Zář 2, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Nákup potravin řeší naprostá většina Čechů v supermarketu a pro tři čtvrtiny obyvatel je to dokonce nejoblíbenější místo, kde tyto produkty nakupují. Vzhledem k tomu, jaké faktory ovlivňují výběr obchodu, se není čemu divit: pro zhruba 6 z 10 Čechů je důležitá jeho blízkost. Podobný počet lidí uvedl také ceny, akce a slevy nebo kvalitu a čerstvost potravin. Co se týče země původu potravin, tak ta dnes (alespoň u některých produktů) zajímá skoro 9 z 10 zákazníků – a nepřekvapivě u nás vítězí v popularitě produkty z Česka, naopak nejméně stojíme o produkty z Polska a jen 7 % lidí preferuje potraviny odjinud než z Evropy. Nemalá část lidí je také ochotna si za potraviny z preferované země připlatit.
Výzkum realizovala společnost Nielsen Admosphere metodou online sběru na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let.
Závěry výzkumu dále doplňují data z monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen Admosphere, podle kterých byl největším inzerentem v oblasti širokosortimentních řetězců od začátku roku Kaufland.
Supermarketům a hypermarketům se v Česku opravdu daří. 97 % Čechů tam nakupuje potraviny alespoň někdy (bez větších rozdílů v jednotlivých sociodemografických kategoriích). Skoro dvě třetiny respondentů pak nakupují v malých kamenných obchodech. Zde je patrný pouze rozdíl mezi obyvateli z různě velkých měst: chodit nakupovat do malých obchodů je ve velkých městech výrazně méně obvyklé než na vesnicích či v menších městech. Na farmářských trzích dále nakupuje skoro třetina dotázaných – častěji ženy než muži a respondenti z měst.
V supermarketu také respondenti nakupují potraviny nejraději, odpověděly tak tři čtvrtiny z nich. Až daleko za ním jsou v žebříčku oblíbenosti malý kamenný obchod (13 %) a farmářský trh (6 %).
A co je při výběru obchodu s potravinami pro respondenty důležité? Zejména dostupnost (64 %), ceny, akce a slevy daného obchodu (63 %) a kvalita potravin a jejich čerstvost (62 %). Mezi nejméně zmiňované faktory patří vytíženost obchodu z pohledu počtu zákazníků na prodejně (12 %) a moc důležitá pro Čechy není ani dostupnost specifického zboží jako produktů v bio kvalitě, bezlaktózových výrobků a podobně (15 %).
Druhá část online výzkumu Nielsen Admosphere se zaměřila na původ potravin – zda se o něj lidé zajímají, jaké země preferují a zda jsou ochotni si za výrobky z daného státu připlatit. Ukazuje se, že země původu zajímá 85 % dotázaných: 41 % se o ni zajímá u všech nebo u většiny kupovaných potravin, 44 % ji řeší pouze u některých produktů. Jen 15 % nezajímá země původu nikdy.
U 92 % z těch dotázaných, kteří výše odpověděli, že je země původu potravin zajímá, jsou nejžádanější potraviny z Česka. Druhou nejčastěji zmiňovanou zemí je Německo, které uvedlo 37 % respondentů.
Potravinám ze sousedního Slovenska pak dává přednost 26 % lidí. Nejhůře ze sousedních zemí dopadlo Polsko (uvedla ho 4 % dotázaných); Rakousko preferuje jako zemi původu výrobků 15 % lidí. 9 % pak uvedlo evropské země mimo států sousedících s Českou republikou a jen 7 % preferuje produkty z jiných než evropských zemí.
Ti, kteří uvedli nějakou zemi původu potravin, které dávají přednost, měli dále uvést, jestli jsou ochotni si za potraviny z preferovaného státu připlatit. 70 % respondentů je ochotných v takovém případě zaplatit více, zbytek se k této otázce postavil záporně.
Inzerce širokosortimentních řetězců
Mezi řetězci byl nejsilnějším inzerentem od začátku roku Kaufland, který umístil reklamu v hodnotě více než 1 miliardy korun. Druhý Albert využil inzertní prostor v hodnotě skoro 883 milionů korun a třetí Lidl inzeroval v hodnotě téměř 872 milionů korun. Hodnoty odpovídají ceníkovým cenám inzerce.
Autor: Nielsen Admosphere
Zdroj: Eliška Morochovičová, Nielsen Admosphere, a.s.
Zář 1, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Největší objem evropských dotací na podporu mateřských škol šel v programovém období 2014 až 2020 do Středočeského kraje, 1,47 miliardy korun z celkových 5,38 miliardy, tedy 27 procent. Nejméně jich přijal Karlovarský kraj, a to 5,69 milionu korun, dnes to sdělilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací odpovědné.
Peníze byly využity na výstavbu nových budov nebo pavilonů, přístavby nebo rekonstrukce stávajících budov. Z dotací bylo pořízeno také nové vybavení pro děti, vybaveny byly i jídelny nebo technické a hygienické zázemí.
Za Středočeským krajem následovaly Jihomoravský (755 milionů korun), Olomoucký (565 milionů) a Moravskoslezský kraj (355 milionů). V přepočtu na jednoho obyvatele obdržel nejvíce peněz Liberecký kraj, 1145 korun. Následovaly Středočeský (1056 korun), Olomoucký kraj (894 korun) a Vysočina (792 korun). Naopak v Karlovarském kraji to bylo 19 korun na obyvatele.
S podporou mateřských škol MMR počítá i v programovém období 2021 až 2027. V Integrovaném regionálním operačním programu je na tyto účely vyčleněno přes 3,7 miliardy korun. Podpora bude určena na navyšování kapacit mateřských škol a zlepšování podmínek v nich, jako například hygienické zázemí, bezbariérovost nebo venkovní prostory.
Podle údajů ministerstva školství bylo loni v České republice 5317 mateřských školek. Chodilo do nich zhruba 357.600 dětí.
Autor: MMR
Zdroj: ČTK
Zář 1, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Lesní mateřské školy mohou ode dneška zajišťovat jídlo pro děti i pomocí pojízdných výdejen. Pro školní jídelny se kvůli nárůstu cen v posledních letech navyšují finanční limity na nákup potravin. Tyto změny obsahuje novela vyhlášky ministerstva školství o školním stravování, která dnes začala platit.
Lesní školky nemají zděné budovy, takže dosavadní pravidla pro zajištění alespoň tří jídel denně jako v běžných školkách se u nich ukázalo jako problematické. Pokud chtěly být ve školském rejstříku, musely si nechat jídlo dovážet. Podle Asociace lesních mateřských škol ale řada nenašla ve svém okolí vhodného dodavatele jídla. Asociace proto v uplynulých letech usilovala o změny v legislativě, které by lesním školkám umožnily dávat dětem jídlo z domova od rodičů.
Novela školského zákona zavedla loni jako nový typ zařízení školního stravování výdejnu lesní mateřské školy. Úprava vyhlášky o stravování na to navázala. V případě, že bude výdejna lesní školky poskytovat pokrmy bez přípravy, bude muset splňovat hygienické požadavky pro pojízdnou prodejnu. Když bude i jídla připravovat, bude se muset řídit podle přísnějších pravidel.
Kromě toho se zvyšují finanční limity na nákup potravin, které platily od ledna 2012. Podle Českého statistického úřadu se od té doby do loňska zvedla cena potravin o pětinu. Dosavadní limity cen pro školní stravování tomu podle ministerstva neodpovídaly. Úřad připustil, že změna může mít dopad na děti z chudších rodin, pro které bude hrazení školních obědů složitější. „Tento dopad na sociálně slabé žáky však vyrovnávají a řeší programy ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí, například projekt Obědy do škol, včetně navýšení přídavků na dítě v roce 2018,“ uvedlo ministerstvo.
Autor: MŠMT
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Změnu způsobu vzdělávání a jeho modernizaci má podpořit nová kampaň, kterou zahájil Nadační fond Eduzměna. Přispět chce k odklonu od učení zpaměti a k posílení kritického myšlení a využívání poznatků. Kampaň dnes na tiskové konferenci představily zástupkyně fondu.
„Trápilo nás a trápí, že děti neodchází ze škol připraveny na život, nechodí do školy rády, nemají šanci být aktivní a rozvinout se naplno,“ uvedla zástupkyně ředitele fondu Lucie Plešková. Poukázala na mezinárodní srovnání, podle nichž bývají výsledky českých školáků a školaček průměrné či podprůměrné a spíš se dál zhoršují. Epidemie pak prohloubila nerovnosti. „V OECD patříme mezi sedm zemí, kde výsledky závisí na tom, z jaké rodiny dítě pochází. Jen pětina dětí může dosáhnout lepšího vzdělání než jejich rodiče. V mezinárodním srovnání je to nejhorší výsledek,“ dodala Plešková.
Podle ní průzkumy ukázaly, že téměř třetina dětí v Česku do školy nechodí ráda. Ve spotu malá školačka uteče z nudné výuky a dostane se tajně do ředitelny. Odtud školním rozhlasem žádá, aby se děti nemusely vše učit zpaměti, ale mohly spíš věci chápat a samy myslet. Ptá se třeba, proč se pořád ve škole učí „máma mele maso“, když její máma maso nejí. „Chtěli jsme ukázat obraz zatuhlosti, bezradnosti a strachu, který je v českém školství přítomen,“ uvedla Martina Pařízková z fondu. Zástupkyně fondu věří, že pokud se o vzdělávání začne zajímat víc veřejnost, budou se mu věnovat i politici.
Podle ředitelky Základní školy Zruč nad Sázavou Ivy Staré se dřív děti vše dozvěděly od učitelů a z knížek, teď ale díky digitálním technologiím mají přístup k velkému množství informací a často vědí víc než vyučující. „My jako učitelé máme doprovázet,“ míní Stará.
Podle zástupkyň fondu řada vedení škol a vyučujících už pracuje inovativně, nedaří se ale proměnit přístup těch zbývajících. Fond v minulém školním roce zahájil pětiletý projekt, v němž chce nový model vzdělávání nastavit a otestovat. Zapojily se všechny mateřské, základní a střední školy na Kutnohorsku. Podpora má směřovat k ředitelům, vyučujícím i k dětem. Výsledný návod by pak mohly začít využívat i ostatní regiony v republice. Zástupci fondu už dřív uvedli, že by bylo ideální, kdyby nové vyučování bylo do roku 2030 na pětině území Česka.
V prvním školním roce projektu se mapovaly potřeby škol, jejich vedení, učitelů, dětí i rodičů. Nyní se pracuje na nastavení podpory. Podle Pleškové třeba ředitelé tráví 70 procent času administrativou, pomoci jim s ní má vznikající centrum regionální podpory. Podpůrná centra mají fungovat i pro učitele. Pracují týmy duševního zdraví na podporu dětí. Konaly se první semináře pro rodiče. V Kutné Hoře se 19. září uskuteční festival hravého učení Edufest. Nadační fond zřídily čtyři nadace. Patří mezi ně Nadační fond Avast, Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF.
Autor: Nadační fond Eduzměna
Zdroj: ČTK
Čvc 24, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl
Češi mají podle prodejců, stále větší zájem o ekologické produkty. Roste podle nich poptávka také po stáčených ekologických prostředcích. Na českém trhu se objevují nové značky, v polovině července e-shop v České republice a na Slovensku spustila americká značka ekologického praní a čištění The Laundress.
Dm drogerie mají ve svém sortimentu v současné době na 150 produktů 18 různých značek, které jsou rostlinného původu, neobsahují složky vyrobené z ropy, mají minimální vliv na vodní organismy, jsou biologicky rozložitelné a netestované na zvířatech, uvedl manažer komunikace dm drogerie Jiří Peroutka.
Řetězec dm má 16 prodejen vybavených plnícími stanicemi na ekodrogerii. Podle Peroutky společnost pracuje na otevření a modernizaci dalších. „Poptávka po stáčené certifikované ekodrogerii Yellow Blue je obrovská, od začátku roku 2021 si naši zákazníci stočili více než sedm tisíc litrů těchto prostředků, od zavedení plnicích stanic v roce 2019 pak více než 25.000 litrů,“ řekl.
V meziročním srovnání vzrostl podle něj prodej stáčené ekodrogerie o více než 20 procent. Dlouhodobě nejprodávanějším produktem je podle něj prací gel z mýdlových ořechů s vůní levandule, doplnil.
V drogeriích Rossmann podle jejich manažerky komunikace Olgy Stanley každoročně více zákazníků mění běžné produkty za ekologické varianty. „Momentálně máme v nabídce několik ekologických brandových produktů – značky Feel Eco a Frosch, samozřejmě musíme zmínit i eko výrobky našich privátních značek domol a eco Freude,“ řekla.
Značku The Laundress přinesla na český a slovenský trh společnost Carre Concierge jako doplnění svého portfolia služeb v péči o oděvy. V e-shopu lidé nakoupí prací prostředky, aviváže nebo vonné spreje na prádlo. Podle majitelky společnosti Carre Concierge Heleny Pavlové nabídne kromě základního sortimentu i limitované edice.
Zdroj: ČTK
