Schválně si teď zkuste tipnout, kolik potravin se každoročně vyhodí do koše. Je to až neuvěřitelné, ale jedná se celkem až o 830 tisíc tun potravin, tedy přibližně 57 kilogramů potravin na osobu, což je obrovské číslo. Přitom zbytečně přicházíme o peníze, a navíc škodíme životnímu prostředí. „Zahrnuje to vyhozené jídlo, když si udělají velkou porci, tak třeba shnile ovoce, zeleninu, uzeniny a mléčné výrobky. Často právě toto končí v odpadkových koších a popelnicích,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda.
Běžná domácnost vyhodí za rok až 170 kilogramů potravin. U čtyřčlenné domácnosti se jedná přibližně o 40 000 korun. Za takovou sumu by se dalo vyrazit na dovolenou.
Nejčastějším důvodem vyhazovaní jídla, je jednoduše nakoupení zbytečně velkého množství, které nestihneme sníst před datem spotřeby.
Zvláště v současné době, kdy jsou potraviny zdražovány, je vhodné zamyslet se nad naším počínáním a zkusit tak lépe využívat potraviny.
„Můžeme očekávat až 10procentní zdražení potravin, což by bylo nejvýraznější zdražení potravin od devadesátých let. A to zdražení potravin je horší ze sociálního hlediska než třeba zdražování stavebních materiálu nebo automobilů a ojetin, jak jsme to viděli v minulém roce. Protože potraviny si musíte kupovat za jakékoliv situace, bez nich nemůžete žít,“ dodal Kovanda.
Je samozřejmé, že při vaření vždycky nějaký ten odpad bude vyprodukován, ale měli bychom se snažit maximálně zamezit zbytečnému vyhazovaní. Před nákupem, je vhodné si vždy udělat malou inventuru zásob a zjistit pro co konkrétně jdeme, abychom nenakupovali některé potraviny zbytečně. Pokud jdeme nakupovat hladoví, pravděpodobně pak toho domů přineseme více, než bylo potřeba. Při návratu z obchodu je dále vhodné umístit dopředu starší potraviny, aby mohly být spotřebovány dříve. Pokusme se společně minimalizovat vyprodukovaný odpad, ušetří nám to peníze i naši planetu.
Praha plánuje desítky projektů, které mají napomoci rozvoji tzv. cirkulární ekonomiky. Zaměří se na recyklaci odpadů ze stavebnictví a domácností, využívání dešťové vody nebo podporu městského zemědělství. Vyplývá to ze strategie, kterou dnes schválili městští radní. Vedení Prahy již loni schválilo strategii adaptace města na klimatickou změnu, kterou kritizovaly opoziční ODS a ANO.
Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku je rozdělena na čtyři tematické oblasti týkající se stavebnictví, nakládání s vodou, zemědělství a odpadů. Celkem strategie zahrnuje 73 opatření, která mají přispět k naplnění závazku uhlíkové neutrality. Té chce podle loni schváleného klimatického plánu vedení metropole dosáhnout v roce 2050.
Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) je zásadní práce s odpady, a to zejména ve stavebnictví, které podle dokumentu produkuje 74 procent odpadu v metropoli. V oblasti stavebnictví by proto podle dokumentu mělo město například vytvořit materiálovou banku, kde by mohli stavebníci najít informaci o využitelném materiálu, který by se jinak stal odpadem. Udržitelné stavebnictví by pak město podle dokumentu mělo podporovat také u svých veřejných zakázek.
V oblasti hospodaření s vodou chce město podle strategie zavádět opatření vedoucí k úspoře vody a prevenci jejích úniků, používání srážkových vod k zavlažování nebo využití zbytkového tepla z odpadních vod pro vytápění. V oblasti zemědělství a potravinářství dokument hovoří o podpoře městského a příměstského biozemědělství například využíváním jejich produktů ve školních jídelnách nebo o vytvořením městské produkční farmy.
V oblasti nakládání s odpady dokument stanovuje cíl do čtyř let třídit a zpracovávat 60 procent biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který by byl následně využíván mimo jiné v plánované bioplynové stanici. V Praze by podle dokumentu měly přibývat také tzv. re-use centra nabízející lidem výrobky, které by jinak putovaly do odpadu. Město chce podle Hlubučka obnovit také „železné neděle“, tedy pravidelný svoz kovových odpadů.
Strategie navazuje na městskou klimatickou strategii, kterou zastupitelé schválili koncem loňského května. Město má podle ní do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Plán nepodpořily opoziční ODS a ANO, podle jejich zástupců je nereálný a nedostatečně připravený.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX dnes z floridského mysu Canaveral vynesla na oběžnou dráhu 105 družic. Na její palubě je i česká stopa v podobě nanodružice VZLUSat-2. Po startu, živě přenášeném on-line, první stupeň rakety hladce přistál na pozemní ploše na Floridě. Raketa Falcon 9 odstartovala v 16:25 SEČ z rampy 40. Šlo o třetí start v programu sdílených misí Small Satellite Rideshare společnosti SpaceX. S nákladem dnešní mise Transporter-3 se v programu na oběžnou dráhu dostaly už přes tři stovky družic. První stupeň rakety, který byl součástí dnešní mise, si úspěšně odbyl desátý start.
K pasažérům tentokrát patří také zhruba čtyřkilová nanodružice VZLUSat-2 vyvinutá v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ). Jde o družici k ověření nových technologií, jejím hlavním přístrojem jsou dvě kamery sloužící k podrobnému pozorování a pořízení detailního snímku Země. Je to devátá tuzemská družice a třetí družice kategorie CubeSat z Česka. Podle zástupců VZLÚ bylo vynesení české družice několikrát odloženo, původně se měla vydat na oběžnou dráhu už loni v lednu.
Nanodružice nese na palubě také dva detektory gama záření a detektor částic 2SD pro mapování kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze, za kterými stojí tuzemské vědecké týmy. Detektor částic 2SD vyvinuli vědci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Na oběžné dráze Země je od roku 2019 už jeden detektor částic 2SD, na kterém pracovali tuzemští vědci. Nynější přírůstek podle ČVUT vedle měření počtu částic a jejich individuální identifikace dokáže také určit směr jejich letu a jejich energii. Studium vesmírného počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze má v budoucnu pomoci ochránit přístroje i lidské posádky před kosmickým zářením.
Odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pak spolupracovali na dvojici detektorů gama záření. Vědci chtějí postupně vytvořit flotilu detektorů, které by postupně pokryly celou oblohu. Díky získaným datům by lokalizovali místa, odkud záblesky gama záření pocházejí, a prováděli další měření a pozorování. První z těchto detektorů byl na oběžnou dráhu vynesen loni v březnu.
Program Small Satellite Rideshare společnost SpaceX vyhlásila v srpnu 2019. Program umožňuje menším zákazníkům vynést na oběžnou dráhu jejich zařízení. Mise Transporter-1 loni v lednu do vesmíru vynesla 143 družic, druhý start v červnu 2021 dopravil na oběžnou dráhu 88 družic.
Pojmu ekologické cestování nerozumí 61 procent mladých lidí z Česka, více než třetina z nich by ale o tématu chtěla získat informace. O udržitelné cestování se aktivně zajímá pět procent mladých, 33 procent pojem zná, ale problematikou se nezabývá. Vyplývá to z průzkumu, který pro Dům zahraniční spolupráce (DZS) provedla agentura STEM/MARK. Za DZS o průzkumu informovala Radka Vavroušková.
Téměř polovina respondentů by ráda snížila dopady svých cest na životní prostředí, ale neví jak. Aktivně se o to snaží 22 procent mladých.
Při volbě dopravy zvažuje její dopad na životní prostředí 45 procent lidí, pouze devět procent to však uvedlo jako rozhodující kritérium. Čtvrtina respondentů sdělila, že by dopady dopravy vzala ráda v potaz, pokud by k tomu měla více informací, 30 procent lidí se o to nezajímá. Jen 15 procent lidí má pocit, že jsou informace o udržitelném cestování snadno dohledatelné a dostatečně propagované.
Ohledně obecně ekologického chování v domácím prostředí je 87 procent lidí ochotno třídit odpad, 84 procent respondentů se vyslovilo pro opakované použití nákupních tašek a stejné množství lidí pro neplýtvání potravinami. Na opačném konci žebříčku je dobrovolnická práce v komunitě, do níž by se pustilo jen 38 procent respondentů, konzumaci masa by omezilo 36 procent mladých a kompenzací osobní uhlíkové stopy by se zabývalo 35 procent dotázaných.
Ochota chovat se ekologicky však podle průzkumu výrazně klesá při cestování. Na cestách s tříděním odpadu počítá 63 procent lidí, se znovupoužitím tašek 60 procent respondentů a na to, aby neplýtvali potravinami, by myslelo 58 procent lidí. Ve srovnání s běžným cestováním je pak ochota k různým projevům ekologického chování na studijních a pracovních pobytech ještě zhruba o deset procent nižší. Tři čtvrtiny respondentů, kteří v budoucnu chtějí vycestovat, však deklarují, že by při tom byli ochotni chovat se udržitelně. K ekologičtějšímu chování by jim nejvíce pomohly konkrétní příklady, což by ocenilo 39 procent lidí.
Jako zdroj k získání informací o udržitelném turismu by 66 procent respondentů preferovalo sociální sítě, 60 procent je také pro web nebo blog a pro zhruba polovinu respondentů je atraktivní osvěta formou videa. Nejméně přitažlivou variantu pro mladé představují tištěné noviny a časopisy. Pro dodržení zásad ekologického cestování se doporučuje například preferovat veřejnou dopravu, nejlépe vlaky, před osobními auty a letadly. Ekologové také apelují na to, aby lidé, kteří se doma chovají ekologicky, tyto návyky dodržovali i na dovolené, nakupovali lokální a sezónní potraviny a vyhýbali se atrakcím, které poškozují místní zvířata a přírodu.
Výzkum pro DZS provedla agentura STEM/MARK mezi 24. listopadem a 1. prosincem loňského roku. Zúčastnilo se ho 1011 lidí ve věku od 15 do 30 let.
Obyvatele Pardubického kraje čekají v příštím roce vyšší výdaje za chod domácnosti. Ve třech okresních městech zdraží voda, v krajském městě a okresních městech bude dražší teplo. Některé další služby, za které lidé platí radnicím, naopak víc stát nebudou. Až na jednu výjimku nebudou platit víc za popelnice nebo za poplatky za psy, zjistila v anketě ČTK.
Kromě Svitav zdraží vodné a stočné v Pardubicích, Chrudimi i Ústí nad Orlicí. Svitavští odběratelé budou platit nadále 83,17 koruny za metr krychlový vody. V Pardubicích bude vodné a stočné stát 105 korun, letos stálo 98,50 koruny za metr krychlový. Cena vody na Chrudimsku bude příští rok opět dvousložková. Pevná sazba se meziročně nezmění, bude u vodného i stočného přes 800 korun. Vodné a stočné za metr krychlový vzroste zhruba o tři koruny na 88,40 Kč. V Ústí nad Orlicí městská firma Tepvos bude dodávat metr krychlový vody za 90,87 koruny, současná cena je 81,73 koruny.
Se zdražením musejí počítat i odběratelé tepla od opatovické elektrárny. Měsíční výdaje jim porostou asi o 110 korun za měsíc. Nejvyšší sazba je pro příští rok 598,50 koruny za gigajoule, letos je nejvyšší sazba za 544 Kč/GJ a má ji nejvíc odběratelů. Teplo z Opatovic má přes 62.000 domácností z Pardubicka, Chrudimska a Hradecka. Čtyřčlenná rodina ročně spotřebuje odhadem 25 GJ. Ve Svitavách budou mít zákazníci teplo za 555,50 koruny proti letošním 511 korunám za GJ. V Ústí dodává teplo společnost Tepvos, tam cena stoupne z 411 na 781,65 Kč/GJ.
Městské autobusy jezdí v Chrudimi, Ústí a Pardubicích. Klasická papírová jízdenka v Chrudimi, kterou si cestující kupuje u řidiče, bude stát 12 korun, její cena se zvýší z deseti korun. V Chrudimi předtím řadu let nezdražovali. V Ústí nad Orlicí zůstane jízdné deset korun. V Pardubicích se zatím zdražovalo letos, papírová jízdenka stojí o tři koruny víc a je za 19 korun. Dopravní podnik nabízí levnější elektronické platby či dlouhodobé jízdné, které při častějších cestách MHD vyjde v přepočtu na jednu jízdu levněji.
Poplatky za psy zůstanou stejné jako letos. V Pardubicích si cenu určují městské obvody, tak například pes v centru města stojí obyvatele bytu 1200 korun ročně, starší lidé či domácnosti v rodinných domech platí méně. V Chrudimi je místní poplatek za psa v bytě v centru 1300 korun, ve Svitavách 1500 korun a v Ústí nad Orlicí 1000 korun.
Platby za odvoz popelnic se nezmění v Chrudimi, Pardubicích ani Ústí nad Orlicí, Svitavy naopak zdraží ze 780 na 828 korun za rok. V Ústí je poplatek 690 korun, chrudimská radnice vybírá 600 korun za rok. Pardubická radnice opět schválila poplatek na příští rok ve výši 650 korun. Popelnice v krajském městě platí 87.204 poplatníků. Od plateb jsou osvobozeny například děti do šesti let, lidé v ústavech sociální péče, v domovech důchodců, poplatek se neplatí ani za rekreační objekt na území města, pokud je ve vlastnictví občana z Pardubic.
„Podle výhledu finanční náročnosti odpadového hospodářství na rok 2022 přijde v příštím roce likvidace odpadů a s tím související činnosti na téměř 93 milionů korun. Od obyvatel bychom měli na poplatku vybrat téměř 57 milionů, zbývajících zhruba 36 milionů zaplatí město,“ řekl náměstek pardubického primátora Jan Nadrchal (ANO). Stejně jako v předchozích dvou letech i v roce 2022 termín splatnosti poplatku město posune kvůli covidu-19 na konec června.
Pardubice a Ústí nad Orlicí zvyšují cenu nájemného v městských bytech. U dlouhodobého pronájmu bytu v Pardubicích lidé platí víc, a to ze 72,69 koruny na 85 korun za metr čtvereční. Pardubice zdražovaly od října, dražší je i startovací bydlení, naopak se to nedotklo nájemníků v seniorském věku nebo lidí s handicapem. Město si od toho slibuje miliony korun navíc, které investuje zpět do bytového fondu. V Ústí jde o průměrnou cenu zohledňující všechny kategorie, poroste z letošních 87,80 koruny na 102,29 Kč/m2. V Chrudimi bude stát metr čtvereční nájemného ve standardním bytě 62,34 Kč a ve Svitatách 58,45 Kč, to znamená stejně jako letos, uvedli zástupci radnic.
Zdražení vstupného do bazénu zatím schválili v Chrudimi, za hodinu plavání zaplatí dospělý 60 korun, letos byla cena 48 korun. V Ústí nad Orlicí bude plavání za 105 korun, tedy o deset korun dražší. Město zdražuje vstupy na všechna sportoviště o deset procent, uvedl starosta Petr Hájek (Oušťáci). Svitavy nechaly platbu za plavání na 80 korunách, v Pardubicích bude zatím také 85 korun. Plavecké areály mají časové sazby v rozmezí od 60 do 90 minut.
Porovnání cen veřejných služeb v Pardubickém kraji letos a příští rok:
