Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Spolek Fiducia vyhlásil veřejnou soutěž na Ostravský hmyzí mobiliář. Hledá umělce, kteří navrhnou osm velkých stanovišť a také zmenšené verze, které si budou moci zájemci v dílnách vyrobit. Ty si lidé mohou umístit na své balkony či zahrady. Do soutěže se mohou přihlásit umělci pocházející z Ostravy či ti, kteří ve městě působí. „Na osmi místech Ostravy vznikne během roku 2021 osm originálních kolekcí hmyzích domků, vytvořených ostravskými architekty, sochaři, umělci či designéry,“ řekla za organizátory Ilona Rozehnalová. Zájemci se mohou hlásit do 10. dubna. Vítězné návrhy vybere odborná porota.
Organizátoři do akce chtějí zapojit i veřejnost, která bude moci v dílnách s umělci vyrobit hmyzí domky a odnést si je pak bezplatně domů na balkony či zahrady. „Součástí projektu bude edukační kampaň zaměřená na záchranu hmyzu, která přinese odpovědi na otázky, proč hmyz ve městě potřebujeme a jak mu konkrétně v Ostravě může každý z nás pomoci,“ dodala.
Podle organizátorů hmyzí domek nemusí mít jen obvyklou a tuctovou podobu známou z hobbymarketů. „Naopak se s ním dá pracovat jako se zajímavým artefaktem, který kromě užitkové a vzdělávací funkce naplní rovněž roli estetickou. I v České republice již bylo realizováno několik uměleckých verzí hmyzích domků. Ostrava má velmi silné zastoupení vynikajících výtvarných umělců, designérů, architektů a sochařů, řada z nich dosáhla celorepublikového uznání a všeobecného respektu,
proto bychom chtěli vypsat veřejnou soutěž pro umělce působící v Ostravě či pocházející z Ostravy. Vítězní autoři vytvoří jednotlivé série Ostravského hmyzího mobiliáře.“ uvedla Rozehnalová.
Do kampaně bude zapojena rovněž široká veřejnost formou dílen či soutěže o nejhezčí hmyzí domek. Vítězný návrh ze soutěže pro veřejnost bude realizován. Hmyzí domky jsou jednou z vhodných a účinných cest, jak pracovat s veřejným prostorem v kontextu zmírnění dopadu klimatických změn na jeho obyvatele (tedy nejen člověka, ale také živočichy a rostliny). Mohou fungovat v místech, kde není jiná možnost, jak hmyzu připravit přijatelné podmínky – například ve vnitroblocích, na náměstích, v parcích a dalších veřejných místech, kde by bylo jinak problematické ponechávat například zarostlé kouty. Velkou výhodou hmyzích domků je jejich bezpečnost – hmyzí domky osidluje pouze samotářský hmyz (včelky, vosičky, brouci ad.), který není vůči lidem agresivní, nerojí se – z těchto důvodů v posledních letech rychle roste jejich popularita a umístit je lze bez obav i na komunitní místa. Projekt je financován dotací Statutárního města Ostrava.
Zdroj: https://klubfiducia.cz/program/
Úno 28, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Veverky, zajíci, ale i mládě muflona. V době pandemie přinesli lidé do záchranných stanic v tuzemsku více než tři a půl tisíce volně žijících zvířat. Tedy zhruba o tři stovky více než za stejné období loni. Například záchranná stanice Pasíčka pracuje v nouzovém režimu s polovičním počtem zaměstnanců, omezil se svoz zvířat pouze na nezbytné či hromadné svozy. Vše je dáno nedostatkem financí a omezením dotačních zdrojů. „Loni záchranné stanice fungovaly ve stejném režimu jako předešlé roky. Přijímaly zvířata bez omezení. Avšak zvířat bylo mnohem více než v předchozích letech,“ uvedla koordinátorka Národní sítě záchranných stanic (NSZS) Zdeňka Nezmeškalová. Podle ní na to zřejmě mělo vliv to, že lidé kvůli pandemii chodili více do přírody.
„Takže si zvířat více všímali a zvířat i více sbírali. I těch, která do stanice vůbec přijít neměla,“ podotkla koordinátorka. Například zástupci záchranné stanice hlavního města Prahy už dříve uvedli, že v roce 2020 přijali 5186 zvířat. To je sice o 200 méně než v roce 2019, ale zároveň jde o druhé nejvyšší číslo v historii pracoviště.
„Na druhou stranu se na stanicích podepsala finanční situace,“ řekla Nezmeškalová. Podle ní byly problémy s financováním stanic ze strany některých krajů, byť například pravidelnou podporu v Ústeckém kraji nahradila individuální dotace. Koordinátorka řekla, že také ubylo sponzorů z řad obcí i firem. „Záchranné stanice dělají i ekologickou výchovu a osvětu, takže do stanic chodí ročně statisíce dětí v rámci těchto programů. I z toho mají stanice příjem. A tím, že byly školy zavřené, programy neprobíhaly, takže spousta stanic přišla o významný finanční zdroj,“ dodala Nezmeškalová.
Na dotaz ohledně ztrát Nezmeškalová uvedla, že zatím nejsou úplně vyčíslené. „Ale některé záchranné stanice, třeba ty větší ve Středočeském kraji, mohly přijít až o 600.000 korun. Takže ten finanční výpadek byl veliký,“ dodala. „Třeba lidé, kteří tam působili částečně, právě na tu ekovýchovu a vypomáhali, byli propuštěni. Stanice to musí zvládnout v menším počtu zaměstnanců, přestože zvířat je mnohem víc,“ konstatovala koordinátorka. Zároveň podotkla, že žádná ze stanic naštěstí nemusela skončit.
Pravidelná podpora od ministerstva, která tvoří část příjmů stanic, má být podle koordinátorky stejná jako loni – tedy 17 milionů korun (potvrdil to i Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva). 0.
NSZS čítá 35 stanic po celém Česku. Ročně jimi projde 10.000 živočichů. Síť koordinuje Český svaz ochránců přírody.
Pokud chcete pomoci záchranné stanici Pasíčka, můžete ZDE.
Zdroj: ekoosoveta.cz, ČTK
Úno 28, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Záchranné stanice fungují „kovid, nekovid“. V péči už měly od ledna přes 1000 zvířat. Místnosti intenzivní péče nezahálí, neboť se do nich zvláště v posledních mrazivých dnech dostaly desítky vysílených zvířat, převážně lovců živících se drobnými hlodavci (hraboši a myšmi). Nejčastějšími pacienty se tak staly poštolky, káňata, kalousi nebo volavky. Většinou jim stačí jen pár dní, aby nabrali síly a je možné je vypustit na svobodu. Díky „nepořádku v kalendáři“ patří nyní mezi obyvatele záchranných stanic také netopýři a ježci. Ti ale stanice opustí až na jaře. Nesbírejte nám zase ty zajíčky.
Děsivým tempem přibývá ve stanicích zaječích mláďat. Když je náhodou nezraní volně pobíhající pes, přinesou ho lidé jen proto, že se domnívají, že venku zmrzne. „Děti zavolaly na centrální dispečink s tím, že se na rybníce na ledě objevili 2 malí zajíčci. Doplnili, že jim sice nic není, ale ještě včera byli schoulení pod nedalekým stromem,“ popisuje dispečerka a zároveň koordinátorka záchranných stanic, Zdeňka Nezmeškalová. „Mláďata na velké ledové ploše by asi predátorům neunikla, a tak jsem chtěla dětem poradit, ať je v rukavicích vrátí na místo, kde je děti předešlý den spatřily. Oříškem bylo ale zjištění, že chráněné místo se nachází na ostrůvku a předpověď počasí hlásila výrazné oteplování, které by mohlo způsobit tání ledu a odříznutí mláďat od suché pevniny. Z dětí jsem udělala na chvíli detektivy a požádala je, aby zkusily vystopovat, kudy k ostrůvku vedou zaječí stopy. Mláďata pak děti měly po těchto stopách přenést do bezpečí na břeh. Věřím, že si je matka našla,“ dodává.
Tři desítky srnčí zvěře, na svobodu ale sotva třetina
Přesto, že případy dospělé srnčí zvěře řeší převážně myslivci (dopravou zraněná zvířata nemají téměř nikdy dobrou prognózu – z deseti do stanic přijatých všechna uhynula nebo musela být utracena), některé případy se dostanou i do rukou pracovníků stanic. Desítku srnčí zvěře přijali pracovníci stanic také s tím, že se jedná o podivně krotká zvířata. Ve většině případů pracovníci dopředu věděli, že zvířata jsou otrávena řepkou, často již poloslepá či slepá a není jim pomoci. Další jedince, o které ve stanicích pečovali, uhnali či potrhali volně pobíhající psi. Díky psům v zimním období, které představuje pro volně žijící zvířata těžkou zkoušku, hlásí uhynulá (vyčerpáním a pokousáním) zvířata spousta uživatelů honiteb. Je to velmi smutná záležitost způsobená nedbalostí majitelů psů.
Znovu nabádáme všechny, kteří se pohybují v přírodě (nebo se potkají s volně žijícím zvířetem ve městě), dbejte na obecně platná pravidla a pokud si nejste jisti, kontaktujte odborníky buď na dispečinku 774 155 155 nebo prostřednictvím aplikace Zvíře v nouzi.
Zdroj: zvirevnouzi.cz, více informací ZDE.
