Tým vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Tým vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK). To, zda mají zkoumaná zvířata ukončený, nebo stále probíhající růst, určovali podle přítomnosti růstové ploténky u různých druhů. Vyhnuli se tím komplikovanému měření. Výsledky byly překvapivé. O výzkumu za fakultu informoval Michal Andrle v tiskové zprávě. Podle odborníků je využití klasického měření u plazů problematické z několika důvodů. Měřit dlouhověké plazy, například jednou měsíčně, je časově náročné, u drobných zvířat je pak obtížné zkoumat, zda povyrostli třeba o milimetr.

Tým Petry Frýdlové z katedry zoologie PříFUK tak přišel s novým přístupem – sledováním přítomnosti takzvané růstové ploténky v končetinách šupinatých plazů. Ploténka je podle odborníků nezbytná pro růst dlouhých kostí, jako je třeba stehenní kost. Jde o chrupavčitou strukturu uvnitř kostí, kterou lze v detailu zobrazit metodou rentgenové mikrotomografie. Podle vědců bez růstové ploténky nemůže kost růst do délky. Když například u savců v určitém věku zmizí, definitivně to zastaví jejich růst.
A právě tento jev, oproti očekávání, našel výzkumný tým u 106 ze 164 zkoumaných druhů plazů.

Všechna mladá zvířata sice růstovou ploténku měla, u starších jedinců však zůstala jen agamám, chameleonům a velkým druhům varanů. V případě těchto skupin tak podle týmu zůstává zachován potenciál pro růst, většina plazů však měla v určitém věku ukončený růst.

přitom předpokládalo, že i poté, co dosáhnou „dospělé“ velikosti, mohou plazi poporůst, pokud žijí dostatečně dlouho. Podle UK to však současný výzkum u řady druhů vyvrátil.

Studii z výzkumu zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the Royal Society B. Na projektu spolupracovali vědci z PříFUK, 3. lékařské fakulty UK, Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a katedry biověd Univerzity Salzburg.

Autor: ČTK

30 milionů korun pro ZOO v Nouzi

30 milionů korun pro ZOO v Nouzi

Ministerstvo životního prostředí opět podpoří zoologické zahrady překonávající výpadky příjmů za vstupné kvůli pandemii. Skrze dotační titul Příspěvek ZOO pošle zoologickým zahradám celkem 30 milionů korun. Od prvního března tak mohou licencované zoologické zahrady žádat o rychlou podporu cílenou zejména na pořízení krmiva pro chované druhy zvířat.

„Rozhodli jsme se navýšit náš každoroční dotační titul Příspěvek ZOO z 20 milionů na 30 milionů korun a připravit jeho co nejrychlejší administraci, abychom podobně jako vloni na jaře pomohli zoologickým zahradám, které se kvůli pandemii dostávají do kritických situací. Výpadky jejich příjmů se pohybují v řádu desítek miliónů korun, státní podpora cílená na pořízení krmiva tak alespoň částečně pokryje provozní náklady zoo, které jsou z hlediska zajištění péče o chované živočichy zásadní,“ komentuje rozhodnutí ministr Richard Brabec

Ministerstvo životního prostředí podporuje zoologické zahrady prostřednictvím speciálního dotačního programu dlouhodobě. V loňském roce byla během jarního průběhu epidemie a přijatých opatření, v jejichž důsledku došlo k uzavření zoo, finanční pomoc ze strany ministerstva odeslána již během května

„Současný stav, kdy jsou zoologické zahrady uzavřeny již od 9. října 2020, jim generuje velké ztráty způsobené dlouhodobým výpadkem příjmů ze vstupného. Se zoologickými zahradami proto budeme dále jednat s cílem najít další zdroje financování. Ty už by ovšem vyžadovaly navýšení rozpočtu MŽP a tedy i konsensus na úrovni vlády,” shrnuje ministr Richard Brabec.

Dotační program „Příspěvek ZOO“ je určený pro všech 29 licencovaných zoologických zahrad v Česku zejména na příspěvek na krmivo až do celkové výše 30 milionů korun. Pro menší zoologické zahrady to znamená podporu ze strany ministerstva v řádu až statisíců korun, u těch větších se jedná o podpora v jednotkách milionů korun. Žádosti opět budou podávat elektronicky v jednoduchém administrativním režimu a budou posouzeny obratem, v řádu několika dní.

Autor: MŽP

Počty hrabošů v lednu klesly, stále jsou násobně nad škodlivostí

Počty hrabošů v lednu klesly, stále jsou násobně nad škodlivostí

Aktivita hrabošů v lednu klesla meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 602 používaných východů z nor na hektar. Jsou ale lokality, kdy je východů z nor i 1500 až 2500 na hektar, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. U ozimých plodin ale stále tyto počty odpovídají trojnásobku prahu škodlivosti. Pod sněhovou pokrývkou podle ní může docházet k nerušenému vývoji populací hlodavců.

„Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. Z dat pro jednotlivé kraje je tak patrné, že populace hrabošů spíše stagnují. Výraznější pokles v početnosti byl zaznamenán v Královéhradeckém, Libereckém a Středočeském kraji,“ uvedla Kršková.

Například v Karlovarském kraji ale nemohli pracovníci udělat všechny kontroly kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. „Přesto je z dat patrné, že populace hrabošů na přelomu roku lokálně škodily v porostech v ozimých plodin, jetelotrav, vojtěšky, jetele, trvalých travních porostů, ve speciálních kulturách, místy i v sadech a vinicích,“ dodala mluvčí.“

Pokud se počty hrabošů v únoru nesníží, budou některé lokality v ČR podle ní velmi ohroženy. „Sněhová pokrývka, která zakryla většinu našeho území během ledna, umožnila nerušený rozvoj populací, a to především v krajích Jihočeský, Jihomoravský, Ústecký a v některých místech kraje Vysočina,“ doplnila Kršková.

Zároveň ústav vyhodnotil aplikaci jedů na hraboše, které umožňoval loni v druhé polovině roku. Zemědělci jim nahlásili 829 aplikací, z toho v 558 případech šlo o vhazování jedu do nor, ve 156 případech o větší dávky nad dva kilogramy na hektar do nor a ve 115 případech pokládáním na povrch půdy. „V období podzimních mimořádných opatření nebyl prokázán žádný případ otravy necílových organismů rodenticidem. Opětovně se potvrdil předpoklad, že při dodržení všech stanovených podmínek je riziko otrav naprosto minimální, a to ani při výjimečném povolení aplikace rodenticidů rozhozem na povrch pozemků,“ sdělila mluvčí.

To vyzdvihl také předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, potvrdilo se podle něj, že při dodržení správných postupů při používání rodenticidů je riziko otrávení jiných tvorů než hlodavců minimální. „Agresivní útočná kampaň, která byla proti zemědělcům vedena, byla neférová a zcela účelová. Naproti tomu je třeba konstatovat, že zemědělcům vznikly přemnožením hrabošů miliardové škody, které nesli zcela na svých bedrech,“ řekl Pýcha.

Podle něj se také prokázalo, že stát nemá v rukávu rychlé postupy pro řešení takovýchto kalamit. Zejména se mu nelíbí, že státní orgány ochrany krajiny nemají zájem situaci řešit. „Pouze jim stačí se odvolávat na vlastní výklad legislativy, aby tím odůvodnili svou neochotu něco dělat,“ dodal. Zemědělci pak podle něj můžou jenom vyplňovat formuláře a žádosti, čekat měsíce na odpověď a přitom sledovat, jak jim hraboši žerou úrodu.

Boj proti přemnoženým hrabošům se v předloňském roce stal předmětem sporů. ÚKZÚZ předloni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR, ministerstvo zemědělství však po kritice od ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. ÚKZÚZ však uvádí, že za loňský rok uložil pouze pět pokut za nenahlášenou aplikaci jedu. Následně se jed mohl používat lokálně.

Zdroj: ČTK

Zdroj foto: zde 

Zahrada se zvířaty v Pardubicích měsíce zajišťuje provoz z darů

Zahrada se zvířaty v Pardubicích měsíce zajišťuje provoz z darů

Pohádková zahrada v Pardubicích, která se stará převážně o opuštěná hospodářská zvířata, nemá už měsíce příjmy ze vstupného. Kvůli protiepidemickým opatřením tam nemohou návštěvníci. Její chod tak udržují dary a finanční příspěvky. Zahrada třeba nyní připravuje dobročinnou aukci. Zapojte se i vy. Draží se se na FB, krásný obrázek nebo sladký dort. Pomůžete a zároveň si pochutnáte.

„Nám vyschl hlavní zdroj příjmů, což bylo vstupné, a fungovalo to, než přišla epidemie. Loni jsme měli sbírku, pak byly dva běhy pro Pohádkovou zahradu. Teď na Facebooku spustíme dobročinnou aukci věcí, které nám lidé darovali,“ řekla provozovatelka Romana Vojířová.

Z darů a vybraných peněz se daří organizaci provoz udržet. Zahrada potřebuje seno, granule a další stravu pro zvířata. Platí také veterinární ošetření. „Lidé hodně nosili dárky před Vánocemi, teď nosí hodně pečivo, ale toho tolik nezkrmíme, potřebujeme hlavně seno a granule, pečivo je jenom doplněk,“ řekla Vojířová.

V odlehlé části Pardubic u parku Červeňák vznikla v roce 2016 pohádková zahrada. Obývají ji hlavně hospodářská zvířata, kozy, ovce, králíci, ale také poník, kočky, morčata, křepelky nebo želvy. V zoo sice uvidíte exotická zvířata. Ale přes sklo a mříže. To v Pohádkové zahradě čeká vaše děti bezprostřední kontakt s mnoha různými zvířátky. V zahradě je kolem 190 zvířat, z 90 procent jsou zachráněná z nevhodných podmínek. Menší se v chladném počasí uchylují dovnitř objektu, kde se topí. U kamen tráví prasnice Oliva skoro celou zimu. A uvnitř jsou v klecích například různé druhy papoušků. Někteří mají deformovaná křídla nebo přišli chovatelskými chybami předchozích majitelů o končetiny.

Ostatní zvířata jsou ve výbězích nebo kotcích, některá, jako například koně a oslík, mají volný pohyb po celém areálu. Dva menší poníci jsou v areálu teprve chvíli. Zvykají si ve výběhu na nové prostředí. U původního majitele byli pořád uvázaní.

Bez pomoci dobrovolníků, kteří zvířata krmí nebo jim mění podestýlku, se zahrada neobejde. Dobrovolníci se starají stále o stejnou skupinu zvířat, která si na lidské společníky zvyknou a akceptují je. „Bez dobrovolníků bychom to nezvládli. Je tady hodně práce,“ řekla Vojířová.

„Zvířata mám ráda, doma mám morče, dva psy. V zahradě se starám o králíky, morčata nebo ježka. Dělám, co je potřeba, krmení, úklid. Jezdím taxíkem, chodit sem je pro mě relax,“ řekla dobrovolnice Martina.

Zahrada je u přírodní lokality Červeňák, dřív tam sídlila armáda. Do několika let se bude muset stěhovat, protože část území koupil developer, který tam v budoucnu postaví bytové domy. Provozovatelé proto jednají s městem o vhodné náhradě.

Pokud se chcete podívat na video, jak to v Pohádkové zahradě vypadá, stačí kliknout zde. 

Zdroj: ČTK

Hradecký kraj zřídil komisi pro řešení problémů kolem vlků

Hradecký kraj zřídil komisi pro řešení problémů kolem vlků

Vedení Královéhradeckého kraje ve spolupráci s ministerstvy, zástupci obcí a neziskových organizací chtějí přispět k řešení situace kolem útoků vlků na hospodářská zvířata v regionu. Vznikla speciální komise rady kraje, která má za úkol najít způsoby, jak zabránit škodám v souladu s právní ochranou vlků. Vlci patří mezi zvláště chráněné živočichy. ČTK to dnes sdělili zástupci hejtmanství. Přibývající útoky vlků na hospodářská zvířata ohrožují jak pastevectví v pohraničí, zejména na Broumovsku, tak i samotné vlky.

Předsedou komise se stal náměstek hejtmana pro životní prostředí, zemědělství a vodohospodářství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Vlci za rok 2020 způsobili v hradeckém kraji úhyn či poranění a následně utracení 183 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 1,6 milionu korun. „Chovatelům vnikají i další ztráty, například na přírůstcích, v plemenitbě, ale je zde i permanentní stres a citová újma. Věnovali svým chovům často desítky let a nyní uvažují, zda raději neskončit,“ uvedl Bělobrádek.

S přibývajícími útoky vlků na hospodářská zvířata se podle něj názory na řešení problémů s vlky vyhraňují. „Jedni chtějí vlka rovnou vystřílet. Jejich oponenti vidí řešení pouze na straně chovatelů, a to ve stavbě plotů, změně systému chovu a rychlém vyplácení kompenzací státem. V komisi se sejdou zemědělci, zástupci ochranářů i státu, abychom se pokusili společně najít kompromis,“ uvedl Bělobrádek.

Kraj nabídl členství zástupcům Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ministerstvu zemědělství, Výzkumnému institutu ochrany genofondů, mysliveckému spolku Náchod Českomoravské myslivecké jednoty, Hnutí DUHA, dotčeným městům a obcím, chovatelům hospodářských zvířat a zástupcům akademické sféry.

Kraj se chce zhostit role mediátora, koordinátora a moderátora debat. Cílem je zchladit emoce a vyhrocenou situaci převést na racionální základ. „Nečekám zázraky ani shodu v řádu týdnů. Je třeba trpělivosti a konstruktivního přístupu všech dotčených stran. Musíme brát v úvahu i zkušenosti z jiných evropských zemí, zejména našich sousedů,“ dodal Bělobrádek.

Chovatelé ovcí z Broumovska se už více než dva roky domáhají u soudů změny zákona tak, aby bylo možné regulovat počty vlků, pokud budou ohrožovat životy a majetek. Vlci jim působí škody a náhrady od státu jsou podle nich nedostatečné.

V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria na polské straně hranice, ale vydávají se i na Broumovsko či Trutnovsko. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků také v Orlických horách.

Zdroj: ČTK