Pro 23, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Environmentální debaty o výživě lidí se v posledních letech omezily na to, jakým způsobem, a jak moc omezit konzumaci masa. Dle nejrůznějších studií je dieta veganů (3 % světové populace) a vegetariánů (5 % světové populace) teoreticky udržitelnější než strava zbývajících 92 % světové populace.
Klasifikace potravin NOVA
Tento systém rozlišuje potraviny na čtyři kategorie podle povahy, rozsahu a účelu průmyslového zpracování potravin.
- Nezpracované a minimálně zpracované potraviny (např. ovoce, zelenina, maso).
- Zpracované ingredience (např. máslo, sůl).
- Zpracované potraviny (např. šunka, pivo, víno).
- Ultra procesně zpracované potraviny
Právě tyto ultra procesně zpracované potraviny, jsou vyráběny průmyslovou cestu a obsahují 5 a více ingrediencí. Jsou také velice kalorické a obsahují např. ztužené tuky, cukry a barviva. O těchto potravinách se kromě jejich nízké ceny a vysoké trvanlivosti nedá říct mnoho dobrého. Tím, že je jejich výživová hodnota nízká, lidskému zdraví moc neprospívají. Tyto potraviny jsou také v současnosti spojovány s výskytem civilizačních chorob (např. obezita či cukrovka II. typu).
Jak velký je problém těchto potravin?
Na začátek je vhodné zmínit to, že 20-35 % poživatin se nezkonzumuje a vyhodí. Američané ročně spořádají poživatin okolo 1 000 kg na osobu, Češi je dotahují se svými 800 kg na osobu. Podíl spotřeby potravin v oblasti IV. kategorie výrazně roste, v Česku tvoří okolo 30 % jídelníčku, ve Státech je to téměř dvojnásobek.
Zjistit konkrétní dopady potravin těchto kategorií se pokusili badatelé z pěti univerzit. Tento experiment trval 30 let a byl proveden v Brazílii, která si buduje poměrně velkou závislost na potravinách IV. kategorie. Od roku 1987 přinesla studie tyto výsledky:
Podíl v kategoriích I. a II. postupně klesá, a to ze 79 % na současných 65 %. Na druhé straně podíl IV. kategorie narůstá, a to z 10 % na současných 23 %. Měřitelné indikátory ukazují, že u II. kategorie se snížily (emisní bilance se snížila o 18 %, vodní stopa o 17 %, ekologická stopa o 13 %) a u IV. kategorie extrémně narostly (emisní bilance se zvýšila o 245 %, vodní stopa o 233 %, ekologická stopa o 183 %. Více informací se dozvíte zde.
Autor: ekolist.cz
Zdroj: ZDE
Pro 16, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Bioplyn může nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností a rovněž o čtvrtinu zvýšit podíl organické hmoty v půdě. V reakci na návrh Evropské komise to dnes uvedlo České sdružení pro biomasu (CZ Biom). Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.
Do roku 2030 se podle CZ Biom očekává, že 150 až 200 bioplynových stanic bude z bioplynu vyrábět zhruba 500 milionů metrů krychlový biometanu ročně. To odpovídá víc než čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v domácnostech ČR. „Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy, kde ve stlačené (bioCNG) nebo zkapalněné (bioLNG) formě pomůže snížit emise. Jde o první pokročilé biopalivo, které je masově dostupné již dnes,“ uvedlo sdružení.
Vyrobený biometan lze s fosilním zemním plynem míchat, či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG. Biometan je navíc obnovitelný zdroj, který se vyrábí například z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou podle sdružení pro využití biometanu téměř ideální podmínky, a to rozsáhlá síť existujících bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, možnost okamžitě využívat současnou plynárenskou infrastrukturu a v neposlední řadě poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin v dopravě nebo v teplárenství.
„Přísnější odpadová legislativa a zákaz skládkování bioodpadů koncem desetiletí postupně otevřou cestu k produkci bioplynu z rozložitelných odpadů. Další příležitostí jsou cíleně pěstované energetické plodiny, které mohou pomoci k oživení venkova, zlepšení kvality orné půdy a vytvoření nových pracovních míst ve venkovských regionech,“ řekl předseda asociace CZ Biom Jan Habart.
V roce 2020 bylo v Evropě podle CZ Biom 720 biometanových zařízení. Nejvíce jich je v Německu, ve Francii a Spojeném království. V Česku je 418 bioplynových stanic, které nyní primárně vyrábí elektřinu a teplo, ročně vyrobí zhruba čtyři procenta z veškeré vyrobené elektřiny v ČR. Do roku 2030 lze podle sdružení uvažovat o 862 milionech metrů krychlových biometanu, které mohou ročně vyrobit české bioplynové stanice.
K výrobě bioplynu se v Česku nejčastěji používají hnůj, kejda skotu a prasat, které tvoří 46 procent, následuje kukuřice ve formě siláže, představuje zhruba 31 procent všech vstupních surovin. Zbylých 26 procent tvoří senáž, cukrovarnické řízky, bioodpady, nekvalitní obilí, brambory a další.
Autor: CZ Biom
Zdroj: ČTK
Pro 10, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Pražský magistrát hledá veterináře pro útulky pro opuštěná zvířata v Troji a v Dolních Měcholupech. Úřad nyní vypsal zakázku, ve které služby poptává. Maximální cena by měla být 5,5 milionu korun a s vybranou firmou uzavře smlouvu na dva roky. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného ve věstníku veřejných zakázek. Zájemci se mohou hlásit do 10. ledna 2022. Útulky provozuje městská policie (MPP) a ročně jimi projde na tři tisícovky zvířat.
Vybraná firma zajistí nejen zmíněnou veterinární péči o zvířata, ale bude mít na starosti zásobování útulku potřebným materiálem nebo léky. Vybraná firma bude provádět také laboratorní vyšetření. Smlouva s vítězem tendru je plánována na dva roky nebo do vyčerpání nasmlouvané částky. Naopak náklady na vybavení ordinace, údržbu či opravy vybavení areálu bude platit hlavní město jako zřizovatel.
Trojský útulek slouží psům a jiným odchyceným zvířatům a má pro psy 181 samostatných míst. Areál je rozdělený na karanténu, nemocnici, izolaci a na několik oddělení psů určených k výdeji náhradním či původním majitelům. Denně se zde starají zaměstnanci v průměru o 90 psů a ročně jich útulkem projde na 1600.
Útulek v Dolnoměcholupské ulici je určen pro toulavé a opuštěné kočky domácí, zdivočelé kočky a pro exotická zvířata. Zajištěna je kastrace zdivočelých koček, které jsou poté vypouštěny. Kapacita útulku je 200 míst pro kočky. Záchytná stanice je schopna krátkodobě zajistit péči např. o velké savce, chované šelmy, plazy či exotické ptactvo. Denně se zaměstnanci starají v zimě o 50 koček a v létě o 170 a ročně se útulek stará o 1100 koček a 300 dalších zvířat.
Autor: Pražský magistrát
Zdroj: ČTK
Pro 10, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Projekt návštěvnického centra Krkonošského národního parku (KRNAP), které vzniká v bývalém klášteře ve Vrchlabí, je ve své polovině. Stavební část by měla být dokončena na začátku příštího roku, poté naváže budování expozic. Hlavní návštěvnické centrum národního parku ponese název Muzeum Krkonoš a jeho otevření je naplánované na květen 2023. Vrchlabský klášter je sídlem Krkonošského muzea Správy KRNAP.
„Stavební firma dokončuje stavební práce, nyní především pracuje na dodělávkách interiérů. Pracuje se na kompletacích, dokončení elektrických rozvodů, vzduchotechniky, topení. Finalizují se čisté povrchy,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Součástí rekonstrukce bývalého kláštera je nový vstup do budoucích expozic. Má podobu skály a umožní zachovat podstatu struktury klášterní budovy. Architektonickou stránku přestavby kláštera zajistil profesor Roman Koucký a Šárka Malá ze společnosti koucky-arch.cz. Architekti navrhli nové uspořádání, kdy je hlavní vstup do expozic otočený k městu a navazuje na parkoviště. Nový vstup byl již dokončen.
„Práce jdou podle upraveného harmonogramu, stavební část by měla být dokončena do konce ledna 2022. Finalizujeme jednotlivá zadání veřejných zakázek k expoziční části, některé soutěže už byly vyhlášeny. V prvních měsících příštího roku začne realizační fáze expozic,“ řekl Drahný.
Budova bývalého kláštera je nepřístupná veřejnosti od podzimu 2017, stavební část projektu začala loni v únoru. Stavební práce zajišťuje Metrostav, který zakázku vyhrál s cenou 109,5 milionu korun bez DPH. Celkové náklady včetně vybudování expozice jsou odhadovány na více než 200 milionů korun.
Evropské dotace mají činit více než 80 procent uznatelných nákladů. Opravený klášter s novou interaktivní expozicí bude sloužit jako reprezentativní vstupní brána Krkonoš. Nové návštěvnické centrum KRNAP nahradí oblíbené expozice Kámen a život a Člověk a hory. Vznikne expozice dokumentující příběh Krkonoš s ohledem na jedinečnou přírodu a soužití přírody a člověka.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Pro 7, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Většina Čechů při cestování do zahraničí nevybírá způsob dopravy a ubytování s ohledem na životní prostředí. O problematiku ekologicky udržitelného cestování se v ČR zajímají čtyři procenta lidí. Vyplývá to z průzkumu, který letos v březnu udělal Dům zahraniční spolupráce (DZS) a který dnes novinářům představila jeho mluvčí Lucie Petříková. DZS v Česku spravuje programy zaměřené na mezinárodní vzdělávání.
Průzkumu se zúčastnilo 1012 lidí starších 15 let, kteří vyplňovali dotazník. Podle Petříkové mimo jiné potvrdil dřívější zjištění, že ucelenější představu o ekologické udržitelnosti má asi čtvrtina lidí, a to hlavně ve věku mezi 20 a 44 roky. Jsou to zejména lidé s maturitou, vysokou školou, z bohatších regionů a velkých měst.
„Zatímco většina Čechů doma třídí, neplýtvá potravinami, minimalizuje odpad, šetří zdroji, tak na výjezdu (do zahraničí) to dělá jen o něco víc než půlka,“ uvedla Petříková. Například k třídění odpadu v domácnosti se v průzkumu přihlásilo 86 oslovených, při cestování to dělá 60 procent lidí a při pobytu v zahraničí 45 procent. I když některá opatření, jako třeba nákup fair trade potravin nebo snižování spotřeby masa, nedělá většina Čechů ani doma, mladí do 29 let jsou podle Petříkové ochotní se o to snažit víc. Potřebují k tomu ale lepší informace, řekla. Aktivně se o udržitelné cestování zajímají čtyři procenta cestujících, což je podle DZS málo. Nejčastěji si lidé pod tímto pojmem představují ekologicky nenáročné cestování šetrné k přírodě, kdy člověk využívá veřejné dopravy bez letadel. Při výběru dopravy a ubytování pro ně ale má ohled na životní prostředí nejnižší prioritu. Pro většinu je nejdůležitější cena. U dopravy následuje rychlost a bezpečnost a u ubytování doporučení, pohodlí nebo nabízené služby.
K tomu, že při cestování usilují o snížení negativních dopadů na životní prostředí, se hlásí pětina Čechů. Nejčastěji jde podle Petříkové o vysokoškoláky, lidi z Prahy a s dobrou životní úrovní. Na dotaz, jak ekologii při cestování přispívají, odpovídali nejvíc, že udržováním pořádku, použitím veřejné dopravy, tříděním a minimalizací odpadu, chozením pěšky či jízdou na kole. Kolem 12 procent uvedlo, že necestuje letadlem.
Třetina oslovených považuje informace o udržitelném cestování a ekologii za dobře dostupné. Jde hlavně o lidí starší 60 let a bez maturity. Polovina by informací chtěla mít víc. „Zatímco starší dotazovaní ve věkové kategorii nad 60 let by uvítali víc informací v televizi a tištěných médiích, tak ti mladší by chtěli mít zásadní informace na internetu a e-mailech, a ti nejmladší na sociálních sítích,“ řekla.
Pro zájemce o další informace připravil DZS brožuru s názvem Jak na cesty eko-logicky.
Autor: DZS
Zdroj: ČTK
