Srp 8, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vlaštovky cíleně nevyhazují ze svých hnízd vejce cizích ptáků. Vyhnout se péči o nevlastní mládě jim ale pomáhá jejich smysl pro pořádek – cizího vejce se občas zbaví při důkladném úklidu hnízda. Vyplývá to z výzkumu vědců z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR, kteří studovali chování 150 vlaštovčích párů v jižních Čechách. O výsledcích projektu dnes informovala Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii publikoval časopis Animal Cognition.
Hnízdní parazitizmus je chování, kdy parazitická samice naklade svá vejce do cizího hnízda a přenechá vejce i péči o potomka nevlastním rodičům. „To bylo pozorováno nejen u kukaček a jim podobným obligátním hnízdním parazitům, kteří to ani jinak dělat neumí, ale také u klasicky ‚slušně‘ hnízdících druhů ptáků, jako jsou třeba vlaštovky obecné,“ uvedl hlavní autor studie Michal Šulc.
Nejčastější a nejúčinnější obranou je podle odborníků právě vyhození cizího vejce z hnízda. „Toto chování můžeme pozorovat i u vlaštovek, které z hnízda vyhazují cizí vlaštovčí vejce, a to především ta, která se v hnízdě objevila před snesením prvního vlastního vejce,“ sdělil další spoluautor výzkumu Václav Jelínek.
Podle něj však dosud nebylo jasné, zda se tím vlaštovky cíleně brání parazitismu nebo tato vejce vyhodí prostě jen při úklidu hnízda. Mnoho ptáků, především pěvců, z hnízd pravidelně odstraňují spadané větvičky nebo trus mláďat, což ptačím rodičům umožňuje bezpečně otáčet svá vejce při inkubaci a chránit hnízda před patogeny a parazity.
Pro zjištění, co vede vlaštovku k vyhazování cizích vajec, vědci provedli experiment. Vlaštovkám do hnízda vkládali umělé předměty, které se lišily tvarem či barvou od jejich vlastních vajec. „Pokud by se vlaštovky při rozpoznávání předmětů řídily odlišností ve zbarvení, pak by se toto chování skutečně dalo považovat za obranu proti parazitismu, protože parazitická vejce se od těch vlastních liší především barvou,“ uvedl k experimentu Šulc.
„Naopak pokud by se vlaštovky při vyhazování řídily především tvarem předmětů, nikoli jejich barvou, pak se pravděpodobně jedná pouze o chování spojené s úklidem hnízda. A to je přesně to, co jsme pozorovali – vlaštovky se řídily pouze tvarem předmětů, ne jejich zbarvením,“ popsal vědec.
Tým zjistil, že předměty tvarem podobné vejci přijímaly vlaštovky mnohem ochotněji než věci stejné hmotnosti a objemu, ovšem ve tvaru hvězdy. Naopak předměty, které měly podobnou barvu, a dokonce i skvrny jako vlaštovčí vejce, nebyly přijímány častěji než nápadně modré předměty. Výzkum tak ukázal, že chování, které se může jevit jako důmyslně vyvinutá evoluční obranná strategie proti hnízdnímu parazitismu, je zřejmě ve skutečnosti prostě součástí efektivního úklidu.
To podle vědců ale nic nemění na tom, že se některé vlaštovky dokážou zbavit cizího vejce, aniž by tušily, jaké riziko skrývá. Parazitismus totiž „pěstouny“ vyčerpává a negativně tak ovlivňuje jejich rozmnožování.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Srp 6, 2022 | Zvířata
Vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (OU) chtějí s kolegy z Akademie věd ČR rozluštit tajemství dlouhověkosti žraloka malohlavého. 1.8. vyrazili na dvoutýdenní expedici na Island, kde po žralocích budou pátrat. V DNA této paryby, která se dožívá přes 400 let, chtějí najít „gen dlouhověkosti“ s možným využitím k vývoji léků.
Podle mluvčího fakulty Stanislava Janalíka vědci už před pár lety zkoumali DNA medúz a nyní se chtějí zaměřit na žraloka malohlavého, který dosud stál mimo zájem vědců. „U žraloka malohlavého nemáme na rozdíl od jiných žraloků k dispozici osekvenovaný genom. Navíc jde z hlediska dožívaného věku o skutečně výjimečného živočicha. A abychom se dobrali některých odpovědí, musíme přímo ke zdroji. Věříme, že jeho DNA může ukrývat zajímavá tajemství,“ uvedl za ostravské členy expedice Jiří Červeň z katedry biologie a ekologie.
Účastníci expedice byli už s předstihem ve spojení s tamním rybářem, který by jim měl pomoci. „I když má lov žraloka malohlavého více než dvousetletou tradici, dnes už se tamní rybáři na něj cíleně nezaměřují. V minulosti byl loven pro olej, ale s příchodem syntetického oleje poptávka klesla a lov ustal,“ uvedl Janalík.
Vědci by pro svůj výzkum rádi získali několik různě starých exemplářů žraloka, aby měli dosud nedostupné vzorky pro sekvenaci DNA i data pro svůj výzkum. Vytipovanou mají i žraločí zátoku, aby zvýšili svou šanci na úspěch. „Samozřejmě víme, že můžeme narazit na řadu proměnných v podobě počasí, šikovnosti rybáře nebo náhody. My ale věříme, že se nám naše mise podaří dotáhnout. Pro naše potřeby stačí mít k dispozici relativně malé vzorky tkáně pro genomovou a transkriptomovou analýzu. Jde nám o jejich kvalitu, nikoliv kvantitu, takže letadlem skutečně nepovezeme domů naporcované kusy žraloků,“ doplnil další člen expedice Martin Bartas.
Pokud se žraloky podaří ulovit, budou po šetrném odběru vzorků puštěni zpět do moře. Vědci by jim navíc chtěli připevnit i GPS lokátory, díky kterým budou moci získat informace o hloubkách i místech, kde žijí, nebo o tom, jak rychle se pohybují. Některé vzorky budou analyzovat přímo na místě. Ostravští biologové práci se vzorky trénovali na běžně dostupných žraločích filetech. „Je jasné, že s sebou nevezmeme celou laboratoř. Potřebovali jsme si tak vyzkoušet, bez jakého vybavení se neobejdeme a které naopak budeme moci nechat doma,“ řekla další členka ostravského týmu Adriana Volná.
Žralok, který dorůstá až 7,5 metru, se podle odborníků dožívá více než 400 let, což je výjimečné nejen mezi žraloky, ale i mezi všemi obratlovci včetně lidí. „Musíme se na všechno samozřejmě dívat s nadhledem. Abychom rozlouskli tajemství dlouhověkosti na základě jediné cesty a nasbíraných dat, museli bychom mít hodně velké štěstí a ta souhra náhod by musela být až neuvěřitelná. Spíše počítáme s tím, že naše expedice může přinést další dílek do skládanky, která se řeší řadu let. A taky třeba najdeme nějaké informace, které můžou pomoci při vývoji léků. Žralok malohlavý je totiž kromě své dlouhověkosti zajímavý i tím, že je odolný vůči celé řadě neuro-degenerativních onemocnění nebo rakovině a celý život prožije takřka bez chorob,“ podotkl Červeň.
Autor: Ostravská univerzita
Zdroj: ČTK
Srp 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Na unijní seznam invazních nepůvodních druhů dnes přibylo 17 zvířat a pět rostlin. Seznam tak nově čítá 88 druhů, které na území EU ohrožují biodiverzitu a ekosystémy. Za ministerstvo životního prostředí (MŽP) to uvedla Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. Rozšíření seznamu odhlasovaly členské státy v květnu v Bruselu, projednávaly tehdy 30 návrhů.
„Na nově zařazené druhy na unijní seznam invazních nepůvodních druhů se pochopitelně vztahují omezení stanovené nařízením, jako jsou zákazy jejich držení a chovu či pěstování, dovozu a převozu v rámci EU, jejich uvádění na trh, obchodování s nimi, i jejich vypouštění do přírody,“ uvedl Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP.
Pro Česko jsou podle ministerstva zásadnější hlavně některé nově zapsané ryby. Jde třeba o sumečka černého, který se u nás hojně vyskytuje ve stojatých a pomalu tekoucích vodách či agresivního hadohlavce skvrnitého. Hadohlavec, jehož domovinou je Rusko a jihovýchodní Asie, se vůči ostatním rybám chová predátorsky a také jim krade potravu. Jeho zvláštností také je, že dokáže přežít několik dnů mimo vodu.
Na seznam přibyly i gambusie komáří a gambusie Holbrookova využívané akvaristy. Z ryb, které se vyskytují v moři a v tzv. brakických, tedy mírně slaných vodách, jsou považovány za nežádoucí také fundul mumiový a mořčák americký.
„Nově je mezi ostře sledovanými druhy had korálovka pruhovaná, pták bulbul šupinkový, veverka Finlaysonova, jelen axis indický a čtyři druhy mravenců – Solenopsis gemináta, Solenopsis invicta, Solenopsis richteri a Wasmannia auropunctata,“ sdělila pak Pospíšilová. Dalšími zvířaty na seznamu jsou vodní mlž Limnoperna fortunei, rak rusoboký a drápatka vodní.
Právě zařazení fundula, drápatky či rostliny bebalky řezanovité nicméně podle MŽP získaly odloženou účinnost pro rok 2024, aby se členské státy mohly připravit na vydávání povolení výjimek v nakládání s nimi. Tyto druhy totiž experti používají ve výzkumu, který by neměl být jejich zařazením na seznam invazních druhů omezen. V případě dalšího přírůstku, jesence okrouhlolistého, je pak účinnost odložena až na rok 2027. Z dalších rostlin jsou nově za invazní druhy považovány i rdesno mnohoklasé, keř Hakea sericea a řasa Rugulopteryx okamurae.
Pokud někdo, jako zájmový, nekomerční chovatel, vlastní zvíře považované za invazní druh, může si ho ponechat na dožití. Zároveň ho však musí registrovat a zabránit jeho dalšímu rozmnožování a úniku. „Komerční subjekty mají dvouletou lhůtu, od data zařazení druhu na unijní seznam, aby za podmínek stanovených nařízením vyčerpaly své zásoby,“ dodala Pospíšilová.
Zákon o invazních druzích nabyl v Česku účinnosti počátkem letošního roku. Jeho cílem je omezit šíření invazních druhů rostlin a zvířat v Česku, je také reakcí na nařízení EU. Aktuálně zařazené druhy budou experti v přírodě sledovat, v případě nově zjištěného výskytu by měli včas zasáhnout a vznikající populaci odstranit.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Zvířata
Odhadované množství uhynulých ryb v Dyji na Břeclavsku, které hasiči začali odklízet ve středu večer, jsou desítky tun. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. Leklé ryby se objevily v Bulharech i v Břeclavi. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic. Velké množství uhynulých ryb se v předešlých dnech objevilo v Bulharech, kde s odklízením začali rybáři, a následně také v Břeclavi, kde se zapojili hasiči.
Podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky jen ve středu večer hasiči v Břeclavi vylovili asi 250 kilogramů leklých ryb. „Dnes se bude pokračovat. Budou to desítky tun ryb. Ryby jsou ale i na dně a musíme počkat, až vše vyplave. Budeme to dělat minimálně týden,“ uvedla mluvčí Břeclavi Jana Pelcová. Na odstraňování se budou podílet rybáři i hasiči.
Podle starosty Bulhar Jiřího Osičky jsou mezi uhynulými rybami kapři, candáti, sumci, amuři, tolstolobici nebo cejni. Příčinou úhynu ryb je kyslíkový deficit kvůli přemnožení sinic, které v noci spotřebovávají kyslík, uvedl Chmelař. „Sinice mají příznivé podmínky pro rozmnožení kvůli horkému počasí, nízkým průtokům a živinám. Hlavní živinou je fosfor, který se dostává do řek nejčastěji proto, že čistírny nedostatečně fosfor odstraňují při čištění,“ řekl Chmelař.
Velký úhyn ryb v kraji zaznamenali v roce 2018 rybáři na rybníku Nesyt na Hodonínsku. Vlivem sucha a poklesu vody tam tehdy uhynula většina z bezmála 150.000 nasazených ryb. Rybářství Hodonín tehdy posbíralo přes 100 tun uhynulých ryb, škoda byla v milionech korun.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 12, 2022 | Zvířata
Ornitologové našli v ČR od počátku letošního roku 32 otrávených ptáků, většinou dravců. Více než polovina otrávených ptáků byly káně lesní, vedle toho byl otráven orel mořský, moták pochop, jestřáb lesní a deset krkavců velkých. Ve většině případů zvířata zemřela po otravě zakázaným karbofuranem. V tiskové zprávě to dnes uvedla Česká ornitologická společnost (ČOS). Za celý loňský rok ornitologové zaznamenali 73 otrávených ptáků.
ČOS uvedla, že držení karbofuranu je v Evropské unii zakázané od roku 2008 pro jeho přílišnou jedovatost. Dříve se karbofuran používal jako pesticid v zemědělství. Tento jed po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. „Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení a návnady pohozené v přírodě jsou nebezpečím pro vše živé, od ptáků přes lišky, kuny, ale například i pro psy na vycházce,“ uvedla psovodka ČOS Klára Hlubocká, která s vycvičenými psy hledá otrávené návnady a jejich oběti a podklady předává policii.
Karbofuran zabíjí až čtyři živočichy v řadě, podle ornitologů lze nalézt zvířata, která se otrávila poté, co sežrala části jiného otráveného živočicha. „Letos v březnu na Pelhřimovsku někdo otrávil vydru. Z té se následně otrávila čtyři káně, přičemž jednu z nich jsme našli přímo ve vodě, jak u ní ochrnutí po otravě nastalo velmi rychle. Podobně to bylo na Žďársku, kde přímo na otráveném krkavci ležela káně,“ doplnila Hlubocká. Za loňský rok podle ní ornitologové evidují 90 otrávených zvířat, letos je to zatím vedle 32 ptáků i 18 savců.
Terénní psí jednotka ornitologů existuje od roku 2017 a od té doby ornitologové předali policii 115 případů s více než 500 otrávenými zvířaty. Například tento měsíc kriminalisté na základě spolupráce s ČOS dopadli muže, který podle nich na Břeclavsku karbofuranem trávil zvířata, včetně kriticky ohrožených dravců. Vyšetřování začalo po nálezech několika uhynulých zvířat, u kterých se prokázala otrava karbofuranem. Muž je obviněný z několika trestných činů, jednak v souvislosti s přechováváním zakázaného karbofuranu, jednak kvůli týrání zvířat a neoprávněnému nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. V případě odsouzení mu hrozí až šestileté vězení.
Autor: Česká ornitologická společnost
Zdroj: ČTK
