Kvě 20, 2022 | Zvířata
V plzeňské zoo se narodila další mláďata vzácných lvů berberských. Osmiletá samice Tamika přivedla 9. května na svět svoje čtvrtá mláďata – dva samce a dvě samičky. Návštěvníci je zatím neuvidí, prohlédnout si je budou moci poté, co zahrada otevře modernizovaný lví výběh. Stavební práce už spějí do finále, na řadě budou dekorace, výsadba a výsevy rostlin, doplnění o naučný a informační systém a navykání lvů na nové prostředí. Poté bude výběh uveden do provozu, což by mělo být zřejmě na přelomu června a července, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba.
„Vzhledem k podmínkám přestavby musíme mláďata i samici pečlivě sledovat pomocí kamer umístěných ve vnitřních ubikacích. Samice potřebuje mnohem více klidu než při předchozích odchovech. Návštěvníky tak prosíme o trpělivost a pochopení, lvíčata uvidí až s otevřením nového výběhu,“ řekl.
Mláďata jsou zpočátku jen se samicí, s ostatními členy smečky je chovatelé obvykle spojují ve věku osmi týdnů. Kromě nových mláďat žije v zoo ještě jejich otec, lev Mates a dvě téměř dvouletá lvíčata z předchozího vrhu. O jejich odchodu do jiné zoo se už jedná. „Určitě si ale ještě užijí nějaký čas jak v novém výběhu, tak se svými mladšími sourozenci,“ řekl Vobruba.
Lvy berberské, kteří ve volné přírodě už vyhynuli, chová plzeňská zoo od roku 2002. Tehdy vznikla i první přírodní rozsáhlá venkovní expozice. „Odchovů jsme se nedočkali od samce Vilíka a samic Zuoiny a Lekyshy. Teprve Vilíkův pravnuk Mates z Olomouce s mladými samicemi Tamikou a Neylou z německého Hannoveru dosáhli opakovaných úspěšných odchovů,“ popsal mluvčí. Nejprve Tamika přivedla v září 2016 na svět samici Amiru, která již delší dobu žije v rakouské zoo Tierwelt Herberstein, kde má své potomky. V listopadu 2017 porodila lvice Neyla své první lvíče, samečka Baqira. Následovala trojčata Dabir, Deeba a Damali z května 2018 a v červenci 2018 samička Luisa. Samice Neyla v roce 2019 uhynula na těžké pooperační komplikace po porodu. Dosud posledním odchovem byli Fazan a Farida ze srpna 2020.
Lví výběh zoo od loňska modernizuje za zhruba 30 milionů korun. Když ho zoo v roce 2002 otevřela, byl to první výběh v tuzemských zahradách, kde návštěvníky nedělil od zvířat plot, mříže nebo silné sklo, ale pouze široký vodní příkop a elektrický ohradník. Výběh měl přes 800 metrů čtverečních. Nyní zoo většinu vodního příkopu zasype. Část, kterou ponechá, výrazně rozšíří. Lvům se tak asi o třetinu zvětší jejich prostor. Přibydou navíc i vyhlídky pro návštěvníky a nové menší expozice připomínající severoafrickou domovinu lvů berberských.
Autor: Plzeňská ZOO
Zdroj: ČTK
Kvě 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Veřejnost může koncem týdne pomoci vědcům s mapováním invazních nepůvodních druhů rostlin a zvířat. Do akce IAS BioBlitz se od 20. do 22. května zapojí Česko a dalších 11 evropských zemí. S určením invazních druhů i odesláním záznamů lidem pomohou mobilní aplikace, uvedli zástupci Botanického ústavu Akademie věd ČR v tiskové zprávě. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.
„Zapojení široké veřejnosti je pro studium invazních nepůvodních druhů velmi důležité. Čím dříve je nějaký nový druh odhalen, tím snáze se dá situace řešit. V ČR patří mezi invazní druhy například bolševník velkolepý, slunéčko východní či mýval severní,“ uvedl k již zaznamenaným druhům Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR. V Česku jsou hlavními organizátory akce vědci z Botanického ústavu AV a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Dobrovolníci si mohou do telefonu nainstalovat aplikaci iNaturalist, která jim pomůže s určením dvacítky vybraných invazních druhů. Jakékoliv zaznamenané pozorování se pak objeví v projektu aplikace i na společné evropské mapě akce. Získaná data experti nabídnou Nálezové databázi ochrany, kde poslouží jak vědcům, tak ochráncům přírody.
Podle ústavu lze také použít aplikace Biolog nebo Plant.id, která v období akce umožní určit zdarma až 100 vyfotografovaných rostlin. Pro některé druhy je pak možné vkládat údaje i do dalších speciálních aplikací, jako jsou Raci v ČR nebo Avif, která je určena pro ptáky.
Od počátku letošního roku v Česku platí nová právní úprava, která cílí na omezení invazních nepůvodních druhů ohrožujících biodiverzitu a ekosystém. Eviduje je tzv. unijní seznam invazních druhů. Novela vytváří také rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení těchto druhů.
V Evropské unii je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent.
Autor: Botanického ústavu Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Tuzemští chovatelé včel přišli v uplynulé zimě o necelou desetinu včelstev, jde tak o jedny z nejnižších úhynů za několik posledních let. Velké škody jim tentokrát nenapáchala obávaná varroóza. Včelaři se ale loni kvůli chladnějšímu počasí potýkali s nižší produkcí medu. Vyplývá to z výsledků 9. ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Do průzkumu se v České republice zapojilo 1154 chovatelů včel.
„Na základě vyhodnocených dotazníků byly letošní ztráty včelstev v tuzemsku vyčísleny na 8,4 procenta a jsou jedny z nejnižších za dobu monitoringu v České republice. Podobně nízké ztráty produkčních včelstev byly zaznamenány v pilotním ročníku 2013/14 a v roce 2015/16,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP. V předchozím ročníku, který byl zaměřen na zimu 2020/21, nepřežilo zimní měsíce necelých 15 procent produkčních včelstev.
Nejvyšší ztráty včelstev v uplynulé zimě zaznamenali chovatelé v Praze (18,1 procenta) a Libereckém kraji (16 procent). Naopak nejnižší úhyny nahlásili včelaři v Královéhradeckém kraji (5,5 procenta). Mezi hlavní příčiny ztrát včelstev patřila nosematóza, vyhladovění včelstev a také zootechnické chyby. „Varroóza byla nejspíše minoritní příčinou letošních úhynů. Problémy působila jen velmi lokálně,“ podotkl Danihlík.
Téměř polovina včelařů v dotazníkovém šetření uvedla, že rok 2021 byl opět charakteristický nízkou či podprůměrnou produkcí medu, kterou chovatelé zaznamenali i v roce 2020. „Na produkci medu se jednoznačně podepsal vývoj počasí v jarních měsících, kdy bylo chladno a deštivo. Mnozí chovatelé museli svá včelstva dokrmovat v době, kdy obvykle vytáčejí med. Letošní rok má zatím z pohledu produkce medu velmi slibný vývoj,“ řekl Danihlík.
Danihlík upozornil, že po loňském útlumu varroózy by letos měli být včelaři ve střehu. „I s ohledem na dosavadní průběh počasí hrozí, že se již během léta přemnoží parazitičtí roztoči varroa destructor. Tito roztoči jsou pro včely velmi nebezpeční. Na našem webu www.coloss.cz mohou včelaři nalézt návody a články, jak varroóze efektivně předcházet,“ podotkl.
V Česku je evidováno bezmála 700.000 včelstev a zhruba 61.000 včelařů. Odborníci z kateder biochemie a geoinformatiky PřF UP díky pravidelným monitoringům zimování včelstev zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky.
Autor: Přírodovědecká fakulta UP
Zdroj: ČTK
Kvě 17, 2022 | Zvířata
Chovatelům Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se podruhé v historii podařilo odchovat cibetky africké. V dubnu se v zoo narodila čtyři mláďata. Chov cibetek afrických v zoologických zahradách je ojedinělý. Podle mezinárodní databáze je chová devět zoo po celém světě a Dvůr Králové má největší skupinu sedmi zvířat.
S chovem cibetek afrických dvorská zoo začala v roce 2019. První tři mláďata těchto malých šelem se narodila loni v dubnu, po roce k nim přibyla další čtyři. Na rozdíl od loňského vrhu mohou malé cibetky již nyní vidět návštěvníci zoo. Loni se skupina do přístupné části zoo stěhovala až mnohem později.
„Mláďata již tráví s matkou relativně dost času mimo skrytou porodní boudu. Nejlepší čas je pozorovat nastává brzy ráno, mezi druhou a čtvrtou odpoledne a později k večeru. Cibetky rychle rostou a každým dnem se mění,“ uvedla zooložka Gabriela Linhart. Matkou cibetek je opět samice Tika, která do Dvora Králové přišla z Velké Británie. Otcem je opět samec Tabari, který pochází z Jihoafrické republiky.
Cibetky africké v přírodě trpí kvůli úbytku přirozeného prostředí, přímém lovu pro maso a kožešinu nebo odchytu pro farmové držení kvůli získávání cibetu či cibetkové kávy. Podle odhadů je ročně zabito kolem 10.000 těchto šelem. V zoologických zahradách jsou raritou, chová je méně zahrad než například pandy velké.
V divočině cibetky přispívají k šíření lesů. „Mají velmi rády plody a různá měkká a sladká semena. Ta projdou zažívacím traktem jen mírně natrávená a připravená rychle vyklíčit,“ uvedla Linhart. Kvůli požírání semen a plodů se cibetky staly známé konzumentům kávy. Rozemletá semena kávy natrávené cibetkami patří k nejdražším typům kávy na světě. Cibetky se v Africe chovají také kvůli cibetu, tedy výměšku jejich pachových žláz. Ten se využívá při výrobě parfémů. Dvorská zoo se specializuje na Afriku, velmi úspěšná je v chovu žiraf, zeber a nosorožců. Patří kraji a je nejnavštěvovanějším turistickým cílem východních Čech.
Autor: Safari Park DK
Zdroj: ČTK
Kvě 13, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
V areálu ostravské zoologické zahrady volně žije devět druhů netopýrů, tedy bezmála třetina ze všech druhů, které se vyskytují v České republice. Potvrdil to výzkum, který v zoo vedl zoolog Slezského zemského muzea Opava Martin Gajdošík. Novináře o tom dnes informovala mluvčí zahrady Šárka Nováková. Díky přírodnímu charakteru zhruba stohektarového areálu s několika rybníky se v něm vyskytuje i řada volně žijících druhů a nabízí příznivé prostředí právě i pro netopýry.
„Mezi netopýry jsou druhy hojnější, ale i poměrně vzácné. Ve spolupráci s Martinem Gajdošíkem v zoo probíhá i pravidelný monitoring a případně vypouštění netopýrů. Monitoring se provádí pomocí ultrazvukových detektorů, kdy se prochází areálem a hledají se létající a lovící netopýři,“ uvedla mluvčí.
K nejhojněji zastoupenému druhu patří v zahradě netopýr vodní. „Nacházíme ho pravidelně každým rokem. Vyskytuje se prakticky všude, kde je v nižších polohách voda. Letos jsme dokonce odchytili samici v laktaci, takže v zoo mají pravděpodobně i kolonii. Kolonii zde má asi i netopýr rezavý,“ uvedl Gajdošík. Naopak vzácným je netopýr Brandtův. „U jednoho z rybníků v areálu zoo se nám podařilo odchytit samce. Přeletuje zde i loví,“ doplnil Gajdošík.
Ostravská zahrada od roku 2005 pravidelně pořádá i osvětovou akci pro veřejnost věnovanou netopýrům. Do roku 2013 to byla Evropská noc pro netopýry. „Protože se ale z Evropy přesunula i do řady jiných zemí, stala se z ní v roce 2014 Mezinárodní noc pro netopýry. Účastníci se při akci seznámí s výzkumem, ochranou i dosavadními poznatky o životě netopýrů, a dozví se tak, jak tito jediní aktivně létající savci žijí, co je nejvíce ohrožuje, jak je lze chránit a proč jsou v přírodě důležití,“ řekla Nováková. Letos bude 7. září od 18:00.
Kromě netopýra vodního, rezavého a Brandtova nachází v zahradě útočiště i netopýr severní, netopýr velký, netopýr večerní, netopýr ušatý, netopýr hvízdavý a netopýr nejmenší. Mluvčí připomněla, že podle platné legislativy České republiky patří všichni netopýři ke zvláště chráněným druhům. Chráněni jsou i Úmluvou o ochraně evropské fauny a flóry a Dohodou o ochraně populací evropských netopýrů.
Autor: Ostravská zoo
Zdroj: ČTK
