Čvn 14, 2023 | Zvířata
Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často a vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky. Novináře o tom informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
„Jedna z důležitých ploch pro čmeláky klamavé je naštěstí součástí projektu mozaikových sečí budějovických trávníků. Víme o ní, že je druhově bohatá jak na rostliny, tak i na hmyz. K zachování co největší části s kvetoucím jetelem bylo nicméně zapotřebí upravit plán seče, a to doslova ze dne na den. Na naši prosbu zareagoval českobudějovický magistrát i firma Agrien, která v místě trávníky seče, velice vstřícně. Díky jejich rychlé reakci zde zůstala část kvetoucích jetelových porostů neposečená a dál slouží čmelákům jako významná potravní základna,“ uvedla Lenka Štěrbová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
V České republice se vyskytuje asi 30 druhů čmeláků a pačmeláků. Některé z nich jsou naprosto běžné, jiné se dostaly mezi ohrožené druhy a některé druhy už z přírody zmizely úplně. Mezi kriticky ohrožené druhy patří právě i čmelák klamavý, jenž je velmi krátce a rovnoměrně ochlupený.
„Tito čmeláci vedou velmi zajímavý život. Jejich samečkové jako jediní mezi evropskými druhy čmeláků obhajují teritoria, kde čekají na mladé samičky. Proto mají na čmeláky nápadně velké oči. Pro svůj život potřebují velké množství bobovitých rostlin, pokud možno po celou sezónu. Kromě nevhodných celoplošných sečí trávníků či luk je ohrožuje i používání pesticidů nebo změna klimatu,“ uvedl entomolog Michal Perlík z Biologického centra AV ČR.
V Českých Budějovicích ponechávají pátým rokem některá místa v parcích a některé zatravněné plochy bez sečení. Volný růst pomáhá lepšímu zadržování vody a výskytu některých vzácnějších druhů rostlin i živočichů. Vhodné plochy vybírají přírodovědci ve spolupráci s českobudějovickým magistrátem.
„Teď, když víme, které plochy čmeláci klamaví preferují, můžeme jejich preference zohlednit při návrzích mozaikového sečení v příštích letech. Od začátku našeho projektu kvetoucích trávníků klademe důraz na jejich odborný monitoring, který nám pomáhá péči o ně lépe naplánovat,“ řekl Řehounek.
Autor: Ekologické sdružení Calla
Zdroj: ČTK
Čvn 12, 2023 | Zvířata
Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Studie publikovaná v časopise Science ukázala, že zvířata mohou přímo reagovat na změny v lidském chování.
„Zjistili jsme, že během přísných lockdownů zvířata urazila až o 73 procent delší vzdálenosti za sledované desetidenní období než rok předtím, kdy žádný lockdown nebyl. Také jsme pozorovali, že se zvířata vyskytovala v průměru o 36 procent blíže k silnicím než rok předtím. Je to pravděpodobně proto, že tyto silnice byly během přísných lockdownů tišší,“ uvedla Marlee Tuckerová z Univerzity v Radboud v Nizozemsku.
Nepřítomnost lidí v lesích za prvního přísného lockdownu se projevila i na chování zvířat v Česku. „Jeleni evropští ve Slavkovském lese, na Šumavě a v Doupovských horách, které jsme sledovali od roku 2019, významně zvýšili svoji aktivitu a pohybovali se na delší vzdálenosti,“ uvedl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Vědci analyzovali data od suchozemských savců, kteří jsou sledovaní přes GPS. Shromáždili data od 43 druhů zvířat. Do výzkumu zahrnuli více než 2300 jedinců: od slonů a žiraf po medvědy a jeleny. Vědci porovnávali pohyby savců během prvního období covidových restrikcí, od ledna do poloviny května 2020, s jejich pohyby během stejných měsíců o rok dříve.
„Naproti tomu v oblastech s méně přísnými omezeními jsme pozorovali, že zvířata cestovala na kratší vzdálenosti. To může souviset s tím, že během těchto méně přísných lockdownů byli lidé motivováni chodit více do přírody. V důsledku toho byly některé přírodní oblasti rušnější než v době před pandemií covidu-19,“ říká Thomas Mueller ze Senckenbergova Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu Goethovy Univerzity ve Frankfurtu.
Výsledky studie ukazují, že zvířata umí reagovat na změny v chování lidí. Podle vědců to znamená, že některé úpravy lidského chování mohou mít pozitivní vliv na zvířata.
Autor: ČZU
Zdroj: ČTK
Čvn 10, 2023 | Zvířata
Asi 800 kilogramů ryb dnes uhynulo v rybníku v Drozdicích u Pardubic. Podle policie, která se případem také zabývá, škoda předběžně činí asi 100.000 korun. Příčina znečištění vody a úhynu zatím není známa. Hasiči začali rybník ředit čistou vodou, řekl starosta městského obvodu Pardubice IV Jan Procházka (ANO). Obvodu, jehož jsou Drozdice součástí, rybník patří.
Hasiči do rybníku postupně napustili asi 600 metrů krychlových vody, což kvalitu vody v rybníku zlepšilo a ryby přestaly hynout. Vpodvečer hasiči zásah ukončili. Mrtvé ryby z rybníku vylovili. „Možný zdroj znečištění zjišťuje odbor životního prostředí a policisté,“ uvedli hasiči.
Na úhyn ryb se přišlo dnes ráno. „Při příjezdu hasičů na místo bylo mrtvých ryb jen několik, ale postupně jich přibývalo,“ uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková. Případem se policie zabývá zatím bez konkrétní právní kvalifikace, řekla mluvčí policie Iveta Kopecká. „Čekáme na výsledky chemických rozborů odebrané vody,“ uvedla.
Hasiči na místo povolali odborníky z Institutu ochrany obyvatelstva z Lázní Bohdaneč s laboratoří. „O situaci byl informován zástupce inspekce životního prostředí Hradec Králové,“ uvedla Horáková.
Hasiči uvedli, že v pátek Drozdice a okolí zasáhly silné deště. Nevyloučili, že by rybník mohly znečistit splachy z okolních polí. „Odebrané vzorky potvrdily, že se ve vodě nachází 1,6 amonných iontů, což je ukazatelem znečištění vody,“ uvedla Horáková. Obsah kyslíku ve vodě byl podle rozborů dostatečný.
Desítky hasičů a dalších lidí dnes uhynulé ryby z hladiny rybníka sbíraly. Na prokysličení vody hasiči nasadili čtyři plovoucí čerpadla. Do rybníku začali čerpat vodu z nedaleké řeky Chrudimky. Městský obvod podle starosty také uvolnil peníze na dovoz 150 metrů krychlových čisté vody z pardubických vodáren.
V rybníku podle starosty uhynuli hlavně kapři. „Některé kusy měly i metr. Uhynuli i velcí tolstolobici a další menší ryby,“ řekl starosta. Odhadl, že konečná bilance úhynu by se mohla zvýšit přibližně na jednu tunu. Rybník nebyl chovný a sloužil podle starosty převážně k rekreaci. „Dnes se na rybníku měly konat rybářské závody. Pořadatelé je museli přesunout na jiný rybník,“ dodal starosta.
Autor: Městský obvod Pardubice IV
Zdroj: ČTK
Čvn 9, 2023 | Zvířata
Tým Zoo Praha dnes odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího pražské zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat již předloni v dubnu. Ryby vypustili například v listopadu do rybníku U Kamenného stolu v pražské Vinoři.
„Jde nám o navrácení ryby, která byla ještě do minulého století běžná a dnes je téměř vyhynulá, do české přírody, protože se o ní dá mluvit jako o ‚deštníkovém druhu‘. To znamená, když budeme chránit tento druh, budeme chránit takřka celý ekosystém, kde se můžou potom množit čolci, žáby a podobně,“ sdělil mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.
Salvátorský rybník byl doporučen jako jeden z devíti organizací Sdružení místních samospráv, která má mimo jiné k dispozici databázi vodních ploch. Součástí revitalizace rybníka bylo odbahnění, oprava a zpevnění části břehu, výsadba stromů a úprava okolí. Přístup k rybníku je nově bezbariérový. Práce prováděné ve dvou etapách vyšly celkem na 15,5 milionu korun. Většinu hradila obec z vlastního rozpočtu, dva miliony získala z dotace kraje, výsadbu stromů podpořila Nadace ČEZ, starosta obce Jiří Beneš (STAN).
Otevření nově revitalizovaného Salvátorského rybníka se dnes vedle Beneše účastnila místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN), ředitel pražské zoo Miroslav Bobek a náměstkyně pražského primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti). Karase vypustil kurátor Zoo Praha pro obojživelníky a ryby Petr Velenský. Ryby se podařilo v rámci dlouhodobého projektu rozmnožit přímo v rybníčkách areálu zoologické zahrady.
Experti pražské zoo spolupracují s odborníky Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity. Geneticky zjišťují jestli karasové patří k linii dunajské nebo labské. „Chceme vrátit původní linii, tedy labskou, která se evolučně vyvíjela zde v prostředí střední Evropy. Populace by měla být čistá a životaschopná, aby se linie nekřížily,“ uvedl Mašek. Vyzdvihl také unikátnost aktuálního konání, podle něj není návrat zvířat ze skupiny obratlovců do české přírody úplně běžný.
Autor: Zoo Praha
Zdroj: ČTK
Zdroj FOT: Zahradní jezírka
Kvě 26, 2023 | Zvířata
Ministerstvo zemědělství nabízí farmářům dotaci na odhalení zvířat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení. Každoročně se to týká hlavně srnčat. Zemědělci mohou získat až 48.000 korun na asistenční systém, který se umisťuje na žací lištu strojů a varuje obsluhu. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Upozornilo také na to, že zemědělcům hrozí při sečení luk pokuta až 10.000 korun za nedbalost.
Zemědělci mohou o dotaci na asistenční systém žádat od srpna u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), podpora je součástí nového období Společné zemědělské politiky EU.
„Jednoduchá metoda, jak zabránit zranění nebo usmrcení srnčat, je sklízet tak, aby zemědělský stroj vytlačil zvěř od středu na okraj pole. To ale není vždycky proveditelné,“ uvedl ministr zemědělství
Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Poukázal také na dotaci pro myslivce, kteří mohou získat 2000 korun na instalaci jednoho plašiče zvěře a 150 hektarů půdy. Ministerstvo upozornilo na to, že podle zákona o myslivosti mají vlastníci nebo nájemci pozemků dbát na to, aby při sečení luk nebyla zraněna nebo usmrcena zvěř. Zemědělci mají povinnost práce nahlašovat myslivcům, jinak hrozí pokuta až 10.000 Kč.
Stejnou sankci může dostat i myslivec, který neučiní vhodná opatření k záchraně zvěře.
Nekula vyzval zemědělce k tomu, aby byli ke zvěři ohleduplní. Ocenil také práci dobrovolníků, kteří každoročně při sečení procházejí pole a odhalují mláďata skrytá v porostech.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Kvě 25, 2023 | Zvířata
V ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku se poprvé vylíhla dvě mláďata jeřábů popelavých. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Ochranáři žádají návštěvníky lokality, aby se nepokoušeli k jeřábům v tomto období přibližovat. Další novinkou ptačího parku je podle nich také pozorování vzácného kolpíka bílého.
„Je to vůbec poprvé, co se tady jeřábům podařilo vyhnízdit. I přes stále vzrůstající návštěvnost ptačího parku ČSO je to další důkaz toho, že obnovené mokřady mohou skvěle sloužit ptákům i lidem,“ sdělil správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Ornitologům se na Josefovských loukách od roku 2006 podařilo vytvořit ideální prostředí pro řadu ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, vážek a dalších skupin živočichů. V posledních letech se tu rozmnožují jinde ubývající mokřadní ptáci, jako například čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo kriticky ohrožení vodouši rudonozí.
„Jeřábi se tu zastavují na tahu již několik let. Vypozorovali jsme, kde se jim v parku nejvíc líbí, a toto místo jsme ochránili ohradníkem před přílišným spásáním koňmi a pratury. Kopytníci nám pomáhají vytvářet ideální prostředí pro luční bahňáky, ale jeřábi potřebují vyšší vegetaci. Ve vysoké trávě vyhnízdili. Mláďata se však hned začala krmit na blízkém nedávno paseném trávníku, kde je dostupnější potrava,“ sdělil Michálek.
Jeřábi jsou s výškou 130 centimetrů nejvyššími ptáky Evropy, jejich početnost ve střední Evropě vzrůstá, stále ale patří mezi vzácné ptačí druhy. „V některých regionech Česka se vůbec nerozmnožují,“ uvedl Michálek.
Na podzim vznikla v lokalitě Josefovské louky tříhektarová soustava tůní, takzvaný centrální ptačník, který letos zažívá svou první hnízdní sezonu. „Ptačník je jeden z hlavních důvodů, proč je letos v parku takové množství ptáků,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO Martin Bacílek.
Nově vytvořený komplex tůní v polovině května poprvé přilákal také ve východních Čechách vzácného kolpíka bílého. „Kolpíky bílé lze pozorovat především na jihu republiky, kde i v malém počtu hnízdí. Pozorování v jiných regionech Česka patří mezi výjimečné. Tím se počet druhů ptáků pozorovaných na Josefovských loukách vyšplhal již na 193,“ uvedl Michálek.
Ptačí park Josefovské louky vzniká od roku 2006 a má rozlohu kolem 85 hektarů. Rozmanitá příroda tu vznikla díky opatřením, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva velkých kopytníků a hloubení tůní. Páteří Ptačího parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Ochranáři louky s pomocí stovek dárců vykupují, zatím se jim podařilo získat přes 57 hektarů.
Mokřad patří s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků k nejvýznamnějším v Královéhradeckém kraji.
Autor: Česká společnosti ornitologická (ČSO)
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: FB ČSO
Kvě 13, 2023 | Zvířata
Ornitologové překonali stometrovou výšku komínu teplárny v petrochemickém závodu Unipetrol u Litvínova a opatřili čtyři mláďata sokola stěhovavého kroužky. Při této aktivitě také zjišťují, čím se dravci živí a třeba i jejich zdravotní stav. Značení pomůže odborníkům do budoucna s identifikací ptáků, mohou sledovat jejich další cestu a místa, kde se uhnízdí. Dnes to řekli výzkumní pracovníci ze sdružení Alka Wildlife Michal Porteš a Václav Beran, který také působí v Muzeu města Ústí nad Labem.
Dravce hnízdící v Unipetrolu mohou ornitologové pozorovat v podstatě kdykoli. Obě budky v areálu jsou opatřené on-line kamerovým systémem. Letos ale jedna budka k hnízdění zůstala prázdná. Beran má za to, že samici, která měla o hnízdo zájem, vyštvala samice hnízdící na komíně teplárny.
Sokolové pravidelně hnízdí v Unipetrolu od roku 2011, areál byl jeden z prvních v ČR, který tito dravci osídlili. V prvních letech ornitologové neměli o ptácích takový přehled, to přišlo až díky kamerám a fotopastím. Sokolům nicméně většinou chybí označení. „Bez kroužků nejsme schopni bezpečně odlišit, jestli je to stále ten stejný pár nebo ne,“ podotkl Beran, který má za to, že teplárnu obývají stejní sokolové jako v minulosti.
Zoologové vystoupali na komín za asistence profesionálních hasičů. Vzácně je možné v budce překvapit a označit i samici, když jsou ale mláďata větší, šance na okroužkování matky se snižuje. Ornitologové mláďatům nasadili dva kroužky, na každou nohu jeden. První slouží pro identifikaci ptáka, druhý má na sobě nápis Národní muzeum Praha, pod které patří kroužkovací stanice.
„Po označení kontrolujeme budku, pravidelně tam sbíráme různé zbytky kořisti, abychom měli přehled o tom, co sokoli jedí, jakou mají složku potravy, což v průmyslových areál bývá rozdílné,“ řekl Porteš. Zajímavostí podle něj je, že se sokoli hnízdící na komínech továren adaptovali na prostředí a využívají i noční umělé osvětlení. Loví tak netopýry či migrující ptáky, kteří létají pouze v noci právě proto, aby se zachránili před dravci. Odborníci během kroužkování také kontrolují zdravotní stav zvířat a v případě Unipetrolu i kamery a fotopasti. „Jde hlavně o to označit mláďata, abychom věděli, co se s nimi děje v dalších letech, abychom mohli vyhodnocovat, kam létají, kde se zahnízdí a jak žijí,“ dodal Porteš.¨
Sokol stěhovavý se dožívá až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo zhruba 20 párů a v současnosti je to několik desítek.
Autor: Václav Beran (Alka Wildlife)
Zdroj: ČTK
Kvě 12, 2023 | Zvířata
Most chce motivovat myslivce k odlovu přemnožených divočáků. Za jeden zastřelený kus dostane lovec odměnu 800 korun. Město tak chce ve svém katastru snížit počet divokých prasat, z nichž mají někteří místní obavu. Střílet se bude pouze mimo obydlené čtvrti. Novinářům to dnes řekl primátor Marek Hrvol (ProMOST).
S velkým množstvím černé zvěře bojuje město podle primátora dlouhodobě. Doposud využívalo odchytové klece, nyní chce zkusit odchytové sítě. „Bavili jsme se o částce za odlovený kus, původní návrh byl 500 korun, nakonec jsme se rozhodli částku navýšit na 800 korun, což se setkalo s velkým ohlasem, proto věříme, že poskytování odměny pomůže zvýšit počet odlovených kusů,“ uvedl Hrvol. V rozpočtu má město na odměny 250.000 korun, což odpovídá vyplacení příspěvku za 300 prasat.
Odměna za zastřeleného divočáka platí ode dneška. Primátor upozornil, že ji dostanou pouze ti, kteří mají k takové činnosti oprávnění. Střílet se bude ve vybraných honitbách, popřípadě na nehonebních pozemcích na základě povolení odboru životního prostředí. Nedávno takto odbor umožnil odstřel divočáků na městském hřbitově a u sběrného dvora, kde se skupiny prasat pohybují.
Divočáci ztrácejí plachost a objevují se stále častěji i v centrech měst. Myslivecký spolek Most-Ressl zejména v jarních měsících soustředí veškeré úsilí k odlovu přemnožených divokých prasat, aby ochránil obyvatele a zamezil škodám. Nejoblíbenější lokality divočáků, které přiléhají k honitbě Ressl, jsou podle spolku tenisové kurty, lesopark Hrabák, autodrom, okolí městského starého hřbitova, Souš, Široký vrch a jezero Matylda. Za loňský rok odlovili myslivci na Mostecku 318 divočáků. „Odchytové klece jsou sice účinné, ale myslivcům tento způsob jejich likvidace nepřipadá příliš humánní, proto chceme vyzkoušet odchytové sítě a motivovat k odstřelu příspěvkem,“ uvedl Hrvol.
Odchytové klece na divočáky jsou také v Ústí nad Labem. Tady se bachyně se selaty objevují i v samém centru města. Odstřel za mimořádných opatření se koná občas i v obydlených částech. Příspěvek za jedno zastřelené zvíře je 500 korun. Myslivecké spolky však musí dosáhnout stanoveného minimálního počtu odlovených divočáků.
Autor: Most
Zdroj: ČTK
Kvě 11, 2023 | Zvířata
Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. „Tyto unikátní záběry poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky,“ sdělil předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Podle něj by se Správa CHKO Jeseníky měla zasadit o ochranu vlků a rozšířit území vyhrazené pro jesenickou divočinu.
„Jeseníky jsou posledním velkým ostrovem divoké přírody na Moravě. Vlci se do CHKO Jeseníky vrací a dokládají to i první záběry vlčího páru. Žádáme Správu CHKO, aby přijala konkrétní opatření na ochranu vlků,“ uvedl Bačík. Podle něj je třeba vytvořit klidová a bezzásahová území nejméně na deseti procentech plochy CHKO a rozšířit rezervace v oblasti Pradědu a Keprníku. „Jeseníky jsou domovem pro vlka, rysa i orla. Nebudou ale žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí, co chodí mimo stezky. Žádáme Správu CHKO, aby začala konat a chránila poslední divočinu,“ dodal.
Mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová řekla, že agentura připravuje plán péče o CHKO Jeseníky, který určí priority na dalších deset let. „Tomu samozřejmě předchází i analýza stávajícího stavu a vyhodnocení dosavadního přístupu. Pokud usoudíme, že rozšíření národní přírodní rezervace je vhodné, do plánu jej navrhneme. Rozšíření je samozřejmě možné jen po dohodě s vlastníky, v Jeseníkách mnohdy privátními,“ upozornila Šůlová. Dodala, že 30 procent rozlohy CHKO Jeseníky má už nyní režim nejpřísnější a zvýšené ochrany přírody.
Vlk je podle Bačíka kriticky ohrožený druh a jeho výskyt na území CHKO Jeseníky je vzácný. Vlci by mohli pomoci přirozeně regulovat početní stavy přemnožené spárkaté zvěře, která v Jeseníkách komplikuje obnovu horských lesů, jelikož okusuje mladé stromky. „Lesníci na Šumavě zjišťují, že od roku 2017 jim vlci úspěšně pomáhají s redukcí spárkaté zvěře,“ podotkl Bačík, podle kterého vlci přednostně loví kořist slabší, nemocnou či s nějakým handicapem. „Přispívají tak k udržení zdravější populace zvěře,“ uvedl.
Oblast Jeseníků má podle aktivistů velký potenciál pro rozšiřování divočiny. „Opakované potvrzení výskytu vlků v CHKO Jeseníky je velký úspěch. Pro zdravé fungování horské přírody je důležitý také rys ostrovid. Proto apelujeme na Správu CHKO, aby zahájila projekt návrat rysa do hor,“ řekl koordinátor Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil. Je toho názoru, že ochrana vzácných lokalit před neukázněnými turisty zatím není dostatečná. „Nejlepším řešením pro centrální území CHKO je proto vyhlášení Národního parku Jeseníky,“ míní Dokoupil.
Návrat vlků i dalších chráněných zvířat do Jeseníků je podle Šůlové známkou toho, že zdejší příroda jim má co nabídnout. „To, že se vlci v Jeseníkách a okolí pravidelně objevují, víme již delší dobu. Právě kvůli výskytu vlků jsme například uspořádali setkání s místními zemědělci, kde jsme je informovali o vhodném zabezpečení hospodářských zvířat a možnostech finanční podpory,“ podotkla.
Autor: CHKO Jeseníky; AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 10, 2023 | Zvířata
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem se po sedmi letech rozloučila se samcem tapíra čabrakového. Odcestoval do Španělska. V nedávno zrekonstruovaném pavilonu Asijský prales ho nahradí chovný pár tapírů čabrakových.
Tapír čabrakový je jediným asijským druhem tapíra, který žije v jihovýchodních pralesích Asie na území Sumatry, Thajska a Malajsie. Od svých jihoamerických příbuzných se odlišuje černo-bílým zbarvením, které ho v pralese dokonale maskuje. Vyskytuje se často poblíž vody, hledá v ní úkryt, výborně plave a potápí se. Ze všech pěti dosud popsaných druhů tapírů je největší a kvůli lovu a odlesňování, které ho připravuje o jeho přirozené prostředí, je řazen mezi ohrožené druhy. Zástupců tohoto druhu je nedostatek i v populaci evropských zoologických zahrad. Proto je důležité, vytvořit dostatečně velkou a stabilní záložní populaci tapírů čabrakových v lidské péči.
„Naším cílem je pokusit se o odchov tohoto vzácného druhu. O přesunech tapírů rozhoduje koordinátor chovu podle genetických dispozic a podmínek k chovu v jednotlivých zahradách,“ uvedla vedoucí zoologického útvaru Petra Padalíková. Samec tapíra, který přicestoval do ústecké zoo v roce 2016 jako téměř dvouletý ze skotské Zoo Edinburgh, se geneticky hodí k samici v Bioparku Fuengirola ve Španělsku, kam 9. května zamířil. Na přesun bylo zvíře trénováno, do transportní bedýnky tak nastoupil samec sám a po pár minutách byl bezpečně naložen do auta přepravce.
Zoologická zahrada adaptovala pro tapíry čabrakové bývalý pavilon slonů. Při zahájení sezony byla slavnostně otevřena expozice Asijský prales, která nyní poskytuje ideální podmínky pro chov tohoto druhu. Evropský chovný program (EEP) se momentálně potýká zejména s nedostatkem samic, které dostanou pouze zahrady s nejlepšími chovatelskými podmínkami. Ústecká zoo nový chovný pár brzy získá. „Přijede k nám samec z Lipska a samice z Dortmundu. Jsem ráda, že koordinátor chovu vybral jako umístění pro nově sestavený pár právě ústeckou zoo. Značí to, že jsme v obtížné zkoušce a přísném hodnocení obstáli,“ řekla ředitelka instituce Ilona Pšenková, která doufá v úspěšný odchov tohoto ohroženého druhu.
Autor: Zoo v Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK
Autor foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha
