Lis 19, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Průkopník ekologické a krajinářské fotografie Petr Sikula vystavuje v ostravské galerii Fiducia. Výstava nazvaná Krajina, Ostrava představuje celoživotní průřez tvorbou autora, který letos oslavil osmdesáté narozeniny. Výstava potrvá do 14. prosince.
Sikula se již koncem 60. let etabloval jako člen legendární brněnské skupiny Epos. V roce 1969 ale přesídlil do Ostravy, kde se stal průkopníkem ekologické fotografie, fotografem ostravského Stavoprojektu a také dokumentátorem rozvoje Ostravska. Od roku 1978 je registrován jako fotograf na volné noze, v průběhu 80. let pořizoval řadu dokumentů ze svých exotických cest. Od 90. let se pak soustředí na fotopublikace a kalendáře o severní Moravě.
„Výstava je jubilejním průřezem jeho celoživotním dílem. Sikula se původně vyučil soustružníkem v Uherském Brodě, ale díky mentorství Antonína Hinšta i vlastní cílevědomosti se postupně stal jedním z nejvýznamnějších fotografů Ostravska 70. až 80. let,“ uvedla za organizátory Ilona Rozehnalová.
Dodala, že v Ostravě se vypracoval v elitního fotografa krajiny a architektury.
Mezinárodní uznání mu přinesla první cena na veletrhu Photokina v Kolíně nad Rýnem v roce 1974. „V tematice ostravských krajin objevil Sikula aktuální a originální námět. Sikulovy fotografie ostravské krajiny jsou apokalypticky atraktivní, jejich elegičnost je zdůrazněna širokoúhlým objektivem či dokonce ženským elementem uprostřed kaliště,“ doplnil Pavel Vančát, který se podílel na přípravě expozice.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Lis 18, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Ve vzdělávání by se měl do budoucna klást větší důraz na ochranu klimatu. Vyplynulo to z dnešní on-line debaty pořádané Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a společností EDUin, které se zúčastnili mimo jiné předseda expertního panelu pro modernizaci učebních plánů Jan Jiterský nebo Petr Daniš z pracovní skupiny pro klimatické vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj ČR. V modernizovaných učebních plánech by se podle nich mohlo stát téma součástí různých předmětů.
Současné vzdělávací programy se problematice věnují jen okrajově. Průzkumy ukazují, že mladí lidé chtějí klima chránit, ale neví, co pro to mohou udělat. „Potřebujeme vybavit mladé lidi veškerými znalostmi, dovednostmi i postoji, které jim dovolí nejen porozumět tomu, co se to kolem nich děje, ale také se do této transformace co nejdříve plnohodnotně zapojit,“ uvedl Daniš. Podle něj se v příštích desetiletích v souvislosti s ochranou klimatu změní všechna odvětví společnosti jako nikdy dříve.
Skupina pro klimatické vzdělávání, kterou koordinuje, proto ve své aktuální publikaci Klima se mění – a co my? doporučuje označit klimatické vzdělávání za prioritu, zařadit téma do různých předmětů a zajistit podporu učitelů, kvalitní učebnice a programy pro výuku.
Podle výzkumu katedry enviromentálních studií na Masarykově univerzitě a organizace Green Dock se společností Člověk v tísni má víc než 70 procent mladých lidí ve věku 15 až 20 let kvůli změně klimatu obavy z budoucnosti. Třetina českých dospívajících zažívá ve spojení se změnou klimatu bezmoc, strach, smutek či vztek, zjistili autoři výzkumu. Podle nich jsou ale zároveň hlubší znalosti o problematice mezi mladými slabé a pouze asi čtvrtina uvádí, že díky škole ví, jak mohou k ochraně klimatu přispět.
Napětí mezi přáním dětí chránit klima a nevědomostí, jak to udělat, potvrzují i další průzkumy. Třeba výzkumná zpráva z projektu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni ukázala, že středoškoláci vnímají změnu klimatu jako největší globální problém. Většina z nich ovšem nevěří svým možnostem ovlivnit řešení problémů ve společnosti.
Ministerstvo školství v první polovině září oznámilo, že ustanovilo expertní panel, který by měl do dubna 2022 připravit podklady k velké revizi učiva pro základní školy. Nový rámcový vzdělávací program (RVP), který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech.
Představitelé téměř 200 zemí světa se minulý týden na klimatické konferenci ve skotském Glasgow dohodli na postupném odklonu od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Součástí dohody je i závazek některých států zvrátit do roku 2030 úbytek světových lesů a snížit únik metanu do atmosféry. Cílem má být zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.
Autor: SKAVZdroj: ČTK
Lis 17, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
V geoparku Ralsko pokračuje výsadba Aleje vzpomínek, která připomíná zaniklé obce bývalého vojenského prostoru v Ralsku na Českolipsku. V sobotu budou zaměstnanci geoparku s dobrovolníky sázet jabloně a hrušně naroubované původními odrůdami, které přežily jako připomínka někdejšího osídlení. Zapojit se může i veřejnost, řekla ředitelka geoparku Lenka Mrázová.
Alej, která vyrůstá podél cesty do bývalé obce Dolní Novina, poskytne v budoucnu stín cyklistům na frekventované cyklostezce, kterou vybudovaly Vojenské lesy a statky.
„Na podzim pak budou moci turisté a cyklisté ochutnat ovoce, které zde zanechali naši předchůdci,“ doplnila Mrázová. Tři desítky ovocných stromů, které tvoří první část aleje, vysadili lidé z Národního geoparku Ralsko za podpory Nadace ČEZ už loni. Letos bude výsadba pokračovat dalšími 30 stromy.
Letošní novinkou bude navíc vysazení dvou stromů na zahradě Základní školy Mírová v Mimoni a Základní školy v Kuřívodech.
„Děti se budou moci podílet na výsadbě a péči o stromy a pozorovat, jak strom přirozeně roste a žije v různých ročních obdobích. Navíc se dozví více o životě, který kdysi vzkvétal v krajině, která je nyní jejich domovem,“ řekla Mrázová. Hlavním partnerem projektu sázení stromů do školních zahrad jsou Vojenské lesy a statky.
Cílem projektu Alej vzpomínek je obnova historických alejí v místech zaniklých obcí a záchrana místy unikátních regionálních odrůd jabloní a hrušní, které geopark na svém území mapuje od roku 2016. V evidenci má už přes 300 stromů ze zaniklých obcí, jako jsou Kostřice, Křída, Holiček, Ostrov nebo Jabloneček.
„Je málem neuvěřitelné, co vše dokázaly staré stromy, jež bývalým hospodářům poskytovaly stín a ovoce, bez veškeré péče přežít,“ doplnila ředitelka. Určit odrůdu původních stromů je podle ní velmi obtížné až nemožné, protože mnohdy chybí srovnání, proto se na určování podílejí odborníci z Česka a Saska. Samotné roubování zajišťuje zahradník Vlastimil Kocourek a zemědělská škola Libverda v Děčíně.
Geopark Ralsko vznikl jako sedmý v Česku před pěti lety. Zahrnuje oblast téměř 300 kilometrů čtverečních v katastru Ralska, Doks a Hamru na Jezeře na Českolipsku. Je zajímavý nejen svou přírodou, má i bohatou historii, lidé tam žili přes 700 let. Oblast byla kdysi prosperující krajinou s množstvím malebných soběstačných vesniček roztroušených mezi lesy a poli. Ve 20. století ale tento historický ráz kulturní krajiny hrubě narušil pobyt tří armád – nejprve československé, pak německé a nakonec sovětské. Geopark Ralsko se teď snaží vrátit do oblasti život.
Autor: geopark Ralsko
Zdroj: ČTK
Lis 4, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Na první pohled se to může zdát jako zbytečnost. Nicméně samotné návyky našich milovaných mazlíčků a správné nakládání s jejich odpadem mohou hrát pro přírodu velkou roli. Z tohoto důvodu je nutné dodržovat jednoduchá pravidla, díky kterým můžeme pomáhat chránit přírodu kolem nás.
Psí moč totiž dokáže zničit naši úrodu a také naše běžné zahradní rostliny. Psí výkaly zase obsahují patogeny, které dále kontaminují spodní vody. Proto je důležité sbírat výkaly a správně je recyklovat, jelikož plastové sáčky tento problém neřeší.
Pojďme se tedy společně podívat na to, jak můžeme jednoduše předejít problémům na našich pěstěných zahrádkách.
Pokud jsou domácí mazlíčci navyknutí pravidelně značkovat zahrádku, je vhodné na ni sázet odolnější rostliny v podobě keřů a traviny. Není úplně od věci vytrénovat psa, aby chodil pouze na jedno místo. Na tomto místě mohou být vysazeny odolnější rostliny či zem zasypaná speciálním štěrkem, který umožňuje filtrování moči. Toto oblíbené místo či místa našich mazlíčků je pak také vhodné pravidelně zalévat vodou, protože rozředěná moč způsobí daleko menší škody.
Na druhé straně pro sběr výkalů jsou nejvhodnějším řešením rozložitelné pytlíky, které jsou vyrobené z kukuřice. Tyto sáčky lze zakoupit například na stránkách dedra.cz. Výkaly se mohou také splachovat, ale zde je nutné si ověřit, zda to vaše město povoluje. V odpadních vodách to totiž může způsobit pěknou paseku.
Pokud máme na zahrádce kompost přichází v potaz také otázka, zda nekompostovat také výkaly. Ty lze samozřejmě kompostovat, nicméně kvůli zmíněným patogenům není vhodné je umisťovat na běžnou hromadu kompostu, kterou chceme dále používat. Pro tyto účely je vhodné vybudovat speciální kompost v zemi, do kterého lze pak jednoduše přidat látky, které napomůžou při rozkládání výkalů. Je potřeba dát pozor, aby tato jáma nebyla v blízkosti žádného vodní zdroje.
Na závěr lze také chlupy nebo drápky namísto vyhazování do běžného odpadu přidat na kompost. Pokud ještě kompost nemáte, lze je pohodit pod kterýkoliv strom, kde si je ptáci rozeberou a použijí pro stavbu hnízd.
Tipy, jak zacházet se zvířecím odpadem naleznete zde.
Více k přečtení na stránkách thezerowastepet.com.
Autor: Ekoosvěta
Říj 29, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Podíl neočkovaných učitelů v Pardubickém kraji činí v jednotlivých školách od několika procent až po zhruba jednu čtvrtinu. Od pondělí musí mít neočkovaní pedagogové při výuce nasazené respirátory, což podle ředitelů plně akceptují, zjistila v anketě ČTK. Epidemie koronaviru se v republice zhoršuje, nosit respirátory nařídila vláda.
Například v Základní škole Třebovská v Ústí nad Orlicí je očkovaných 75 procent učitelů. „Uvědomují si (neočkovaní učitelé), že nařízení musí dodržovat, žádná revolta nenastává. Jestli se přidají do řad očkovaných učitelů, to nedokážu odhadovat. Možná to udělají až poté, co by nastala povinnost pravidelného testování,“ řekl ředitel Pavel Svatoš.
Učitelé měli přednostní možnost se v minulých měsících očkovat, vedení školy jim nabízelo termíny a vysvětlovalo smysluplnost očkování. „Uvolňovali jsme je ze zaměstnání. U jedné kolegyně byla reakce po očkování, vše jsme řešili vstřícným způsobem, byli jsme rádi, že jsme očkované jedince získávali,“ řekl Svatoš.
Střední škola průmyslová strojnická, technická a Vyšší odborná škola Chrudim má neočkovaných učitelů jen několik. Jsou mezi nimi i kantoři, kteří jsou ve lhůtě po prodělání covidu-19, někteří další kvůli zdravotnímu stavu být očkováni nemohou. „Je minimum kolegů, kteří musí dodržet nošení respirátoru. Krajský úřad nám poslal možnost, že by přijel mobilní očkovací tým i k nám. Někteří z neočkovaných kolegů se už přihlásili. Když to bude nastavené tak, že se budou muset testovat, všude s tím prokazovat, co jiného jim zbude?“ řekl ředitel František Mihulka.
Studenti jsou v této škole poměrně dost očkovaní. Nákaza se jí vyhýbá. Covid-19 měl jeden student, který se ale nakazil mimo školu. Běžných respiračních onemocnění je mezi studenty víc, dodal Mihulka.
Mezi sedmi desítkami pedagogů Základní školy Benešovo náměstí v Pardubicích nemá očkování asi deset z nich. „Některé učitelky jsou mladé, mohou být i těhotné. Je to těžké odsuzovat, že nejsou očkované. Všechny neočkované jsem informovala o postojích vlády, nařízeními se budeme řídit,“ řekla ředitelka Ema Jičínská.
Škola aktuálně nemá žádnou třídu v karanténě, od začátku školního roku byla v karanténě jen jedna třída. Větší výskyt nákazy se škole nebyl, dodala ředitelka. V jiných krajích, kde je víc nakažených, školy prodloužily podzimní prázdniny, jsou jich desítky. Žáci jsou tak doma už od pondělí, ne až od středy.
V Pardubicích k tomu přistoupila jediná škola z 18 ZŠ zřizovaných městem. „Jediná ZŠ Družební dala dětem v pondělí a úterý ředitelské volno, protože mají nárůst případů a více tříd v karanténě,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).
Zdroj: ČTK
