Lis 9, 2024 | Zvířata
Radnice v Teplicích chce regulovat počet holubů v lázeňském městě. Připravuje proto stavbu městského řízeného holubníku, kde se vejce mění za umělá. Do péče o ptáky by se mohli zapojit studenti či senioři, řekla mluvčí magistrátu Adina Sedláková.
Aktuálně je podle mluvčí vypracovaná koncepce a bude následovat zadání projektu. Holubník má stát u průchodu do Jateční ulice a hotový bude na podzim příštího roku. Městský holubník mají od května v Brně.
V přirozeném prostředí holubníku si ptáci podle odborníků velmi rychle zvyknou. „Zkušenosti ukazují, že holubi tráví v holubníku většinu času a neznečišťují pak město hnízdy a trusem. Holubník se pravidelně uklízí a holubům se mění vejce za umělá, čímž se kontroluje jejich reprodukce. A navíc jsou zde pod veterinárním dohledem. Cenová kalkulace ročních provozních nákladů je srovnatelná s regulačními odchyty,“ uvedla Sedláková.
Péče o holubník je zároveň vhodnou pracovní příležitostí pro různé skupiny jako například studenty, starší občany nebo handicapované. „Městský holubník znamená odpovědný postoj obce a veřejnosti ke svému okolí a sdílenému prostoru, což město považuje za přístup, jenž je třeba v současné společnosti rozvíjet,“ uvedla mluvčí.
Počet holubů se v minulosti někde reguloval odchytem s následným zplynováním nebo se stříleli. Kromě etické stránky má hubení holubů podle odborníků největší nedostatek v tom, že jejich počty ve skutečnosti nesnižuje. Populace holubů je po usmrcení dominantních jedinců žijících ve městě rychle doplňována mladými ptáky z okrajů města. Ti jsou ovšem vitálnější a mají více mláďat, takže se počty holubů záhy vrátí na původní počet.
Autor: Město Teplice
Lis 9, 2024 | Zvířata
Pomoci zastavit šíření nebezpečného afrického moru prasat v Libereckém kraji je úkolem střelců, které na Jablonecku nasadila Policie ČR po dohodě se Státní veterinární správou (SVS). První odstřely se uskuteční v oblasti Rádla na Jablonecku a sousedních Vratislavic nad Nisou na Liberecku od dnešních 18:00 do čtvrtečních 06:00. Oblast proto bude uzavřena, upozorňovat na to budou cedule, sms zprávy, ale také desítky policistů, řekl novinářům ředitel pořádkové policie Petr Koutný.
„S ohledem na mimořádnou situaci, která vyžaduje dočasné omezení pohybu v této lokalitě, je nezbytné, aby ve stanovených časových intervalech byl přístup na dané území regulován. Bezpečnost všech osob je pro nás prioritou. Žádáme občany o respektování pokynů policistů a těchto opatření,“ doplnil Koutný. Policejní střelci se do odlovu prasat v souvislosti s nákazou zapojili už v letech 2017 a 2018 na Zlínsku. Od října do prosince 2017 se jim podařilo ulovit 141 divokých prasat, další čtyři kusy pak počátkem roku 2018.
„Tehdy se tento krok velmi osvědčil, na čas se dokonce u nás podařilo africký mor prasat zcela vymýtit. Proto nyní tento úspěšný postup opakujeme. Děláme všechno pro to, abychom před nákazou ochránili komerční chovy prasat domácích,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud mohli podle něj proti přemnožené zvěři zasahovat jen myslivci. „Což jsou ale často dobrovolníci s omezenými časovými možnostmi,“ dodal Výborný. Odstřely jsou plánované vždy od pondělí do čtvrtka až do 12. prosince, náklady odhaduje na 14 milionů korun.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší a nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená zvířata se musí utratit. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou ji ale přenášet. Kolem místa nákazy je vytyčené ochranné pásmo II a kolem ještě nárazníkové pásmo I. V obou platí mimořádná veterinární opatření s cílem zamezit šíření nákazy, aktuálně platí na 52 procentech území kraje.
První případ nákazy potvrdila laboratoř 1. prosince 2022 nedaleko česko-polské hranice na Frýdlantsku. Od té doby se nákaza potvrdila u 84 uhynulých či ulovených divočáků, 27 případů potvrdila laboratoř jen za letošní rok, z toho 13 nakažených zvířat myslivci ulovili, dalších 14 našli uhynulých. V letošním roce se podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda nákaza šíří do dalších okresů Libereckého kraje, opakovaně se proto rozšiřovala i ochranná pásma. „Do domácích chovů se zatím nákaza nedostala,“ dodal Semerád.
Veterinární správa spolupracuje na řešení problému se sousedními zeměmi – Německem a Polskem, už ale nejde podle Semeráda o nákazu, která se šiří přes hranice, ale vyskytuje se přímo v populaci divokých prasat na českém území. Proto je cílem, pokud to bude možné, populaci divokých prasat v oblasti eliminovat a zabránit dalšímu šíření nákazy. „Jsme si vědomi toho, že tady (v Libereckém kraji) je to výrazně náročnější než na Zlínsku,“ dodal Výborný.
Autor: Státní veterinární správa
Lis 9, 2024 | Zvířata
V Jeseníkách přibývá vlků, ochránci narození vlčat zaznamenali hned v několika smečkách. Nová vlčí teritoria evidují především v příhraničních oblastech, hlavně v posledních čtyřech letech. Vyplývá to z informací Hnutí DUHA Šelmy, které se na intenzivní monitoring velkých šelem zaměřuje posledních devět let. Podle ochranářů je výskyt velkých šelem pro krajinu pozitivem, chovatelé by se však měli zaměřit na zabezpečení svých hospodářských zvířat, sdělili zástupci Hnutí DUHA.
„V loňském roce jsme zaznamenali výskyt smečky a páru v Rychlebských horách, jeden pár na Krnovsku a Opavsku, další pár se pohyboval od masivu Keprníku až po východ Zlatohorska, další pár na Králickém Sněžníku, trvalý výskyt jsme potvrdili v Zábřežské vrchovině a pravděpodobný trvalý výskyt v Oderských vrších,“ uvedl koordinátor Hnutí DUHA Šelmy Michal Feller. „Dva z vlků v oblasti pochází z Rakouska, kde byli v rámci výzkumu místní veterinární univerzity zaopatřeni telemetrickými obojky,“ doplnil.
Letos mají ochranáři potvrzené v oblasti Králického Sněžníku tři rozmnožené páry. Vlčata se zde podařilo natočit opakovaně. „Vlčí teritorium se v oblasti Králického Sněžníku a Hanušovické vrchoviny nachází pravděpodobně již čtvrtým rokem. V minulém roce se nám podařilo finálně potvrdit, že se v rámci obou oblastí jedná o jeden a ten samý vlčí pár. Pravděpodobně právě na pomezí Jeřábské hornatiny a Králického Sněžníku si našel partnerku i migrující vlk Gagat,“ doplnil další z koordinátorů monitoringu František Moupic.
Vlk Gagat pochází ze středního Polska. Odborníci ho na jaře 2022 odchytili a vybavili vysílačkou. Ochranáři od té doby sledují jeho pobyt i na českém území, kde putoval podél dálnice a dostal se až na okraj Prahy, kde musel změnit směr a vydal se na Žďárské vrchy a také na Králický Sněžník, je také otcem loni narozených vlčat ze Žďárských vrchů.
Podle ochranářů bude mít návrat vlků pozitivní vliv na stav krajiny severní Moravy. „Současně je však třeba připravit se i na komplikace spojené se zvýšením rizika útoku vlka na hospodářská zvířata, zejména kozy a ovce. Ta lze minimalizovat státem hrazeným zabezpečením. Na vhodně zabezpečená zvířata je možné čerpat i náhradu za ztížené hospodaření,“ doplnili ochranáři.
Ochranáři budou v monitoringu velkých šelem pokračovat, ocení i když jim lidé nahlásí jejich pozorování nebo pobytové znaky, tyto poznatky mohou posílat na e-mail stopy@selmy.cz. Na první prosincový víkend chystají školení dobrovolníků Rysích a Vlčích hlídek. Právě i na výskyt rysa, který se poslední rok pohybuje v jižní části Nízkého Jeseníku, se ochranáři při monitoringu velkých šelem zaměřují, doplnil Moupic.
Autor: Hnutí DUHA
Lis 9, 2024 | Zvířata
Hasičský dron našel v Pardubicích ztracené mládě klokana Kjůta. Klokánek utekl v neděli odpoledne z Pohádkové zahrady, která se stará o opuštěná zvířata. Půlroční sirotek nakonec nebyl moc daleko, dron ho pomohl trasovat, řekla to Romana Vojířová ze zahrady. Zařízení požádalo o pomoc veřejnost i hasiče.
Mládě klokana rudokrkého prokousalo plot a uteklo. V zahradě se pohybuje běžně mezi návštěvníky a není nebezpečné, je ale plaché. Klokánek pobýval v přírodní lokalitě Červeňák, která je u Pohádkové zahrady. Na oblast z jedné strany navazuje obchodní zóna.
„Našli jsme ho ve spolupráci s hasiči, vyslali k nám pána s dronem. Našel ho v neprostupném terénu. Kjůt byl vyděšený a rychle měnil pozice, dron ho dál trasoval a díky tomu se nám ho podařilo odchytit. Teď už je v pohodě a zcela v pořádku,“ řekla Vojířová.
Kjůtovi je zhruba půl roku a zahrada se o něj stará od července. Klokánek je sitorek, protože jeho matka uhynula. Někdo ji nakrmil pečivem, což se nesmí. „My jsme si ho vzali ze soukromého chovu, abychom ho dochovali. Nosíme ho ve vaku. Je ještě malinký, měl by být s mámou ve vaku, ale ta mu zemřela,“ řekla Vojířová.
Klokan je teď velký asi po kolena dospělého člověka, až vyroste, bude velký asi po pás. Podle Vojířové se Kjůt dostává do puberty. Zatímco se dřív více držel lidí, teď má větší akční rádius a prozkoumává svět.
„Už jednou se vypravil ven, ale rychle se vrátil. Trochu jsem se bála, aby ho na Červeňáku nehonil nějaký pes, lidé tam s nimi chodí na procházku. Dáme mu na krk GPS tracker, abychom přesně věděli, kde se pohybuje, kdyby náhodou zase utekl,“ řekla Vojířová. Zahrada teď opraví všechny díry v plotě, které tam schválně udělala, aby se klokan mohl sám vrátit domů, dodala Vojířová.
Autor: Pohádková zahrady se zvířátky
Říj 27, 2024 | Zvířata
K zavlečení invazní sršně asijské do České republiky může významně přispět kamionová doprava ze zemí, ve kterých je tento hmyzí predátor hojně rozšířen. Několik jedinců sršně asijské lidé loni a letos odchytili v Rudné u Prahy a na Rokycansku, experti jejich tamní výskyt přičítají právě nákladním automobilům, která přijíždějí například z Francie. Na riziko možného zavlečení sršně asijské, která je obávaným lovcem včel, proto chtějí odborníci upozornit dopravce. V Česku zatím objevili dvě hnízda tohoto invazního hmyzu, a to v Plzni a na Opavsku. Na výstavě Hanácká včela to v Olomouci řekl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V Česku se sršeň asijská poprvé objevila v říjnu loňského roku v Plzni, poté nedaleko Rokycan. Letos zlikvidovali hnízdo sršně asijské na Opavsku. „Také v Plzni bylo nalezeno hnízdo a ve zhruba stejnou dobu jsme evidovali tři jedince v Rudné u Prahy. Hnízdo jsme v okolí Rudné tehdy nenašli. Máme podezření, že sršně tam mohly být dovezeny z Plzně, protože je to na trase dálnice D5,“ uvedl Görner.
Letos v únoru pak několik sršní asijských odchytili v Hrádku u Rokycan. „Hnízdo jsme tam nenašli. Odchycení jedinci byli dovezeni kamionem z Francie. Dohledali jsme i místo, odkud vyjel,“ podotkl Görner. Vliv kamionové dopravy na šíření sršně asijské ze západní do střední Evropy se podle Görnera obtížně odhaduje. „Stačí jeden kamion a sršeň se v něm přesune o stovky kilometrů,“ uvedl Görner. Odborníci proto chtějí zlepšit osvětu v řadách autodopravců. „Třeba na Rokycansku se to povedlo. Zaměstnanci firmy, kteří sršně našli, nález okamžitě nahlásili,“ uvedl.
Sršeň asijská se podle Görnera postupně šíří samovolně Evropu směrem na východ. Například ve Francii se ročně její teritorium posune o 80 až 100 kilometrů. „Přirozené šíření se ale zpomaluje, protože oceánské klima ve Francii těmto sršním vyhovuje mnohem víc. Když se dostanou do střední Evropy, tak už přece jenom mají větší problém přezimovat, protože tady jsou krutější zimy,“ řekl. Tuzemští včelaři podle Görnera zatím škody způsobené sršní asijskou nehlásí. Například v okolí hnízda v Plzni, které bylo objeveno loni na podzim, má včelí úly místní chovatel. „Přiznal se, že sršně asijské fotil v červenci, avšak nenahlásil to. Nepozoroval ale, že by sršně poškodily jeho včelstva,“ dodal Görner.
Ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR letos na jaře ve spolupráci s včelaři instalovali několik desítek speciálních pastí na sršně asijské. Zaměřili se hlavně na Plzeňský kraj. Pasti umístili také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů. Do pastí se zatím žádná sršen asijská nechytla. „Ještě do konce října pasti ponecháme na místě a pak vyhodnotíme, zda mají smysl, protože podle prvních poznatků se v nich zachytává velké množství našich sršní, které se z pasti nedostanou,“ řekl Görner.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Říj 27, 2024 | Zvířata
Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden sumec měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu, informovala o tom Daniela Procházková z biologického centra.
Stav populace sumce velkého zkoumali čeští hydrobiologové s odborníky z lisabonské univerzity minulý týden na nádrži Cedillo v oblasti Parque Natural do Tejo Internacional na hranicích Portugalska a Španělska. U všech sumců zjišťovali například jejich růst, kondici, pohlaví nebo potravu. Celkem ulovili přes 40 sumců, deset z nich vážilo více než 30 kilogramů.
„Všichni sumci byli ve výborné tělesné kondici, u řady z nich jsme zaznamenali přítomnost viscerálního tuku,“ řekl vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Vědci zjistili, že sumci mají v portugalských sladkovodních lokalitách pestrou stravu. „Podle očekávání využívali sumci na přehradě Cedillo širokou škálu potravních zdrojů, od nepůvodního raka červeného přes zdomácnělého kapra, nepůvodního karase, okounka, candáta, slunečnici a ouklej až po původní iberské endemity, to znamená druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a to parmu bocagei, vzácnou parmu comizo nebo ostroretku druhu Parachondrostoma polylepis,“ uvedl člen týmu Lukáš Vejřík.
Na odlov sumců používali vědci dvě metody. Jednou z nich byla metoda velkookých, zřasených tenatových sítí, kterou na přehradě Cedillo používá rodina místních profesionálních rybářů. Celkem vědci ulovili 1,1 tuny sumce.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
Zář 14, 2024 | Zvířata
Sýčci letos na severu Čech vyvedli 71 mláďat. Populace kriticky ohrožené sovy tak sice nevzrostla, ale ani se nijak zásadně nesnížila. Do ochrany se zapojili farmáři. Potýkat se sýčci letos museli s nedostatkem potravy a nevyzpytatelným počasím, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO)
Sýčci obsadili téměř 60 teritorií. „U hraboše polního, hlavní kořisti sýčků, došlo ve sledovaném území k prudkému poklesu populace. Zároveň jarní počasí přineslo abnormální výkyvy teplot, kdy téměř letní počasí najednou střídaly mrazy. Naštěstí na populaci sýčka neměly tyto nepříznivé okolnosti výrazně negativní vliv, na rozdíl od jiných druhů sov, kterých jsme napočítali výrazně méně než loni,“ uvedl Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.
Za úbytek sýčků v minulosti může podle odborníků zejména intenzivní zemědělství a s ním spojený nedostatek potravy a hnízdních dutin, ale také technické pasti, ve kterých sýčci hynou. Zemědělci a ornitologové odstraňují nebezpečné pasti, instalují hnízdní budky a upravují způsoby hospodaření. Budky se vyvěšují hlavně na farmách, kam se tito ptáci přesunuli z volné krajiny. Letos v budkách zahnízdilo rekordních 26 párů, zbylé páry využily k hnízdění jiné dutiny a úkryty.
S farmáři ornitologové domlouvají vhodný způsob hospodaření v okolí hnízdišť, například zmenšování velikosti půdních bloků, výsadbu stromů a keřů či mozaikovitou, seč travních porostů. Ornitologové letos vydali příručku pro vlastníky pozemků, zahrádkáře, obce či zemědělce s tipy, jak vhodně pečovat o travnaté porosty s ohledem na jejich přírodní a druhovou rozmanitost. Správná údržba těchto porostů může pomoci nejen sýčkům, ale i celé paletě dalších živočichů a rostlin, uvedla ČSO.
Sýčky letos ornitologové přikrmovali, na podložce před budkou jim předkládali mrtvé myši. „Zásadní je však pokusit se zajistit, aby sýčci měli v krajině dostatek jejich přirozené kořisti. To je ale aktuálně nereálné kvůli tomu, že v Česku se většinově hospodaří intenzivně s velkým množstvím chemie a prostředků na ochranu rostlin. Jsme proto velmi rádi, že spřátelení zemědělci sýčky podporují,“ řekl Šálek.
Odborníci populaci sýčků dlouhodobě sledují, nahrávají jejich zvuky, zjišťují příbuznost. Loni sýčci vyvedli na severozápadě Čech 74 mláďat, v roce 2017 jich bylo 37.
Autor: Česká společnost ornitologická
Zář 8, 2024 | Zvířata
Brněnská zoo se zapojila do přeshraničního projektu, jehož cílem je prozkoumat a posoudit využití trusu exotických zvířat v zoologických zahradách. Poskytne trus, který následně zapojené univerzity zpracují. Produkt pak poputuje zpět a poslouží třeba k hnojení. Úkolem zahrady také bude výstupy z výzkumu propagovat poutavou formou veřejnosti, řekla mluvčí zoo Věra Müllerová. Vedoucím projektovým partnerem je Národní zoologická zahrada Bojnice na Slovensku.
Brněnská zahrada vytvoří systém edukačních prvků, které budou názornou formou prezentovat inovativní způsob zpracování a využití trusu. Vzdělávací prvky doplněné informačními tabulemi budou přímo u expozic dotyčných druhů, čímž návštěvníci získají ucelenou představu o jejich životě. Mohou také hádat, jaká část záhonu je hnojena zpracovaným trusem.
Projekt má ale zejména environmentální rozměr. Jeho snahou je snížit ekologický dopad chovu exotických zvířat. „Součástí je vytvoření adaptačních strategií zaměřených na možnosti snižování dopadů klimatické změny. Specifickou oblastí zkoumání je produkce živočišného odpadu, která představuje ekonomickou i environmentální zátěž. Trus zvířat je možné využít jako půdní aditivum, avšak při nezpracování a neodvodnění hrozí riziko kontaminace půdy, zhoršení kvality vody i emise amoniaku či jiných zdraví škodlivých plynů,“ řekla Michaela Mocňáková z bojnické zoo.
Možností využití je ale více. „Patří mezi ně například energetické využití. Tuto biomasu lze také zahříváním přeměnit na materiál s vyšším obsahem uhlíku a nižší vlhkostí. Fyzikálně-chemické vlastností takových materiálů se budou odlišovat především s ohledem na zvolený postup úpravy. Jako slibné a progresivní se jeví zpracování pyrolýzou, kdy teplota 300 až 700 stupňů Celsia eliminuje přítomnost patogenů. Využití této metody navíc přináší redukci objemu vyprodukovaného živočišného odpadu o více než 50 procent,“ dodala Mocňáková.
Autor: ZOO Brno
Srp 28, 2024 | Zvířata
Čápům bílým se letos dařilo, Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala 837 hnízd se vzrostlými čapími mláďaty. Je to o 122 hnízd více než loňský rok a nejvíce za historii programu Čapí hnízda, který funguje od roku 2014. Zároveň byl pokořen i rekord zapojených dobrovolníků. Letos jich čápy pozorovalo 1192, loni jich bylo 933.
„I když bude ještě chvíli trvat, než se povede vyhodnotit obrovské množství dat, již teď víme, že sezona byla výjimečná. Do sledování čápů se zapojilo téměř 1200 dobrovolníků, kteří v průběhu celé sezony vložili neuvěřitelných 14.000 jednotlivých pozorování,“ uvedla Gabriela Dobruská, která koordinuje program Čapí hnízda.
Loni společnost zaznamenala vzrostlá čápata na 715 místech, což bylo poprvé, kdy se číslo přehouplo přes hranici 700. Letošní nárůst je o více než 15 procent. Data nyní projdou kontrolou a poté je bude společnost vyhodnocovat.
„Čápi nás zajímají i nadále, v příštích týdnech se budou Českem protahovat migrující ptáci ze severu. Budeme proto rádi, když budou dobrovolníci pokračovat s pozorováním čápů i ve volné přírodě. Často se shlukují ve velkých hejnech na polích a loukách, kde sbírají potravu,“ dodala Dobruská. Dobrovolníci, kteří čapí hnízda sledují, zadávají informace na web.
Ornitologové sledují hnízdění čápů se zapojením veřejnosti od roku 2014. Postupem času vznikla dynamická celorepubliková mapa s hnízdy čápa bílého, z které je u jednotlivých hnízd patrné, v jaké fázi je hnízdění jednotlivých párů či zda je potřeba kontrola hnízda.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Sčítání se uskutečnilo jako součást 8. mezinárodního sčítání čápů bílých, které je jednou za deset let. Při posledním sčítání v roce 2014 hnízdili čápi bílí v 54 zemích Evropy, severní Afriky a Asie. V roce 1984 byla stanovena celková populace čápa bílého na 135.000 párů, v roce 2014, při posledním mezinárodním sčítání, byla odhadnuta na 272.000 párů.
Autor: Česká společnost ornitologická
Srp 28, 2024 | Zvířata
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v pilotním projektu v republice testuje na Písecku nové šetrné způsoby údržby porostu pod vedením elektrických drátů. Využívá k tomu ovce divokého plemene Soay, které spásají trávu. Náletové dřeviny odstraňuje kráčivý bagr, který je vyřezává nad bylinným patrem, a zachovává tak životní prostor pro ohrožené rostliny, hmyz, plazy. Práce a postupy testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská, která takto udržuje ochranného pásmo vedení (OPV) v bývalém vojenském tankodromu Mladotice, řekli zástupci ČEPS a 1. písecké lesní a dřevařské.
Náletové dřeviny nejprve odstraní kráčivý bagr. „Ten se speciálně vyvinutým adaptérem kopíruje terén a náletové dřeviny zvládne vyřezat tak, aby nízké bylinné patro zůstalo zachováno. Jedná se v podstatě o nejšetrnější technologii pro odstraňování nežádoucích dřevin. Dřeviny se pak odvezou, aby se to nerozkládalo, živiny by se pak dostaly zpět do půdy a zase to rostlo,“ řekl Josef Hajný, správce energetického majetku ve společnosti ČEPS, který má na starosti údržbu ochranných pásem elektrického vedení.
Pak prostor ohradí a nasadí ovce. V současnosti jich je 13, stádo chtějí rozšířit na 40. Plochu o velikosti zhruba čtyři hektary spásají ovce divokého plemene Soay pocházejícího ze stejnojmenného ostrova, který leží nedaleko pobřeží skotského ostrova Skye. „Zvířata jsou podobná spíše muflonům a jsou nenáročná, nemusejí se stříhat, jsou vysoce odolná vůči chorobám a parazitům a mohou být celoročně venku. Výhodou je, že kromě trávy spásají nejrůznějších byliny a keře včetně ostružin, bodláků a trnek. Jsou tak vhodná pro pastvu v hůře přístupných a na živiny chudých lokalitách,“ řekla Eva Hadová z 1. písecké lesní a dřevařské.
Ochranné pásmo vedení je zákonem vymezený prostor v bezprostřední blízkosti vedení, kde porosty nesmí přesáhnout výšku tři metry. Kdyby vyrostly až k drátům, mohlo by to vyvolat elektrický výboj a požár. Majitelé pozemků mají povinnost tyto porosty sekat, ale raději se o tato území starají provozovatelé elektrických soustav, kteří jsou za něj zodpovědní. „Kontrolu děláme přímo v terénu, kde se mapuje výška porostu, a na základě toho se sestaví harmonogram rozložený do celého roku. S majiteli pozemků se většinou dohodneme,“ řekl Hajný.
Běžnou a nešetrnou metodou likvidace porostu pod dráty je frézování, které sice zcela zlikviduje dřeviny i trávu, ale do země se zase dostane mnoho živin, které způsobí další růst.
Plochy pod elektrickým vedením jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost české krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, do kterých nezasahuje zemědělské nebo lesnické hospodaření. Podle odborníků jsou mnohdy posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek či ptáků.
„Lokality pod vodiči jsou takovými přechodovými biotopy zahrnující travnatý porost s mozaikou zarůstajících křovin, mladých dřevin, ale i kvetoucích trávníků a obnažených ploch. Tento biotop v naší krajině chybí, a potřebujeme ho tedy zachovat pro přežití řady vzácných druhů rostlin a živočichů,“ řekl Martin Kysela z platformy Příroda pod dráty zaměřené právě na podporu šetrné údržby ploch pod elektrickým vedením.
Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 44 rozvoden se 79 transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy. Dále se stará a vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 3940 km a 220 kV o délce 1618 km.
Autor: ČEPS
