Nutrie nemají přirozeného predátora, v Chrudimi musel zasáhnout člověk

Nutrie nemají přirozeného predátora, v Chrudimi musel zasáhnout člověk

Bře 31, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

V Chrudimi začal odchyt přemnožených nutrií. Hlodavci nemají v české přírodě přirozeného predátora, jejich populace velmi rychle narůstají a působí škody na tocích a břehové vegetaci. I když radnice vloni spustila kampaň zaměřenou zejména na to, aby lidé nutrie nekrmili, nakonec bylo nutné přikročit k jejich odlovu a likvidaci. „V pondělí bylo odchyceno pět zvířat a v dalším týdnu to bude pokračovat. Cílem je počet nutrií minimalizovat,“ řekl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Vloni na jaře průzkum objevil ve městě asi deset hlodavců, nyní jich je podle Nunváře už několik desítek. S přemnoženými nutriemi bojovala v minulosti i Litomyšl. Ve městě jich žilo asi 50, ničily břeh řeky Loučné a okolní přírodu. Zvířata patrně unikla chovatelům nebo je tam někdo záměrně vypustil. V roce 2017 je radnice nechala pochytat.

Nutrie je nepůvodní druh, chová se pro maso a kožešinu. V české přírodě nemá přirozeného predátora, proto se rychle množí. Samičky mají mláďata několikrát do roka, v jednom vrhu pět až šest potomků. Pokud se množí nekontrolovaně, mohou vytlačit domácích druhy volně žijících živočichů.

Nutrie si vyhrabávají nory s dlouhými chodbami, což narušuje stabilitu břehů a poškozuje kořeny břehových porostů. Rychleji se tak sesouvají břehy a hrozí pád stromů.

Hlodavci také šíří nemoci, které jsou člověku nebezpečné, salmonelu, tularemii a leptospirózu, známou jako krysí horečku. Po krmení nutrií často zůstává na březích mnoho zbytků potravy, kterou pojídají potkani, kvůli dostatku jídla se mohou přemnožit. Nutrie mají i cizopasníky.

Zdroj: ČTK

Šimpanzi z Hodonína se propojili videopřenosem s protějšky ve dvoře králové

Šimpanzi z Hodonína se propojili videopřenosem s protějšky ve dvoře králové

Bře 30, 2021 | Zvířata

Šimpanzi ze Zoo Hodonín a Safari Parku Dvůr Králové se vzájemně pozorovat prostřednictvím on-line streamu, sledovat je přitom mohou i lidé. Pro šimpanze ze Dvora Králové přenos není novinkou, o týden dříve už byli takto propojeni se skupinou šimpanzů ze Zoo Brno.

Skupina nadšenců ze společnosti Circus Brothers napnula v pavilonu primátů hodonínské zoo velké plátno před jedním ze skel ubikace, následně spustila projekci. Ta propojila obě expozice primátů – hodonínskou a královédvorskou. Zoologické zahrady jsou už od prosince veřejnosti uzavřené, dá se proto podle Uhrové očekávat, že šimpanze novinka zaujme.

Úplná novinka pro hodonínské šimpanze to ale zase není. Podobný projekt se v Hodoníně uskutečnil v roce 2013 a jeho autorem byl současný ředitel zahrady Martin Krug, který v té době působil ve vedení zoo druhým rokem.

„Tenkrát jsme se inspirovali studií, ve které vědci sledovali reakce goril na promítané fotografie ostatních jedinců. V některých případech došlo k lásce na první pohled,“ uvedl Krug.
Doplnil, že v roce 2013 šimpanzům nepromítali přímý přenos jako nyní, ale autentické záběry z volné přírody. Tehdy byla motivací především snaha navrátit tyto lidoopy k jejich přirozenému chování, o kterém po dobu života v lidské péči neměli tušení. Cílem současného projektu je především rozptýlení pro šimpanze, ale i pro lidi, kteří do zahrady za současných restrikcí nemohou. Přímý přenos lze sledovat každý den od 8:00 do 16:00 nayoutube (po dobu deseti dnů).

Zdroj: ČTK

Gratulujeme slonici Lakuny z Pražské ZOO k prvním narozeninám

Gratulujeme slonici Lakuny z Pražské ZOO k prvním narozeninám

Bře 27, 2021 | Zvířata

Své první narozeniny dnes v pražské zoologické zahradě oslavila sloní samička Lakuna. Slonice se narodila 27. března 2020 v zahradě v Troji a měla by zůstat v Praze i v dospělosti, jak novinářům řekl ředitel zahrady Miroslav Bobek. Oslava se konala bez přítomnosti návštěvníků zoo. Zoologické zahrady v Česku jsou totiž vládním nařízením uzavřené od 18. prosince. „Je to první samička narozená v Zoo Praha. Je také budoucností chovu našich slonů a v jistém smyslu i budoucností naší zoo,“ řekl ředitel Bobek. Samice podle něj prospívá dobře. „Ze samičky vážící 92 kilogramů se stalo sebevědomé slůně s 350 kilogramy,“ doplnil.

Lakuna své narozeniny oslavila třípatrovým dortem z ovoce a zeleniny, který spořádala spolu spolu s druhým slůnětem Amalee a dospělými slonicemi ze stáda. Podle vrchního chovatele slonů Martina Kristena jsou pro slony takové pochutiny jako ananasy nebo jablka skutečně svátkem, protože nejsou součástí jejich běžné stravy.

Matkou slůněte je slonice indická Tamara, která žije v pražské zoo od roku 2012. Otcem je 37letý samec Ankhor. Ten před svým příchodem do Prahy zplodil více než desítku mláďat. Sloní samec původem z Barmy je v Praze šest let, před tím byl v německém Tierparku Berlin.

Podle ředitele se v prostorách pražské zoo narodilo pět slůňat, matka prvního z nich však do zoo přijela už březí. Prvními zcela pražskými slůňaty tak byli Max a Rudy. Ti přišli na svět v roce 2016.
Slony pražská zoo chová od roku 1933. V současnosti má zahrada devět sloních obyvatel. Nejstarším členem stáda je samice Gulab, kterou zoo získala v roce 1966. Vedle Tamary, Maxe, Rudiho a Ankhora žije v zahradě i samice Shanti a Janita. Ta je matkou loni narozené Amalee, která své první narozeniny oslaví v květnu. Sloni žijí od března 2013 v novém areálu nazvaném Údolí slonů. Jeho zbudování stálo asi 500 milionů korun. Je to největší komplex, který kdy některá z českých či slovenských zoo otevřela. Sloninec nabízí samostatné stáje i společné vnitřní prostory, které slonům i během zimy umožní pohyb.

Uvnitř mají sloni i vyhřívaný bazén a skrytá krmítka. Zoologická zahrada v Troji se poprvé otevřela 28. září 1931 a patří k nejnavštěvovanějším místům v Praze. Kvůli uzavření pro veřejnost, jehož důvodem je pandemie covidu-19, klesla v roce 2020 návštěvnost o 42 procent. Do zahrady loni zavítalo 851.623 návštěvníků, tedy o téměř 605.000 lidí méně než v roce 2019. Deficit příjmů pražské zoo ředitel Bobek odhaduje od začátku pandemie covidu-19 v Česku k dnešnímu dni na 133 milionů korun.

Dva takiny čínské liberecká zoo poslala do Indonésie

Dva takiny čínské liberecká zoo poslala do Indonésie

Bře 26, 2021 | Zvířata

Dva takiny čínské dnes liberecká zoo poslala do Indonésie. Slibuje si od toho, že by v budoucnu mohla získat nepříbuzné zvíře tohoto ohroženého druhu, což se jí dosud nedaří. Roční a dvouletý samec zoo opustili dnes ráno. Na cestě stráví více než den, z Evropy do Asie budou přepraveni letecky. Cílem pro ně je zoo Batu Secret na indonéském ostrově Jáva.

„Důvodem tohoto komplikovaného transportu je především založení nového chovu a navázání spolupráce se zoologickou zahradou na asijském kontinentu. Pro Batu Secret Zoo je velká šance, že se tamním zoologům podaří získat do chovu i další nepříbuzné jedince tohoto ohroženého druhu z Číny nebo Japonska, což se evropským zoologickým zahradám z veterinárních a administrativních důvodů dlouhodobě nedaří,“ uvedl liberecký zoolog Luboš Melichar.

„Případní odchovaní jedinci by pak mohli být převezeni k nám a pomoci výrazně navýšit genetickou variabilitu populace tohoto druhu v evropských zoologických zahradách, protože všem takinům zlatým v Evropě koluje v žilách krev původního libereckého páru,“ dodal Melichar.

Takina čínského, který se řadí do podčeledi koz a ovcí a v Číně je považován za bájné zvíře, se z asijského kontinentu podařilo dovézt jen Liberci. V roce 2002 získala liberecká zoo z pekingské chovný pár takinů Adama a Evu výměnou za nosorožce indického. Samec Adam uhynul stářím v roce 2015, přesto se chov stále daří rozšiřovat. „Dlouhou dobu byla zoo Liberec jediným chovatelem takinů čínských na starém kontinentě. Díky mnoha úspěšným odchovům a stále se rozrůstajícímu stádu nakonec odchované jedince propůjčila i dalším zoologickým zahradám v Evropě a v současné době jsou takini čínští k vidění i v Chomutově, Praze, Bojnicích, Berlíně či Wroclawi (Vratislavi). V roce 2018 odcestovala dvě mláďata takina čínského z Liberce také do zoo Dan Diego v USA,“ dodala Tesařová.

Charakteristickým znakem takina čínského je zlatá hustá dlouhá srst a mohutné zatočené rohy dorůstající délky až 64 centimetrů. Mají zvláštní stavbu těla, svým zjevem připomínají kamzíka, kozu i skot. V přírodě jsou vzácní a patří mezi ohrožená zvířata. Žijí pouze v čínské provincii Šan-si.

Zdroj: ČTK

S labuťákem z Plzně se zvířecí záchranáři setkávají devět let

S labuťákem z Plzně se zvířecí záchranáři setkávají devět let

Bře 23, 2021 | Zvířata

Na dlouhý román by vydaly příběhy některých zvířat, o která pečovala plzeňská Záchranná stanice živočichů. Například s letos jedenáctiletým samcem labutě velké z řeky Radbuzy se setkávají téměř devět let. Statnému labutímu samci záchranáři i místní kanoisté občas přezdívají trenér. Když si totiž chrání své hnízdní teritorium, prohání trénující kanoisty po řece a dopomáhá jim k lepším výkonům, řekl s nadsázkou Karel Makoň ze záchranné stanice.

Poprvé se s labutím samcem setkal v roce 2012 v druhém roce jeho života, když ho s hasiči vytáhli celého od oleje u norné stěny na Berounce. „Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej z bleskem poničené trafostanice by si sám z peří neodstranil,“ řekl Makoň. Mladému samci nasadil před vypuštěním na řeku ornitologický kroužek s číslem LB 73 a od té doby se s ním čas od času setkává.

Labuťák s dlouholetou partnerkou hnízdil na Radbuze, před dvěma lety ale záchranáři pár odchytli a převezli na rybník na Rokycansku. Samice ale brzy uhynula a „ovdovělý“ samec z rybníka po čase zmizel.

Asi před třemi týdny se po dvouleté pauze vrátil do Plzně na Radbuzu s novou partnerkou. „Už mi volali kanoisté, že labutí pár má postavené hnízdo a labuťák je v kánoích opět pronásleduje. Vím, že je to nepřípustné a děti mají strach, ale tentokrát si netroufám labutě chytat a zase přesouvat,“ řekl Makoň.
Obrovský samec podle něj vycítí, kdo se ho bojí, a kdo ne, a neváhá pronásledovat kanoisty daleko po řece. Některé vratké kanoe i převrhl. Zároveň je ale velmi chytrý. Poté, co ho Makoň několikrát odchytával, nenechal ho k sobě přiblížit na méně než dva metry. „Dnes už stačí, aby viděl naše auto, a ví, že bude problém,“ řekl zvířecí záchranář.

Samec ale podle něj není zlý, jen si chrání své teritorium a partnerku. „Předpokládám, že až labutě sednou na vejce, tak že bych se párkrát tréninku dětí zúčastnil a pokusil se ho umravnit. Nebo bychom mu museli po páření přistřihnout letky na křídle, aby na těch pár měsíců, než je vymění, nebyl tak rychlý. Na druhou stranu se ale bojím, aby zpomalení labutího samce nemělo vliv i na výkon mladých kanoistů, kteří by se zcela určitě díky labuťákovi dostali se svými časy do užší nominace na mistrovství světa či olympiádu“ dodal Makoň.

Zdroj: ČTK