Říj 20, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Do výběrového řízení na nového ředitele Správy Národního parku České Švýcarsko se do dneška přihlásilo šest lidí. Definitivní počet kandidátů však podle ní bude znám až příští týden. Některé včas odeslané písemné přihlášky mohou být stále na cestě. Lhůta pro přihlášení skončila ve středu.
„V běžícím výběrovém řízení na ředitele Správy Národního parku České Švýcarsko obdrželo ministerstvo životního prostředí do dnešního dopoledne celkem šest přihlášek splňujících veškeré náležitosti, požadavky a předpoklady,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. „Počet kandidátů ale nemusí být v tuto chvíli definitivní, do začátku příštího týdne ještě mohou přijít poštou případné přihlášky s datem odeslání do 19.10,“ dodala.
Jedním z přihlášených do výběrového řízení je nynější ředitel odboru veřejných vztahů správy národního parku Richard Nagel. Řekl, že v případě úspěchu v konkurzu chce více komunikovat s obcemi v okolí národního parku. V první řadě však podle něj musí být zachována ochrana přírody.
Dosavadního ředitele Správy Národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu odvolala končící ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Podle ministryně Benda nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení.
V Českém Švýcarsku vypukl koncem července rozsáhlý lesní požár, který zasáhl přes 1000 hektarů. Hasiči bojovali s plameny v těžko přístupném terénu 20 dní. Starostové některých obcí v Českém Švýcarsku si na nedostatečnou komunikaci se správou parku stěžovali opakovaně a už před vypuknutím požáru. Benda vedl národní park od července 2008, skončil 30. září.
Národní park České Švýcarsko je nejmladší národní park v Česku, má rozlohu zhruba 79 kilometrů čtverečních. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, přičemž na německé straně je už o deset let déle chráněna jako Národní park Saské Švýcarsko.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 18, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Využití potravin vypěstovaných v režimu ekologického zemědělství ve veřejném stravování naráží na řadu bariér, jako je malý objem produkce nebo velká orientace na cenu. Na dnešní konferenci na ministerstvu zemědělství to řekl Jan Moudrý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na několik modelových příkladech upozornil na to, že využití některých biopotravin nemusí zásadně zvyšovat ceny například v nemocničním nebo školním stravování.
Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík (Piráti) na konferenci upozornil, že podpora biopotravin je jedním z pilířů Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství, který chce dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování do roku 2027. „Tento cíl by nemusel být nereálný, pokud se nám podaří odbourat řadu bariér,“ uvedl k tomu Moudrý.
Doplnil, že Česko má ve srovnání s ostatními zeměmi velkou kapacitu veřejného stravování, ve kterém se vydají zhruba tři miliony porcí denně a kapacita je až 4,5 milionu strávníků denně. „Podle dat ministerstva školství z roku 2018 je v ČR 8556 školních stravovacích zařízení s kapacitou přes 1,8 milionu jídel,“ podotkl Moudrý.
Strategie s názvem Z pole na vidličku (Farm to fork) která je součástí Zelené dohody pro Evropu, podporuje využití udržitelně vypěstovaných potravin ve veřejném stravování, doplnil. Jako jednu z bariér vidí například nízkou informovanost, malou podporu ze strany institucí nebo také velkou orientaci na cenu. Vytvořil několik modelových příkladů, kdy se část konvenčně vyráběných potravin nahradila surovinami v biokvalitě.
Jako problém je podle něj také nedostatečná kapacita produkce některých biopotravin, hlavně brambor, ovoce a zeleniny. Zmínil, že v Česku se vyprodukuje poměrně velké množství mléka v biokvalitě a rozdíl mezi konvenční a ekologickou produkcí je malý. Na ceně porce, kterou spočítal v příkladu pro průměrné nemocniční zařízení, se konvenčně vyráběné mléko podílí ze zhruba 5,6 procenta. „Pokud by se právě mléko nahradilo bioprodukcí, cena vzroste jen o necelé procento, což je asi 40 haléřů,“ uvedl.
Podle Moudrého by se proto mělo začít se zařazováním biopotravin u těch surovin, kde nejsou tak vysoké rozdíly v ceně oproti běžné produkci. Na konferenci krátce promluvil také ředitel Zařízení školního stravování Opava Dalibor Zeman, který uvedl, že organizace denně vaří pro zhruba 9500 lidí. Upozornil na to, že je potřeba změnit vyhlášku o školním stravování a ministerstvo zemědělství by na tom mělo spolupracovat s resortem školství. „Stravovací koš je velmi zastaralý a dostat tam biopotraviny je velmi obtížné,“ řekl. Dodal, že v jeho organizaci se využívá zhruba osm procent biopotravin.
Autor: Jihočeská univerzita
Zdroj: ČTK
Říj 17, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
V Jihlavě mohou lidé odložit věci, které ještě mohou posloužit někomu jinému, i do venkovní samoobslužné skříně na sídlišti Březinova. Od minulého týdne tam je mezi nákupním a zdravotním střediskem. Dát do této skříně mohou například nádobí, vázy, květináče, knihy, CD nebo hračky, uvedla radnice na webu. První tzv. re-use centrum v tomto krajském městě funguje od loňska ve sběrném dvoře v Brtnické ulici, podle Služeb města Jihlavy se osvědčilo.
Obyvatelé největšího jihlavského sídliště se na radnici často ptali, jestli by podobné zařízení nemohlo být i u nich, aby to neměli tak daleko. Jako příklad uváděli budky na veřejných prostranstvích, do nichž je možné odkládat knížky. „Proto jsme se rozhodli na zkoušku vytvořit re-use skříň právě na sídlišti Březinova,“ uvedla Katarína Ruschková z odboru životního prostředí jihlavského magistrátu. Lidé mohou dát do skříně použitelné věci, které by jinak skončily v popelnici.
Do polic skříně podle Ruschkové nepatří textil, nábytek ani elektrospotřebiče. „Nábytek, koberce, sušáky na prádlo a další rozměrné věci je potřeba odvézt do sběrného dvora,“ uvedla. Skříň je vyrobená z materiálu, který vznikl zpracováním recyklovaného textilu a plastových fólií vytříděných v Jihlavě. Město ji osadilo ve spolupráci s firmou FCC zaměřenou na odpadové hospodářství.
Do re-use centra ve sběrném dvoře v Brtnické ulici lidé nosí věci a také si je tam chodí vybírat, například nádobí, sportovní vybavení a knihy. Žádné poplatky se neplatí. „Myslím, že to má svůj smysl a že to řadě lidí pomůže,“ řekl mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek. Podle něj se ukázalo i to, že je to pro hodně lidí také koníček. „Objíždějí tato centra a specializují se například na porcelán nebo těžítka,“ uvedl.
Centrum, kde si lidé mohou vybírat z odložených věcí, funguje na Vysočině také třeba v Třebíči.
Autor: Město Jihlava
Zdroj: ČTK
Říj 17, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Vedení Technické univerzity v Liberci plánuje na začátku listopadu vyhlásit úsporný týden. Chce přesvědčit zaměstnance a studenty, aby co nejvíce šetřili elektřinou a teplem, zhášeli na toaletách a chodbách, vypínali počítače a podobně. Cílem je zjistit, zda drastická úsporná opatření mají efekt, zda skutečně přinesou úspory. Jestli má smysl hodně všechno přiškrtit a do jaké míry se to projeví na spotřebě, řekl dnes rektor Miroslav Brzezina.
„Vyhlásili jsme soutěž, chceme vyhodnotit, která budova ušetřila nejvíc,“ doplnil rektor. Půjde podle něj pravděpodobně o odběr elektřiny, který je univerzita na svých budovách schopna sledovat. Už letos univerzitě náklady na energie vzrostly na zhruba 60 milionů korun, ve srovnání s loňským rokem je to zhruba dvojnásobek. V příštím roce by podle předběžných odhadů měly náklady stoupnou o dalších zhruba 75 procent na zhruba 105 milionů korun.
Podle rektora jsou to ale zatím jen odhady. „Vláda nám neoficiálně sděluje, že máme být trpěliví. My ale zatím nemáme nakoupený plyn ani elektřinu na příští rok, protože nám to žádný obchodník neprodá, jen si určí, jakou chce marži a pak prodává za spotové ceny. Zatím nemáme ani smlouvu na dodávky tepla z teplárny. Plánujeme opatření, jsme schopni během půl roku přejít z plynu na lehký topný olej, ale když to uděláme, a pak plyn zlevní, tak to bude zmařená investice,“ dodal Brzezina.
Kvůli drahým energiím už liberecká univerzita zavedla úsporná opatření. Zkrátila zimní semestr, výuku ukončí před Vánoci a v lednu a únoru, které jsou v Liberci na energie nejnáročnější, omezí provoz v budovách. „V období bez výuky nechceme areál vytápět na maximum, ale jen temperovat, zaměstnancům doporučujeme vybrat si dovolenou,“ řekl Brzezina. Topit se bude jen v budově H v centru města, kterou vytápí teplárna, a v budově G, která má nejvíc výukových prostor a do těch se také soustředí zkoušení.
Liberecká univerzita oslaví příští rok 70 let od svého založení, k původním dvěma fakultám – strojní a textilní přibylo postupně dalších pět, součástí je také vědecko-výzkumný Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI). Nový akademický rok zahájila univerzita s 6700 studenty, z toho osm procent jsou cizinci.
Autor: Liberecká univerzita
Zdroj: ČTK
Říj 15, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Hlavní cenu na mezinárodním festivalu Ekofilm v Brně dnes získal nizozemský snímek Hluboko: pravá cena těžby v oceánech režiséra Maartena van Rouveroyho. Film poukazuje na možnou hrozbu pro ekosystém oceánu v podobě těžby vzácných nerostů. Ocenění si odnesly i další čtyři snímky v různých kategoriích.
Letos se od středy koná 48. ročník festivalu, hlavním motivem je klima a jeho změna. Akce končí v sobotu. Soutěžních bylo pětadvacet snímků, které vybral dramaturgický tým z 243 přihlášených. Hlavní cena letos putuje do Nizozemska.
„Hluboký oceán je největším, nejméně prozkoumaným a posledním nedotčeným ekosystémem. Není jen místem života milionů druhů neuvěřitelně pestrých organismů, ale také místem výskytu vzácných kovů, které jsou předmětem zájmu těžebních společností. Komerční hlubokomořská těžba by pravděpodobně vedla k nenávratné devastaci modrého srdce planety, bez kterého nebude Země obyvatelná pro živé organismy. Tedy ani pro nás lidi. Věřím, že dokument může být varováním učinit včas moudré rozhodnutí a ponechat hlubokému moři jeho nedotčenost, na které závisí i naše vlastní existence,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Na vypalování bolivijských lesů se zaměřil dokument s názvem Incendios. Za zpracování obdržel Cenu prezidenta festivalu. „V Bolívii je vypalování lesů stále legální a rozsáhlé ničivé požáry tak často sužují zemi. Český dokumentarista Martin Trabalík a bolivijská režisérka Geraldine Vélezová se s kamerou vydali do první linie boje s ohněm mezi dobrovolné hasiče, kteří dělají vše pro to, aby oheň udrželi pod kontrolou,“ uvedl prezident festivalu Laco Miko.
Kategorii Krásy přírody ovládl snímek íránského režiséra Farshida Azariho Kapky života. Tématem recyklace se pak zabýval snímek, který porota ocenila v kategorii Středoevropské filmy. Šlo o film s názvem Mýtus o recyklaci, který vznikl v Německu pod taktovkou režisérů Toma Costella a Benedicta Wermtera. V sekci Krátké filmy zabodoval film Bylo jednou jedno moře… pojednávající o mizení Aralského moře. Autorkou slovenského dokumentu je Joanna Kozuch.
Loňská finálová pětadvacítka vzešla z 207 přihlášených snímků, kdy největší zastoupení mělo Německo s pěti filmy. Hlavní cenu získal polský snímek Velryba z Lorina režiséra Macieje Cuskeho. Film nabízí zamyšlení, kdo ve střetu dvou mizejících světů má právo zabíjet: lovící člověk nebo lovená velryba.
Autor a zdroj: ČTK
