zástupci Česka i Německa. Projekt, který potrvá tři roky, má především zjistit původní druh pstruha, jeho množství, stav, zdravotní kondici nebo případný výskyt parazitů. Vědci to řekli novinářům v Borových Ladách na Prachaticku.
„Začneme v oblasti okolí lipenské přehrady a skončíme u Nýrska. A co se týče druhého směru, tak budeme mapovat lokality od Horažďovic po Grafenau. Každý pojmenovaný potok (z těchto oblastí) bude do projektu zahrnutý,“ řekl Petr Blabolil z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity, který výzkum povede.
Projekt začne v září. Podle Blabolila je unikátní kromě jiného tím, že zahrnuje lokality s různým stupněm ochrany přírody. „Jeho krása je především v tom, že je tam obrovský gradient od národního parku přes chráněnou krajinnou oblast a maloplošné chráněné území až po rybářské revíry, které jsou pod různým stupněm managementu. Některé jsou intenzivně využívané a je tam vysazován nejen pstruh obecný, ale také další pstruzi včetně těch nepůvodních,“ řekl.
Vědci chtějí projektem koordinovaně přistupovat k ochraně pstruha a šumavských vodních ploch na české i bavorské straně. Na výzkumu se podílejí zástupci Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity, Národního parku Bavorský les nebo Národního parku Šumava. „V případě pstruhů obecných se budeme zabývat i genetickou strukturou podle mitochondriální DNA a takzvaných mikrosatelitů. Jde nám především o to, nalézt geneticky původní populace pstruhů, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni místním podmínkám,“ uvedl Vojtěch Kašpar z Jihočeské univerzity.
V minulém století především kvůli kyselým dešťům téměř vyhynuly ryby ve vyšších šumavských polohách. „Od přelomu tisíciletí jsme svědky návratu života do zdejších vod. V roce 2020 jsme v jezeře Laka poprvé potvrdili opětovný výskyt pstruhů obecných,“ uvedl Blabolil.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2023 | Zvířata
V Česku mohou být až desítky velkých kočkovitých šelem bez prokázaného původu. Několik desítek zvířat také nemusí mít zajištěné dobré životní podmínky. Odebrat šelmy chovatelům ale není jednoduché, státu chybějí kapacity pro jejich umístění, řekl Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv a zástupce ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí. Resort pomáhal najít nový domov samici bílého tygra, která byla z nelegálního chovu dočasně umístěna v hodonínské zoo. Dnes ji do Německa převezla mezinárodní organizace na ochranu zvířat Four Paws.
V současnosti je v ČR legální chovat tygra pouze s řádnou dokumentací. Podle národní legislativy CITES musí být všichni tygři registrováni příslušným krajským úřadem. Kromě toho je jejich chov podmíněn povolením, které udělují veterinární orgány. „V Česku víme o chovu asi 150 tygrů, přičemž mimo zoo jich je kolem 120. Většinu představují chovatelé, kteří nejsou problematičtí. Část lidí ale vidí jen byznys, chtějí odchovávat mláďata a dál je přeprodávat. Podle zpřísněné legislativy je rozmnožování velkých kočkovitých šelem (v soukromých chovech) zakázané,“ řekl.
Záleží tak především na kontrolách, které mohou odhalit nelegálně držená zvířata nebo špatné zacházení s nimi. „Odhadujeme jednotky až nižší desítky nelegálně držených velkých kočkovitých šelem. Druhým problémem je, že se v roce 2020 zpřísnila legislativa pro jejich chov a někteří soukromí chovatelé je nesplňují, třeba z hlediska velikosti výběhů. To mohou být desítky případů,“ uvedl Mach.
České úřady od roku 2018 spolupracují s organizací Four Paws, která pomohla Česko identifikovat jako centrum nelegálního obchodu s tygry a odhalila transakce mezi českými obchodníky a vietnamskými překupníky. Vedlo to ke zpřísnění podmínek a poklesu nelegálního obchodu s velkými kočkami. Případ bílé tygřice ale potvrzuje, že stále není vyhráno. Proto se stát snaží zajistit kapacity v záchranných centrech, kde by odebraná zvířata našla dočasný domov.
„V současnosti jich máme nedostatek. Také proto jsme museli samici bílého tygra umístit do hodonínské zoo. Snažíme se to ale změnit, protože už nyní víme o jednotkách případů, kde zřejmě bude nutné zvíře odebrat. Nejedná se ale o týrání, to bychom museli zakročit hned,“ dodal Mach.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Zvířata
Sokoli letos v Jeseníkách vyvedli 42 mláďat, podle ochranářů jde o rekord v novodobé historii. Zahnízdilo zde celkem 23 párů sokolů, je to o dva hnízdící páry a jedno mládě více než v dosud nejúspěšnějším roce 2021. Počet vyvedených mláďat meziročně kolísá, například loni jich hnízda opustilo 28. Z pohledu stability populace je ale důležitější počet hnízdících párů, sdělili zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V Jeseníkách se první hnízdění v novodobé historii datuje od roku 2001, od té doby tu sokoli vyvedli téměř 400 mláďat.
V Jeseníkách a v Rychlebských horách sokoli opakovaně obsazují dvě desítky skalních lokalit, kde hnízdí přímo na římsách či ve starých krkavčích hnízdech. „Věřím, že i letošní velmi pěkný přírůstek sokoli brzy překonají. Skalnaté území Jeseníků se svým neméně vhodným okolím jim vedle kvalitních hnízdních možností nabízejí i dostatečnou potravní nabídku,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.
Popsal, že díky fotopastem se ochranářům podařilo zdokumentovat i poměrně dramatický průběh hnízdění jedné sokolí rodiny. „Samice svá vejce nejprve kvůli tenké skořápce rozsedla a sežrala. Z náhradní snůšky se vylíhlo už jen jedno mládě, které ale dlouho nepřežilo. Ve svých 14 dnech se stalo kořistí kuny skalní. Ty jsou v Jeseníkách nejčastějších přirozeným predátorem sokolů. Pozitivní v letošním sokolím roce je, že počet mláďat je tak vysoký přesto, že více než jedna třetina hnízdění nebyla v závěru úspěšná,“ dodal Šaj.
V Jeseníkách sokoli většinou nehnízdí na výrazně turisticky či lezecky frekventovaných místech. Na rozdíl od chráněné krajinné oblasti Broumovsko či národního parku České Švýcarsko tak státní ochrana přírody nemusí přistupovat k zásadnímu omezování vstupu návštěvníků. „Letos jsme na dvou lokalitách instalovali v nejkritičtějším období hnízdění informační tabule regulující pochyb v daném místě. Všem návštěvníkům, kteří sdělení respektovali, a přispěli tak k úspěšnému vyvedení mláďat, patří poděkování,“ uvedl ornitolog Tomáš Pospíšil.
Jeseníky se svým okolím jsou dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice. Zatímco v některých jiných místech, například na Broumovsku, letos někteří sokoli uhynuli v důsledku ptačí chřipky, v Jeseníkách zaznamenána naštěstí nebyla. Loni zde sokoli vyvedli 28 mláďat, o rok dříve jich bylo 41, v roce 2020 to bylo 29 mláďat. Počet hnízdících párů se podle ochranářů pohybuje od roku 2020 kolem dvou desítek.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do krajiny díky důsledné ochraně vracejí. Loni byl v České republice doložen výskyt 130 párů, z čehož 101 párů prokazatelně hnízdilo, dodali zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
