Zoo Dvůr poprvé ve své historii odchovala medojeda kapského

Zoo Dvůr poprvé ve své historii odchovala medojeda kapského

Safari Park Dvůr Králové nad Labem poprvé ve své historii odchoval medojeda kapského. Lasicovitá šelma se narodila na konci loňského prosince a chovatelé v minulých dnech zjistili, že jde o samce. Medojedy, jejichž chov v zajetí je značně náročný, za poslední rok nerozmnožila žádná jiná zoo na světě.

Chovný pár medojedů, patnáctiletého samce Tysona a třináctiletou Beebee, získal safari park loni z Velké Británie. Brzy po nastěhování do nového domova se začali pářit. „Beebee porodila mimo boudu a mládě jsme měli celou dobu na očích, stále ho ale až úzkostlivě hlídala a skrývala. Proto teprve teď můžeme s jistotou říct, že jde o samce,“ uvedla zooložka Gabriela Linhart.

Mládě je stále plně závislé na matce, donedávna bylo slepé. Chovatelé míní, že do výběhu se mládě i s matkou začne vypravovat na konci jara. U matky samec zůstane asi rok, pak by se měl přesunou do jiné zoologické zahrady.

Rozmnožování medojedů v zajetí je podle dvorských chovatelů vzácné. Také jejich chov není jednoduchý. „Medojed je svéhlavé a urputné zvíře, které je třeba neustále zabavovat a připravovat mu nové podněty. Navzdory tomu často vymyslí, jak se dostat i z těch nejlépe zabezpečených expozic. Díky obrovské síle stěhují předměty ve výběhu,“ uvedla Boučková.

Medojed kapský v přírodě zatím není bezprostředně ohrožený vyhubením. Jejich stavy však na mnoha místech rychle ubývají. Žije v celé Africe a v jihozápadní Asii. Živí se drobnými obratlovci, rád si pochutná i na hlízách nebo medu. V přírodě se do podzemních hnízd divokých včel medojedi dostávají díky své velké síle a silným drápům. Kvůli jejich urputnosti a velmi silnému stisku čelistí se medojedů obávají i lvi. Navzdory zavalitému zjevu medojedi výtečně šplhají.

Zdroj: ČTK
Zdroj foto: priroda.cz, matrika.spsostrov.cz

Vědci zjistili, podle čeho hýlové volí migrační trasy

Vědci zjistili, podle čeho hýlové volí migrační trasy

Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal, na základě, čeho volí hýl rudý cesty mezi zimovišti a hnízdišti. Tito krásně zbarvení pěvci migrují na nepříliš prozkoumané indoevropské letové trase. Výzkumníci zjistili, že zatímco na jaře ptáci volí cestu s příznivými větrnými podmínkami, na podzim preferují tu, která nabízí dost potravy. O výzkumu za Akademii věd ČR (AV) informovala Eliška Zvolánková v tiskové zprávě.

Na projektu se podílel tým z Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO). Nejznámější migrace jsou v severojižní ose – z Evropy do Afriky. Využívají je například čápi a vlaštovky. Přelety z Evropy na indický subkontinent jsou podle vědců méně prozkoumané. Při sledování hýla se výzkumníci zaměřili na pozorování možných překážek a koridorů na této trase.

Pomocí matematických modelů se snažili navrhnout ideální trasu pro hýly, následně ji porovnali se skutečnými cestami, které pěvci urazili. Kudy proletěli, zjistili odborníci díky geolokátorům, které ptákům připevnili na záda jako batůžky. Evoluční ekolog a ornitolog Tomáš Albrecht řekl, že takto označili několik desítek ptáků. Podle Albrechta jde o první studii, která kombinuje porovnání matematické predikce ideální trasy a trasy skutečné. Vědec také uvedl, že hýl rudý je jedním z mála evropských ptáků, kteří migrují do Indie.

„Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku,“ popsal Albrecht, který také patřil k iniciátorům studie. „V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin,“ doplnil Albrecht.

Vědci nakonec zjistili, že zatímco na podzim chtějí ptáci ušetřit co nejvíce energie a zaměřují se spíše na potravní zdroje, na jaře spěchají na své sídliště. Proto využívají optimální větrné koridory.
Vědec také řekl, že během několika výprav do Bulharska s kolegy označili kavkazský poddruh hýla, který se liší od poddruhu, jenž obývá zbytek Evropy. Bulharská lokalita je podle Albrechta zřejmě jediná v Evropě, kde se kavkazský poddruh vyskytuje.

Na studii spolupracovali vědci z 16 vědeckých institucí a sedmi evropských zemí. Publikoval ji vědecký časopis Journal of Biogeography. Podle Albrechta počátky výzkumu sahají zhruba do roku 2010.
„Pro nás to je trošku vedlejší výzkum. My se zabýváme ekofyziologií a reprodukčními strategiemi ptáků,“ doplnil Albrecht. Dodal, že pozorování migračních tras hýlů je nicméně druhou prací s využitím geolokace, na které se s kolegy podílel. První se věnovala migraci vlaštovek. Hýla rudého Albrecht podle svých slov začal studovat už na vysoké škole, v minulosti zkoumal třeba hnízdí biologii druhu nebo nevěru.

Zdroj: ČTK
Zdroj foto: wikipedia

Organizace na ochranu zvířat vyzývají Evropskou komisi: zachovejte zákaz testování kosmetiky na zvířatech

Organizace na ochranu zvířat vyzývají Evropskou komisi: zachovejte zákaz testování kosmetiky na zvířatech

Přesně před osmi lety bylo v Evropské unii zakázáno testování kosmetiky na zvířatech a prodej takto testované kosmetiky. I přesto se kosmetické složky na zvířatech stále testují. Organizace na ochranu zvířat proto společně vyzývají evropské úřady, aby testování pozastavily a odmítaly nové požadavky na testování. Zastaralou praxi testování výrobků a složek na zvířatech ukončilo nařízení ES 1223/2009 o kosmetice v roce 2009. Podpořilo tak vývoj pokročilejších metod bez použití zvířat a stalo se příkladem pro obdobné iniciativy po celém světě. Postupem času se však ukázalo, že toto nařízení není dodržováno v takové podobě, jaká byla evropským občanům přislíbena. Zvířata tak dál trpí a umírají při testování složek kosmetických přípravků.

Testování těchto složek probíhá v EU na základě legislativy týkající se průmyslových chemických látek, konkrétně nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Nedávná rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) potvrzují, že ECHA považuje za přípustné využívání testů na zvířatech v rámci nařízení REACH i u složek používaných výhradně v kosmetice. Přitom tento přístup jde výrazným způsobem proti nařízení ES 1223/2009 o kosmetice.

Výzva organizací na ochranu zvířat k pozastavení testování navazuje na otevřený dopis adresovaný předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen v prosinci loňského roku. Dopis podepsalo 463 kosmetických společností a organizací na ochranu zvířat. V tomto dopise zdůrazňovaly kosmetické společnosti svou schopnost zajistit bezpečnost spotřebitelů i pracovníků ve výrobě kosmetiky za pomoci metod bez zvířat, a připomněly, že mnohé z dotčených složek jsou již dlouhou dobu bezpečně používány. Organizace na ochranu zvířat poukazovaly na silnou podporu zákazu testování na zvířatech ze strany občanů Evropské unie. Apelovaly na příslušné úřady, aby tento zákaz dodržovaly v souladu se záměrem zákonodárců v době jeho zavedení a v souladu s podporou, kterou Evropský parlament vyjadřuje globálnímu ukončení testování kosmetiky na zvířatech.

„Okamžité pozastavení požadavků na testování složek využívaných výhradně ke kosmetickým účelům na zvířatech by pro výrobce představovalo příležitost přesvědčit regulační orgány a odpovědné činitele, že místo aby vystavovali tisíce zvířat dalšímu utrpení, dokážou bezpečnost kosmetických produktů zajistit díky celé škále moderních metod bez využití zvířat. Toto je v zájmu nás všech. Doufáme, že Evropská komise a ECHA zareagují pozitivně,“ prohlašuje Kerry Postlewhite z organizace Cruelty Free Europe.

Barbora Bartušková Večlová ze Svobody zvířat, členské organizace Cruelty Free Europe, uvádí: „Tato příležitost otevřít společnou diskuzi všech zainteresovaných stran je o to důležitější, že nová evropská Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek představuje riziko, že na zvířatech budou dále testovány složky kosmetických výrobků i dalších produktů denní potřeby.“

Kontaktní osoba: Barbora Bartušková Večlová, tel. 777 835 651,

barbora.bartuskova.veclova@svobodazvirat.cz

Zdroj: TZ Svobody zvířat

V Plzeňské zoo se po zimním spánku probudili medvědi

V Plzeňské zoo se po zimním spánku probudili medvědi

V plzeňské zoologické zahradě se tento týden probudili po zimním spánku medvědi hnědí – brtníci. Ke spánku se uložili tradičně v prosinci před Vánocemi. Hektarový výběh, který zoo pro medvědy otevřela před 22 lety, budou letos poprvé obývat jen tři zvířata – osmnáctiletí večerníčkoví medvědi Honzík a Eliška a o deset let starší Miky.

Zoo loni na konci podzimu přišla o nejstaršího medvěda v Česku, téměř čtyřicetiletého Pištu. I když ve výběhu žilo jednu dobu i sedm medvědů najednou, zoo nyní zatím o získání nových neuvažuje, řekl mluvčí zahrady Martin Vobruba.

Medvědi patří u návštěvníků k nejoblíbenějším zvířatům zahrady, kvůli koronavirové pandemii je zoo ale už několik měsíců zavřená a lidé dovnitř nemohou. Někteří se chodí alespoň dívat podél venkovního oplocení zoo například na klokany či některé ptáky, které lze zahlédnout.

Medvědi se na zimní spánek na podzim svědomitě připravují a nabírají váhu. Během zimního spánku zhubnou podle odhadů ošetřovatelů až o třetinu, což prozrazuje jejich plandavá kůže. Po probuzení je zoo rozkrmují pomalu, aby neměli zažívací potíže. První den mají k snídani třeba jen to, co si najdou ve výběhu – větvičky, jehličí, trávu. Potom postupně dostávají vločky, mrkev, jablka, sáček piškotů či pečivo. Sladké dostanou později. Z masa dostávají ryby.

Zdroj: ČTK

Čápi se vracejí. Zapojte se do sledování hnízd

Čápi se vracejí. Zapojte se do sledování hnízd

Že známé pranostiky právě dnes, na svatého Řehoře, čápi letí přes moře. Skutečnost je ale trošku jiná – první čápi již přilétli! Jak ukazuje mapa hnízd čápů bílých na www.birdlife.cz/capi, již 42 hnízd (pozn.: údaj k 11.3) je obsazeno. Kdy obsadí zbývající hnízda? Kolik párů přiletí a kolik vyvedou mláďat? Odpovědi na tyto otázky zjišťuje Česká společnost ornitologická s pomocí veřejnosti.

„V programu občanské vědy Čapí hnízda sledujeme průběh hnízdění čápů již od roku 2014. Loni se zapojilo neuvěřitelných 699 spolupracovníků,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, koordinátor programu Čapí hnízda. Zvýšený zájem spojuje s omezením cestování v loňském roce. „Více lidí zůstávalo v Česku a své výlety oživovali pozorováním čápů,“ domnívá se Dobruská.

Ornitologové doufají, že i v letošním roce lidé zařadí pozorování čápů do svých výletů a pomohou tak monitorovat průběh hnízdění. Momentálně je sice možné sledovat pouze hnízda v nejbližším okolí, ale i taková pozorování mají velký smysl. Obzvláště nyní, kdy se dobrovolníci, kteří obvykle mapují větší počet hnízd, k mnoha hnízdům nedostanou.

Podívejte se do mapy, jestli není hnízdo čápů i ve vašem okolí a zaznamenejte, jestli už čáp přiletěl

Více informací hledejte na birdlife.cz/capi

I když někteří čápi již přilétli (pravděpodobně jedinci zimující ve střední nebo jižní Evropě), většina se začne objevovat v následujících dnech. Právě tyto dny jsou klíčové pro zaznamenání co nejpřesnějších údajů o příletu čápů. „Sledujte hnízda ve svém okolí a svá pozorování zadejte na www.birdlife.cz/capi. I když čápa neuvidíte, najděte hnízdo na mapě a uveďte „čáp nepozorován“. Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na něm ještě nebyl,“ doplňuje Dobruská. Čím více hnízd se podaří zkontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů ornitologové získají.

Zdroj: Gabriela Dobruska (birdlife.org)