Říj 14, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss podal žádost odvolání z funkce k 7. prosinci. Mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová řekla, že žádost do 60 dnů od podání posoudí státní tajemnice Simeona Zikmundová, až poté bude moct úřad vypsat výběrové řízení na nového ředitele. Záměr odstoupit do konce roku kvůli politickým tlakům, které cítí po předloňské otravě řeky Bečvy, avizoval Geuss v květnu.
Geuss trvá na tom, že inspekce při hledání příčin otravy řeky postupovala správně. V květnovém rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že svého nástupce by chtěl varovat především před byznysem s nebezpečnými odpady, který považuje za velký problém.
Ekologická havárie, kterou 20. září 2020 způsobily podle inspekce kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Jedovaté látky poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Sněmovní vyšetřovací komise loni v září zveřejnila zprávu, v níž zkritizovala postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Podle poslanců nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a ČIŽP.
Tehdejší ministr Richard Brabec (ANO) i inspekce označili zprávu komise za zpolitizovanou.
Inspekce loni uložila podle výroční zprávy 1673 pravomocných pokut za 79,4 milionu korun. Proti předchozímu roku bylo pokut o téměř 370 méně a proti předcovidovému roku 2019 zhruba o 860 méně. Na poklesu kontrol i pokut se opět podle Geusse podepsala epidemie covidu-19. Počet havárií a mimořádných situací, které ČIŽP loni evidovala, meziročně stoupl o 142 na 457.
Autor a zdroj: ČTK
Říj 14, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Lehkým vánkem i silnou vichřicí se nechali inspirovat studenti středních sklářských škol v ČR a v Německu, kteří ode dneška tvoří v šumavském Anníně na sedmém ročníku mezinárodního sklářského sympozia. V místní sklárně letos pracují studenti Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské z Valašského Meziříčí a ze Státní sklářské školy z německého Rheinbachu nedaleko Bonnu.
Nejprve svá díla vytvoří v huti foukáním nebo jinými sklářskými technikami, s pomocí místních sklářů je ještě dobarvují, brousí či jinak upravují. Hotové práce budu v Anníně vystavené vedle výrobků z předchozích ročníků, řekla kurátorka sympozia Jitka Lněničková.
Z každé školy přijeli tři studenti s jedním pedagogem. Všichni, včetně učitelů, vytvoří minimálně jedno dílo. Mohou to být misky, vázy, poháry či abstraktní skleněné plastiky. Účastníci sympozia připraví vždy předem návrh a předběžně ho konzultují. Když přijedou do Annína, na místě se dohodnou se skláři a s brusiči, kteří jim řeknou, co z jejich představ a návrhů je reálné a proveditelné. Společně pak pracují na finální podobě.
„Sympozium je vždy experiment, je to příležitost, aby si studenti i profesoři ověřili nové techniky, které by třeba jinak nezkusili, i aby se učili navzájem od sebe, protože každá sklářská škola má trochu jinou koncepci a vede studenty trochu jinak,“ řekla Lněničková.
Sympozium má každý rok jiné téma. Loni přijeli studenti a pedagogové z vysokých škol a tvořili na téma Sen v hlubokém lese, v minulosti to byl třeba suvenýr ze Šumavy, letos je to téma Zvedl se vítr. „Čekám, jak si s tím studenti poradí, výsledky první várky uvidíme až zítra, protože zatím jsou v chladicí peci. Například jeden nádherný návrh jsou takové silné skleněné nitě, které se točí ve víru. Další návrh jsou mísy organických tvarů, které se vlní ve větru,“ řekla Lněničková.
Hotové výrobky zůstávají ve sklářském muzeu v Anníně, kde je už bohatá kolekce desítek prací z předchozích sympozií. „A vzhledem k tomu, že sympozia jsou tady od roku 2015 a někteří účastníci z těch mladých výtvarníků už se stačili proslavit, tak tady máme už i díla opravdu slavných sklářských výtvarníků,“ dodala Lněničková. Sympozium pokračuje do neděle, po celou dobu je otevřené pro veřejnost, takže každý může sledovat, jak se původní návrh na papíře či v modelu proměňuje v umělecké dílo.
Autor a zdroj: ČTK
Říj 13, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Ústecký kraj začne v listopadu proplácet vouchery na ubytování v Českém Švýcarsku. Lidé dostanou slevu 300 korun na osobu a noc, pokud v oblasti, kde v létě hořelo, přespí alespoň dvakrát. Zároveň bude kraj posílat do penzionů na Děčínsku děti ze středních škol a dětských domovů. Chce tak pomoci hoteliérům překlenout dobu do startu nové sezony. Řekl to po jednání rady hejtman Jan Schiller (ANO). Při likvidaci nejrozsáhlejšího požáru v České republice se v létě vystřídalo 6000 hasičů. Zavřeny zůstávají soutěsky v Hřensku.
Ve fondu Ústeckého kraje je na vouchery připraveno 6,17 milionu korun. „Předpokládáme, že částku nejméně ve stejné výši poskytne na vouchery ministerstvo pro místní rozvoj nebo CzechTourism,“ uvedl hejtman. Maximální délka pobytu je sedm nocí. Nabídka platí do května příštího roku nebo do vyčerpání částky. Limit voucherů je stanoven maximálně 150.000 korun na jednu ubytovací kapacitu. Podpora je určena pro všechny ubytovatele v Českém Švýcarsku.
Podpořit cestovní ruch v regionu, který se vypořádává s úbytkem turistů po požáru, chce kraj také nabídkou bezplatné veřejné dopravy pro hosty ubytované na dvě a více nocí. Zdarma by návštěvníci mohli jezdit autobusem, vlakem i přívozem.
Ústecký kraj vyčíslil náklady ubytovatelů na energie, mzdy zaměstnanců a další nutné výdaje během doby, kdy museli mít kvůli požáru zavřeno. Je to zhruba 11,6 milionu korun. S žádostí o proplacení se kraj obrátí na vládu.
Pomoci hoteliérům mají také dotované výjezdy školáků. „Podpořili bychom povědomí dětí v kraji o přírodě u nás, ale hlavně bychom pomohli podnikatelům, kterým přímo peníze poslat nemůžeme,“ uvedl hejtman. Kraj by poslal peníze školám a ty by pak uhradily pobyt včetně stravování. Rodiče by podle Schillera neplatili ani korunu. Připraveno má kraj deset milionů korun, což stačí zhruba na 50 výjezdů.
Zájem už střední školy zřizované krajem ohlásily stejně jako dětské domovy. Požár vypukl nedaleko Hřenska 24. července. Hasiči ho uhasili po 20 dnech, do konce srpna bylo na místě několik jednotek. Policie vyšetřuje událost jako obecné ohrožení.
Autor: Ústecký kraj
Zdroj: ČTK
Říj 13, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Nové přírodovědné centrum v areálu Domu dětí a mládeže Sova v Chebu se otevře koncem listopadu. Přístavbu čekají poslední úpravy a vybavení nábytkem, už se do ní stěhují první tropické rostliny. Vzdělávací centrum za 35 milionů korun je nízkonákladové a ekologické. Je vybaveno moderními technologiemi pro vytápění a využití dešťové vody, řekl ředitel domu dětí Miroslav Šverdík.
Nový objekt s čelně prosklenou střechou je zapuštěn do terénu a byl přistavěn k původnímu objektu stájí. Je v něm tropická část s vnitřním skleníkem, terarijní a botanická sekce, dále výukové místnost a laboratoř. Využívat ho budou dětí v rámci kroužků teraristiky či pěstitelství. Nabídne také výukové programy pro místní školy a školky. Dům dětí v Chebu navštěvuje okolo 2000 dětí.
Přístavba nahradila původní skleníky, které byly nevyhovující a náročné na vytápění.
„Budova je stavěna s malými tepelnými ztrátami, takže v podstatě ty energie, které se dávaly pro skleníky, tak by měly stačit na celý objekt,“ uvedl ředitel. Primárně je objekt vytápěn tepelnými čerpadly a po celé vnitřní ploše je vedeno podlahové vytápění. Pro potřeby skleníku a terárií jsou navíc na střeše umístěny solární panely, které budou zdrojem potřebné elektrické energie. Dům dětí má zatím zafixované ceny energií, takže výrazné zdražení zatím neočekává.
„Hodně vytopí sluníčko. Problém bude spíše v létě se zastiňováním. Když se přesáhne vnitřní teplota, tak by se měla automaticky otevřít okna a měly by se stáhnout rolety. Je tam i meteorologická stanice, takže pokud se zvýší vítr či déšť, tak se zase zatáhnou zpátky,“ uvedl ředitel.
Dosud byly tropické i subtropické skleníky umístěny v hlavní budově či v provizorních foliovnících. Nyní se i za pomocí dětí stěhují do nového objektu. „Ve velkém skleníku je velký truhlík s 50 tunami zeminy a zde budou citrusy, jako například mandarinky či pomelo. Jsou tu některé původní i třicetileté, ale budou se také pořizovat nové,“ řekl Šverdík.
V objektu budou také terária, akvária a voliéry. Stavba přírodovědného centra vyšla na 35 milionů korun, jeden milion korun stálo vybavení. Městu se podařilo získat dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši 18 milionů korun. Do budoucna by chtělo vedení domu dětí opravit také venkovní voliéry. Náklady se ale mohou vyšplhat do desítek milionů korun.
Autor: Dům dětí a mládeže Sova v Chebu
Zdroj: ČTK
Říj 12, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Vysoké Mýto na Orlickoústecku dokončilo obnovu prostranství bývalého vojenského areálu za téměř 63 milionů korun. Nyní je tam nový park s hřištěm či kioskem. Šlo o jedno z posledních neupravených míst, která ve městě zbyla po odchodu sovětské armády, uvedlo město v tiskové zprávě.
Park již lidé využívají, podle místostarosty Martina Krejzy (ODS) ho ještě v nejbližší době čeká kolaudace. Jde o oblast mezi domovem pro seniory Ledax a Centrem sociálních služeb. Na obnově město pracovalo loni a letos.
„Vznikl nový park, který se spojil s původním parkem, jenž jsme udělali zhruba před deseti lety. Změnilo se tady všechno. Jsme tomu moc rádi, protože okolní sídliště je největší ve Vysokém Mýtě a lidé si tady zaslouží pěkný prostor pro trávení volného času,“ řekl Krejza.
V parku je multifunkční hřiště a kolem dokola tribuna. Zahrát si tam lidé mohou různé míčové hry. Pod tribunou je dřevěná budova pro kiosek, veřejné záchody a zázemí pro údržbu. Sportoviště lemuje dřevěné a betonové sezení, hřiště na pétanque nebo dráha pro rekreační běh. Kolem jsou nové chodníky a komunikace. Vedle ulice Prokopa Velikého vzniklo parkoviště pro 18 vozidel.
Původní odhady nákladů byly před ekonomickou krizí 44 milionů korun. Obnova území nakonec stála město 62,7 milionu korun, z toho 8,7 milionu korun je z dotace ze Státního fondu životního prostředí. „Většina povrchů je provedena ze vsakovacích dlažeb, na to byla určena dotace. Jsou tady dvě nádrže, retenční a vyrovnávací, na záchyt srážkových vod, které jsou následně používány k závlaze,“ uvedl Krejza.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: ČTK
