Úno 6, 2025 | Zvířata
Ve Žďáru nad Sázavou se chystá zřídit pobočku záchranná stanice Pasíčka z Boru u Skutče na Chrudimsku. Stará se o zraněná zvířata z volné přírody přivážená i z této části Žďárska, jejich počty se zvyšují. Město uzavřelo se stanicí memorandum o spolupráci, prostor jí poskytne v Brodské ulici. Vyplývá to z informací, které poskytli starosta Martin Mrkos (STAN, za Žďár-živé město) a vedoucí záchranné stanice Josef Cach.
Pobočný spolek záchranné stanice by měl ve Žďáru nad Sázavou působit v místech, kde je zahradnické centrum. „Pasíčka budou zajišťovat odbornou práci. My jako město do toho propůjčujeme ten pozemek a drobné stavby. V rozpočtu máme na provoz 200.000 korun,“ řekl starosta. Uvedl, že přímo ve městě by se ochránci mohli postarat o zvířata s méně závažnými poraněními. „Pokud půjde o těžší případy, ty budou převezeny do stanice Pasíčka,“ doplnil. Zároveň by žďárská pobočka mohla sloužit jako edukační prostor pro školy.
Záměr vybudovat pobočku ve Žďáru nad Sázavou potvrdil vedoucí záchranné stanice Pasíčka. Uvedl, že mimo Pardubický kraj pokrývá stanice také území v okolí Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě či Velkého Meziříčí na Vysočině. „Za posledních pět šest let narostly počty zvířat, které se z té strany přijímají, takže se tam vyjíždělo čím dál častěji,“ řekl Cach. Se svozem zvířat pomáhají i dobrovolníci.
Ve Žďáru nad Sázavou vznikne záchytná sběrná stanice s vybavením pro základní ošetření zvířat. Na ni by měla navazovat malá expozice, aby se tam mohly konat ekologické programy pro děti a veřejnost. Letos chce stanice připravit projektový záměr a udělat základní úpravy tak, aby mohlo žďárské místo začít fungovat alespoň provizorně. „V příštím roce bychom se mohli pustit do nějakých přestaveb a úprav,“ řekl Cach.
Záchranná stanice Pasíčka vznikla roce 1998, má také ekocentrum. Vloni dokončila projekt za 22 milionů korun, díky němuž získala nové voliéry a další zařízení pro léčbu a rekonvalescenci ptáků a savců. Vloni přijala okolo 2500 zvířat. Na Vysočině je od roku 1989 stanice pečující o zraněná nebo jinak oslabená zvířata v Pavlově na Havlíčkobrodsku.
Autor: Pasíčka
Led 28, 2025 | Zvířata
Vyhovět žádostem o návštěvu a zároveň snížit stres zvířat mají komentované prohlídky, které od konce minulého roku pořádají v útulku Městské policie Brno v Bystrci. Zájemci se musí předem registrovat na internetu, při prohlídce se seznámí s obyvateli útulku a mohou i některé z nich adoptovat, řekla vedoucí útulku Petra Volešová.
„Poptávka po prohlídce útulku byla mezi lidmi velká. Zájem měli například lidé, kteří nám pravidelně přispívají finančně nebo materiálně. Ač jsou některá plemena psů velmi společenská, pro jiná jsou návštěvy neznámých lidí velmi stresující. Prohlídka jedné skupiny lidí jednou za měsíc je pro zvířata i pro nás rozumným kompromisem,“ vysvětlila Volešová, proč se prohlídky nekonají častěji.
Do útulku se dostávají nejen psi, kterým například zemřel majitel nebo je jejich pán nechal opuštěné, ale i zvířata, která nejsou socializovaná či mají problém s agresivitou.
Útulek pro opuštěná zvířata má prostor až pro 200 psů a 80 koček, obvykle v něm ale žije okolo 30 psů, počet koček se během roku hodně mění. „Leden a únor jsou nejslabší měsíce, protože se nerodí koťata. Naopak od července do září tu míváme až 60 koček, často jde právě o koťata,“ uvedla vedoucí útulku.
Zájemci o prohlídku nejprve podepíšou dokumenty potvrzující, že se seznámili s bezpečnostními pravidly a že budou dodržovat instrukce zaměstnanců útulku. První zastávkou je prohlídka odchytového auta, kde strážník-odchytář představí vybavení automobilu i zkušenosti s odchyty různých zvířecích druhů. Městská policie totiž zdaleka neodchytává pouze kočky a psy, ale veškeré druhy zvířat od koní či ovcí, které se zatoulají z ohrad, až po hady nebo ptáky uvázlé na rozličných místech.
„Prohlídka pokračuje do provozních prostor útulku, k psím kotcům i kočičímu výběhu, kde popisujeme, co se děje po odchytu, jak funguje adopce, co ovlivňuje rychlost, s jakou si zvíře najde nový domov, a mluvíme také o problematice množení psů,“ dodala Volešová. Prohlídka končí ve veterinární ordinaci popisem nejběžnějších zákroků i způsobu zajištění péče pro útulek.
Ač umisťování zvířat není primárním důvodem komentovaných prohlídek, po každé návštěvě se našel nový domov pro některou ze zdejších koček. Obecně platí, že pro kočky se nový domov hledá snáz i v případě, že trpí nějakým handicapem – mají například amputovanou nohu nebo jsou slepé.
„U pejsků je problém, že ve svých kotcích při prohlídce hodně štěkají, zatímco kočky se volně pohybují a lze si je pohladit nebo jim dát pamlsek. Obecně je u pejsků hledání nového domova problematičtější, nejtěžší je u problémových psů, kteří jsou například agresivní. Jejich adopce je složitá, nový majitel musí mít už nějaké zkušenosti a hodně trpělivosti. Proto častěji dožívají u nás,“ konstatovala vedoucí útulku. Další komentovaná prohlídka se uskuteční v únoru, už je ale plně obsazená. Útulek bude ale s prohlídkami pokračovat každý měsíc, termíny se objeví na jeho webových stránkách i na facebooku.
Autor: Útulek Městské policie Brno
Led 11, 2025 | Zvířata
Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se podařilo ve druhé polovině loňského roku vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních, kterým hrozí vyhynutí. Embrya, která jsou nyní zmrazená, mají vědci připravena ke vložení do těl náhradních matek příbuzných nosorožců bílých jižních. Od roku 2019 se vědcům zatím podařilo vytvořit pro budoucí reprodukci nosorožců celkem 35 embryí, informoval o tom mluvčí zoo Dvůr Králové Michal Šťastný. Dvorská zoo je součástí konsorcia BioRescue, které usiluje o záchranu nosorožce bílého severního.
Na světě žijí v Keni v rezervaci Ol Pejeta poslední dvě samice bílých severních nosorožců Fatu a Nájin, v přírodě je druh považován za vyhynulý. Obě samice patří dvorské zoo. Embrya vědci vytvořili pomocí vajíček odebraných od samice Fatu a zmrazeného spermatu již uhynulých samců. Umělá reprodukce je podle vědců způsobem, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce. Fatu ani Nájin již nejsou schopné mládě přivést na svět.
První odběr vajíček od Fatu a od její matky Nájin vědci provedli v srpnu 2019. „Od té doby vytvořili 35 embryí nosorožce bílého severního. Všechna embrya vznikla z oocytů samice Fatu, které byly odebrány během 18 procedur,“ uvedla zoo. Od Nájin vědci přestali vajíčka odebírat v roce 2021.
Tým vytvořil z každého odběru v průměru dvě embrya. Z pěti embryí vytvořených ve druhé polovině loňského roku 2024 vznikla tři v červenci a dvě v říjnu. Vědci pro přípravu embryí využili semeno samců Suniho a Angalifu, kteří oba uhynuli v roce 2014.
Reprodukční zdraví samice Fatu je podle vědců v dobrém stavu i poté, co Ol Pejetu a její nosorožce na konci roku 2023 zasáhla silná střevní infekce způsobená silnými dešti. Kvůli tomu museli vědci odběry vajíček od Fatu odložit a samici podrobit stabilizační hormonální kúře. Zdraví Fatu se pak vrátilo do původního stavu.
Vědcům se v roce 2023 již podařilo úspěšně vložit embryo do těla náhradní matky. Šlo o v laboratoři vytvořené embryo nosorožce bílého jižního, náhradní matkou byla samice stejného druhu. Přestože březí samice později uhynula na infekci související s dešti, vědci tento vůbec první transfer svého druhu na světě hodnotí jako potvrzení správnosti zvoleného postupu záchrany severních nosorožců. Vědci míní, že mládě severního bílého nosorožce by se v případě úspěšného přenosu embrya mohlo narodit do tří let.
Samice Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018.
O záchranu druhu se konsorcium BioRescue snaží také cestou kmenových buněk. Součástí týmu jsou vědci a organizace z Německa, Japonska a Itálie, ochránci přírody v Africe a odborníci z evropských zoo.
Autor: ZOO Dvůr Králové
Led 5, 2025 | Zvířata
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně začali při monitorování ptačí populace využívat fotopasti, které běžně slouží spíše k pozorování savců. V případě ptáků vhodně doplňují tradiční ornitologické metody. Poskytují také informace třeba o frekvenci krmení mláďat nebo složení potravy u dravců. Tým z agronomické fakulty fotopasti vyzkoušel v členité krajině Lomnicka na rozhraní jižní Moravy a Vysočiny, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Běžnou ornitologickou metodou je pozorování, zejména takzvaný liniový nebo bodový transekt. Při liniovém transektu se vytyčí vzdálenost a šířka linie, po které pozorovatel prochází lokalitu a zaznamenává druhy, které se vyskytují v prostoru. Při bodovém transektu se určí body v krajině a poloměr pozorování. Fotopasti pomáhají při sledování druhů žijících skrytě, nelétavých druhů pohybujících se po zemi anebo různých vzácných druhů.
„Hlavní výhoda spočívá především v doplnění dat získaných z běžného ornitologického průzkumu. Fotopast na lokalitě monitoruje danou plochu takřka nepřetržitě a může nám zachytit některé ptačí druhy, které jsme běžným průzkumem minuli. Fotopasti nám také mimo zachycení daného druhu mohou pomoci poodhalit chování jedinců na lokalitě,“ popsala Denisa Dvořáková z ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství.
Tým využil metodu fotopastí pro pozorování ptáků v 11 remízech na Lomnicku. „Krajina Lomnicka disponuje členitým reliéfem, lesnatými i zemědělskými oblastmi i přírodě blízkými krajinnými prvky,“ uvedla Dvořáková.
Ve sledovaných remízech přírodovědci zaznamenali 45 druhů ptáků ze sedmi řádů a 22 čeledí. Nejpočetnějším řádem byli pěvci, následovali šplhavci a dravci. Nejpočetnějším druhem zaznamenaným s využitím liniové metody byl strnad obecný, pomocí metody fotopastí byl nejčetnějším druhem kos černý.
„Pomocí metody fotopastí bylo zjištěno více ptačích druhů v porostech užších a delších, na rozdíl od remízků vyšších a širších, kde bylo více ptačích druhů zjištěno pomocí liniového transektu. Rozdílnost mezi oběma metodami se dá vysvětlit tím, že pomocí liniové metody lépe zaznamenáme ptáky nacházející se například v korunách stromů a pomocí metody fotopastí to mohou být druhy vyskytující se často na zemi nebo v lesním keřovém patře,“ vysvětlila Dvořáková.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Led 5, 2025 | Zvířata
Nová studie českých vědců na Třeboňsku zjistila, že existuje přímá souvislost mezi kvalitou vody v rybnících a četností vodních ptáků. Vliv má také na rozmanitost živočichů. Vědci zkoumali, jak průhlednost vody v rybnících v sezoně ovlivňuje vztah mezi počtem rybníků, kde se ptáci vyskytují a počtem ptáků. O studii, na které spolupracovala Česká zemědělská univerzita, informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Studii publikoval vědecký časopis Ecosphere. Vycházela z dvanáctiletého výzkumu 134 rybníků.
Studie ukázala, že během vegetační sezony dochází ke zhoršení kvality vody, což ovlivňuje výskyt ptáků. Na jaře, kdy je voda čistší, mají ptáci s početnými populacemi více možností se rozptýlit na různé rybníky. V létě, kdy se kvalita vody zhoršuje, se jejich možnosti omezují. Nejvíce citliví na zhoršení kvality vody jsou ptáci, kteří se živí bezobratlými.
Tito ptáci potřebují čistou vodu k získávání potravy, což z nich dělá skupinu nejvíce zasaženou zhoršujícími se podmínkami, upozornili vědci. „Průhlednost vody se v sezoně snižuje kvůli rostoucím teplotám i hospodaření, což má významný dopad na možnosti ptáků,“ uvedl Petr Musil z České zemědělské univerzity.
Studium vztahu mezi tím, kde ptáci žijí, a kolik jich tam je, pomáhá odborníkům pochopit, jak se jejich populace pohybují, a zároveň odhalit problémy s kvalitou prostředí. Třeboňsko má podle vědců velký potenciál být v tomto směru příkladem. Výzkum ukazuje, že omezením počtu ryb v rybnících a snížením množství živin lze udržet vodu čistou, což je důležité pro vodní ptáky. Taková opatření mohou pomoci ptákům nejen na jednotlivých rybnících, ale i v celé krajině.
„Třeboňsko je ukázkou, jak může člověk žít v harmonii s přírodou. Dnes ale ekonomické tlaky a úbytek hospodaření tuto rovnováhu narušují. Stačí však relativně málo, aby lidmi vytvořený systém tentokrát pomohl přírodě, na které sám závisí,“ řekl David Hořák z Univerzity Karlovy.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Pro 22, 2024 | Zvířata
Nový ředitel chomutovského zooparku Tomáš Ondrášek chce doplnit skladbu zvířat o zvířata typická pro Krušné hory. V expozicích se tak do budoucna může objevit například tetřev či plch. Ředitel, který nahradil Věru Fryčovou obviněnou v kauze údajných machinací s tendry, to řekl novinářům. Radní Pavel Tůma (ANO), jenž má zoopark v gesci, připomněl, že město v rozpočtu udělalo několik škrtů včetně investic. Zoopark by podle něj mohl generovat zisk i jiným způsobem.
„Tím, že nebude tygr, tak bych rád, aby se park rozšiřoval, co se zvířat týče, krušnohorským směrem,“ řekl Ondrášek. Podle něj to neznamená, že se budou některé expozice rušit. Plánovaná expozice s tygrem se nebude realizovat, protože je příliš nákladná. Kdy se první nové druhy v expozicích objeví, podle něj bude záležet na finanční kondici města.
Zoopark podle Ondráška potřebuje obnovu. Některé ploty či klece jsou oprýskané. Instituce proto přijme údržbáře, který se bude věnovat drobným úpravám nedostatků. „Aby zoopark nabyl svého lesku,“ doplnil Ondrášek.
Město bude příští rok hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, který je navržený jako úsporný. Tůma uvedl, že ačkoli všechno zdražuje, příjmy z výběru daní nerostou. „Zoopark není jen o zvířatech, měl by být komplexnější,“ míní radní, podle kterého by například mohl vzniknout u zooparku kemp. Zároveň by zoopark mohl přilákat více lidí, kdyby byl více zaměřený na sportování dětí. „Je tam zbídačený jezdecký pavilon, který potřebuje zachránit,“ podotkl. Radou už také prošel návrh na zdražení vstupného asi o deset korun.
Bývalá ředitelka Fryčová, která v zooparku dál pracuje, patří mezi 14 lidí, které policie obvinila v souvislosti s možným ovlivňováním zadávání veřejných zakázek. Bývalému primátorovi Marku Hrabáčovi (zvolen za ANO) hrozí až 12 let vězení. Obviněný je také například ředitel chomutovských strážníků, který ve funkci zůstal. Až osm let vězení hrozí bývalému šéfovi Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Liborovi Tačnerovi nebo majiteli jirkovské firmy Rocknet Ladislavu Šmucrovi.
Podezřelí nebo firmy podle žalobce v úmyslu zvýhodnit konkrétní stavební společnosti vytvořili systém, v němž si poskytovali majetkové a jiné výhody. Stíháni jsou kvůli přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a poplatku, zneužití pravomoci úřední osoby a kvůli podplácení. Všichni stíhaní nejsou obviněni ze všech trestných činů. Chomutov zadal externí audit, který fungování zooparku zkontroluje. Kromě toho město nechá zkontrolovat další své příspěvkové organizace. Loni zoopark v Chomutově navštívilo rekordních zhruba 287.000 lidí.
Autor: Zoopark Chomutov
Pro 22, 2024 | Zvířata
Ornitologové letos na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky zaznamenali 14 druhů dravců, z toho 12 chráněných. Osm ornitologů pozorovalo ptáky na 70 předem vytipovaných místech. Při práci strávili v terénu více než 280 hodin, sdělila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová, podle které takto rozsáhlé sledování dravců bylo v CHKO Jeseníky zorganizováno poprvé.
„Jeseníky jsou dlouhodobě známy jako jedno z nejvýznamnějších hnízdišť sokola stěhovavého v České republice. Kromě vzácných sokolů tu hnízdí jestřáb lesní, krahujec obecný, poštolky obecné a káně lesní. U ostříže lesního a včelojeda lesního je hnízdění pravděpodobné,“ uvedl Daniel Křenek z AOPK. V posledních letech mohou návštěvníci jesenické přírody ojediněle zahlédnout také majestátní orly, především orla křiklavého, orla skalního nebo orla mořského. „Tito dravci zatím na území CHKO nehnízdí, ale do budoucna to nevylučujeme,“ dodal Křenek.
Ornitology příjemně překvapil počet druhů dravců, které v Jeseníkách zaznamenali. Na seznamu se objevil i luňák červený, luňák hnědý nebo moták lužní. V minulosti se v Jeseníkách už ale setkali i s raritami, jako jsou dřemlík tundrový, poštolka rudonohá nebo dokonce sup bělohlavý. „Opatření na podporu hnízdišť dravých ptáků jsme zatím zajišťovali pouze v případě sokolů. Pokud bychom zjistili hnízdění orlů nebo jiných vzácných druhů, jsme připraveni ve spolupráci s vlastníky pozemků zajistit účinnou ochranu těchto hnízd,“ podotkl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Vít Slezák.
Draví ptáci mají podle Slezáka v přírodě nezastupitelnou úlohu. Většinou se živí drobnými hlodavci, kteří mohou způsobovat škody na úrodě i v lesích. Fungují tedy jako přirozená biologická ochrana. Jeseníky si oblíbili díky pestré krajině. „Jsou zde zachovalé louky a pastviny nebo staré lesy a skály. Takové prostředí poskytuje řadě druhů vhodné podmínky pro hnízdění i sběr potravy,“ řekl Křenek.
Autor: AOPK
Pro 8, 2024 | Zvířata
Benešov chce zachovat tradici chovu medvědů na zámku Konopiště. Národní památkový ústav (NPÚ) chce přitom do roku 2030 chov zvířat na všech hradech a zámcích ukončit. Podle města by měla vzniknout skupina pro mezirezortní vyjednávání mezi ministerstvem životního prostředí a NPÚ o dalších možnostech chovu medvědů. Chce také společně s Českým Krumlovem, Točníkem a dalšími místy s touto tradicí založit záchrannou stanici pro divoké šelmy. Skončili by v ní medvědi chovaní zajetí, na které jejich chovatelé nestačí a do zoo být umístěni nemohou, řekl místostarosta Roman Tichovský (ODS).
Zlínská zoologická zahrada, která je vlastníkem medvěda, chce zvíře přesunout ze zámku Konopiště do ostravské zoo. Osmnáctiletý Jirka tam bude mít větší výběh, bude ho také možné zapojit do chovu a reprodukce. Kdy se převoz uskuteční, zatím není jasné. „Ohledně převozu medvěda ze státního zámku Konopiště zatím nejsou nové informace. Termín převozu není stanoven,“ sdělila mluvčí NPÚ Blanka Černá. „Prioritou pro nás je zajistit co nejlepší podmínky a komfort medvědovi před převozem i během samotného převozu,“ dodala.
Medvědi žijí ještě v dalších objektech spravovaných památkovým ústavem. Jeden je na zámku Náchod, dva na hradu Točník a tři na hradu a zámku Český Krumlov. Benešov má podle Tichovského zájem o zachování tradice chovu na Konopišti. Poukazuje na to, že bylo vydáno stavební povolení na rozšíření konopišťského medvědária a mohlo by tak vzniknout až 1500 metrů čtverečních volného prostoru.
„Po konzultaci s ředitelem Zoo Lešná, která je formálním vlastníkem medvěda Jirky, by byl prostor velmi solidní a pro chov medvědů dostačující. Po jednání s NPÚ nám však byl návrh na spolupráci na novém výběhu kategoricky zamítnut. Z tohoto důvodu jsme oslovili ostatní česká medvědária včetně toho nejstaršího v Českém Krumlově. Vedení města a zámku nám potvrdilo, že by o zachování chovu medvědů mělo rovněž zájem,“ uvedl benešovský radní Karel Chládek (Benešov pro život).
Podle něj by měla být ustavena skupina pro mezirezortní vyjednávání mezi ministerstvem životního prostředí a NPÚ. V Českém Krumlově se má na jaře uskutečnit schůzka, jejímž tématem bude právě chov divokých šelem na hradech a zámcích. Zúčastnit by se jí měli i zástupci Benešova.
Autor: Město Benešov
Pro 3, 2024 | Zvířata
Vědci z českobudějovického biologického centra vyřezali na několika místech dutiny do stromů. Vytvořili tím stanoviště, které využívají ohrožené druhy živočichů. Novináře o tom informovala Daniela Procházková z biologického centra.
S úpravou stromů začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru. „Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ řekl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR.
Tato metoda podle něj může být důležitá pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého. „Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. Vznik dutin to urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ řekl Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Postupně se však skladba lesů i jejich vývoj změnil. Vzhledem k co největšímu profitu stromy rostou v hospodářských lesích blízko sebe a vytvářejí samy sobě konkurenci. Dřeviny, které rostou mimo les, jsou většinou jen v městských parcích nebo v alejích kolem cest. „A při první známce zhoršeného zdraví tyto stromy kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ uvedl Kříž.
Stromové dutiny přitom potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Proto vědci a jejich tým přistoupili k umělému narušování stromů. „Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně. Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ uvedl Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
Lis 9, 2024 | Zvířata
Přírodovědec Martin Šandera objevil u Mochova vzácného korýše, škeblovku rovnohřbetou. K prvnímu nálezu došlo už v červenci a k dalším tento týden. Unikátnost objevu se ukázala až při zpracování záznamů. Ve středním Polabí jde o první doložený nález, v rámci Polabí o nález po 33 letech. Následovat budou další průzkumy na zjištění výskytu a bude zpracována i genetická analýza, která může pomoci určit, odkud se škeblovka k Mochovu rozšířila, řekl Šandera, který je přírodovědcem Polabského muzea.
Vědec korýše objevil v polní tůni a kalužích severně od Mochova při terénnímu průzkumu, který byl zaměřen především na zjišťování výskytu obojživelníků a plazů, avšak vědci při něm zaznamenávají i další vzácné druhy. Proto došlo až k následnému zjištění, že v lokalitě je škeblovka unikát. „Nálezy byly zaznamenány do Nálezové databáze ochrany přírody,“ uvedl Šandera.
Pro další průzkum už má přírodovědec vymyšlená místa a za několik měsíců by také měl vědět výsledky genetické analýzy včetně jejího odborného zpracování. Analýza může napovědět, odkud se škeblovka například prostřednictvím ptáků mohla k Mochovu dostat. Vyloučený není ani závěr, že nalezení jedinci jsou na místě původními živočichy.
Škeblovka rovnohřbetá je korýš, který měří zhruba jeden centimetr. Vyskytuje se od střední Evropy přes jihovýchodní Evropu po Střední Asii. Žije v menších rybnících, v periodických tůních (tedy těch, které dočasně vysychají), na loukách a v kalužích na polích a cestách. V roce 1975 byl tento kriticky ohrožený druh zaznamenán u Terezína a v roce 1991 v Dušníkách nad Vltavou na Mělnicku. Další tři druhy škeblovek se v České republice vyskytují pouze na Moravě.
Autor: Polabské muzeum
Zdroj foto: https://www.hlasek.com/leptestheria_dahalacensis_cf2508.html
