Bře 13, 2025 | Zvířata
Medvěda kamčatského Bruna, maskota děčínské zoologické zahrady, brzy doplní samice Irina. Prozatím žije v Zoo Brno. S jejím převozem může pomoci veřejnost, která dlouhodobě volala po rozšíření chovu medvědů. Zoo spustila kampaň s názvem ‚Vezeme Irinu do Děčína‘. Lidé si mohou zakoupit jednotlivé kilometry její trasy, o tom informovala mluvčí zoo Alena Houšková.
Medvědice urazí 320 kilometrů, přičemž jeden kilometr stojí 200 korun. Všichni dárci se objeví na interaktivní mapě, která bude ukazovat, kolik kilometrů už Irina ujela a kolik jí zbývá. Podpořit cestu koupí kilometrů může veřejnost na e-shopu.
„Chceme, aby se návštěvníci cítili součástí této velké změny. Irina bude velkým obohacením naší zoo a věříme, že i lidé, kteří se na jejím příjezdu budou podílet, si k ní vytvoří silný vztah,“ uvedla Houšková.
Medvěd kamčatský nahradil v děčínské zoo medvědy grizzly, kteří byli až do podzimu 2018 symboly zahrady. Poslední samice Helga uhynula v listopadu 2018. Také medvěd Bruno v roce 2019 do zoo dorazil z brněnské zoo. Od té doby hledalo vedení zoo vhodnou samici.
Autor: ZOO Děčín
Bře 8, 2025 | Zvířata
Ústecká zoologická zahrada začala chovat vzácného levharta cejlonského. Zatím má samici, k níž později přibude samec. Chov je předzvěstí nové chovatelské koncepce pavilonu šelem, která se bude primárně zaměřovat na chov menších, ale svým ohrožením v přírodě významnějších druhů. I přes dílčí úspěchy v ochraně levhartů ve volné přírodě je populace nadále ohrožena ztrátou přirozeného prostředí, konflikty s lidmi i pytláctvím, informovala o tom mluvčí zoo Veronika Schranková.
Levhart cejlonský je poddruh levharta. Vyskytuje se pouze na Srí Lance. Jako největší kočkovitá šelma na ostrově vévodí tamní potravní pyramidě tropického ekosystému. Je schopen ulovit zvířata až do velikosti mladého buvola. Od ostatních poddruhů levhartů se odlišuje tmavší srstí s menšími, hustěji rozmístěnými skvrnami.
„Levhart cejlonský je jedním z nejvzácnějších levhartích poddruhů a je pro něj veden chovný program v rámci EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií), do kterého se nyní zapojila i ústecká zoo,“ řekla ředitelka zoo Ilona Pšenková. Dodala, že ve spolupráci s dalšími zoologickými zahradami ústecká instituce vytváří záložní populaci levharta cejlonského, a tím pomáhá zvíře zachovat pro příští generace.
Mladá samice se narodila v jihlavské zoo a na svůj nový domov v Ústí nad Labem si teprve zvyká. „Může být plachá, proto žádáme návštěvníky o trpělivost a ohleduplnost,“ uvedla hlavní zooložka Petra Padalíková. Do konce roku by měl na základě doporučení koordinátora chovu dorazit k mladé samici i samec.
Před příchodem samice začala částečná úprava pavilonu šelem, jehož expozice byly doplněny přírodními prvky pro lepší životní pohodu zvířat. Proměnami postupně prochází i návštěvnická hala. Zoo dále plánuje upravit i expozici po lvech konžských a rozšířit tak prostor pro unikátní medvědy malajské. „Stávající populace medvědů malajských v rámci evropského chovného programu neprosperuje. Ústecká zoo však patří k nejúspěšnějším chovatelům programu, což je impulsem pro sestavení druhého chovného páru. Náš mladý samec tak bude moci u nás zůstat a ze zahraničí pro něj získáme mladou nepříbuznou samici,“ doplnila Padalíková.
Zoologická zahrada podle plánu rozvoje zoo zpracovává projektovou dokumentaci k expozičnímu celku s názvem Predátoři. „Řeší rozšíření vnitřních i venkovních expozic a nové pojetí střechy, která je technicky a funkčně za hranou životnosti,“ doplnila ředitelka. Návštěvnická hala pavilonu šelem bude znovu otevřená v sobotu 8. března.
Zoologická zahrada Ústí nad Labem vznikla ze soukromé ptačí rezervace, kterou v roce 1908 založil ústecký obchodník a vášnivý ornitolog Heinrich Lumpe. Chová víc než 230 druhů zvířat a podílí se na chovu vzácných a ohrožených druhů.
Autor: Zoologická zahrada Ústí nad Labem
Bře 8, 2025 | Zvířata
Policisté zadrželi dvacetiletého muže, který se pokusil brutálním způsobem usmrtit na Děčínsku svého psa. Za zločin týrání zvířete obviněnému hrozí šest let vězení. Vyšetřovatel podal návrh na jeho vzetí do vazby, o kterém rozhodne soud. Informovala o tom na webu policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.
Policisté přijali oznámení na tísňovou linku 158 o pravděpodobně zraněném psovi v lese v České Kamenici. Hlídka společně s městskou policií na místě objevila vážně poraněné zvíře, fenku křížence stafordšírského bulteriéra, která měla proříznuté hrdlo. Pes byl přivázán ke stromu a vedle něj byla vykopaná jáma. Městská policie ve spolupráci s policisty zajistila okamžitý převoz zvířete na veterinární kliniku, kde mu byla poskytnuta neodkladná péče.
Z vyšetřování vyplynulo, že dvacetiletý muž šel s přítelkyní venčit své dva psy. Přítelkyně se od něj na procházce na chvíli vzdálila. Když se nevracel, šla ho hledat a nalezla ho na lesní cestě celého zakrváceného. Na její dotaz, kde je pes, odpověděl, že ho napadl, a proto ho musel zabít, uvedla policie. Zpráva veterinárního lékaře uvádí, že pes utrpěl rozsáhlé poranění krku, fena byla také oslabena kvůli velké ztrátě krve. Bez včasného zásahu veterinářů by během několika hodin či dní zemřela za značného utrpení.
Krajská veterinární správa (KVS) v Ústeckém kraji loni potvrdila 122 případů týrání zvířat. Velmi často se týkaly právě psů. Chovatelka tří velkých pasteveckých psů na Chomutovsku na hranici Česka a Německa měla zvířata v malých kotcích, jezdila za nimi pouze jednou za tři až čtyři dny. Krmili je pak lidé z okolí. V zimě měli zamrzlou vodu, mohli pouze lízat led. Žena u soudu dostala podmíněný trest a osmiletý zákaz chovu. Policie stíhá také chovatelku z Litoměřicka. Její feně se udělal novotvar, ale žena léčbu neřešila. Bulka vyrostla do velikosti pomeranče a fena si jí vykousávala. Pes poté utekl z domova a odchytila ho městská policie. Chovatel z Rumburska zase před odchodem do domu s pečovatelskou službou nechal svého pětiletého psa uvázaného u domu bez toho, aniž by někoho pověřil péčí o něj. Psa našli s rozsáhlým poraněním krku.
Autor: Policie ČR
Bře 8, 2025 | Zvířata
Ve středočeských chráněných krajinných oblastech žijí například vlci nebo kočka divoká. Návštěvnost je proměnlivá, například na Křivoklátsku mírně roste. Většina turistů se chová ohleduplně, výjimkou jsou někteří jezdci na čtyřkolkách. Někde je problémem také přemnožená spárkatá zvěř, která likviduje mladé stromky, odpověděla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. V sobotu uplyne 70 let od vyhlášení nejstarší tuzemské CHKO Český ráj. AOPK chráněné krajinné oblasti spravuje.
V CHKO Křivoklátsko jsou na některých místech sčítače návštěvníků už více než deset let, některé zaznamenávají mírný pokles, jiné mírný nárůst. „Nejnavštěvovanějším z míst, která takto monitorujeme, jsou Skryjská jezírka,“ uvedla mluvčí. Podle ní je dlouhodobým problémem, který se nedaří řešit, přemnožená spárkatá zvěř, která působí škody v lesích. „Nově vysazené stromky i přirozené zmlazení se musí oplocovat, bez toho by nevyrostly. To znamená pro vlastníky lesů velké náklady,“ doplnila Šůlová.
Na Křivoklátsku se ochráncům podařil prokázat výskyt kočky divoké, které poskytují listnaté a různověké lesy s členitým terénem se skalními výchozy vhodné životní podmínky. „Probíhá intenzivní monitoring, jehož cílem je zjistit, kolik jich na Křivoklátsku žije,“ dodala mluvčí.
Z CHKO Křivoklátsko, která zabírá 625 čtverečních kilometrů, by v příštích letech mohl vzniknout nový národní park (NP), který by zabíral 16 procent z celkové plochy CHKO. Sněmovna nedávno podpořila v úvodním kole projednávání vládní novelu o ochraně přírody a krajiny, která vyhlášení NP Křivoklátsko předpokládá. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poukazuje na potřebu lepší ochrany přírody, NP podle něj přinese lepší dostupnost dotací pro rozvoj obcí. Naopak 29 obcí z oblasti, které sdružuje Svazek obcí Křivoklátska, vyhlášení parku dlouhodobě odmítá. Podle nich oblast Křivoklátska nesplňuje zákonné parametry pro vznik parku, poukazují na možnost alternativních variant a obávají se také negativního vlivu nárůstu turismu, který předpokládají i oficiální dokumenty MŽP pro vyhlášení parku.
Žádné výraznější změny v návštěvnosti nepozoruje AOPK v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, avšak ne všichni tam dodržují pravidla. „Většina návštěvníků se chová v přírodě ohleduplně, přibývá jezdců na čtyřkolkách, kteří zajíždějí i do míst, kam je zakázán vstup. To komplikuje například monitoring vlků,“ informovala Šůlová. Výskyt vlků byl v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj potvrzen v roce 2014. Bylo to v novodobé historii první potvrzené rozmnožování vlků v Čechách. Výskyt vlka je v CHKO nyní potvrzován každoročně. V další středočeské CHKO Brdy je potvrzen výskyt vlka od léta 2023.
Za velký úspěch lze podle Šůlové považovat rozšíření CHKO o oblast Máchova kraje v roce 2014. „Daří se například udržovat cenné louky, aby nezarůstaly, rozvíjí se spolupráce s dobrovolníky, kteří například pomáhají s likvidací invazních druhů dřevin či hloubením tůní pro obojživelníky,“ popsala mluvčí péči a ochranu přírody.
V CHKO Brdy podle vedoucího Bohumila Fišera nastavený způsob ochrany vyhovuje. Návštěvnost se mění, přibývá především návštěvníků na elektrokolech, a to i mladších. Jako hlavní úkol pro blízkou budoucnost Fišer vidí zpracování plánu péče CHKO Brdy na dalších deset let.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny
Bře 8, 2025 | Zvířata
Útulek AniDef v Žimu na Teplicku se stará o zvířata z různých koutů kraje. Pracovnice komunikace útulku Pavlína Mašková řekla, že zařízení čím dál tím častěji přijímá týraná či velmi zanedbaná zvířata. Peníze na péči o svěřené mazlíčky získává od obcí, firem i pravidelných přispěvatelů, kterých je zhruba 700. Péče o zvířata je pro útulek náročná, zařízení je proto na darech závislé.
Útulek nedávno přijal například hlodavce osmáka nalezeného v zavařovací sklenici pohozené ve křoví v Jirkově na Chomutovsku, psa vyhozeného z kufru auta v Dubí na Teplicku, se kterým se jeho majitel rozloučil kopancem, či králíky s několikacentimetrovými drápy, kteří žili ve výkalech namísto podestýlky. „Děláme to roky a pořád jsou to věci, nad kterými nám zůstává rozum stát, kam až je schopná lidská krutost zajít,“ shrnula Mašková.
Loni přijal útulek 413 zvířat. Domov našlo 197 koček, 180 psů, dva králíci a jedna kuna. „Do útulku se dostane minimum zvířat, která byla šťastná a jejich majitel například zemřel. Většinou jde o zvířata, která jejich majitelé vyhodí, někde je uvážou, nechávají je hladovět,“ řekla Mašková. Problémem je, že veřejnost často neví, kam se v případě podezření na špatné zacházení se zvířaty obrátit. Podle Maškové mohou lidé oslovit městskou policii či krajskou veterinární správu. „Věnujte pozornost zvířatům ve vašem okolí. Nejsou to jen kočky a psi, jsou to krávy, kozy, ovce, králíci, osmáci, slepice,“ žádá veřejnost Mašková. Tresty za týrání ale podle ní bývají často mírné. „Pokuta není moc velký strašák. Těch případů přibývá,“ upozornila.
Provoz útulku loni vyšel na 11,5 milionu korun. Veterinární péče stála asi čtyři miliony, měsíčně jde v průměru o 300.000 korun. „Máme vypočítané, že průměrné veterinární výdaje za jedno zvíře, které přijmeme, vychází na něco málo přes 9000 korun,“ řekla Mašková. „Když víme, že nás čeká příjem nějakého zvířete, které víme, že bude vyžadovat nějakou speciální veterinární péči, tak zřizujeme sbírky,“ doplnila. Na potřeby útulku vydělává také třeba psí hotel, který je součástí areálu.
Zařízení je závislé na darech. Má smlouvy s menšími obcemi, finanční i materiální pomoc dostává od firem, na trvalou dočasnou péči přispívají takzvaní andělé. Zvíře při ní sice najde trvalý domov, výdaje ale nadále hradí útulek. Do dočasné péče umísťuje nemocná zvířata, o která je nákladnější se starat. Na trvalou dočasnou péči přispívá asi 700 „andělů“, tedy lidí, kteří měsíčně přispívají nejméně 200 korun. Zájemci mohou přispět i jednorázově na transparentní účet s číslem 2401251539/2010.
Před několika dny získal útulek přes 200.000 korun. Polovina částky pochází z charitativní zaměstnanecké sbírky Splněná přání, druhou půlku přispěla Nadace Orlen Unipetrol. „Je to velká částka, která nám výrazně pomůže právě tím, že bude určena i na veterinární péči, ale určitě by se nám hodilo, kdyby takových darů bylo víc,“ uzavřela Mašková.
Autor: Útulek AniDef v Žimu
Úno 23, 2025 | Zvířata
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nařídil mimořádné kontroly u chovatelů hospodářských zvířat v Česku. Reagoval tak na záběry hrubého zacházení se zvířaty odvysílané Českou televizí. Podle pořadu Reportéři ČT některé podniky, kde údajně byla zvířata týrána, pobírají dotace na dobré životní podmínky zvířat, takzvaný welfare. Na čtvrteční schůzce se zástupci zemědělských nevládních organizací bude ministr žádat, aby se podobné případy vymýtily. Výborný to uvedl na síti X. Státní veterinární správa (SVS) mimořádnou akci potvrdila, inspektoři se zaměří na welfare v chovech skotu na mléko.
Konkrétní rozsah a parametry akce veterinární správa upřesní, s kontrolami by měla začít v průběhu příštího týdne. Veterinární inspektoři nejdřív zkontrolují všechny chovy, ve kterých byly pořízeny kontroverzní záběry.
Česká televize v pondělí odvysílala záběry tajně pořízené ochránci zvířat v kravínech. Je na nich vidět, jak pracovníci zvířata bijí lopatami, opakovaně jim dávají silné elektrické šoky nebo nemohoucí zvíře tahají za krk za traktorem. ČT uvedla, že některé z těchto farem pobírají od státu a Evropské unie statisícové dotace na welfare zvířat. U některých podniků šlo o víc než milion korun.
„Jakékoli týrání zvířat a porušování welfare je nepřijatelné a odsuzuji ho,“ uvedl ministr Výborný, podle kterého musí přijít za takové chování tvrdé postihy. SVS nařídil mimořádné kontroly u chovatelů hospodářských zvířat v celé ČR.
Veterinární správa se už v minulosti kontrolami chovu na základě videí pořízených ochránci zvířat, zejména spolkem Zvířata nejíme, zabývala. „Při kontrolách, v nichž bylo zjištěno porušení, byly zahájeny takzvané kontroly podmíněnosti, při nichž je prověřována oprávněnost subjektu pobírat dotace,“ uvedl za SVS Petr Majer. Na základě nepříznivých výsledků kontroly mohou být podle něj chovatelům kráceny dotace, v krajním případě i zcela odepřeny.
Na základě videí spolku SVS uskutečnila 19 kontrol, z toho podle Majera v devíti případech zjistila porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání a z tří chovů podala správa podnět Policii ČR pro podezření z trestného činu. Spolek zveřejnil například videa z 12 kravínů, které dodávají mléko do největší české mlékárny Madeta.
Loni inspektoři SVS uskutečnili v chovech hospodářských zvířat 1942 kontrol, z toho u 422 kontrol zjistili nedostatky, nejčastěji se jednalo o nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezajištění veterinární péče a nezabezpečení zvířete proti úniku. Policie následně řešila 11 nejzávažnějších případů. Celkový počet kontrol při různých činnostech se zvířaty činil loni 6837.
Ministr chce zároveň znovu připravit metodické pokyny pro zemědělce ke zlepšení životních podmínek zvířat. Ve čtvrtek chce o věci jednat i se zástupci zemědělských nevládních organizací. „Budu po všech důrazně požadovat, aby se svými členy jednali i oni a zajistili to, aby se podobné případy vymýtily,“ dodal Výborný.
Agrární komora i Zemědělský svaz ČR se od neetického zacházení se zvířaty důrazně distancovaly. „Každý chovatel ví, že pohoda zvířat je zásadním faktorem úspěšného chovu a má přímý vliv i na jeho ekonomickou efektivnost,“ uvedl předseda svazu Martin Pýcha. Obě organizace ale nevyloučily pochybení jednotlivých pracovníků.
Pýcha si myslí, že mimořádné kontroly nepomohou, řešení podle něj spočívá v systematické práci s lidmi. Organizace pracují na etickém kodexu pro chovatele a chystají nový projekt vzdělávání zaměstnanců, kteří pracují v přímém kontaktu se skotem.
Autor: MZe
Úno 23, 2025 | Zvířata
Ochránci přírody se chystají vykoupit dalších 2,7 hektaru pozemků v území s mokřady Na Skřivánku poblíž Jihlavy. Vloni tam už Český svaz ochránců přírody (ČSOP) s pomocí veřejné sbírky získal 7,6 hektaru. Uvedl, že jde o velmi zajímavou lokalitu, což potvrdily i přírodovědné výzkumy. Několik druhů brouků tam bylo objeveno poprvé na Českomoravské vrchovině, sdělil Jan Moravec, který má v ČSOP výkupy přírodně cenných pozemků na starosti.
Na Skřivánku jsou mokřady, mokřadní louky, drobné vodní toky i malý rybníček. Území obsahuje také sušší místa a kousek lesa. Je tam velké množství mrtvého dřeva, což je podle ochránců to, co příroda potřebuje.
Lokalitu bylo potřeba zmapovat, aby ochránci věděli, kde je potřeba zasahovat a kde by naopak zasahovat neměli. „Proto bylo už před rokem, tedy ještě dříve, než se podařilo pozemky vykoupit, zadáno odborníkům provést zde hned šestnáct různých biologických průzkumů,“ uvedl Moravec.
Zajímavé výsledky přinesl průzkum brouků, jichž tam odborníci zatím našli 171 druhů. Šest je uvedených v takzvaném červeném seznamu, tedy v nějakém stupni ohrožení. Dva druhy, které ani nemají česká jména, patří mezi kriticky ohrožené.
Největším překvapením podle ochránců byly čtyři druhy brouků nalezené poprvé na Českomoravské vrchovině. Dva jsou vyloženě mokřadní, další dva horské, přičemž Skřivánek má jen něco málo přes 600 metrů nad mořem, uvedl Moravec. Dodal, že zajímavý je i druh s vědeckým jménem, který také nemá české jméno. Je to jeden z mála slepých druhů brouků v místní fauně, žije v hnízdech myší a krtků. Jde o teprve druhý nález z Českomoravské vrchoviny, uvedl.
ČSOP shání peníze na výkup ohrožených přírodních lokalit v kampani Místo pro přírodu. Výkupy Na Skřivánku kromě stovek dárců podpořil i Kraj Vysočina. Od roku 2003, kdy byla kampaň zahájená, už bylo podle jejího webu vykoupených 204 hektarů v 57 lokalitách.
Autor: Český svaz ochránců přírody
Úno 23, 2025 | Zvířata
Bojovat proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin má akční plán do roku 2028, který schválila vláda. Dokument má zefektivnit boj proti takzvanému wildlife crime, což je kriminalita páchaná na volně žijících druzích zvířat a rostlin. Česká republika patří mezi evropské země s nejvyšším objemem legálního i nelegálního obchodu s exotickými druhy. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se jedná o jeden z nejvýnosnějších druhů organizovaného zločinu, který ohrožuje biodiverzitu i veřejné zdraví.
„Nelegální obchod s živými zvířaty a rostlinami nebo výrobky ze vzácných dřevin či slonoviny je vysoce organizovaná trestná činnost. Často se pojí s praním špinavých peněz, daňovými úniky a ohrožením veřejného zdraví. Ve světě se dokonce objevily případy, kdy byl výnos z tohoto obchodu využit k financování terorismu,“ řekl Hladík.
Akční plán obsahuje osm hlavních cílů a 19 konkrétních opatření. Mezi klíčové body patří posílení spolupráce mezi státními institucemi a zlepšení vymahatelnosti práva, například prostřednictvím specializovaných útvarů zaměřených na environmentální kriminalitu. Dokument také navrhuje zavedení forenzních metod pro identifikaci pašovaných druhů, efektivnější kontrolu internetového prodeje a vytvoření národní pracovní skupiny pro řešení případů wildlife crime.
Plán počítá i s větším důrazem na osvětu a vzdělávání odborníků, kteří se podílejí na odhalování této trestné činnosti. Důležitou novinkou je podle ministerstva vyhodnocování zdravotních rizik spojených s nelegálním obchodem se zvířaty. „Lépe tak zabráníme šíření nemocí přenášených na lidi. Tato zvířata nejsou pod veterinární kontrolou, což může vést k šíření nebezpečných virů a bakterií,“ dodal Hladík.
Česká republika dlouhodobě patří mezi nejaktivnější státy v oblasti ochrany ohrožených druhů a vymáhání pravidel mezinárodní úmluvy CITES. I přesto je podle ministerstva nutné neustále zdokonalovat kontrolní mechanismy, protože pašeráci využívají stále sofistikovanější metody. Do přípravy plánu se zapojily klíčové instituce, včetně České inspekce životního prostředí, Generálního ředitelství cel, Policejního prezidia ČR, Vrchního státního zastupitelství a ministerstva vnitra.
Autor: MŽP
Úno 12, 2025 | Zvířata
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vytvořili ojedinělou genovou databázi včel v České republice. Data získaná v mnohaletém výzkumu mohou posloužit například při šlechtění včel k větší odolnosti vůči nemocem.
„Celou Českou republiku jsme rozdělili podle krajů a okresů a v každé této geografické oblasti jsme rovnoměrně posbírali stejné počty vzorků. Tím jsme vytvořili unikátní databázi, která čítá přes 5000 vzorků včel z České republiky,“ uvedl Tomáš Urban z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky živočichů Mendelovy univerzity v Brně.
S těmito vzorky vědci dál pracovali a získali údaje o genetické rozmanitosti včel v Česku. Na českém území se tradičně vyskytovala takzvaná včela černá. „Zhruba před 200 lety tu docházelo k postupnému importu nového typu včely z jihu, z území dnešního Chorvatska a Slovinska, kde se nachází takzvaná karnická včela, která nebyla tak bodavá a měla větší medné výnosy,“ dodal Urban. Dovoz včely z jihu měl v minulosti šlechtitelský význam. Výzkumníci zjistili, že původní typ včely černé už se na českém území pravděpodobně nenachází.
Díky genové databázi vědci odhalili i genetické rozdíly u jedinců odolnějších vůči chorobám, což může pomoci při šlechtění včel odolnější například vůči varoáze.
„V Německu, Anglii i v severských státech jsou snahy postupně zvýšit odolnost včelstev, prakticky se to ale ještě moc nezdařilo. Problematická je totiž imunitní odpověď včel nebo jejich behaviorální chování. Právě proto je potřeba postupně vyhledávat geny, které mohou být za lepší rezistenci vůči patogenům zodpovědné. To byla další část našeho výzkumu,“ dodal vědec.
Vědci vyvinuli certifikované metody testování včel, díky nimž lze identifikovat a sledovat výskyt různých charakteristik ve včelí populaci. Další metodika pomáhá najít včely odolnější vůči různým patogenům.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj obrázku: včela – Hledat Obrázky (bing.com)
Úno 12, 2025 | Zvířata
Silně ohrožený sýček obecný se v Jihomoravském kraji loni rozšířil do více lokalit. Monitoring odhalil jeho výskyt na pěti místech, v předchozích letech šlo o dvě až čtyři, informovala o tom mluvčí Zoo Brno Věra Müllerová. Ještě před 15 lety se sýček na jihu Moravy vyskytoval až v 15 lokalitách, pak ale nastal propad. Projekt na ochranu sýčka obecného na jižní Moravě se účastní Zoo Brno, Český svazu ochránců přírody (ČSOP) Břeclav a další subjekty.
Monitoring se uskutečnil na více než 140 místech především na Břeclavsku a Brněnsku. Sýček byl na pěti z nich. „Ačkoliv se sýčci i přes mírný nárůst zatím stále vyskytují jen na zlomku lokalit, je tento výsledek velmi cenný a umožňuje nasměrovat maximum ochranářských aktivit právě do těchto území. Naším cílem je udržení a postupné rozšiřování jejich populace,“ uvedl ornitolog Libor Opluštil z ČSOP. „Na dvou lokalitách ptáci vyvedli úspěšně celkem čtyři mláďata a dvě hnízdění byla neúspěšná z důvodu úhynu samice. Tyto údaje z terénu ukazují, že sýčkům je potřeba nadále pomáhat,“ doplnil Opluštil.
Sýčkové na území ČR obývají oblasti navázané na zemědělské objekty kvůli lepší dostupnosti potravy a nabídky úkrytů. „Je to poměrně neintuitivní druh a často se stává, že se stanou obětí některé z technických nástrah, které se nacházejí v okolí. Mohou to být například fukary ze zemědělských stavení nebo nekryté nádrže s vodou, které mají kolmé stěny,“ uvedl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.
ČSOP Břeclav z tohoto důvodu v terénu vyhledává a zajišťuje tyto technické pasti a připravuje ptákům bezpečné hnízdní příležitosti. Ve vybraných lokalitách věší budky, o které se pak stará. Větší část budek je umístěna v areálech zemědělských podniků, část je na stromech v ovocných sadech, parcích či alejích. Někde pracovníci sekají porosty, aby malým sovám, které loví na zemi hmyz, žížaly a myši, zajistili lepší přístup k potravě.
Sýček obecný je kvůli velkému poklesu početnosti v Červeném seznamu ptáků České republiky a je zařazen mezi silně ohrožené druhy. V roce 2020 byl na národní úrovni schválen záchranný program, jehož cílem je postupná obnova populace. Na sledovaném území Jihomoravského kraje se sýčci ještě před 15 lety vyskytovali ve 13 až 15 lokalitách, pak ale přišel razantní propad. V celé ČR zůstává podle posledních informací už jen přibližně 85 oblastí s potvrzeným výskytem sýčka obecného a existence každého kompletního hnízdního páru je pro zachování jejich populace důležitá.
Sýček obecný je druh sovy z čeledi puštíkovitých vyskytující se v severní Africe a na rozsáhlém území Evropy a Asie. Jako nepůvodní druh byl zavlečen také do Velké Británie a na Nový Zéland. Jde o malou sovu s charakteristickým přísným výrazem, kterou v místě výskytu často prozradí pronikavé noční volání z vrcholů střech, plotů a jiných vyvýšených míst.
Autor: Zoo Brno
Zdroj obrázku: sýček obecný – Hledat Obrázky (bing.com)
