Proběhla ptačí hodinka, již jsou předběžné výsledky

Proběhla ptačí hodinka, již jsou předběžné výsledky

Nová data o přezimujících ptácích přinesla akce Ptačí hodinka. Začala 8.1.2021 a skončila 10.1, v neděli. Lidé měli po dobu jedné hodiny pozorovat ptáky u krmítek, v parku nebo v lese. Výsledky sčítání poslouží vědcům a ochranářům k dalšímu výzkumu. Na webu ptacihodinka.cz jsou zveřejněné průběžné výsledky, finálních se dočkáme na začátku února.

Česká společnost ornitologická (ČSO) pořádá Ptačí hodinku třetím rokem. Pozorování přináší jak informace o počtu ptáků, tak o jejich preferovaném prostředí a v průběhu času i o stavu jednotlivých druhů.

„Bereme v úvahu všechny ptáky, které během své hodiny spatříme – není důležité, zda přímo přistáli na krmítku nebo jen prolétli kolem. Pro správné vědecké výsledky je podstatné, abychom žádného ptáka nezapočítali dvakrát. Proto pro každý druh zaznamenáváme nejvyšší prokazatelný počet jedinců, který se (současně) objevil v našem zorném poli,“ uvedla ČSO. Lidé by za každý druh měli nahlásit jen jeden údaj a nerozlišovat počty samců, samic a mláďat.

Ornitologové doporučovali připravit do krmítek slunečnicová semena, vlašské ořechy či lojové koule. Data z pozorování lidé odeslali přes web nebo poštou. Loni v lednu se do Ptačí hodiny zapojilo téměř 22.000 dobrovolníků, kteří během tří dnů zaznamenali více než 400.000 opeřenců. Nejčastěji pozorovaným druhem byla sýkora koňadra. Ptačí hodinka je součástí takzvané občanské vědy, kdy veřejnost pomáhá vědcům s výzkumem.

Více informací (vč. výsledků): ZDE

Zdroj: ČTK, ptacihodinka.cz

Divocí koně osídlili dvě nové rezervace

Divocí koně osídlili dvě nové rezervace

Dvě nové rezervace se rozšířil počet přírodně cenných míst v České republice, kde o krajinu pečují divocí koně. Ti se nově prohánějí na Pardubicku a na Třeboňsku.

První rezervace vznikla díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v rámci Přírodní rezervace Baroch u stejnojmenného rybníka na Pardubicku. Lokalitu tam pro divoké koně připravila ochranářská organizace JARO Jaroměř. Divocí koně budou u rybníka Baroch spásat především rozsáhlé porosty rákosu a orobince. Budou tak pomáhat vytvářet pestřejší mozaiku pro několik druhů vodních ptáků. „Ve spolupráci JARO Jaroměř a Agentury ochrany přírody vznikla již v roce 2018 rezervace na Plachtě v Hradci Králové. Jsme velmi rádi, že na ni navázala také rezervace u rybníka Baroch,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která koně pro rezervaci bezplatně poskytla. Na Baroch přijelo ve dvou transportech celkem osm koní z rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Zvířata zvládla cestu dobře a začala se hned seznamovat s novým prostředím. Pustila se do spásání rákosu, který ze savanovité krajiny u Milovic neznají,“ doplnil Dalibor Dostál. V přírodní rezervaci hnízdí například husy velké, vyskytují se tam také kachny divoké, čírky obecné, potápky malé, bukač velký a další druhy. Ze vzácných rostlin se u Barochu vyskytuje kruštík bahenní, hadilka obecná nebo prstnatec pleťový. Baroch je takzvaný „nebeský rybník“, který nemá svůj přítok a je závislý jen na dešťové vodě. Druhá rezervace vznikla na Třeboňsku v Jihočeském kraji v nivě řeky Lužnice. Meandry Lužnice se sítí slepých ramen v těchto místech vytvářejí podmínky pro přirozená společenstva mokřadů a luk. Celkem bude v této nestátní rezervaci šest divokých koní. „Všem, kteří nové rezervace pro divoké koně připravili, bychom chtěli poděkovat. Těší nás, že tento typ péče o krajinu, obvyklý ve vyspělých zemích, získává stále větší zastoupení také v České republice,“ uzavřel Dalibor Dostál. Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, odkud koně do obou nových rezervací přijeli, vznikla v roce 2015 díky podpoře Operačního programu Životní prostředí. Je prvním místem na světě, kde žijí divocí koně, zubři a pratuři.

Zdroj: Článek je ocitován z: Priorita, Informační zpravodaj Státního fondu životního prostředí ČR I www.sfzp.cz, 1. číslo / leden 2021.

Rok 2020 byl pro některé tuleně plný cestovatelských zážitků

Rok 2020 byl pro některé tuleně plný cestovatelských zážitků

V Ústecké Zoo se mohli pyšnit hned několika tuleni obecnými. Samci Casperovi od března loňského roku dělal společnost samec Robbie, který byl do zoo převezen z AquaZoo Leewarden. Robbieho na konci roku však vystřídaly dvě tulení samičky, necelý rok stará Ayma, která přicestovala až z Francie a jedenáctiletá samice Sally. Robbie našel svůj nový domov v Zoo Jihlava.Obě samice ihned po příjezdu putovaly do karantény, kde je čekala řada veterinárních vyšetření. Obě samice byly následně převezeny do připravené venkovní expozice k samci Casperovi. Samice si nyní musí zvyknout na nové prostředí i na Caspera, jehož přítomnost je však velmi zaujala a začala se s ním družit. 

Vytvoření nové chovné skupiny je vyústění více než roční práce Ústecké zoo. Skupina, která čítá tři tuleně v různém věkovém složení je ideální pro další chov a odpovídá kapacitě expozice. Tuleni se tak mohou těšit na trénink povelů a úkonů, které jsou důležité pro jejich bezpečný chov a návštěvníci na zajímavou tulení expozici. 

V roce 2010 se v této zoo podařilo odchovat první mládě v historii českých a slovenských zoologických zahrad. Bohužel mládě po dvou měsících uhynulo. 

Tuleň obecný je nejrozšířenějším druhem tuleně. Žije na severní polokouli v koloniích. Živý se především rybami, které dostává i v zoologických zahradách. Skvěle umí plavat, ale na souši se pohybuje neobratně. 

Tuleně chová Zoo v Ústí nad Labem od září 2001 a patří k nejoblíbenějším atrakcím.

Dostupné na: https://www.zoousti.cz/novinky-v-zoo/novinky/page/spojovani-tulenu

Zdroj: ZOO Ústí nad Labem, Spojování tuleňů

Divokých koní v Podyjí ubylo o několik přestěhovaných hříbat

Divokých koní v Podyjí ubylo o několik přestěhovaných hříbat

Divokých koní, kteří v Národním parku Podyjí pomáhají se spásáním trávy, ubylo, šest hříbat putovalo do středočeských Milovic. V Podyjí tak zůstalo ve dvou stádech 17 koní. Správa národního parku to dnes uvedla na svém webu. Někteří koně se kvůli nefunkčnímu ohradníku přitom vydali na „výlet“ i jinam.

V Podyjí jedno stádo spásá Mašovickou střelnici, druhé Havranické vřesoviště. První lokalitu ale část loňských a předloňských hříbat na přelomu roku opustila a posílila stáda jinde. Šest mladých kobyl odcestovalo na pastviny v Milovicích. Tři mladí hřebci se zase přidali k ostatním hřebcům v Havraníkách.
„Po těchto přesunech se tedy aktuálně pase na Mašovické střelnici devět koní (klisen) a v Havraníkách osm koní (hřebců). V dalších letech budeme sledovat intenzitu vypásaní na obou lokalitách a podle toho případně upravíme počty koní,“ uvedl Robert Stejskal, který je zodpovědný za údržbu nelesních ploch v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu.

Ochranáři na přelomu roku uzavřeli i dočasnou pastvinu na Mašovické střelnici v lokalitě Komínek, kterou koně spásaly zhruba dva měsíce. „Koně dočasnou pastvinu okamžitě objevili a travnatá místa velmi efektivně vypásli. Kvůli citlivým orchidejím jsme ale pastvu časově omezili, aby došlo jen k odstranění staré trávy a místa se vstavači kukačkami nebyla příliš sešlapaná,“ uvedl Stejskal.

Na Havranickém vřesovišti měl v posledních týdnech poruchu elektrický ohradník, koně se tak vydávali na „výlety“ i jinam. „Koně tento nedostatek rychle odhalili a někteří mladí hřebci se vydali na výlet mimo ohradu. Naštěstí se uniklí jednotlivci zdržují v blízkosti ohrady, na dohled od svých druhů, a vždy se je podařilo bezpečně dostat zpět,“ popsal Stejskal. 

Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018, přijelo jich 11. Přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.

Zdroj: ČTK

Stovky lidí v Česku vyrazí 16. A 17.1.2021 sčítat vodní ptactvo

Stovky lidí v Česku vyrazí 16. A 17.1.2021 sčítat vodní ptactvo

Pokud o víkendu 16. a 17.1. uvidíte u vody lidi s tužkami a papíry, tablety a možná i kalkulačkami, tak pravděpodobně sčítají ptactvo na vodní hladině. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. To pomůže jejich ochraně. O sčítání informovala ČTK Zuzana Musilová z České zemědělská univerzity (ČZU). Do terénu vyrazí přes 400 ornitologů a dobrovolníků, kteří pokryjí zhruba 700 lokalit. Ptactvo budou pozorovat u řek, rybníků, přehrad i průmyslových vodních ploch po celé zemi.

„Sčítání poskytuje informace o velikosti populací vodních ptáků. Přibližuje nám i cenné údaje o tom, kde se nacházejí významná zimoviště, jak ptáci reagují na extrémní výkyvy počasí,“ uvedla koordinátorka akce Musilová, která působí na katedře ekologie ČZU. Díky dlouhodobému pozorování pak podle ní lze hodnotit, nakolik je ochrana vodních ptáků efektivní, nebo kde je soužití některých druhů a člověka problematické.

Podle odborníků nynější změny klimatu mění zažité zvyky ptáků. Mění se místa jejich zimování, rozmnožování, ale i početnost jednotlivých druhů. V budoucnu také zřejmě budou častější extrémní výkyvy počasí během zimy. To povede ke změnám rozšíření druhů a posunům jejich areálů. Zatímco mírné zimy umožní jednotlivým druhům posunout svá evropská zimoviště severovýchodně, ty chladné je naopak tlačí na jihozápad Evropy. Ptáci se v takových případech mohou dostat mimo chráněná území, což bude třeba řešit. Pro efektivní ochranu však musí mít odborníci dobrý přehled o tom, jaká místa si různé druhy vybírají.

„V podmínkách letošní zimy… bude zajímavé sledovat, zda k nám přiletí více ptáků ze severských populací, nebo zda budou naopak počty některých teplomilných druhů nižší,“ uvedla Musilová. Jako zástupce „seveřanů“ uvedla morčáka velkého a malého a hohola severního. K teplomilným druhům patří například volavka bílá, potápka roháč nebo kopřivka obecná.

Mezinárodní sčítání vodních ptáků je celosvětově nejstarší projekt takzvané občanské vědy, kdy laici pomáhají dobrovolníkům získávat data pro výzkum. Sčítání bylo poprvé v roce 1966, nyní se koná ve 143 zemích.

Zdroj: ČTK + Mezinárodní sčítání vodních ptáků – leden 2021 (waterbirdmonitoring.cz) – http://www.waterbirdmonitoring.cz/aktualita/2020/12/07/mezinarodni-scitani-vodnich-ptaku-leden-2021/