Vědci potvrdili výskyt kočky divoké v okolí Dobříše na Příbramsku

Vědci potvrdili výskyt kočky divoké v okolí Dobříše na Příbramsku

Úno 8, 2021 | Zvířata

V okolí Dobříše na Příbramsku se zhruba po sto letech podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké. Mrtvé zvíře našli místní na cestě u Nového Knína a upozornili na něj Hnutí Duha Olomouc. Genetická analýza Ústavu biologie obratlovců Akademie věd potvrdila, že jde o samce kočky divoké. Informovala o tom Markéta Růžičková z Akademie věd ČR.

Podle existujících záznamů byla kočka divoká na Dobříšsku běžně lovena ještě v polovině 18. století. Zastřelenou kočku divokou zmiňují zdejší archivy naposledy v roce 1914, šlo ale o jedince vypuštěného z lidského chovu. Od té doby byla v této oblasti až doteď považována za vyhubenou.

Česko má z hlediska současného areálu kočky divoké ve střední Evropě strategickou polohu. Na hranicích s Německem žije menší populace, jež byla na bavorské straně podpořena v 80. a 90. letech vypuštěním nových jedinců do přírody. Z východu mohou do ČR přicházet kočky z karpatské populace.
Podle genetické analýzy patřil samec nalezený u Nového Knína k bavorské populaci koček divokých.

„Dobříšsko představuje oblast, která není přímo napojena na pohraničí a na areál výskytu v sousedních státech, což by mohlo být důkazem, že nejde jen o ojedinělý výskyt jedince, který se k nám zatoulal z Německa,“ uvedla zooložka Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců. To potvrdili i nálezci uhynulého zvířete – podobně vyhlížející sraženou kočku objevili už loni v květnu.

Kočka divoká je skrytě žijící druh, který může snadno unikat pozornosti. Vědci o ní vědí díky záznamům z fotopastí používaných k monitoringu velkých šelem, zejména rysa ostrovida. Ty prokázaly její pohyb na česko-slovenském pomezí v oblasti Bílých Karpat a Javorníků, ale také na Šumavě nebo v Doupovských horách. „Nález na Dobříšsku potvrzuje naše domněnky, že kočka divoká se na území Čech a Moravy po delším období vrací a nachází zde vhodný biotop,“ uvedl zoolog Martin Duľa z Hnutí Duha Olomouc a Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Zmapovat přítomnost kočky divoké se snaží společný projekt Ústavu biologie obratlovců, Národní zoologické zahrady Bojnice a Hnutí Duha Olomouc. Informovat vědce o výskytu kočky divoké lze prostřednictvím formuláře na webových stránkách projektu www.kockadivoka.cz, e-mailem na stopy@selmy.cz nebo se přímo ozvat koordinátorům projektu.

Zdroj: ČTK

Ptákem roku 2021 je káně lesní, přehlížený dravec v Česku

Ptákem roku 2021 je káně lesní, přehlížený dravec v Česku

Úno 4, 2021 | Zvířata

Ptákem roku 2021 ornitologové vyhlásili káni lesní. V Česku jde o nejhojnějšího dravce, který je ale veřejností přehlížený. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit. Dravého ptáka zvolili teprve potřetí od roku 1992. Pozorováním kání se mohou lidé dozvědět víc o způsobu života plachých a nepočetných dravců. Česká společnost ornitologická (ČSO) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Loni byla ptákem roku jiřička obecná.

Titul pták roku udělují ornitologové obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mezi dravci už titul pták roku má poštolka obecná a orel mořský. Poznávání dravců není mezi laiky rozšířené kvůli malé početnosti a plachosti. „Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý,“ uvedl Petr Voříšek z ČSO. Svá pozorování mohou lidé vkládat do databáze birds.cz, pomohou tím ornitologům lépe zjistit, jak se káním daří nebo kde je pro ně nebezpečno. Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11.000 až 14.000 kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější.

Tělo káně je dokonale přizpůsobené k plachtění, využívá stoupavé vzdušné proudy a dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá káně k vyznačování hranic teritoria.

Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní dravci. Denně potřebuje podle Voříška pozřít kořist o váze odpovídající asi desetině její hmotnosti, zatímco sokol či jestřáb potřebují 20 až 25 procent.
Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, je tak účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů. Ze silných hraboších roků dokážou káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, někdy ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokážou nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat či hmyzu, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov hlodavců v otevřené krajině. V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ČSO nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě, než vylétnou, jich spotřebují asi 700.

Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. V Česku na drátech vysokého napětí ročně uhyne odhadem asi 40.000 kání, uvedli ornitologové. Na řešení spolupracují s energetiky. Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s jedem karbofuranem, který je od roku 2008 zakázaný. Podle odhadu ČSO počet otrávených kání dosahuje několika stovek ročně.

Zdroj: ČTK

Vědci chtějí lépe poznat mykobakterie a rizika, která přinášejí

Vědci chtějí lépe poznat mykobakterie a rizika, která přinášejí

Úno 4, 2021 | Zvířata

Na široce rozšířené, potenciálně nebezpečné, ale málo prozkoumané mykobakterie se zaměří nový výzkum odborníků z Mendelovy univerzity v Brně a dalších institucí. Cílem je přispět k ochraně populace před skrytým nepřítelem, který se hojně vykytuje v různých složkách vnějšího prostředí – třeba v půdě nebo rašelině.

Čtyřletý výzkum povede Ivo Pavlík z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Finance poskytla Agenturou pro zdravotnický výzkum Ministerstva zdravotnictví ČR, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Mezi mykobakterie patří také původce tuberkulózy. Výzkum se ale zaměří na netuberkulózní mykobakterie, což je většina z 200 popsaných druhů. Asi deset z nich způsobuje u lidí obtížně léčitelné infekce – mykobakteriózy. Mohou postihnout plíce, krční mízní uzliny, kůži i některé další orgány. „Akvaristé znají nepříjemné vředy na rukou. U horníků na Ostravsku se zase vyskytuje plicní mykobakterióza způsobovaná druhem popsaným poprvé v důlních oblastech amerického státu Kansas,“ uvedl Pavlík. V Japonsku se mykobakteriózy objevují ve spojitosti s používáním vířivek s kontaminovanou vodou. V Nizozemsku už před desítkami let objevili různé druhy ve starém vodovodním potrubí s teplou i se studenou vodou.

V Česku stály netuberkulózní mykobakterie dlouho na okraji zájmu, protože populace byla dlouho chráněna plošnou vakcinací proti tuberkulóze, a tím i proti mykobakteriózám. „Ukázalo se, že netuberkulózní mykobakterie jsou tu stále a že představují mnohem větší nebezpečí, než by se na první pohled mohlo zdát,“ uvedl Pavlík.

Žijí například v kompostu, rašelině a půdě. Nemoc může být třeba důsledkem práce na zahradě, koupání v přírodních koupalištích nebo poranění v divoké přírodě. Podle Pavlíka jsou velkou neznámou produkty související s rašelinou.

„Možná nás výsledek bádání přivede k tomu, že musíme přidat v osobní hygieně, jejíž význam stále podceňujeme, i když si to nechceme připustit,“ uvedl Pavlík. Mykobakterióza je léčitelná antituberkulotiky. Jde ale o to, aby tato léčba nebyla nutná a lidé byli před mykobakteriózami chrání i bez plošného očkování. Pavlíkem vedený výzkum zmapuje různé rizikové faktory. Vědci chtějí nalézt všechny potenciální zdroje nákazy a identifikovat rizikové chování, které může vést k nákaze.

Zdroj: ČTK

Rybáři budou dál dostávat náhrady za škody způsobené kormorány

Rybáři budou dál dostávat náhrady za škody způsobené kormorány

Úno 4, 2021 | Zvířata

Rybáři budou dostávat po další tři roky náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Dosud mohli získat náhrady jen za uplynulé tři roky. Prodloužení přináší novela o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, kterou dnes prezident Miloš Zeman podepsal.

Kormorán velký patří mezi nejvýznamnější rybí predátory, v Česku je jich podle odhadů na 20.000. Způsobené škody na rybách jsou každoročně vyčísleny Rybářským sdružením na zhruba 130 milionů korun, uvedlo již dříve ministerstvo zemědělství. 

Novela se výslovně vztahuje na škody způsobené kormoránem velkým. Za roky 2018 a 2019 měli rybáři nárok na stoprocentní kompenzaci prokázané škody, za loňský rok mají nárok na osmdesátiprocentní náhradu. Za letošek a příští dva roky se náhrada vrací na stoprocentní výši.

Ministerstvo financí podle dřívější informací vyplatilo předloni na náhradách 37,2 milionu korun. Za první polovinu loňského roku to bylo 34,2 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Americký svišť Phil předpověděl dalších šest týdnů zimy

Americký svišť Phil předpověděl dalších šest týdnů zimy

Úno 3, 2021 | Zvířata

Podle meteorologického sviště Phila z pensylvánského Punxsutawney potrvá chladné počasí ve Spojených státech ještě dalších šest týdnů. Po dnešním opuštění nory hlodavec spatřil svůj stín, což prý signalizuje pokračování zimy. Kdyby stín nezahlédl, jaro by přišlo dříve, uvedla agentura AP.

Svišť patří ke zvířatům, která se ukládají k zimnímu spánku. Podle legendy se Phil probouzí právě 2. února. Dnes jej členové jeho „užšího kruhu“ vzbudili ve 7:25 místního času (13:25 SEČ). Phil svou prognózu učinil v době silné sněhové bouře, která v těchto dnech sužuje severovýchodní pobřeží USA. Událost, která se letos odehrála po 135., bývá hitem televizních programů a pro obyvatele pensylvánského městečka příležitostí k oslavám. Těch se letos obyvatelé kvůli pandemii covidu-19 nemohli zúčastnit osobně, na streamovaný přenos se však v jednu chvíli koukalo 15.000 diváků. Svišti z Punxsutawney předpovídají příchod jara už od předminulého století, záznamy místní lidé vedou od roku 1887. Za tu dobu ve více než sto případech ohlásili dalších šest týdnů zimního počasí. Phil se nicméně ve své předpovědi obvykle mýlí, připomíná list USA Today. Svišť, jehož plný titul zní „Phil z Punxsutawney, věštec všech věštců, mudrc všech mudrců, prognostik všech prognostiků a mimořádný prorok počasí“, se historicky proslavil řadou společenských akcí. V roce 1986 přicestoval do Washingtonu na setkání s tehdejším prezidentem Ronaldem Reaganem, v roce 1993 o něm společnost Cloumbia Pictures natočila film, v roce 1995 se objevil ve slavné talk-show moderátorky Oprah Winfreyové.

Zdroj: ČTK