Srp 26, 2022 | Zvířata
Noční pronikavé hvízdání na městských sídlištích, ale i v zahradách domů překvapilo v těchto dnech obyvatele Přerova. Naříkavé zvuky mají podle ornitologů na svědomí mláďata kalouse ušatého, který se usídlil například v Žižkově ulici či na sídlišti Osmek. Hvízdání musejí zdejší obyvatelé vydržet ještě pár dní, než mláďata přestanou žadonit o potravu. Netradiční pronikavé zvuky zažili loni i obyvatelé místní části Penčice, kde se usídlil chřástal polní.
Kvůli pronikavému nočnímu hvízdání na sídlišti se v posledních dnech na ornitology obrátila řada Přerovanů. „Sovy se většinou chovají velmi tiše, a proto lidé netuší, že žijí i v těsné blízkosti domů, v zahradách, a dokonce i na městských sídlištích. Výjimkou jsou mladí kalousi ušatí, kteří se po opuštění hnízda rozletí do okolí a žadoní o potravu od svých rodičů. Z různých stran je potom slyšet opakované a vytrvalé, naříkavé hvízdání,“ uvedl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Kalous ušatý je tuzemskou nejobvyklejší sovou, která hnízdí v polních remízcích, v sadech a zahradách. Vlastní hnízdo si nestaví, protože hnízdí ve starých hnízdech dravců, vran a strak. Kalousi začínají hnízdit velmi brzy, často již koncem zimy. Samice snáší tři až sedm vajec, na nichž sedí 28 dní. Mladí kalousi opouští hnízdo po měsíci od narození, ale ještě další dva až tři týdny je rodiče krmí a učí lovit. „V té době jsou nejvíce slyšet, ale jen málokdo je viděl. Ve dne jsou totiž ukrytí v hustých větvích převážně jehličnatých stromů,“ doplnil Šafránek.
O zvukovou kulisu se loni v přerovské místní části Penčice postaral silně ohrožený chřástal polní. K překvapení ornitologů si pro svůj pobyt vybral zahradu jednoho z místních obyvatel, zcela nezvykle u zastavěné části obce. Chřástal na sebe upozornil sám – dva týdny nenechal obyvatele Penčic spát, především za soumraku a v noci vydával opakující se pronikavý zvuk.
Autor: Moravský ornitologický spolek
Zdroj: ČTK
Srp 23, 2022 | Zvířata
Záchranné stanice letos zatím přijaly 18.425 zvířat, loni jich bylo za stejné období 19.500. Přibývá divokých holubů hřivnáčů, jichž se do stanic dostalo téměř osm stovek. Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody, která koordinuje Národní síť záchranných stanic, se letos výrazně snížila výše darů na provoz stanic. Dosud podle Stýbla záchranné stanice převzaly 783 holubů hřivnáčů, za celý rok 2021 jich bylo 1185. Ochranář uvedl, že hřivnáči se v posledních letech dostávají do stanic stále častěji proto, že tento lesní druh postupně proniká do měst po celé Evropě.
„Jinak jsou výkyvy závislé hodně na počasí – velká vedra v červenci vedla k většímu množství přijatých mláďat rorýse obecného, velké deště a vichřice vedou k růstu přijatých mláďat ze zničených hnízd – hrdliček, holubů hřivnáčů, čápů bílých,“ popsal Stýblo. Velkým problémem podle Stýbla zůstává, že lidé nosí do záchranných stanic mláďata, která nepotřebují pomoc. Typicky jde o malé zajíce, kteří se nesmí odnášet z hnízda, kde je v prvních dnech jejich života samice navštěvuje jen krátce, aby je nakojila. Záchrannou stanici by naopak měli lidé kontaktovat v případě, kdy mládě přinese pes či kočka a není jasné, odkud pochází.
„V tomto roce již bylo přijato 655 zajíců, z toho 634 mláďat,“ upřesnil. Za celý loňský rok se do záchranných stanic dostalo 417 malých zajíců, z nichž 207 zahynulo. Stýblo dodal, že lidé často zbytečně nosí do stanic i další mláďata – zejména srnce evropského a mnoha druhů drobných ptáků. „Netuší, že si jich nemají všímat a kradou je jejich rodičům,“ uvedl. Nejčastěji přinášeným druhem byl loni v záchranných stanicích ježek západní – konkrétně stanice převzaly 3462 jedinců. Letos jich podle Stýbla stanice přijaly 512. Podotkl však, že ježčí sezóna teprve začne.
Stýblo upozornil, že klesla výše darů od veřejnosti na provoz stanic. Právě dary jsou přitom podle něj druhý největší zdroj financování záchrany zvířat v nouzi. „Za první půlrok sice početně darů ve sbírce Zvíře v nouzi neubylo, ale výrazně se zmenšily částky, které lidé darují. Za první pololetí se ve sbírce vybralo o 1,5 milionu Kč méně, než tomu bylo za stejné období loni. Tento stav není dlouhodobě udržitelný,“ sdělil Stýblo. Podotkl, že záchranné stanice jsou dlouhodobě podfinancované. „Na provoz potřebují 80 milionů korun, stát jim dává 20 milionů, zbytek si musí sehnat samy,“ dodal.
Národní síť záchranných stanic čítá přes tři desítky zařízení po celém Česku. Na sbírku Zvíře v nouzi lze přispět přes web nebo na účet 33553322/0800.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Srp 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Kriticky ohrožený sysel obecný se poprvé po 50 letech objevil v národním parku Podyjí. Pomohla k tomu pastva divokých koní na havranické pastvině. Díky koním se podařilo obnovit krátkostéblé trávníky, které jsou biotopem syslů, uvedl dnes v tiskové zprávě Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR. Podle zjištění se sysel v místě i rozmnožuje.
Sysli přišli na Havranické vřesoviště z několik set metrů vzdálené lokality u obce Hnanice. „Není náhoda, že našli vhodný biotop právě na havranické pastvině. Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem,“ řekl Jirků.
Divocí koně spásají vřesoviště od roku 2018, kdy tam byly husté vysokostéblé trávníky, které jsou pro sysly jsou zcela neobyvatelné. Pastva však lokalitu po několika letech proměnila a vytvořila vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také vzácné květiny jako koniklece. Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly považují odborníci za významný moment týkající se záchrany tohoto druhu. Sysel se dnes může podle nich šířit jen tam, kde je zachovaná drobná krajinná mozaika s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami. Většina lokalit se syslem je v ČR vzájemně izolovaná. V případě zmenšování populace je potřeba počet syslů doplnit jedinci z chovů ze záchranného programu.
Sysli se v lokalitě Podyjí také rozmnožují.
„Při letním monitoringu, který provádí Muzeum Karlovy Vary a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, se po jarním objevu syslích nor podařilo prokázat i úspěšnou reprodukci syslů. Pozorován byl jeden vrh mláďat. Celkově odhadujeme, že v ohradě divokých koní žije do deseti syslů. Klíčové pro další vývoj zdejší malé kolonie bude úspěšné přezimování do jara. To budeme moci vyhodnotit až na jaře příštího roku,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která program na záchranu sysla v České republice koordinuje.
Přežití nově vznikající kolonie syslů nebude kvůli extrémním klimatickým podmínkám snadné. „Letos nemají sysli vůbec jednoduchý život. Havranické vřesoviště podobně jako celý region čelí velkému suchu. Vegetace zdejších luk a vřesovišť vlivem sucha v kombinaci s vlnou extrémních veder uschla tak rychle, že neměla šanci zareagovat,“ uvedl Robert Stejskal, který má ve Správě národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní biotopy.
Podle něj člověk zelenou rostlinu téměř nepotká. „Sysli se tak musejí za potravou vydávat daleko od nor, což je vystavuje nebezpečí ze strany predátorů. Není tak vůbec jisté, že si sysli zvládnou vytvořit dostatečné tukové zásoby na zimu a svůj první rok na Havraníkách vydrží,“ dodal Stejskal.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Srp 10, 2022 | Zvířata
Ministerstvo zemědělství (MZe) odmítlo kritiku senátní komise pro rozvoj venkova, která požaduje změnu vyhlášky upravující dobu lovu spárkaté zvěře, hlavně mláďat a samic daňků a jelenů, které lze do dvou let věku lovit celoročně. Komise to označila za neetické. Ministerstvo uvedlo, že doby lovu představují pouze možnost, nikoliv povinnost uživatelů honiteb, a vyhláška je časově omezená do konce března 2025. MZe to dnes uvedlo v tiskové zprávě s tím, že doby lovu byly upraveny na základě požadavků zemědělsky a lesnicky hospodařících podniků.
Požadavek na změnu vyhlášky oznámil ve středu předseda senátní komise Jiří Vosecký (SLK), podnět ke změně dal Václav Chaloupek (STAN). Vyhláška se změnila přede dvěma lety za působení ministra Miroslava Tomana (ČSSD), důvodem byla snaha o regulaci přemnožené zvěře. Umožňuje lovit mláďata spárkaté zvěře jako jsou mláďata jelenů, daňků nebo muflonů.
Chaloupek to označil za „neetické, barbarské a nelidské“ a komise doporučila upravit dobu lovu kolouchů a daňčat od 1. září do 31. května a u laní a daněl od 1. září do 15. února. Ministerstvo uvedlo, že vyhláška umožňuje uživatelům honiteb reagovat na místní situaci a podle potřeby i v souladu s jejich svědomím a mysliveckou etikou mláďata lovit. Jde především o mláďata z předchozího roku, která se ještě nezapojila do rozmnožování. MZe upozornilo na to, že ostatní věkové skupiny mají pevně stanovené doby lovu. „Rozšíření doby lovu dává s ohledem na místní podmínky možnost lovit zvěř v delším časovém období, ale uživatelé honiteb nemají povinnost ho beze zbytku využít,“ uvedlo.
Resort se také ohradil proti kritice senátorů možnosti lovit samice zvěře v nejvyšším stavu březosti a v době kladení mláďat. Uvedl, že vyhláška umožňuje lovit laně do 15. ledna a k jejich oplodnění dochází v září. „V době do 15. ledna se tedy již po desetiletí ve většině zemí Evropy loví březí samice a za neetické či nemyslivecké to nikdo nepovažuje,“ uvedlo ministerstvo.
Na velké škody v lesích způsobované přemnoženou vysokou zvěří upozorňují odborníci dlouhodobě. Podle statistiky zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů z kontrolních stanic v lesích působí stále se zvyšující stavy zvěře velké škody hlavně na mladých stromech. Ústav v květnu upozornil na to, že na většině lokalit dochází při obnově lesních porostů k úbytku stromů nadměrným poškozením zvěří.
Zvěř podle statistiky zničí v průměru 15 procent stromů na plochách, kde se obnovuje lesní porost. Data také ukázala, že na volné ploše lesů bylo v průměru o 13,4 procenta méně druhů dřevin než na oplocené ploše.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 8, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Větší rozšíření zubrů, divokých koní nebo praturů by podle vědců mohlo bránit vzniku požárů v krajině. Velcí kopytníci totiž spásají porosty, na nichž se na loukách oheň rychle šíří. V tiskové zprávě to dnes uvedli zástupci společnosti Česká krajina.
„Postupující klimatické změny směrem k suššímu a teplejšímu počasí a současné zarůstání krajiny vytváří nebezpečnou kombinaci. Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou, suchou trávou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Protipožární ochranu mohou velcí kopytníci podle něj zajistit zejména v přírodních rezervacích, ale také v bývalých i aktivních vojenských prostorech. V zahraničí zubři dlouhodobě žijí například v největším polském vojenském prostoru Drawsko v Západním Pomořansku, který ke svým cvičením často využívají i armády NATO.
„Výhodou pastvy velkých kopytníků je, že v porovnání s jinými metodami péče o krajinu i protipožární prevence je velmi levná, a hlavně dlouhodobě funkční bez potřeby dalších investic. Preventivně totiž předchází jedné z hlavních příčin požárů, nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. Navíc zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.
Vědci tak reagují na současnou situaci v národním parku České Švýcarsko. Hasiči tam přes dva týdny likvidují rozsáhlý požár a zásah podle odhadů bude stát stovky milionů korun. Jde zřejmě o největší požár v historii České republiky. Také ve vojenských újezdech pravidelně hoří a škody tam dosahují milionových částek. Například v prostoru Libavé hořelo koncem července a také v roce 2019.
Organizace Česká krajina dlouhodobě usiluje o návrat zubrů, divokých koní nebo praturů do volné přírody. Stojí například za projektem rezervace ve středočeských Milovicích, kde na otevřené stepi žije více než sto velkých kopytníků.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
