Čvc 21, 2021 | Zvířata
V hodonínské zoo se narodilo mládě opice gibona lara. Zahrada tak navázala na tradici odchovů tohoto druhu. Mládě, jehož pohlaví zatím nebylo určeno, je v pořádku, matka ho pravidelně kojí. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí zahrady Marie Blahová. Zoo je po tornádu stále uzavřená. Mládě se narodilo v neděli, jde o druhé mládě dotyčného páru.
„Starší mládě, které se narodilo v lednu 2019, se stále nachází se svou rodinou ve společné ubikaci. Po narození nového potomka se postupně vyrovnává s tím, že nemá již matku pouze pro sebe a stále se snaží zaujmout pozornost jak svých rodičů, tak i chovatelů,“ uvedla zooložka Lenka Štursová.
Hodonínská zoo je dlouhodobým chovatelem gibonů. „Stávající giboní rodinka přicestovala do hodonínské zoo koncem května minulého roku z francouzské zoo v Saint Martin la Plaine ve složení samec, samice a odrostlé mládě. Jednalo se o dohodnutou výměnu za naši starší samici, která pocházela ještě z volné přírody. Ta byla ve francouzské zoo připojena k přibližně stejně starému samci rovněž pocházejícímu z volné přírody,“ uvedla Štursová.
Giboni lar, jejichž domovinou je oblast jihovýchodní Asie, jsou uzpůsobení životu v korunách stromů. Mají krátký nos, nízkou lebku a dopředu mířící oči, které umožňují vynikající prostorové vidění. Paže mají delší než pánevní končetiny, prsty ruky jsou dlouhé, palec naopak malý a vzdálený od ostatních prstů. Palec u nohy se může postavit do opozice vůči ostatním prstům. Giboni nemají ocas, ale zato mají sedací hrboly, které jim umožňují spát ve větvích stromů. Živí se převážně ovocem.
Hodonínská zoo je stále uzavřená kvůli odklízení následků tornáda, které v oblasti u Hodonína poničilo poslední červnový čtvrtek asi 1200 domů. V zoo tornádo mimo jiné silně poničilo psí útulek. Zoo lze finančně podpořit zasláním peněz na transparentní účet 1122122/0100, kdy variabilní symbol 6666 je pro pomoc zoo a 4444 pro pomoc útulku.
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2021 | Zvířata
Čtyři desítky syslů odchycených v mladoboleslavské lokalitě na Radouči se dnes stěhovaly do Velkých Pavlovic na Břeclavsku. Posílí tamní kolonii, která v posledních dvou letech i kvůli přívalovým dešťům zaznamenala početní pokles. Z původních stovek syslů tam přežívají už pouze jednotlivci. V tiskové zprávě to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která stojí za záchranným programem sysla.
„Sysel obecný patří mezi kriticky ohrožené, a tedy nejvíce chráněné druhy české přírody. V minulosti ho lidé pronásledovali a cíleně hubili jako zemědělského škůdce. Počty syslů klesaly také kvůli změnám v hospodaření v krajině. Ubylo tak míst, která by mohl samovolně osídlit. Sysla to dovedlo až na pokraj vyhubení,“ uvedl ředitel agentury František Pelc.
Velké Pavlovice dlouhodobě patřily mezi místa s nejpočetnějším výskytem sysla v ČR. Kvůli geografické izolaci jednotlivých lokalit podle ochránců ale už nenastává přirozená výměna zvířat tak, jako tomu bylo kdysi. Pokud kolonii zasáhne například silný přívalový déšť, který zdejší sysly zdecimuje, šance na samovolnou obnovu je téměř nulová. Mladoboleslavská zvířata podle ochránců vnesou mezi zbývající sysly ve Velkých Pavlovicích novou krev. To znamená, že se zvýší genetická variabilita a podpoří se tím další zdravý vývoj celé kolonie. Přesun syslů také odlehčí domovské kolonii na Radouči v Mladé Boleslavi.
Evropsky významná lokalita Radouč je jedním ze 42 známých míst v České republice, kde tento kriticky ohrožený hlodavec žije. Od ostatních se ale liší. Navazuje totiž na městské sídliště a s oblibou sem chodí lidé na procházky. Většinou neodolají a sysly krmí. Ti pak ztrácejí svou přirozenou plachost i ostražitost, a snáz je může ulovit třeba kočka nebo dravý pták.
„Počty syslů na mladoboleslavské Radouči se rok, co rok zvyšují. Pokaždé skoro dvojnásobně. Vloni jsme odhadovali, že zde žije asi 1500 zvířat. Přitom v roce 2018 to byly asi jen tři stovky. Na našem území je to nyní největší kolonie tohoto kriticky ohroženého hlodavce,“ uvedla koordinátorka záchranného programu Tereza Brzobohatá.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Několik komentovaných vycházek za ptačími sousedy chystá tento týden Česká společnost ornitologická (ČSO). Lidé mohou na různých místech Česka sledovat s odborníky například chování rorýsů, jiřiček, ale i netopýrů. O vycházkách ČSO informuje na webu. Budou v různé dny, každá však začíná od 19:30.
Ve středu vyrazí za ptáky na hnízdištích lidé ve Zlíně. Podle ČSO jsou v plánu také ukázky moderních metod výzkumu a ochrany netopýrů – včetně detektorů, které převádí neslyšitelné zvukové signály netopýrů do formy, kterou zaznamená lidské ucho. Účastníci také uvidí handicapované netopýry ze záchranné stanice. Sraz bude před kulturním střediskem v Malenovicích, zájemci se musí nahlásit dopředu telefonicky nebo e-mailem. „V současnosti jsou ještě volná místa,“ řekla Lenka Kozubík Pechová z oddělení ochrany přírody a zemědělství na zlínském magistrátu. Ta vycházku povede s expertem na městské ptactvo a netopýry Evženem Tošenovským z ČSO. Akce se koná ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů.
O ptactvu žijícím v blízkosti člověka a netopýrech bude i čtvrteční vycházka v Brně-Kohoutovicích. Ornitolog Kryštof Horák lidi seznámí s tím, co pro ptáky v městech představuje největší hrozbu. Pohovoří třeba i o způsobech, kterými netopýři využívají městské prostředí. Lidé se sejdou na zastávce Jírovcova. Ve Svitavách doplní v pátek cestu kolem hnízd jiřiček a rorýsů i ukázky kroužkování ptactva. Vycházka za tajemstvím zvířecích sousedů, vedená ornitology Jakubem Vránou a Jiřím Machem, startuje před Ottendorferovým domem a skončí kolem 22:00.
Vrána povede i sobotní procházku za ptactvem a netopýry v Bošovicích na Vyškovsku. Podle ČSO se tam lidé sejdou před vstupem do Papouščí zoo. Pro exkurze v Brně, Svitavách a Bošovicích podle ČSO není nutná předchozí rezervace.
Zdroj: ČTK
Čvc 8, 2021 | Zvířata
K pozorování čapích hnízd vyzvala veřejnost Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle ornitologů lidé letos spatřili malá čápata na 515 hnízdech, na 269 hnízdech už byla mláďata vzrostlá. Informace o velkých mláďatech čápů bílých trénujících let jsou klíčová pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdění, uvedli zástupci ČSO v tiskové zprávě.
„V letošním roce se poprvé blížíme 1000 zapojených dobrovolníků. Za poslední dva roky se počet zapojených lidí téměř zdvojnásobil! To nás moc těší, protože to hlavní – zjištění počtu mláďat, která hnízdo zdárně opustí – máme teprve před sebou,“ uvedla koordinátorka programu Gabriela Dobruská. Loni se podle Dobruské zapojilo 699 dobrovolníků. Meziroční nárůst Dobruská přičítá k tomu, že lidé omezili kvůli pandemii cestování a procházky si oživovali právě pozorováním čápů.
„Pozorování čapích mláďat trénujících let je krásný zážitek. Je však potřeba připravit se i na případná zklamání, kdy mláďata nemusela přežít přívalové deště či krupobití uplynulých týdnů,“ podotkla Dobruská. Podle ornitologů mají sice letošní mláďata nejkritičtější období už za sebou, vyhráno však není.
ČSO proto vyzvala lidi, aby si ve městech i v krajině všímali čapích hnízd. „Zapojit se může opravdu každý. Od rodin s dětmi během dovolené až po důchodce, kteří sledují třeba jediné hnízdo před svým oknem každým dnem. Každý záznam má velkou cenu,“ uvedla Dobruská. Zdůraznila, že význam mají i informace o tom, že na hnízdě čápi nebyli. Pokud však lidé v hnízdě ptáky spatří, měli by své pozorování zapsat na web nebo do aplikace Avif Mobile. Přidat mohou i fotografii. Zástupci ČSO také upozornili, že velká mláďata lidé poznají podle šedých nohou a šedého zobáku. Dobrovolníci s ČSO na pozorování čápů spolupracují od roku 2014. Na webu postupně vznikla interaktivní mapa čítající přes zaznamenaných 1400 hnízd čápa bílého doplněná dalšími informacemi. Podle společnosti je na mapě u jednotlivých míst také patrné, zda je potřeba kontrola hnízda nebo v jaké fázi by mělo být hnízdění jednotlivých párů.
Podle ornitologů ve většině zemí Evropy populace čápa bílého stoupá, v Česku je považována za stabilní. Tažní čápi se u nás na hnízdech objevují kolem poloviny března, první přilétá většinou samec. Hnízda jsou na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, ale i na posedech či stozích slámy. Na hnízdě se oba partneři zdraví hlasitým klapáním zobáku a záklonem hlavy.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Zdroj: ČTK
Čvc 7, 2021 | Zvířata
Počty hrabošů v ČR v červnu znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) z květnových 117 aktivních východů z nor na hektar na 112. Protože se ale od června každoročně zvyšuje práh škodlivosti těchto hlodavců z 50 na 200 východů z nor na hektar, dosáhly jejich populace 0,6násobku prahu.
Data podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové ukazují strmý pokles škodlivosti hraboše. Už v květnu klesly hraboší populace proti dubnu na třetinu. Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem.
Větší počty se dají podle mluvčí pozorovat pouze ojediněle, zejména v travnatých plochách a porostech krmných plodin. „Červen byl v porovnání s průměrem posledních let poměrně chladný, ke konci měsíce se pak objevily i extrémní meteorologické jevy (prudké přeháňky, tornádo na jihu Moravy),“ doplnila. V porovnání s loňskem se hraboší populace podle mluvčí zatím drží na loňské úrovni a nevypadá to, že by se mělo opakovat jejich přemnožení jako v uplynulých dvou letech.
Ústav v dubnu znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na povrch půdy. Schválení těchto postupů jsou stejně jako loni znovu individuální. „Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace. Ta je na jednotlivých pozemcích podmíněná individuálním posouzením inspektory ÚKZÚZ, není povolena plošně,“ uvedl již dříve ústav.
Jed na hraboše se mohl pokládat na povrch půdy i loni ve druhé polovině roku. Zemědělci mu tehdy nahlásili 829 aplikací jedu, z toho v 558 případech šlo o vhazování jedu do nor, ve 156 případech o větší dávky nad dva kilogramy na hektar do nor a ve 115 případech pokládáním na povrch půdy. „V období podzimních mimořádných opatření nebyl prokázán žádný případ otravy necílových organismů rodenticidem. Opětovně se potvrdil předpoklad, že při dodržení všech stanovených podmínek je riziko otrav naprosto minimální, a to ani při výjimečném povolení aplikace rodenticidů rozhozem na povrch pozemků,“ uvedla již dříve mluvčí.
Boj proti přemnoženým hrabošům se v předloňském roce stal předmětem sporů. ÚKZÚZ předloni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR, ministerstvo zemědělství však po kritice od ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. ÚKZÚZ však uvádí, že za loňský rok uložil pouze pět pokut za nenahlášenou aplikaci jedu. Následně se jed mohl používat lokálně.
Zdroj: ČTK
