Čvc 11, 2022 | Zvířata
Liberecká zoo má po 15 letech mláďata ohroženého levharta čínského. Narodila se sice už na konci května, ale návštěvníci je mohou spatřit až nyní, kdy matka s mláďaty začala opouštět úkryt v zázemí expozice. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.
Naposledy se podařilo mláďata levharta čínského odchovat v Liberci v roce 2007, kdy se předchozímu chovnému páru narodila trojčata. Současný chovný pár tvoří dvanáctiletý samec, který je v Liberci od roku 2011, a šestiletá samice, jež přicestovala před dvěma lety z německé Zoo Magdeburg. Pro obě šelmy jsou to první potomci.
„Levharti čínští žijí i ve volné přírodě osamoceně a o mláďata se stará výhradně matka. Přestože je naše samice nezkušená, navíc velice senzitivní prvorodička, péči o dvojčata zvládá naprosto perfektně a koťata prospívají,“ řekl vedoucí úseku šelem Petr Honc. Samice už začala mláďata vynášet z úkrytu do venkovního výběhu, kde je tak mohou vidět i návštěvníci. „Pohlaví mláďat zatím neznáme. Matce i koťatům dopřáváme potřebný klid a první rychlou veterinární kontrolu a vakcinaci mláďat provedeme až na osmi týdnech věku,“ dodal Honc.
Chov levharta čínského patří do evropského záchovného programu EEP. Jde o silně ohrožený druh. „V současné době je populace levhartů čínských v evropských zoologických zahradách velmi malá a čítá pouze 43 jedinců. Mláďata se za poslední rok narodila pouze v Liberci a v dánské zoo Ebeltoft. Náš samec je navíc geneticky velmi cenný, a tak budou v případě úspěšného odchovu naše koťata pro posílení populace levhartů čínských velkým přínosem,“ řekl ředitel liberecké zoo David Nejedlo. Na světě je jen 22 institucí, které jsou do chovu levhartů čínských zapojené. V Česku je chová kromě Liberce už jen zoo v Plzni.
V plánu liberecké zoo je pavilon levhartů kompletně opravit a přidat k němu jako venkovní expozici dosud nevyužité údolí ležící bezprostředně vedle pavilonu. „Ještě v letošním roce bychom rádi nechali vypracovat projektovou dokumentaci a do dvou let začali se stavbou a rekonstrukcí,“ dodal Nejedlo.
Autor: Liberecká zoo
Zdroj: ČTK
Čvn 30, 2022 | Zvířata
Do Safari Parku Dvůr Králové ve středu večer dorazili z Nizozemska první tučňáci brýloví pro novou expozici Jihozápadní Afrika. Hejno 24 tučňáků dvorští chovatelé získali z nizozemských zoo v Arnhemu a Amsterdamu. „Cesta do safari parku trvala přes deset hodin, okamžitě po příjezdu kolegové tučňáky zvážili, odečetli jim čipy a zběžně je prohlédli. Zdá se, že náročný transport zvládli dobře,“ uvedl ředitel safari parku Přemysl Rabas.
Hejno tučňáků, které dvorská zoo dosud nechovala, si nyní bude zvykat na nový domov. Zatím ptáci využívají vnitřní ubikaci a přilehlý dvorek, postupně se budou seznamovat s expozicí, venkovním bazénem a také s novými chovateli. „Tučňáci jsou velmi citliví na stres, proto jejich přivykání potřebuje čas,“ řekla mluvčí zoo Zuzana Boučková. Podrobnosti k nové expozici a jejímu otevření zoo sdělí příští týden.
Expozice Jihozápadní Afrika by podle dřívějších informací zoo měla přijít na více než 100 milionů korun. Její nejatraktivnější částí má být venkovní pavilon tučňáků. V expozici, která je vedle správní budovy v historické části zoo, budou žít zvířata z Namibie a Jižní Afriky.
Dvorská zoo se specializuje na Afriku, velmi úspěšná je v chovu žiraf, zeber a nosorožců. Patří kraji a je nejnavštěvovanějším turistickým cílem východních Čech. Loni do zoo přišlo 544.000 lidí, což bylo o 21 procent více než v roce 2020.
Autor: Safari Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Čvn 30, 2022 | Zvířata
Městu Ústí nad Labem se v boji s přemnoženými divokými prasaty osvědčilo používání odchytových klecí. Loni se na území města podařilo zastřelit 98 kusů zvěře, většinu právě v odchytových klecích. Město chce proto další dvě přikoupit. Novinářům to řekl primátor Petr Nedvědický (ANO).
„Na základě zkušeností z minulého roku jsme zjistili, že pro odlov je nejvýhodnější využívat klece,“ řekl primátor. Podle něj se také osvědčilo měnit umístění klecí, protože zvířata jsou natolik chytrá, že si pamatují, kde se odchytové klece nacházejí. Složitý je pak podle něj boj s přemnoženou zvěří v místech, kam se klece instalovat nedají. Jde například o Klíš, což je hustě zastavěná oblast. Klece si pořídily také obvody Severní Terasa a Střekov.
„Město i s obvody má osm klecí a další dvě chce město dokoupit,“ doplnil Nedvědický. Ústecká rada pro zefektivnění odlovů souhlasila s navýšením příspěvku za jedno zastřelené zvíře z 300 na 500 korun. Myslivecké spolky však musí dosáhnout stanoveného minimálního počtu odlovených divočáků. Myslivecký spolek Diana Ústí nad Labem musí odlovit nejméně 32 kusů divokých prasat, spolek Jedlová hora alespoň 45 divočáků, spolek Chabařovické jezero pak 30 kusů a spolek Chvalov – Přemyslova minimálně 25 zvířat. „Stanovení minimálního počtu kusů je motivace, aby se do lovu pustili víc,“ dodal primátor.
Autor: Město Ústí nad Labem
Zdroj: ČTK
Čvn 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci zkoumají rozdíly v hlase sýčka obecného. Hlasový monitoring může pomoci šetrně získat záznamy o vývoji populace sýčků. Poznatky jsou nutné k účinné ochraně těchto sov. Česká společnost ornitologická (ČSO) a Akademie věd ČR (AV) o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracují experti z ČSO, AV a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JČU). Sýček patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy. V zemi žije zhruba stovka párů.
Teritoriální houkání každého sýčka má podle odborníků charakteristickou melodii, díky které dokáže rozeznat své sousedy a známé od potulných samců – možných soků.
„Již řadu let při každoročním monitoringu zaznamenáváme hlasové odpovědi samců. Nahrávky následně analyzujeme a zpracováváme do tzv. schematických spektrogramů, ze kterých vytváříme katalog hlasů našich sýčků. Díky tomuto přehledu můžeme snadno a rychle vizuálně porovnávat hlasy získané z určité lokality v průběhu několika let a zjistit, zda je oblast osídlena stále stejným samcem, nebo zda došlo k obměně ‚majitele‘ teritoria,“ sdělil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV. Šálek, který působí i v ČSO, koordinuje projekt ochrany sýčků.
Podle ornitologů je jedním z nejspolehlivějších způsobů ověření identity sýčka jeho odchyt, kroužkování a zpětný odchyt. „Díky zpětným odchytům jsme schopni porovnat i hlasové záznamy s výsledky předešlých odchytů a určit spolehlivost identifikace samců jen na základě jejich hlasu. Pokud jsou výsledky příznivé, je možné nahradit invazivní odchyty neinvazivním nahráváním a usnadnit tak sběr důležitých dat o přežívání, přesunech a zároveň minimalizovat stres ptáků při odchytech,“ vysvětlil Šálek.
Sýček také patří ke zkoumaným druhům v projektu, který se zabývá pravidly vzniku a fungování hlasové identity u ptáků. Rozpoznatelnost hlasů totiž neplatí u všech zvířat a za každé situace. Výzkumník Pavel Linhart popsal, že ve dvou významných lokalitách v Nizozemsku a v Maďarsku, kde se sýčkům velmi daří, může člověk běžně zaslechnout několik volajících samců najednou a ptáci od sebe často sídlí jen několik desítek metrů. Tehdy může být podle Linharta pro ptáky obtížnější správně rozeznat své sousedy.
„Proto jsme na obou lokalitách pořídili nahrávky a genetické vzorky houkajících samců, které chceme porovnat se záznamy získanými v České republice. Zajímá nás, zda mají sýčci hlas ve vysokých hnízdních hustotách rozpoznatelnější a proces individuálního rozpoznávání tím ostatním jedincům svého druhu usnadňují,“ vysvětlil zoolog z Přírodovědecké fakultě JČU.
„Zajímá nás, co nám hlasy mohou prozradit o průběhu hnízdění, nebo jak a kdy mladí samci trénují svůj teritoriální hlas,“ uvedla studentka Lucie Hornátová, která na výzkumu spolupracuje. „Podařilo se nám analyzovat hlasový projev jednoletého samečka a ukázalo se, že jeho hlasový projev nebyl oproti starším jedincům tak ustálený,“ zmínila Hornátová jeden z prvních výsledků.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Čvn 29, 2022 | Zvířata
Obavy místních z toho, že Cvikov na Českolipsku přijde o čápy po zlikvidování původního hnízda, se nenaplnily. Pár obsadil i nově vybudované hnízdo a má tři mláďata. „Moc se tomu nevěřilo, ale jsme rádi, že se zadařilo a čápi na novém stožáru jsou,“ uvedl místostarosta města Petr Vrabec.
Čápi do Cvikova na jaře přilétají minimálně posledních 40 až 50 let. Původní hnízdo ve výšce asi 20 metrů ale město ve spolupráci s hasiči a ornitology letos na začátku března zlikvidovalo, neboť bylo na komíně opuštěného objektu soukromé firmy, který je v havarijním stavu a hrozí jeho zřícení. Nové hnízdo o průměru 140 centimetrů nechala radnice postavit na 13 metrů vysokém příhradovém stožáru opodál, na svém pozemku v sousedství opuštěného objektu.
Zhruba před 20 lety pokus přimět čápy, aby obsadili hnízdo na jiném místě, než byl starý komín, nevyšel, tentokrát to skončilo úspěchem. Čápi po příletu se sice nejprve snažili vybudovat hnízdo na původním místě. Když ale zjistili, že kvůli zakrytí komína stříškovou konstrukcí to není možné, obsadili i nové, vzdálené od původního zhruba 20 metrů.
Kolik mláďat čapí pár vyvedl, je podle Vrabce známé od tohoto týdne. „Nevěděli jsme dřív kolik jich tam je, protože ornitologové řekli zcela striktně, že v dosahu deseti metrů nesmí být žádný pohyb,“ řekl místostarosta. Podle něj jsou tři čápata v dobré kondici a každé váží zhruba dva až dva a půl kilogramu. Dění v hnízdě bude nově možné sledovat přes webovou kameru. „Ornitologové mláďata v pondělí kroužkovali a my jsme tam při té příležitosti připravili kameru, kterou chceme během týdne zprovoznit. A na webu města bude umístěn každodenní záznam,“ dodal Vrabec.
Podle údajů na webu České společnosti ornitologické čápi v Libereckém kraji letos obsadili skoro 30 hnízd, mláďata byla dosud zaznamenána na více než polovině z nich.
Autor: Město Cvikov
Zdroj: ČTK
