Zář 20, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
V Česku loni opět přibylo skautů, i když kvůli omezením v souvislosti s epidemií covidu-19 méně než v předešlých letech. Junák-český skaut má nyní zhruba 69.000 členů, což je o přibližně 840 víc než o rok dříve. Za posledních 15 let se počet skautů zvýšil o přibližně dvě třetiny. Nejméně jich bylo v roce 2006, a to kolem 40.600. Vyplývá to z informací, které sdělila mluvčí skautů Barbora Trojak. Překážkami pro další rozvoj oddílů je podle ní často nedostatek dobrovolníků na pozice vedoucích nebo špatný stav kluboven.
Zájem o skauting je v ČR trvale velmi vysoký, podle výzkumu agentury Ipsos z roku 2019 by ho jako volnočasovou aktivitu doporučilo sedm z deseti dospělých. Rodiče oceňují, že skauting kluky a holky rozvíjí všestranně, posiluje odolnost, samostatnost a sebedůvěru a přináší možnost trávit čas aktivně a smysluplně, uvedla Trojak.
Zatímco v roce 2016 bylo skautů 40.583, v dalších letech jejich počet i v souvislosti s demografickým vývojem rostl. Do věku školáků totiž začaly dorůstat děti ze silnějších ročníků narozených po roce 2002. V roce 2014 překročil počet skautů hranici 50.000 a za další čtyři roky 60.000. Minulý rok skautské aktivity komplikovala epidemie covidu-19, takže nováčků přišlo o čtvrtinu méně, řekla Trojak. V současnosti je podle ní skautů 68.802.
V zemi je 2242 skautských oddílů, které sdružuje 477 středisek organizace. Oddíly podporuje svou prací 12.538 dobrovolnic a dobrovolníků. Jejich počet ale podle mluvčí neroste tak rychle jako množství dětských členů. Podle starosty Junáka – českého skauta Josefa Výprachtického proto letos organizace při náborech nově oslovuje i dospělé, kterým nabízí možnost pomáhat s vedením oddílu.
Nejvíce skautů a skautek je teď podle Trojak v Jihomoravském a Středočeském kraji a v Praze. „Pro velkou část oddílů v těchto krajích platí, že najít místo pro nováčky je komplikované. Skauti z obcí v okolí Prahy a například udávají, že na čekacích listinách do jejich oddílů je i 150 dětí,“ uvedla. Větší šanci na přijetí podle ní mají v nově vznikajících oddílech, kterých za minulý rok bylo asi 40. Vyhledat je mohou zájemci na mapě českého skautingu na webu. Nejméně skautek a skautů má Karlovarský kraj, následuje Ústecký a Liberecký.
Kromě nedostatku vedoucích limituje podle mluvčí růst skautingu v některých regionech také kapacita klubovny nebo její nevyhovující stav. Na jejich opravu nebo výstavbu nemá Junák peníze. Oddíly tak pořádají sbírky, pracují na stavbě svépomocí, zapojují rodiče i sympatizanty nebo hledají podporu u nadací, obcí a krajů, dodala Trojak.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Zář 18, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
K lidem se zdravotním handicapem letos zamíří kvůli epidemii koronaviru a s ní spojenými opatřeními méně vycvičených asistenčních, signálních a vodicích psů společnosti Helppes než v minulých letech. Pomáhat svým pánům začne po dokončení speciálního výcviku a dnešní předávací slavnosti v pražském Motole devět psů.
Průměrně Helppes předával 15 zvířat ročně. Problematické bylo loni pro obecně prospěšnou společnost, která letos slaví 20 let od svého vzniku, hledání vhodných psů. Nemožnost setkávání pak ztížila komunikaci s žadateli z řad postižených, řekla asistentka ředitelky společnosti Natálie Nováková.
„Nebylo možné nikde koupit psy. Dřív jsme mohli kupovat psy kolem jednoho roku. Hned jsme mohli dělat zdravotní a povahové testy a hned je podle výsledků případně vrátit původnímu majiteli,“ líčila Nováková. Loni podle zkušeností společnosti Helppes chovatelé odchovávali daleko méně štěňat, protože nemohli zvířata splnit podmínky chovu. Nemohly se konat zkoušky, nebyly výstavy, chovatelé se zvířaty nemohli vyjíždět do zahraničí na krytí.
„Nakonec jsme sháněli štěňata z prověřených chovů i ze zahraničí a neměli jsme taková zvířata, která bychom mohli cvičit. Nemohli jsme se setkávat s klienty, s lidmi s postižením. Dělali jsme všechno on-line, i proto je letos pejsků míň,“ uvedla.
Pro příští rok má Helppes štěňata nakoupena v jejich dvou měsících. To s sebou nese riziko, že ze zdravotních důvodů, na které může ukázat rentgen až v pěti měsících, nebudou vhodná k dalšímu výcviku.
Pro zvířata musí Helppes sehnat velmi dobré vychovatele a být s nimi neustále v kontaktu, aby psi prošli testy a mohli být zařazeni do speciálního výcviku. Na straně žadatelů se doba covidová podle Novákové projevila ve ztížení možnosti komunikace. „Se žadateli jsme se nemohli setkávat. U dětí potřebujeme vidět, jak na psa reagují, aby jim pomohl, musí mít k tomu psovi vztah. I to potřebujeme vidět. To nejde udělat na dálku on-line,“ uvedla.
O přidělení psa rozhoduje komise složená ze sociálních pracovníků, trenérů a také psychologů. „Musí se shodnout na tom, že žadatel psa potřebuje a má i vhodné podmínky, kde pes bude žít. Nedáváme stroj, dáváme živé zvíře, musíme mít jistotu, že pejsek bude nejen pomáhat, ale bude mít i život, jak má mít,“ popsala závěr přípravy psa přímo na míru.
Výcvik psa trvá osm měsíců až rok a stojí zhruba 270.000 až 300.000 korun. Obecný výcvik, který musí pes mít, zahrnuje výbornou ovladatelnost a velmi dobře zvládnutou poslušnost. Poté se pes cvičí přímo na míru konkrétnímu klientovi. Ten se s ním setkává ve druhé třetině výcviku. Helppes předává svým klientům psí pomocníky zdarma, a to jako zápůjčku na celý život. Tento postup ponechává sdružení i případnou možnost psa odebrat, kdyby o něj nebylo dobře postaráno. Vodicí psi slouží lidem se zrakovou vadou, asistenční pomáhají lidem s tělesným nebo jiným typem postižení, třeba autistům. Signální psi chrání lidi se záchvatovým onemocněním, například diabetiky, epileptiky nebo kardiaky.
Autor: Helppes
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
V Pardubickém kraji začaly podeváté Technohrátky. Akce má zvýšit zájem žáků základních škol o technické a odborné vzdělávaní. Koná se od roku 2009. Žákům zábavnou formou představuje odborné obory, řemesla na středních školách a učilištích v Pardubickém kraji. Letos se Technohrátky konají pouze na podzim, jarní protiepidemická opatření konání znemožnila, řekl novinářům manažer akce Vladimír Zemánek.
„Musíme během podzimu stihnout 15 akcí, přišli jsme o jarní termíny, bude to náročné,“ řekl Zemánek. Dnes zájemci navštívili Střední průmyslovou školu stavební v Rybitví. Seznamovali se s obory tesař, truhlář, zedník, umělecký kovář-zámečník.
Povinné jsou roušky, žáci a studenti jsou testovaní, akce se zúčastní maximálně stovka žáků. „Vedeme si jmenné seznamy účastníků, kdyby bylo potřeba,“ řekl Zemánek. Zájem základních škol je letos enormní, hlásí se na jednu akci 180 až 200 žáků. Možná je však maximálně stovka, dodal.
Důvodem vzniku Technohrátek byl pokles zájmu o odborné vzdělávání. Přitom podle ředitele Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpla mají absolventi odborných škol jisté zaměstnání. „Úspěšné firmy se předhání v benefitech, aby si udrželi zaměstnance,“ dodal Klimpl.
Ředitelka SPŠ stavební Renata Petružálková potvrdila, že nejen řemeslníci jsou na trhu práce nedostatkové profese. „Šílíme z tlaku firem, nemají, jak zvládat zakázky. Během covidu ani neměli zahraniční pracovníky. U nás zájem o studium roste, letos máme o 38 žáků víc než loni a o 90 víc než předloni,“ řekla Petružálková.
Technohrátky letos pořádají 9. ročník. Dosud se jich zúčastnilo 12.765 žáků ze 119 základních škol. Do projektu se zapojilo 25 středních škol v kraji.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Odborné učiliště Chroustovice
Zář 4, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Ve školních jídelnách je nedostatek kvalifikovaného personálu a lidé, kteří tam pracují, nejsou dostatečně ohodnocení. Věkový průměr kuchařů a kuchařek v jídelnách je 55 let a hrozí, že do deseti až 15 let odejde velká část pracovníků do důchodu. Chybí také další vzdělávání personálu jídelen i stanovení standardů kvality pokrmů. V důsledku toho pak obědy často nemají dostatečnou energetickou hodnotu a neodpovídají výživovým potřebám dětí.
To jsou podle nedávné studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) některé z problémů školního stravování. Zlepšit celý systém chce projekt Máme to na talíři a není nám to jedno, na kterém se podílí SZÚ, Český gastronomický institut a vzdělávací program Kulinářské umění, který dělá video kurzy profesionálního vaření pro kuchaře a studenty hotelových škol.
SZÚ uvádí, že popisované slabé stránky systému nejsou chybou personálu školních jídelen a že není ani v jejich kompetenci tyto systémové chyby řešit. „Ta situace jaká dnes je, je výsledkem řady let, kdy se na školní stravování nedívalo jako na komplex neboli soukolí, které může dobře fungovat pouze tehdy, pokud bude fungovat každé kolečko,“ napsala koordinátorka projektu za SZÚ Alexandra Košťálová.
Proto vznikl projekt „Máme to na talíři a není nám to jedno“, který chce otestovat možnou modernizaci a rekonstrukci systému školního stravování. Do pilotní fáze projektu se nyní zapojilo 18 škol, jsou mezi nimi základní a mateřské školy. Jejich jídelny budou první, které budou testovat vytvořené standardy kvality, které vznikají pro různé oblasti školního stravování. Standardy budou poté uveřejněné na webu a mohou je zkoušet a zavádět do praxe i další jídelny.
Cílem projektu je podle Košťálové nabídnout hotový příklad funkčního systému, který by mohl nahradit stávající. „Systém školního stravování je totiž velmi komplexní a musí se řešit nejen suroviny a pokrmy na talíři nebo spotřební koš. Těchto oblastí, které je potřeba detailně popsat je celkem šest, a to personál, kvalita stravy a gastronomie, vybavení a prostory, provoz, dodavatelé a péče o zákazníka. A v současné době vlastně neexistuje jakýkoli popis kvality, která by měla být dodržována kromě hygienických standardů,“ popsala Košťálová.
Na projektu spolupracují ministerstva školství a zdravotnictví. Úřady nominovaly své zástupce do odborných skupin, které vypracovávají standardy.
Primárním problémem školního stravování je podle Košťálové nedostatek personálu a také to, že většina zaměstnanců jídelen nemá kvalifikaci v oboru kuchař. Sehnat kvalifikovaný personál může být ale obtížné kvůli nízkému ohodnocení, podle tabulek pobírá kuchařka po 27 letech praxe 19.930 korun. V důsledku špatné personální situace pak v některých jídelnách dostávají děti jídlo, které neodpovídá jejich výživovým potřebám. Podle studie SZÚ obědy obsahují nedostatečné množství energie a zdraví prospěšných tuků, naopak obsahují nadbytečné množství soli. To může mít negativní dopad na zdraví dětí.
Pro zlepšení situace je podle studie SZÚ nutné zlepšit platové podmínky ve školních jídelnách tak, aby byly srovnatelné s restauračním sektorem. Ministerstvo školství letos o prázdninách navýšilo limity pro nákup surovin, což autoři projektu oceňují. Limity se mnoho let neměnily, i když cena potravin stoupala. Je potřeba také kontinuálně vzdělávat kuchaře a kuchařky, definovat, jaké suroviny jsou pro použití v jídelnách vhodné, či stanovit, jaká by měla být porce jídla v návaznosti na jeho nutriční hodnotu. Řešením by mohlo být nabídnout jídelnám databázi receptur, které obsahují propočítanou nutriční hodnotu pokrmů s postupem přípravy. Nemělo by chybět ani pravidelné hodnocení kvality.
Podle dat SZÚ stravu dětem v Česku připravuje na 8600 provozoven školního stravování. Jídelny ročně uvaří asi 383 milionů pokrmů a denně se v nich stravuje 1,8 milionu dětí, což je téměř 80 procent všech dětí. Zdraví lidí je podle SZÚ asi z poloviny ovlivněno zdravým životním stylem, přičemž hlavní příčinou úmrtí v ČR jsou srdečně-cévní nemoci, které mají souvislost s kvalitou stravy a životním stylem. Školní prostředí je přitom podle SZÚ jedním z nejefektivnějších nástrojů prevence. Děti ve škole tráví více než třetinu své aktivní části dne, osvojují si tam poznatky a utvářejí životní návyky.
Autor: Státní zdravotní ústav
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Projít evolucí života na Zemi od podmořského světa až po velké suchozemské i vodní savce umožňuje nová stálá expozice Národního muzea. S názvem Zázraky evoluce zaujímá šest sálů, kde je vystaveno 1500 předmětů. A prohlídka vrcholí sálem s kostrou plejtváka myšoka, která stála na konci 19. století u zrodu přírodovědeckých expozic Národního muzea. Vedení muzea dnes novou expozici představilo novinářům. Veřejnosti se otevře v pátek.
Koncem července muzeum otevřelo v Nové budově expozici novodobých českých dějin a na polovinu října plánuje otevřít v historické budově zbylé expozice Dějiny a Příroda. Expozice Zázraky evoluce se připravovala pět let i ve spolupráci se zahraničními odborníky. Její otevření podle vedení muzea brzdila doba potřebná k uskutečnění veřejných zakázek. Budova muzea se po několikaleté rekonstrukci otevřela v říjnu 2018.
„Restaurovaná kostra velryby opět plave v čele své družiny, která nyní čítá více jak 1500 exponátů a modelů zvířat z celého světa, z toho je 400 zcela nových preparátů a modelů,“ řekl generální ředitel muzea Michal Lukeš. „Na 1500 metrech čtverečních vyprávíme úžasné příběhy přírody a ukazujeme zázraky evoluce za pomoci moderních výstavních metod, multimédií, designu a interaktivních prvků,“ uvedl.
„Nechtěli jsme dělat expozici pro odborníky a další naše kolegy z univerzit, chtěli jsme udělat expozici pro masu lidí. Pro lidi, které to zaujme tím, že do toho vejdou, a expozici, která musí být vizuálně atraktivní a taková, aby si v ní každý našel to své,“ řekl ředitel Přírodovědeckého muzea NM Ivo Macek. „Ačkoli jsem zastánce moderních technologií, tady jsem se toho musel aktivně a na sílu vzdát, protože pokud děláte něco na desetiletí, je to věc, která začne rychle stárnout,“ doplnil Macek.
Převážnou část expozic tak tvoří všemožní tvorové, kteří jsou zasazeni do až divadelně nakašírovaných prostředí připomínajících ta jejich přirozená. Výjevy ukazují vzájemné soužití druhů tak, jak spolu žijí v přírodě. Jeden z architektů výstavy Daniel Kříž doplnil, že při koncipování expozice nechtěl „jít proti tomuto domu“.
„Museli jsme vytvořit svorník mezi klasickou stavbou postavenou v době, která měla úplně jinou rychlost než ta dnešní. Vzali jsme principy osy, průhledy a hierarchie prostoru. Vložili jsme do něj nový výstavní mobiliář, kde to šlo, snažili jsme se zachovat i původní mobiliář od architekta (Josefa) Schulze, architekta budovy,“ řekl. „Do toho jsme se pokusili rozehrát divadlo expozice, které bude atraktivní a chytne i rychlého diváka, který nemá třeba hlubší zájem, dítě nebo japonský turista. Pomalá linka pak je více do hloubky. A třeba se i to zlobivé dítě chytí,“ řekl.
Národní muzeum chce návštěvníky přilákat i reklamní kampaní, kterou nazvalo Bejvávalo dobře? Jejím motivem je stejnojmenná lidová písnička, na jejímž pozadí se odehrávají dramatické historické okamžiky spjaté s českými zeměmi. Má podle muzea polemizovat s názorem, že lidé dnes kvůli pandemii zažívají obtížnou dobu. Kampaň má podle vedení muzea ukázat, že lidé museli v minulosti překonávat mnohem větší překážky a ne vždy „bejvávalo dobře“ – a přesvědčit se o tom mají v expozicích NM.
Autor: Národní muzeum
Zdroj: ČTK
