Čvc 7, 2021 | Zvířata
Na západě Čech se letos po několika slabších letech zřejmě poměrně dobře vydaří hnízdní sezona čápů bílých. Zhruba z osmi desítek sledovaných hnízd v Plzeňském a Karlovarském kraji je obsazeno kolem 50. Na řadě z nich jsou letos čtyři až pět mláďat, což je oproti předchozím letům výrazně více, řekl Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů a Dobrovolného ekologického spolku – ochrany ptactva. Čápům bílým i černým se spolek intenzivně věnuje 30 let.
I když čápata přežila první týdny života, vyhráno ještě nemají, čeká je první nácvik létání a nástrahy, jako jsou například dráty elektrického vedení nebo nebezpečí srážky s dopravními prostředky. „Letos to zatím vypadá, že po deseti letech je u čápů bílých větší vzestup počtu mláďat. Letos máme obsazeno o jedno hnízdo navíc, rodilo se ale víc mláďat,“ řekl Makoň. Ekologové mají teď plné ruce práce s kroužkováním čápat. Letos jich okroužkují kolem stovky, což je oproti předchozím rokům také více. „Nemůžeme okroužkovat všechna, k některým hnízdům není přístup možný,“ uvedl Makoň.
Za 30 let členům spolku prošlo rukama přes 1500 čápů. „Řešili jsme je, kroužkovali či zachraňovali. Máme za sebou přes 150 adopcí s prokázanou úspěšností 97 procent. Z toho minimálně 30 mláďat jsme vylíhli v líhni z vejce a následně adoptovali,“ řekl Makoň. Několik adoptovaných mláďat má své vlastní rodiny a pravidelně hnízdí. Čápi jsou totiž ochotní přijmout za své i cizí mládě. V případě, že jeden z čapích rodičů zahyne, například po nárazu do drátů elektrického vedení nebo srážce s autem, druhý rodič by se o velmi malá mláďata nezvládl sám starat. Ochránci přírody proto z takového hnízda čápata odeberou a přidají je na jiná hnízda k podobně starým mláďatům. Letos takto v kraji adoptovali sedm čápat.
Na začátku června převzali čtyři čerstvě vylíhnutá čápata od Záchranné stanice živočichů Pavlov na Vysočině. Jeden z rodičů tam uhynul na elektrickém vedení. Plzeňští ochránci přírody je dali v polovině června k náhradním rodinám ve Starém Sedlišti, Draženově, Tachově a Kdyni. Jedno z mláďat nepřežilo, ostatní vyrůstají s adoptivními sourozenci a rodiči. Novou rodinu dostala také čápata z Chotíkova u Plzně, která rovněž přišla o jednoho z rodičů. Tři poloviční sirotky pomohli z čtyřiadvacetimetrového komína sundat hasiči, ekologové je adoptovali do hnízd ve Všerubech, v Plané a Brodu nad Tichou. Při kontrole po dvou týdnech byla všechna v pořádku. „Titul matka roku si určitě zaslouží samice v Chotěšově, která také přišla o partnera. Mláďata ale byla už o něco větší, a tak jsme je na hnízdě nechali a sledujeme ho. Samice se už několik týdnů sama vzorně stará, mláďata krmí, chrání, zahřívá, kropí v horku vodou,“ popsal Makoň.
Zatímco u čápů bílých se letos hnízdní sezona vydařila, u vzácnějších a skrytěji žijících čápů černých je horší. Z deseti dlouhodobě sledovaných hnízdních lokalit v kraji jsou obsazené jen dvě, na obou je po třech mláďatech. Na vině může podle Makoně být zvýšená kůrovcová těžba v lesích, kde tito čápi hnízdí.
Členové spolku za 30 let zrekonstruovali, přemístili či stabilizovali přes 300 čapích hnízd. Tři mláďata, celkem však šest jedinců, minimálně rok sledovali satelitní vysílačkou. Nejúspěšnější čáp Kryštof, u něhož se nakonec ukázalo, že je to samice Kryštofa, vysílal z vysílačky data o své cestě na zimoviště, celý zimní pobyt v Africe a cestu zpět do Polžic. Tam samice zahnízdila a nyní se stará o dvě mláďata, její vysílačka ale přestala fungovat.
Zdroj: ČTK
Čvn 21, 2021 | Zvířata
Česká společnost ornitologická (ČSO) od loňska vytváří u Dubňan na Hodonínsku Ptačí park Kosteliska. Ornitologové v něm napočítali 162 ptačích druhů. V plánu je obnova i rozšiřování biotopu tak, aby se tam dařilo nejen ptákům, ale i dalším živočichům. Ornitologové to uvedli v tiskové zprávě.
Ještě předloni bylo území v nivě říčky Kyjovky neprostupnou džunglí zarostlou invazními druhy rostlin. Loni po vykoupení pozemků ornitologové začali kosením, vyřezáváním dřevin a pastvou ovcí vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní, vodní i luční ptáky. Pokračovat v tom chtějí i letos.
„Mozaiková seč v kombinaci s pastvou podpoří například konipasy luční a bekasiny otavní. Vyřezáním náletových dřevin dojde k osvětlení zastíněných tůní, čímž podpoříme čírky modré a lžičáky pestré, ale také obojživelníky kuňku obecnou či ropuchu obecnou. Pastvou velkého skotu přilákáme například dudky chocholaté. Plánovaných opatření je celá řada a těžit z nich budou nejenom ptáci, ale i obojživelníci, hmyz a další živočišné druhy a rostliny,“ uvedl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.
K druhům, které na Kosteliskách hnízdí, patří bukač velký, bukáček malý, moudivláček lužní, čejka chocholatá či vodouš rudonohý. Pravidelně tam zaletují i vzácné pisily čáponohé, které ale v ptačím parku prozatím nehnízdily. Z vzácných druhů do lokality aktuálně zaletují například volavky červené. Pozorovat lze i kolpíky bílé – brodivé ptáky, kteří jsou nezaměnitelní díky lžícovitě rozšířenému zobáku, díky kterému cedí potravu v mělkých vodách.
Ptačí park Kosteliska leží v nivě říčky Kyjovky v blízkosti ornitologicky atraktivních Mutěnických rybníků. Díky podpoře veřejnosti se loni ornitologům podařilo v lokalitě vykoupit 2,7 hektaru pozemků, další hektary jsou v jednání.
Zdroj: ČTK
Čvn 14, 2021 | Zvířata
Na horské louce Dobšena u Valašských Klobouk na Zlínsku se objevil ohrožený druh vážky páskovce dvojzubého. Stalo se tak shodou okolností na setkání dárců kampaně Místo pro přírodu, díky nimž tuto cennou lokalitu v roce 2013 vykoupil Český svaz ochránců přírody, sdělil Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.
Páskovec dvojzubý je nápadný svým černožlutým zbarvením i velikostí. Patří mezi naše největší vážky, dorůstá délky až 8,5 centimetru, rozpětí křídel může mít až deset centimetrů. „Potkat ho lze především v Karpatech, ojediněle na severu Čech, na většině území republiky se nevyskytuje. Svým životem je vázán především na lesní prameniště. Samice kladou vajíčka do drobných vodotečí, larvy žijí zahrabané v substrátu na jejich dně, kde loví kořist,“ uvedl Moravec.
Před vylíhnutím dospělé vážky vylezou larvy z vody na rostliny na břehu. Dospělec vylétne a na rostlině zůstane přichycená prázdná schránka larvy, takzvaná svlečka. „Takovouto svlečku našla jedna z dárkyní kampaně Místo pro přírodu během pravidelného setkání dárců, které se konalo tuto sobotu tentokrát na Dobšeně v nejsevernější části Bílých Karpat. Odborníky byla určena jako svlečka právě páskovce dvojzubého, druhu zařazeného do takzvaného červeného seznamu ohrožených živočichů. Ohrožení představují nevhodné zásahy do vodního režimu; odvodňování pramenišť a regulace drobných vodních toků. Dle dostupných informací jde o první nález této velmi zajímavé vážky z Dobšeny,“ uvedl Moravec.
O Dobšenu pečuje místní organizace Českého svazu ochránců přírody Kosenka. „Každoročně zde začátkem léta pořádá tradiční kosení. I díky tomu dnes patří k druhově nejbohatším loukám severní části Bílých Karpat. Proslulá je především mezi botaniky, je odtud známo na 360 druhů rostlin, mimo jiné osm druhů orchidejí. Jak vidno, na své si zde však přijdou i zoologové,“ uvedl Moravec, který je koordinátorem kampaně Místo pro přírodu. Jejím cílem je výkup ohrožených přírodně cenných pozemků či pozemků, na něž se snaží přírodu navracet. Za 18 let se díky finančním darům stovek dárců podařilo zachránit více než 160 hektarů pozemků.
Rok 2021 vyhlásil Český svaz ochránců přírody jako Rok vážek. Cílem je upozornit veřejnost na tyto živočichy a také na prostředí, ve kterém žijí, a na způsoby jejich ochrany.
Zdroj: ČTK
Kvě 31, 2021 | Zvířata
Tým odborníků z různých institucí prozkoumá imunitu netopýrů. Zaměří se konkrétně na mykobakterie, které při přenosu na člověka mohou způsobit vážné plicní a mimoplicní infekce. Netopýři jsou proti nim zřejmě odolní. Výsledky výzkumu by mohly najít uplatnění v medicíně, především u lidí s oslabenou imunitou, oznámil Filip Vrána, mluvčí Mendelovy univerzity, která vědecký tým zastřešuje.
Vědci navazují na starší výzkumy, při kterých zjistili poměrně značné množství netuberkulózních bakterií ve výkalech netopýrů. Také už vědí, že mykobakterie rozkládají různou organickou hmotu včetně chitinu pocházejícího z mrtvých bezobratlých živočichů, kterými se netopýři živí. O vlivu mykobakterií na zdraví netopýrů se ale neví prakticky nic.
Podle Iva Pavlíka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity, který vědecký tým vede, se u netopýrů vyskytuje řada patogenů. Kvůli pandemii koronaviru se hovoří hlavně o virech, ale vyskytují se u nich také četné druhy plísní, prvoků a bakterií. „Netopýři jsou známí jako rezervoárová, polštářová, potenciální hostitelská a vektorová zvířata pro četné patogeny. Poznatky o přítomnosti mykobakterií u netopýrů jsou však omezené,“ uvedl Pavlík.
Výzkum a odběr vzorků se v současné době koncentruje do Moravského krasu, zejména do jeskyně Býčí skála, ve které každoročně zimuje více než 3000 jedinců 12 druhů netopýrů. Z jejich výkalů se do jeskynního prostředí šíří různé mikroorganismy včetně mykobakterií. „Netopýři mění svůj metabolismus a funkce imunitního systému z maxima v letním období na minimum během zimování. Výsledek reakce mezi netopýrem a mykobakteriemi může zřejmě záviset na těchto fyziologických změnách, nebo na druhu netopýra a jeho potravních preferencích,“ dodal Pavlík.
Do tříletého výzkumu jsou zapojeni také odborníci z Veterinární univerzity Brno, Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
