Biologové v otevřeném dopise MZe upozorňují, že ryby bolest cítí

Biologové v otevřeném dopise MZe upozorňují, že ryby bolest cítí

Napichování živých nástražních rybek na háčky je barbarské, obratlovci bolest cítí, píší biologové v otevřeném dopise ministru zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL). O zaslání dopisu informoval spolek obránců zvířat OBRAZ v tiskové zprávě. Biologové a ochránci zvířat požadují, aby ministr podpořil zákaz rybolovu na živou nástražní rybu.

„Považuji za nešťastné, když se taková záležitost musí ještě vůbec v 21. století řešit. A když už k tomu musí dojít, tak je skutečně tragické, že ministerstvo zemědělství používá argumenty, které věda řešila a vyřešila v 19. století. Současné vědecké poznání jasně říká, že obratlovci nejen cítí, ale i do různé míry myslí,“ řekl evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd České republiky.

Ministerstvo zemědělství (MZe) pracuje na nové vyhlášce zákona o rybářství. Zařazení zákazu využívání živé nástražní rybky navrhlo v připomínkovém řízení ministerstvo pro místní rozvoj. MZe argumentovalo ve vypořádání připomínek proti návrhu tím, že ryby nemají dostatečně vyvinutý mozek, aby si byly schopny uvědomovat bolest, a nedisponují ani žádným jiným typem vědomí. S tímto tvrzením nesouhlasí ani vědci, ani ochránci zvířat a tvrdí, že se jedná o vědecky nepřesný zastaralý argument.

„Zacházet se zvířaty, která cítí bolest, takovým způsobem, že jsou napichována na háčky, je ve 21. století barbarské. Zvlášť když to vůbec není nezbytné. Lov na živou nástražní rybu se totiž používá zejména při sportovním rybolovu, tedy rybolovu sloužícímu k zábavě a dnes už existují vhodné alternativy, které je možné použít místo živé nástrahy,“ řekl mluvčí OBRAZ Pavel Buršík.

Vědci v dopise upozorňují, že v některých zemích Evropské unie je již lov na živou nástražní rybku zakázaný. Jde například o Německo, spolkové země Rakouska, Švýcarsko, Skotsko a Irsko.

Autor: OBRAZ
Zdroj: ČTK

V chemičce v centru Ústí nad Labem chovají včely, med budou analyzovat

V chemičce v centru Ústí nad Labem chovají včely, med budou analyzovat

V chemičce Spolchemie v centru Ústí nad Labem chovají včely. Med od 200.000 včel podrobí detailní analýze. Chemici chtějí zjistit, jaké prvky bude obsahovat. Nepředpokládají, že by to byly těžké kovy či jiné nebezpečné látky. Přímo v areálu je mnoho akátů a v okolí jsou v parcích a na sídlištích lípy. Snůška by mohla být až 30 kilogramů medu, předpokládá Roman Dejmek, který ve Spolchemiii pracuje v oblasti řídících systémů a sám přes deset let včelaří.

Nápad na umístění včelstva do chemičky budil nejprve rozpaky mezi zaměstnanci. „Vím, že samotné okolí i náš areál je čistým prostředím. Zajímalo mě ale, jestli se včely nemohou dostat do některých provozů nebo k látkám, které by jim mohly ublížit,“ řekla Lenka Pospíšilová z marketingového oddělení. Výzkumný ústav včelařský ubezpečil chemiky, že v chovu nevidí žádný problém.

Včelstva umístili zaměstnanci na Ovčí vrch, který je na severním okraji rozlehlého areálu. Na louce vedle zásobníků je nyní několik úlů. Letos ale ještě med nebude. „Nejprve musíme dostat včely do formy. Aby zazimovaly, potřebují 15 až 20 kilogramů zásob. Proto je dokrmíme cukerným roztokem, připraveno mám 10 až 15 kilogramů,“ uvedl Dejmek.

Na přelomu července a srpna preventivně včely přeléčí proti varoáze a v lednu je zkontroluje. Mezitím firma proškolí pracovníky, kteří na místo docházejí, ohledně bezpečnosti. „Dříve byla včelstva součástí každého většího hospodářství. Teď se rozrůstá komunitní pěstování, je tu spousta zahrádek a my slýcháme, že opylovačů je málo. Proto je tu máme, navíc lokalita je střežená, takže úly jsou v bezpečí. A zaměstnance naučíme s včelami žít,“ uvedla vedoucí referátu ochrany životního prostředí Spolchemie Iveta Soperová.

Med se za rok ocitne na pásech podobných těm, na kterých je nyní pryskyřice. Následně po mineralizaci vzorku, to znamená po rozkladu medu do podoby anorganických solí v laboratoři, využijí přístroj, na němž nyní stanovují stopová množství nečistot v produkci chemičky. „Při kontrole medu můžeme stanovit stopové množství těžkých kovů, jako je olovo, kadmium, arsen a podobně. Nečekám, že v něm něco takového bude, ale uvidíme,“ uvedla vedoucí laboratoře Věra Barcalová. „Jsme ale hodně zvědaví, co včeličky nasbírají,“ dodala.

Včely se chovají i na jiných méně obvyklých místech. Na severu Čech je to například v areálu elektrárny Počerady na Mostecku, kde loni na jaře poprvé stočili med.

Autor: Spolchemie
Zdroj: ČTK

Ornitologové na Kroměřížsku pozorovali dropa velkého, v ČR se vyskytuje vzácně

Ornitologové na Kroměřížsku pozorovali dropa velkého, v ČR se vyskytuje vzácně

Ornitologové v minulých dnech na polích u Ludslavic na Kroměřížsku pozorovali dropa velkého, největšího polního ptáka Evropy. V České republice hnízdil na jihu Moravy do roku 1996, od té doby se v tuzemsku objevuje velmi vzácně a výjimečně, sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Drop se na polích u Ludslavic zdržoval několik dní. Objevil jej místní zemědělec, který na něj upozornil ornitology. Samice dropa velkého váží až pět kilogramů, samec až 16 kilogramů. Rozpětí křídel má pták 170 až 240 centimetrů. „Jeho nejbližší hnízdiště jsou v Rakousku a v Maďarsku. Ojediněle hnízdí i na Slovensku. Mladí samci se občas vydávají na potulky mimo hnízdiště a někteří se velmi výjimečně zatoulají i do střední Evropy,“ uvedl Šafránek.

Drop velký od Ludslavic byl naposledy pozorován v pátek 7. července, kdy letěl směrem na Hulín na Kroměřížsku. Od té doby o něm nemají ornitologové žádnou zprávu. Prosí proto veřejnost, zemědělce a myslivce, aby je o jeho případném výskytu informovali na e-mailové adrese mosprerov@seznam.cz.
V srpnu před čtyřmi lety se objevil mladý drop u Hrubčic na Prostějovsku a zůstal tam i přes zimu až do února 2020. „S blížícím se jarem se asi vrátil na hnízdiště do Rakouska,“ uvedl Šafránek.

Výskyt dropa velkého mimo jeho hnízdní areál ornitologové a pozorovatelé ptáků sledují s velkým zájmem. Pravidelně jej podle Šafránka pozorují z uctivé vzdálenosti, aby ptáka nestresovali, protože chtějí, aby zůstal na Moravě co nejdéle.

Autor: Moravský ornitologický spolek
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: wikipedia.org

Táborské zoo se podařilo rozmnožit silně ohroženou sovu pálenou

Táborské zoo se podařilo rozmnožit silně ohroženou sovu pálenou

Táborské zoologické zahradě se podařilo rozmnožit sovu pálenou, která patří v Česku mezi silně ohrožené druhy. Chovaný pár vyvedl čtyři mláďata, která už mohou návštěvníci zoo vidět. V chovu zahrady jsou přitom sovy pálené teprve několik měsíců. 

„Sovy pálené Leopold a Pálenka rozšířily naši kolekci sov teprve v polovině března a velice rychle se u nás zabydlely. Což dokládá i to, že se v jejich prostorné voliéře poměrně záhy objevila vejce. Ihned jsme jim vytvořili vhodné klidné podmínky, aby se odchov podařil. Hlavním posláním naší zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že se pár těchto krásných a bohužel ve volné přírodě vymírajících sov tak rychle rozmnožil. Doufáme, že tomu tak bude i v budoucnu,“ uvedl ředitel Zoo Tábor Evžen Korec.

Sovy pálené jsou ve volné přírodě čím dál vzácnější, podle Korce se odhaduje, že na českém území přežívá 150 až 450 párů. Největším nebezpečím je pro ně člověk, často uhynou po srážce s vlakem či autem. Ohrožují je také chemické prostředky používané proti hlodavcům, kterými se sovy živí. Drobní savci tvoří až 95 procent jejich potravy.

Sova pálená má výrazný závoj srdčitého tvaru kolem obličeje a velké černé oči. Spodní strana jejího těla je bílá až žlutohnědá s tmavým skvrněním, svrchní strana je břidlicově černá s jemným bílým skvrněním.
Z otevřené krajiny se skálami a světlými lesy se sovy pálené postupně přemístily blíž člověku. Hnízdí hlavně na půdách domů, ve věžích kostelů, na zříceninách či v zemědělských usedlostech.

Sova pálená vytváří trvalé páry, které většinou zůstávají věrní místu hnízdění. To začíná podle počasí během února či března, první hnízdění nastává obvykle v dubnu, druhé pak v červenci nebo srpnu. Na vejcích sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Vylíhnutá mláďata pak krmí oba rodiče. Z hnízda mladé sovy poprvé vylétnou asi po 60 dnech.

Zoo Tábor chová i další druhy sov – kalouse ušatého, puštíka bradatého, puštíka obecného, sovici sněžní a výra velkého. Rozlohou největší zoologická zahrada v jižních Čechách vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací. V táborské zoo žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů.

Autor: Táborská zoo
Zdroj: ČTK

Ornitologové u České Lípy mění zanedbané pozemky v ptačí park

Ornitologové u České Lípy mění zanedbané pozemky v ptačí park

Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Jde z velké části o hospodářsky nevyužívané území na ploše 100 hektarů, kde se vyskytují černé skládky, staré úložiště kalů a zarůstající zbytky říčních ramen.

Ornitologům se zatím z darů podařilo vykoupit skoro 17 hektarů a pro ptáky a další živočichy tam vytvářejí ideální podmínky hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace. Ptačí park Mnišské louky poskytuje útočiště mnoha skrytě žijícím druhům mokřadních ptáků, řekl vedoucí oddělení ochrany ptáků ČSO Martin Bacílek.

„Letošní jarní sezona byla ve znamení vyššího stavu vody v loukách. Z toho těžily především různé kachny včetně vzácných druhů. Po celé jaro se tu držely až čtyři páry kopřivek, čírky obecné a čírky modré, které patří k cílovým druhům Mnišských luk,“ dodal. Na loukách se také dlouhodobě vyskytují jeřábi popelaví, kteří jsou ale citliví na ruch, takže se skrývají.

„Nevíme jistě, jestli se letos jeřábům podařilo zahnízdit, nicméně jeden pár se tu celé jaro zdržoval a jevil známky hnízdění. Mládě se nám ale zpozorovat nepodařilo. Hnízdění tedy zřejmě nebylo úspěšné,“ uvedl správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.

Pro potravu do této lokality pravidelně létá čáp černý či bílý. „Plánujeme do parku umístit hnízdní podložku pro čápa bílého. V budoucnu by se mohl zařadit mezi pravidelně hnízdící druhy Mnišských luk,“ řekl Bacílek. Kromě čápa sem létá lovit i ledňáček, který hnízdí na řece Šporce. Podle správce parku se tady daří i pěvcům, jako jsou cvrčilky, slavíci nebo bramborníčci. Kromě ptáků se tu vyskytuje i osm druhů obojživelníků a šest druhů plazů. Nejvzácnějšími zástupci jsou blatnice skvrnitá a zmije obecná.

Nejnovějším objevem je želva nádherná, která je ale v české přírodě nepůvodní, a tudíž problematická.
Podle ČSO má Mnišská louka ale i botanický potenciál. Prstenatec májový, ohroženou orchidej, na ní našli ornitologové po téměř desetileté odmlce. Jedním z důvodů jeho vymizení bylo navážení odpadů. Dříve se tu vyskytoval hojně. „Nicméně od 80. let 20. století tu rostly nepravidelně pouze jednotlivé rostliny a posledních téměř deset let nebyl pozorován vůbec. Nález jedné kvetoucí rostliny v centrální části parku nám proto udělal velkou radost. Pokud nalezneme další jedince tohoto druhu, vhodnou péčí se pokusíme o navýšení počtu,“ řekl Bacílek.

ČSO obnovuje přírodu v ptačích parcích v různých koutech republiky 15 let. Ornitologové vykupují pozemky a vracejí je přírodě obnovováním mokřadů, tůní, sečí nebo pastvin. Na Mniškou louku by chtěli na podzim přivézt i exmoorské pony, kteří zajistí návrat pastviny, jež je zásadní pro rozvoj biodiverzity tohoto parku.

Autor: ČSO
Zdroj: ČTK

Policisté zabavili na Lounsku bílého lva, nebyl nikde evidován

Policisté zabavili na Lounsku bílého lva, nebyl nikde evidován

Policisté zabavili na Lounsku ve spolupráci s krajskou veterinární správou bílého lva. Klec pro chov šelmy po technické stránce nesplňovala podmínky stanovené veterinárním zákonem a šelma nebyla nikde evidována. Informovala o tom dnes policejní mluvčí Ilona Gazdošová.

Policisté zabavili zvíře v nemovitosti. Na případu spolupracovali také s Českou inspekcí životního prostředí. Případ vyšetřují lounští kriminalisté pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.
Tříletá šelma skončila u chovatele, který má potřebná povolení a podmínky pro chov lvů, v Královehradeckém kraji. Případem se bude nadále zabývat vedle policie i veterinární správa a inspektoři, protože se jedná zvíře podléhající Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

Na chov lva upozornili podle Macháčka obyvatelé obce. Řev zvířete byl slyšet ve vesnici a lidé vyjadřovali různé obavy. „Nakonec odebrání zvířete proběhlo bez problémů, chovatelka spolupracovala a souhlasila s jeho přesunem do schváleného a kontrolovaného zařízení,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy pro Ústecký kraj Daniel Macháček.

Autor: Policie ČR
Zdroj: ČTK

Vlk vypuštěný do volné přírody v Krušných horách se zřejmě usadil v Sasku

Vlk vypuštěný do volné přírody v Krušných horách se zřejmě usadil v Sasku

Vlk, kterého vypustili zoologové do volné přírody letos v lednu v Krušných horách, se zřejmě usadil v Sasku. Fotograf ho zachytil nedaleko německé Pirny v oblasti mezi Ústím nad Labem a Drážďany, což je vzdušnou čarou asi 90 kilometrů od místa vypuštění.

Vlk byl v péči zoologů poté, co utrpěl vážná zranění při srážce s vozidlem. Teď to vypadá, že se pohybuje v okrese Saské Švýcarsko. Fotograf Gerd Eiselt, od kterého Mendelova univerzita v Brně získala souhlas s publikací snímků, jej zachytil v okolí města Bad Gottleuba-Berggießhübel. Je to druhý potvrzený záznam tohoto jedince ze stejné oblasti během června.

Odborníci z fotografií usuzují, že vlk je v dobré kondici. „Je zřejmé, že mladý samec jednoznačně opustil mateřskou smečku a je ve stádiu rozptylu. Podobně jako jiní jedinci ve stejném věku se může přemisťovat na značné vzdálenosti,“ uvedl zoolog Martin Duľa, který se dlouhodobě věnuje potravní a populační ekologii velkých šelem v podmínkách střední Evropy. „Jestli se mladý samec z Krušných hor usadil u Drážďan trvale, ukáže další období. Osud jedince budeme i nadále sledovat,“ dodal Duľa.

Zdokumentování pohybu je důležité pro vyhodnocení historicky prvního vypouštění zachráněného vlka v Česku. Vzhledem k velké mobilitě vlků musí odborníci spolupracovat s německými organizacemi zabývajícími se monitoringem a výzkumem vlků. „Navzdory spekulacím o tom, že ve volné přírodě vlk živoří, se znovu potvrdilo, že jeho vypuštění bylo nejlepší možné řešení. A svědčí také o dobré přípravě v záchranné stanici v koordinaci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR,“ řekl zoolog.

Zhruba měsíc po vypuštění vlka do krušnohorské přírody přestal fungovat telemetrický obojek. Vědci proto jeho pohyb nadále sledovali pomocí fotopastí. V únoru jej opakovaně zachytila fotopast v okolí Božího Daru na Karlovarsku, v březnu se objevil na fotopasti myslivců poblíž Karlových Varů. V dalších měsících měli zoologové jen sporadické zprávy o jeho výskytu.

Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK

Na 600 hnízdech už letos lidé zaznamenali mláďata čápů

Na 600 hnízdech už letos lidé zaznamenali mláďata čápů

Na zhruba 600 hnízdech čápů letos dobrovolníci zaznamenali mláďata. Do pozorování čapích hnízd se letos zapojilo 933 lidí, připojit se mohou i další. V tiskové zprávě o tom informovala Česká společnost ornitologická (ČSO).

„Loni jsme zažili velmi úspěšnou sezonu – zapojilo se 924 dobrovolníků, kteří spočítali 1687 vzletných mláďat, což bylo nejvíc v historii programu. Zatím doufáme, že letošní sezona bude podobně úspěšná,“ uvedla Gabriela Dobruská z ČSO.

Dobrovolníci, kteří čapí hnízda sledují, zadávají informace na web. Díky nim získají ornitologové přehled o tom, kolik je na jednotlivých hnízdech mláďat. Informace o vzrostlých mláďatech jsou pro odborníky důležité k vyhodnocení úspěšnosti čapí sezony. „I nadále vyzýváme veřejnost ke kontrole čapích hnízd. Právě v tomto období mladí čápi na hnízdě postávají, trénují let a komunikují s rodiči i mezi sebou. Je proto snadné je spočítat a zadat pozorování do databáze birdlife.cz/capi,“ vysvětlila Dobruská. Zapojit se podle ornitologů může každý. Důležité jsou pro odborníky informace i o tom, že na hnízdě žádný čáp spatřen nebyl.

Ornitologové sledují hnízdění čápů se zapojením veřejnosti od roku 2014. Postupem času vznikla dynamická celorepubliková mapa s více než 1500 hnízdy čápa bílého, z které je u jednotlivých hnízd patrné, v jaké fázi je hnízdění jednotlivých párů, či zda je potřeba kontrola hnízda.

Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.

Autor: ČSO
Zdroj: ČTK

Do rezervace u Nýřan přijel býk zpětně šlechtěného pratura, založí nový chov

Do rezervace u Nýřan přijel býk zpětně šlechtěného pratura, založí nový chov

Býk zpětně šlechtěného pratura doplnil tento týden skupinu kopytníků v pastevní rezervaci Janovský mokřad u dálnice D5 nedaleko Nýřan na Plzeňsku. Dvouleté zvíře přijelo z Nizozemí. V rezervaci, kterou vytvořil Plzeňský kraj, už žije menší skupina divokých koní a od začátku loňského roku také tři samice praturů. Příjezdem samce vznikla v Česku čtvrtá chovná linie zpětně šlechtěných praturů.

Dvě jsou v rezervaci v Milovicích, jedna u Uherského Hradiště a čtvrtá nově v Nýřanech, řekl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která založila milovickou rezervaci. „Nově zakládaným rezervacím velkých kopytníků poskytujeme naše nejlepší přírůstky. Jde proto o výrazně kvalitnější zvířata, než která v roce 2015 vytvořila základní chovnou skupinu v bývalém vojenském prostoru Milovice. Je velmi důležité, aby se geny zvířat z nově zakládaných rezervací dál podílely na celkovém chovu zpětně šlechtěných praturů v rámci Evropy,“ uvedl Dostál.

Spolu s býkem přijela do Janovického mokřadu také jalovice pratura. Není sice nezbytná přímo pro samotný chov, byla ale důležitá pro dobrý průběh transportu. „Pratuři jako zvířata žijící ve skupině těžce snášejí izolaci od stáda. Společná cesta s jalovičkou, i když byla zvířata umístěna v oddělených sekcích, tak u býka výrazně snížila stres během dlouhé cesty,“ vysvětlil Dostál.

Kraj vyhlásil Janovský mokřad přírodní rezervací 24. května 2021. Vykoupil desítky hektarů pozemků a zabránil tak tomu, aby se rozsáhlé mokřiny a divočina, kde se vyskytuje až 60 druhů vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a začala tam zemědělská činnost nebo tam vznikla dálniční odpočívka pro kamiony. Rezervace má rozlohu přes 70 hektarů. Lze tam spatřit vzácné ptačí druhy, jako jsou například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý. Předmětem ochrany jsou převážně mokřadní biotopy – rákosiny, křoviny, rašelinné a podmáčené plochy nebo trvale zaplavené tůně s neupraveným vodním režimem a výskytem zvláště chráněných druhů živočichů. Výběhy pro velké kopytníky mají kolem 20 hektarů.

Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
ZDROJ FOTO: Česká krajina

Stezka k pralesu Mionší je uzavřena, hrozí tam pád stromů a hnízdí tetřev

Stezka k pralesu Mionší je uzavřena, hrozí tam pád stromů a hnízdí tetřev

Stezka, která na Frýdecko-Místecku vede z Dolní Lomné k pralesu Mionší, je dočasně uzavřena. Hrozí tam pád stromů a také tam hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec. Stromy jsou napadeny kůrovcem a václavkou. „Od 1. srpna bude možné chodník po hranici pralesa prořezat, a pokud to provozovatel naučné stezky a lesníci vyhodnotí jako bezpečné, návštěvníci se budou moci vrátit,“ uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

V místech, kde stezka prochází po hranici národní přírodní rezervace Mionší, odumřela část smrků. „Sníh a vítr je polámaly a chodník je v délce několik set metrů prakticky neprostupný. Větve, a i celé stromy tu mohou padat prakticky neustále, i za bezvětří,“ uvedla Šůlová.

František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny uvedl, že mimořádné situace a klidu využil tetřev hlušec a na jaře se tam usadil. „Jde o kriticky ohrožený druh a zároveň o jeden ze symbolů beskydské přírody. Pro hnízdění potřebuje tento majestátní pták především klid, kterého se mu v Beskydech už bohužel dostává jen na málo místech,“ uvedl Jaskula.

V Beskydech žije jen několik párů tetřevů. „Právě proto jsme na Mionší po dohodě s lesní správou Jablunkov přistoupili k omezení veškerých lesnických činností minimálně do konce července. Až nebude hrozit, že pohyb lesních dělníků hnízdícího tetřeva vyplaší, stezku bude možné prořezat,“ uvedl Jaskula.
Národní přírodní rezervace Mionší má celkovou rozlohu zhruba 170 hektarů. Chrání největší zachovalý jedlobukový prales v České republice. „Přísná ochrana tohoto území má kořeny již v roce 1895 a vstup mimo značené trasy je zakázán,“ uvedla Šulová.

Pralesem nevede žádná stezka, po které by turisté mohli chodit, jen po jeho okraji vede naučná stezka Mionší. Na ni je možné jít od roku 2015, ale jen s průvodcovskou službou, kterou zajišťuje obec Dolní Lomná.

Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK