Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy

Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy

Úno 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Díky analýze největšího datasetu ptačích hlasů zpochybnili vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše Albrechta ve spolupráci s týmem na Max Planck Institut für Ornithologie zjistil, že obecně předpokládaný vliv prostředí na výšku neboli frekvenci zpěvu je překvapivě minimální a o tom, jak bude druh zpívat rozhoduje především velikost těla, případně intenzita pohlavního výběru.

Výsledky výzkumu publikoval uznávaný časopis Ecology Letters. Zvířata používají ke komunikaci různé zvuky (tzv. akustické signály). Úspěšný přenos a příjem těchto zvuků mezi jedinci stejného druhu je nezbytný v různých kontextech, včetně vyhýbání se predátorům (upozorňování ostatních na hrozbu), obrany teritoria, rozmnožování a následné péči o potomstvo. Vědce už léta zajímá, jak se tyto zvuky vyvíjejí a co ovlivňuje jejich evoluci. 

V 70. letech 20. století formulovali tzv. akusticko-adaptační hypotézu. Podle ní druhy obývající hustě zarostlé lesnaté prostředí vydávají zvuky hlubší, které se v tomto prostředí lépe šíří. Naopak na otevřených plochách se předpokládá, že budou zvířata vydávat zvuky s vyšší frekvenci. 

Ověření této hypotézy, která sice byla mnohokrát testována, ovšem s rozporuplnými výsledky, si dal za cíl tým profesora Albrechta z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). „Abychom rozhodli, jak se věci mají, vytvořili jsme největší datový soubor o frekvenci zpěvu ptáků. Zahrnuje kolem 19 000

nahrávek asi 5 000 druhů ze skupiny pěvců a reprezentuje tak hlasové projevy téměř poloviny všech ptačích druhů světa“ vysvětluje postup výzkumu Tomáš Albrecht. „Jenom samotný sběr dat mi zabral víc než dva roky v zásadě každodenní práce v rámci mého postgraduálního studia,“ dodává první autor publikace Peter Mikula.

Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy 

Vědci zjistili, že vliv na mezidruhovou variabilitu ve výšce zpěvu (pohybující se od 200 po víc než 10 000 Hertzů) mají především rozdíly v tělesné hmotnosti. Větší druhy mají obecně níže položený zpěv. 

Dalším faktorem, který částečně výšku zpěvu ovlivňuje, je pohlavní výběr: analýzy odhalily, že druhy, kde dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím (např. některé jihoamerické pralesní druhy koting) mají hlubší zpěv, než by příslušelo jejich velikosti. Naproti tomu sama hustota porostu a typ obývaného biotopu frekvenci ptačího zpěvu neovlivňují, což je zcela v rozporu s předpoklady akusticko-adaptační hypotézy. Tyto výsledky tak mohou zcela změnit současné převládající paradigma týkající se vlivu prostředí na frekvenci vokalizace u obratlovců. „Nikdo před námi netestoval zmíněné hypotézy na tak obrovském datovém souboru. Jedině tento globální přístup umožnil přesvědčivě zodpovědět některé otázky, na které vědci hledali dlouho odpovědi,“ upozorňuje Tomáš Albrecht. „Je třeba podotknout, že sesbíraná data dáváme volně k dispozici, ostatní výzkumníci je tak můžou využít a otestovat další zajímavé hypotézy.“ 

„Zpracování komplexních výsledků se zahrnutím téměř všech pěvcích druhů světa bylo zajímavou zkušeností. Zásadní z tohoto hlediska byla spolupráce s týmem profesora Kempenaerse na špičkové instituci Max Planck Institut für Ornithologie v Německu. Zde jsme mimo jiné získali užitečné informace o některých vlastnostech zkoumaných ptačích druhů. Zároveň však byla komunikace s kolegy hodně ztížena v důsledku koronavirových restrikcí,“ popisuje své nově nabité zkušenosti Peter Mikula.

Co dál? Výběr partnera či zkoumání nevěry 

Jakým směrem se bude výzkum ptáků na ÚBO a PřF UK ubírat v dalších letech? Záběr týmu profesora Albrechta je široký a obecně se věnuje tomu, jak ptáci optimalizují investice do růstu, přežívaní a reprodukce, včetně investic do znaků důležitých v pohlavním výběru. Můžeme se tak těšit na nové poznatky týkající se například vlivu pohlavního výběru na komplexitu a bohatost ptačího zpěvu, roli partnerské nevěry a kritérií uplatňovaných při výběru partnera u vlaštovek a zebřiček pestrých, či vliv života v podmínkách tropů na tempo ptačího života.

Zdroj: TZ Academie věd ČR,  ZDE

Vědci letos v np Podyjí napočítali nejvíce druhů vodních ptáků

Vědci letos v np Podyjí napočítali nejvíce druhů vodních ptáků

Led 31, 2021 | Zvířata

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejvíce druhů v historii sčítání, a to 19. Celkem šlo o 680 jedinců vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí. Správa Národního parku Podyjí to uvedla na svém webu. Ornitologové zahlédli hned tři nové druhy zimujících vodních ptáků, poprvé se v mělčinách zarostlých rákosím a v ostřicových bažinách objevil hnízdící chřástal vodní, také dva nové druhy kachen.

Sčítání se letos konalo posedmnácté. Kromě vodních ptáků ale odborníci zmapovali i několik opeřenců, kteří obvykle odlétají zimovat do teplejších krajin. Podle vědců se tak v přírodě Podyjí začíná projevovat trend oteplujícího se klimatu a mírných zim.

Kromě chřástala vodního je novinkou mezi zimujícími vodními ptáky i lžičák pestrý. „Malou skupinku těchto nápadně zbarvených kachen jsme pozorovali u mostu do Hardeggu. Spolu s nimi se zde pohyboval i další nový druh našeho sčítání. Exotická a nepůvodní kachnička karolinská. Samička, kterou jsme zahlédli, navíc vyniká světlou barevnou odchylkou,“ uvedl zoolog Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.

Kromě vodních ptáků vědci registrují i ostatní druhy. Letos například zjistili neobvykle vysoké počty zimujících červenek. Všimli si i drozda zpěvného nebo sluky lesní. „Jsou to ptáci, kteří od nás na zimu obvykle odlétají, i když ne příliš daleko. Jejich pobyt u nás je ale v souladu s trendem oteplování klimatu a dosavadním mírným průběhem letošní zimy,“ uvedla ornitoložka Vlasta Škorpíková.
Už pravidelně se v zimě v Podyjí naopak objevuje severská kachna hvízdák eurasijský. Letos tam ale zavítala v rekordním počtu. „Na dolní Novomlýnské nádrži bylo napočítáno jinou skupinou pozorovatelů 740 hvízdáků. To je rekordní počet pro jakoukoli lokalitu v Česku,“ uvedl Mačát.
Orlů mořských letos v národním parku ornitologové napočítali šest. Zahlédli také sedm výrazných ledňáčků říčních i šest nenápadných pěvců skorců vodních. „Potvrzen byl i stálý výskyt nepůvodní kachničky mandarinské, která žije již trvale v meandru Šobesu. V letošním roce jsme zde pozorovali devět jedinců této pestré kachny,“ uvedl Mačát.

V parku i v letošním roce zimuje rybí predátor kormorán velký. Během sčítání ornitologové zmapovali dvě větší hejna o součtu necelých 160 jedinců. To podle nich nijak nevybočuje z dlouhodobých průměrných počtů.

Zdroj: ČTK

Ve Žďáru n. S. energetici obsazují na dráty spirály chránící ptáky

Ve Žďáru n. S. energetici obsazují na dráty spirály chránící ptáky

Led 31, 2021 | Zvířata

Žďár nad Sázavou 29. ledna (ČTK) – Ve Žďáru nad Sázavou dnes začali energetici osazovat na vedení vysokého napětí spirály, které jsou lépe vidět, a tím chrání ptáky před nárazy do vodičů. Nové ochranné prvky zatím instalovali u vodní nádrže Staviště, kde vloni po nárazu do drátů zahynuly dvě labutě.

Následně by se měly stejné prvky objevit i na vedení přes vodní plochu, sdělil Jan Volek z energetické firmy EG.D (do loňska E.ON). Firma uvedla, že tento typ ochranného prvku použila na vodiče venkovního vedení vysokého napětí první v Česku. „Dobré zkušenosti s tímto novým ochranným prvkem již mají kolegové ze Slovenska,“ uvedl Volek. „Obecně linky elektrického vedení představují pro ptáky v krajině veliký problém,“ řekl ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Uvedl, že podle monitoringu provedeného asi před pěti lety hyne na linkách elektrického vedení v ČR za rok pravděpodobně okolo 100.000 ptáků. Zhruba 70 procent ptáků hyne po zásahu elektrickým proudem, když dosednou na sloup. „Trochu menší je část ptáků, kteří narazí do vodičů. Každopádně jsou to obrovská čísla,“ řekl.

Na sloupech vysokého napětí se zraňují větší druhy ptáků, vedle dravců třeba sovy nebo čápi. Tam už se ochránci dohodli s energetiky, kteří už osazují typy sloupů bezpečné pro ptáky. „Teď se soustředíme na tu druhou problematiku nárazu do vodičů. Naším cílem je, abychom vodiče zviditelnili pro ptáky tak, aby je zaregistrovali na větší vzdálenost a stihli se jim vyhnout,“ uvedl Hlaváč.
Zvlášť velké riziko se týká vodních ptáků. Některé druhy jsou aktivní hlavně za soumraku a v noci, nad rybníky a v údolí řek také snižují viditelnost mlhy. Nejčastěji se najdou zraněné labutě. „Je to veliký pták a když vodič uvidí třeba na vzdálenost deseti 15 metrů, už nedokáže změnit směr letu,“ řekl.
Zabezpečování proti nárazu ptáků se už nějakou dobu dělá na linkách velmi vysokého napětí, při rekonstrukcích a nových stavbách. Pracovníci ochrany přírody teď ve spolupráci s energetiky podle Hlaváče připravují metodický pokyn ministerstva životního prostředí, který bude obsahovat pravidla zabezpečení u vedení vysokého napětí v rizikových lokalitách.

Zdroj: ČTK

Vědci počítají populaci afrických slonů díky snímkům z družice

Vědci počítají populaci afrických slonů díky snímkům z družice

Led 22, 2021 | Zvířata

Pro počítání populací ohrožených zvířat se nyní používají přelety letadly, ty ale mají svá omezení. Komplikované je například počítání v pohraničních oblastech, navíc jde o zdlouhavou metodu, kde nelze úplně zohlednit pohyb jednotlivých stád a vyhnout se tomu, že některá zvířata budou započítána dvakrát – anebo vůbec. Satelit ale snímky kontinentu pořídí za několik minut.

Vědci přišli s novým nástrojem v boji proti vymírání populace slonů v Africe a vyvinuli způsob, jak přesně spočítat množství zvířat na jednotlivých místech kontinentu díky snímkům z družice. Britský tým informatiků dokázal naprogramovat algoritmus, díky němuž počítače dovedou na satelitních snímcích savany jednotlivé slony objevit. Průlomová metoda podle serveru BBC umožní přesně stanovit počet chobotnatců na ploše o rozloze 5000 čtverečních kilometrů za jediný den.

 Snímky povrchu země, které s vysokým rozlišením provádí satelit Worldview 3 obíhající ve výšce 600 kilometrů, odborníci podrobně zanalyzovali a počítače postupně naprogramovali tak, aby dokázaly zvířata rozeznat.

„Prostě tomu algoritmu dáváme příklady a říkáme mu: toto je slon a toto slon není… Tímto způsobem naučíme stroj rozlišovat ty nejmenší podrobnosti, které bychom pouhým okem nezachytili,“ citovala BBC informatičku Olgu Isupovovou z univerzity v britském Bathu, která tým výzkumníků vede.

Metodu si vědci otestovali v jihoafrickém národním parku Addo. „Vyskytuje se tam velké množství slonů. A jsou tam plochy s porostem i otevřené travnaté savany, takže je to skvělé místo, kde náš postup vyzkoušet,“ uvedla zooložka Isla Duporgeová z univerzity v Oxfordu. Podle ní test dopadl dobře a ochranáři už projevili zájem uvést metodu do praxe.

Pro počítání populací ohrožených zvířat se nyní používají přelety letadly, ty ale mají svá omezení. Komplikované je například počítání v pohraničních oblastech, navíc jde o zdlouhavou metodu, kde nelze úplně zohlednit pohyb jednotlivých stád a vyhnout se tomu, že některá zvířata budou započítána dvakrát – anebo vůbec. Satelit ale snímky kontinentu pořídí za několik minut.

Populace slonů se v Africe v posledních letech rapidně zmenšila, ve volné přírodě jich nyní žije asi 40 000 až 50 000 a jsou považováni za ohrožený druh. „Přesné monitorování je nezbytné proto, abychom mohli druh zachránit. Musíme vědět, kde se zvířata pohybují a kolik jich je,“ řekla Isupovová. Klíčová jsou přesná data například pro boj s pytláky.

Zdroj: ČTK 

Od února nelze prodávat psa ve zverimexech a na veřejných místech

Od února nelze prodávat psa ve zverimexech a na veřejných místech

Led 21, 2021 | Zvířata

Od února nebude možné prodávat psy a kočky ve zverimexech nebo na veřejných prostranstvích, chovatelé tří a více fen budou muset vést evidenci. Na nová ustanovení přinesla novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, sdělil ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

„Ustanovení zákona přímo zakazuje prodej či předání psa nebo kočky na veřejném prostranství. K předávání zvířat z nelegálních chovů v nevhodných podmínkách totiž často dochází na odlehlých parkovištích či jiných místech. Prodejci se tak snaží vyhnout návštěvě kupujícího v místě chovu, která by dotyčného mohla od nákupu odradit a chtějí zůstat v ilegalitě,“ uvedl Vorlíček. Ve zverimexech se také nebudou moci prodávat primáti.

Novela dál zavádí do legislativy pojem množírna. Ta je vymezena podle několika znaků. „Mezi tyto znaky patří chov zvířat v nevhodných podmínkách a zároveň ve větším počtu. Jedná se o takový počet zvířat v daném zařízení, který zvířatům neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické a etologické potřeby. Zavedení nového pojmu do legislativy má zvýšit vymahatelnost a srozumitelnost současné právní úpravy,“ dodal mluvčí.

Chovatelé, kteří mají chov psů jako živnost, a chovatelé tří a více fen, byť kastrovaných nebo přestárlých, kteří už nyní musí hlásit své chovy SVS, budou mít novou povinnost. „Budou muset nově vést evidenci prodaných a darovaných štěňat a poskytnout při prodeji štěňat novému chovateli informace o krmení štěněte a péči o něj. Záznamy o narozených štěňatech budou chovatelé muset zapisovat do tzv. evidenčních listů. Tyto evidenční listy budou povinně uchovávat tři roky od konkrétního vrhu. Kopii evidenčního listu dostane nový majitel ke kupovanému štěněti,“ uvedl Vorlíček.

Formuláře by se měly postupně objevovat mimo jiné na stránkách ministerstva zemědělství. Další podmínky pro chovy psů a koček stanoví vyhláška, která by měla začít platit od ledna příštího roku.

Předloni Komora veterinárních lékařů odhadovala, že je v ČR kolem dvou milionů psů. Podle tehdejšího průzkumu Nielsen Admosphere pro úvěrovou společnost Profi Credit má psa ve své domácnosti až 40 procent Čechů. Ti za něj v průměru utratí 15.794 Kč za rok.

Zdroj: ČTK