Mimořádné zvířecí samice

Mimořádné zvířecí samice

Přírodní svět má spoustu příkladů samic, které nejednají podle omezujících genderových pravidel. Ať už jejich síla spočívá v okázalosti nebo opatrnosti, moudrosti nebo bojovém instinktu, připravte se na setkání s některými z nejsilnějších samičích vzorů na světě.

Lvice, umění se rozdělit

V savaně jsou ve skutečnosti nejúspěšnějšími lovci lvice.

Králem zvířat je určitě lev. Lev, který přinese domů nejvíc masa (nebo mléka), je hrdým členem smečky. V savaně jsou ve skutečnosti nejúspěšnějšími lovci lvice. Byly sledovány, jak loví společně, ujímají se role „křídla“ a „centra“, aby uzavřely únikové cesty pro svou kořist. Lvi jsou v těchto skupinových lovech mnohem méně aktivní, přičemž výzkumy ukazují, že je pravděpodobnější, že budou lovit sami v oblastech s hustší vegetací. Sólový lov má výhodu, že se o kořist nemusí dělit. Životně důležitou je ale spolupráce, týmová práce při lovu, kdy je třeba přelstít větší kořist, jako je zebra nebo buvol a nakrmit celou smečku.

Moudrost pod vodou

V sociálních skupinách kosatek hrají samice zásadní roli vůdců.

Skupina mořských savců, kteří jsou také závislí na samicích lovících společně, jsou kosatky, jejichž rodinné skupiny jsou většinou matriarchální. Jsou to nejstarší ženy v těchto skupinách, které už splnily svou reprodukční povinnost. Tyto nejstarší samice hrají hlavní roli vůdců při hledání lososů. Vědci se domnívají, že ekologické znalosti těchto moudrých kosatek jsou prospěšné pro další generace, což může vysvětlovat, proč samice žijí do 90 let, přestože se už nereprodukují po dobu posledních 40 let.

Báječné peří

Samice jestřába lesního mohou být téměř o třetinu větší než samci.
© AlbyDeTweede | Getty

Sexuální dimorfismus je, když se jedno pohlaví nápadně odlišuje od druhého – a pokud jde o ptáky, jsme zvyklí, že to je takto u samců. Existují však druhy, kde samice na sebe upoutává více pozornost, u dravých ptáků je to otázka velikosti.

Samice jsou často větší než samci a jeden z nejextrémnějších rozdílů je vidět u jestřába lesního, kde samice může být téměř o třetinu větší než samec. Předpokládáme, že jí to dává výhodu v krmení mláďat, protože samice může chytit větší kořist, včetně ptáků podobné velikosti, jako jsou káňata. Ale co honosné peří? Samice druhu pobřežního ptáka Lyskonoha jsou větší a barevnější než samci.

Byly také pozorovány, jak iniciují námluvy, brání území a páří se s více partnery – nechávají bývalé milence sedět na vejcích a vychovávat kuřata sami. Toto chování je považováno za „otočení role“ pohlaví, kde poměr úlohy pohlaví je obvykle nakloněný ve prospěch samců.

Single ještěrky

Parthenogeneze byla zaznamenána u ptáků, stejně jako u ryb, ještěrek a plazů.

Možná, že nakonec nejvíce nezávislé samice zvířecí říše jsou ty, které se rozmnožují a vychovávají potomstvo bez samčího přispění. Parthenogeneze, jak je známo, byla zaznamenána u ptáků a více než 80 druhů ryb, ještěrek a plazů, většinou, když okolnosti nahrávají tomu, že nemohou komunikovat se samci, zejména v zoologických zahradách a akváriích. Přesto byly zkoumány druhy, které se ve volné přírodě takto rozmnožují, i když jsou k dispozici samci. Vědci nemají definitivní odpověď na to, proč se některé druhy uchylují k této cestě reprodukce, ale určitě to vyvolává spoustu otázek.

Zdroj: BBC, vice ZDE

Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

V Liberci se objevil kůrovec, který napadá buky

V Liberci se objevil kůrovec, který napadá buky

V Liberci se objevil nový druh kůrovce, který ničí buky. Dnes kvůli tomu začalo kácení napadených stromů v parku v Lidových sadech vedle zoo. Cílem je zamezit dalšímu šíření tohoto škůdce. Z 50 buků v parku Petra Bezruče se jich musí odstranit deset, řekla mluvčí radnice Jana Kodymová. Stromy napadené tímto lýkožroutem (taphrorychus bicolor) začnou od koruny rychle usychat.

To, že jde o tento druh kůrovce, potvrdil fytopatologický posudek, který si město objednalo u Mendelovy univerzity v Brně. „Z něj vyplynulo, že v Liberci se objevil naprosto neznámý kůrovec, který nenapadá smrky. A tento neznámý kůrovec, který se v České republice objevil teprve před čtyřmi lety a zatím byl vždy jen na jižní Moravě, tak napadl buky i v našem městě,“ řekl novinářům náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj). Ke kácení stromů podle něj přistoupili proto, aby zabránili jeho šíření.

Buk je v Lidových sadech převažující dřevinou, několik desítek těchto stromů je i v zoologické zahradě sousedící s parkem. „Jsou to krásné dominantní stromy, které tvoří charakter zahrady. Pokud bychom je museli pokácet, tak by to byla velká ztráta,“ uvedl ředitel zoo David Nejedlo. Některé stromy v zahradě ale zřejmě tímto škůdcem už napadené jsou. „Nám začaly osychat větve a opadávat kůra na dvou bucích, co jsou asi 100 metrů od parku, kde se dnes kácí. Na podzim jsme na nich dělali prořez větví, aby to někoho nezranilo,“ uvedl ředitel. O dalším postupu se bude zoo podle něj ještě rozhodovat. „Zatím je to pro nás čerstvá informace,“ dodal.

Zdroj: ČTK

V českém středohoří začalo období hnízdění ohrožených sokolů

V českém středohoří začalo období hnízdění ohrožených sokolů

V Českém středohoří začalo období hnízdění kriticky ohrožených sokolů stěhovavých. Do míst v okolí hnízdišť nyní návštěvníci nemohou. Přírodovědci žádají turisty o ohleduplnost. Kvůli hnízdění vzácných ptáků jsou uzavřené některé lokality také v Českém Švýcarsku. Uzavřena je část Průčelské rokle a Kozího vrchu nedaleko Ústí nad Labem a Vrabinec, který se nachází mezi Ústím a Děčínem.

Všechna místa díky výhledům do údolí Labe patří mezi oblíbené cíle výletníků. „Uzavírka potrvá do 30. června. Většina skalních lokalit v Českém středohoří není příliš rozsáhlá, zároveň je často snadno přístupná a pod značným turistickým tlakem. Sokoli jsou velmi citliví na rušení zejména v počátečních fázích hnízdění a při inkubaci vajec. Pokud jsou rušeni opakovaně, nezřídka hnízdo opustí. Vejce pak mohou zastydnout, hrozí úhyn mláďat hladem nebo vniknutí predátorů do hnízda,“ uvedl Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V přírodních rezervacích Kozí vrch a Vrabinec je pohyb možný pouze po značených cestách. Návštěvníci by se zde také neměli zbytečně dlouho zdržovat na přístupných skalních vyhlídkách. Zároveň by měli být tišší a ohleduplní.

„Na Vrabinci jsme museli uzavřít řetězovou cestu k nejvyššímu přístupnému místu této krajinné dominanty. Vrchol tvoří jen několik skalních věží, takže jde o poměrně malé území. Při monitoringu sokolů se opakovaně prokázalo využívání jednotlivých věží sokoly jako míst k odpočinku, porcování kořisti a páření. Pohyb lidí v těchto místech by tak mohl být pro úspěšné hnízdění fatální, sokolům totiž vadí hlavně pohyb nad a v jejich úrovni,“ uvedl ornitolog Michal Porteš.
Hnízdění sokolů se v minulých letech kvůli rušení návštěvníky opakovaně nezdařilo. Dočasně nepřístupných je proto několik lokalit také v Českém Švýcarsku a na území chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. V terénu jsou tato místa vyznačena páskami.

Zdroj: ČTK

Pražské gorily Bikira a Kamba mají covid

Pražské gorily Bikira a Kamba mají covid

Testy prokázaly nemoc covid-19 u dalších dvou goril v pražské zoologické zahradě. Vzorek trusu pozitivní na koronavirus mají nově samice Bikira a Kamba, informovala zahrada na webu. Už dříve byla nákaza odhalena u gorilího samce Richarda a samice Shindy. Infekce se v Troji nevyhnula ani několika kočkovitým šelmám, ale situace u nich se podle zahrady stabilizovala.

Téměř padesátiletá Kamba je nejstarší z gorilí skupiny chované v pražské zoo. „Její stav je trochu jako na houpačce, už jí bylo skoro dobře, ale zase se zhoršila, a to se opakuje,“ uvedl ředitel zoo Miroslav Bobek. Kambu nechala zahrada testovat opakovaně, protože málo žrala, často polehávala a měla zvýšenou teplotu. První dva testy byly negativní.

Podezření na covid měli chovatelé také u gorilí samice Kijivu, kterou trápil občasný kašel. Test ale infekci nepotvrdil. První gorilou s prokázanou koronavirovou nákazou byl v pražské zoo samec Richard. Pozitivní test mu vyšel koncem února, stejně jako dvojici lvů indických. Chovatelé je nechali otestovat, protože zvířata působila unaveně, měla menší zájem o krmení, případně měli výtok z nosu a suchý kašel.

Kromě lvů indických se v pavilonu šelem nakazil novým koronavirem také samec kočky krátkouché, pár tygrů malajských a samec tygra sumaterského Falco. Podle dnešního vyjádření zoo se ale situace u šelem už stabilizovala.

Gorily nížinné chová pražská zoologická zahrada od roku 1963. Osmičlenná skupina žije ve vlastním pavilonu v dolní části areálu zahrady, kde se také v roce 2004 narodilo vůbec první gorilí mládě v českých zoo, samička Moja.

Zdroj: ČTK
Zdroj foto: ZOO Praha

Veterináři: bez varroázy je 28 procent včelstev, více než loni

Veterináři: bez varroázy je 28 procent včelstev, více než loni

Podíl včelstev bez roztoče kleštíka včelího, který způsobuje nemoc varroázu, je letos meziročně o šest procentních bodů více, nebyl v 28 procentech včelstev. Klesl také počet včelstev, kde jejich chovatelé zjistili více než tři kleštíky na úl. „Zatímco loni bylo bez roztoče 22 procent stanovišť, letos je to více než 28 procent. Naopak, podíl stanovišť s žádným až třemi roztoči se mírně snížil z 58,7 na 57,3 procent a podíl stanovišť s více než třemi roztoči klesl z 19 na 14,4 procent,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Chovatelé s průměrem vyšším, než tři kleštíci na včelstvo musí do 15 dubna léčebně ošetřit všechna včelstva v dané lokalitě. Od loňského roku není povinné ošetření na podzim. „To ovšem neznamená, že by již nemělo být chovateli prováděno. Používání léčiv by však mělo být účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na konkrétním stanovišti. Ošetření včel proti varroáze je nutné provádět pouze v indikovaných případech,“ dodal mluvčí.

Kleštík včelí parazituje na zavíčkovaném včelím plodu i na dospělých včelách. „Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny nebo nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev,

které může vést až k jejich úhynu, pokud nejsou chovatelem včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy,“ uvedl již dříve Vorlíček. Včelaři se nyní mohou o svá včelstva i přes omezení pohybu obyvatelstva kvůli koronaviru starat. Produkce medu loni v ČR klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun, podle dat Českého statistického úřadu to bylo nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Na vině podle odborníků nebyl koronavirus, ale loňské jarní počasí.

Podle dokumentu, který v roce 2016 schválila vláda, by mělo být v Česku ideálně kolem 750.000 včelstev. Loni jich podle ČSÚ bylo 642.000. Profesionálů chovajících nad 150 včelstev je v ČR kolem stovky.


Zdroj: ČTK