Týden pro klima

Týden pro klima

14. – 20. června 2021 bude po celé České republice probíhat již druhý ročník akce Týden pro klima. V roce 2019 přilákala tato iniciativa tisíce lidí a přidalo se k ní více než 50 měst. Spolky, komunity, skupiny lidí a organizace uskutečnily více než 150 akcí. Co to vlastně je Týden pro klima, kdo akci pořádá, případně, jak se můžete zapojit a mnohem více se můžete dozvědět v našem rozhovoru s Jitkou Češkovou z Pardubického ekologického fóra.

V červnu proběhne akce Týden pro klima. Mohla byste nám o akci říci více informací? Kdo akci zaštiťuje v rámci Pardubického kraje?

Týden pro klima se odehrává pod záštitou organizací Klimatická koalice a Zelený kruh, což jsou hlavní koordinátoři na celorepublikové úrovni. 

V Pardubicích probíhá určitá forma koordinace v rámci Pardubického ekologického fóra (neformální platforma pro komunikaci, sdílení informací a zkušeností různých občanských ekologických aktivit spolků i jednotlivců v Pardubicích či blízkém okolí). Řada akcí je pořádána přímo pod hlavičkou ekofóra, jiné si organizují další spolky či organizace působící na území Pardubic. Moje úloha a snaha je naplánovat vše tak, aby se události nepřekrývaly a byly rovnoměrně rozloženy v průběhu celého týdne.

Kolikátý ročník této akce v Pardubickém kraji pořádáte?

Letos proběhne 2. ročník Týdne pro klima. První byl v roce 2019. Více k samotnému programu v Pardubicích i jiných městech najdete na Facebooku Týdne pro klima.

Co od akce Týden pro klima očekáváte?

Nedostatek pozornosti, která je stavu klimatu věnována ze strany české vlády i většinové společnosti, je alarmující. Důsledky krize se přitom dotýkají každého z nás.

Týden pro klima je příležitostí mobilizovat občanskou společnost, která může apelovat na politickou reprezentaci, aby začala brát situaci vážně.

Jak se mohu přidat k akci Týden pro klima?

Do iniciativy Týden pro klima se může zapojit kdokoliv, kdo chce uspořádat akci pro ostatní – ať už jde o organizaci, školu, kolektiv, skupinu kamarádů a kamarádek nebo aktivního jednotlivce. Fantazii se meze nekladou, může jít například o happeningy, besedy, přednášky, promítání, výstavy, kulturní a sportovní akce apod. Důležité je propojení akce s tématem změny klimatu. Více informací pro organizátory lze najít na webu www.tydenproklima.cz v sekci „Zorganizuj akci“.

Pokud jsem pouze jedinec, kterého klima zajímá, jak se mohu zapojit?

Pokud si někdo netroufá zorganizovat vlastní akci, může se zapojit účastí na některé již naplánované události. Další možností je propagace akce – sdílení na sociálních sítích, šíření povědomí o změnách klimatu mezi rodinné příslušníky, přátele a známé.

Třídění odpadů – BIGBELLY

Třídění odpadů – BIGBELLY

Do vytížených lokalit měst a obcí může patřit revoluční nádoba pro sběr komunálního odpadu – BigBelly. Radnicím výrazně snižuje náklady na svoz komunálního odpadu a představuje jeden z prvků chytrých měst. Jak Bigbelly funguje a jaké s ním mají zkušenosti v ČR jsme se zeptali Terezy Dubsky, jednatelky firmy Verb.

Třídění odpadu je dnes téma, které zajímá každou obec. Bigbelly je jedna z možností, kterou mohou obce využít. Můžete shrnout stručně co znamená Bigbelly?

Firma VERB Group s.r.o. je výhradním dovozcem odpadkových košů s lisem na solární pohon zn. Bigbelly. Americká společnost Bigbelly vyvinula před 16 lety uliční odpadkový koš se zabudovaným lisem, který napojila na online dispečink. Díky kombinaci lisování a online sledování zaplnění koše, dokážou obce a města snížit objem uličního komunálního odpadu a své náklady na provoz sítě odpadkových košů. Například v Praze se svoz odpadkových košů snížil během 6 měsíců provozu z původních 64 400 svozů na pouhých 3 228, čímž došlo k úspoře nákladů na svoz v celkové výši celkem 834 653,- Kč (6 měsíců, jedna ulice). 

Jak chytré koše Bigbelly fungují? 

Koše mají uvnitř zabudovaný lis poháněný prostřednictvím solární energie. Vhozený odpad je stlačen, čímž se zmenší jeho objem a do koše se tak vejde více odpadu. Koše jsou napojeny na dispečink, čímž poskytují v reálném čase informace o míře zaplnění a obsluha ví, kdy je koš plný a připravený k výsypu. Každý koš generuje vlastní informace, což umožňuje efektivní plánování každého svozu (zaplňování koše se v jednotlivých dnech, ale i v průběhu jednoho dne, může lišit). Občané zase uvítají, že jsou koše zcela uzavřené, odpadky nezapáchají a z košů nevypadávají. Dalším přínosem jsou čisté ulice, méně častý svoz odpadu, a především třídění uličního odpadu na prvním stupni shromažďování – do košů lze sbírat oddělené komodity – plast, papír, sklo i směsný odpad.  

Koše Bigbelly jsou dnes již běžným městským mobiliářem jak ve světě, tak i v České republice. Výsledky všech provozů dokazují, že i sběr a svoz uličního odpadu může být efektivnější. Přesné a včasné informace o zaplnění koše šetří životní prostředí, čas a přináší i finanční úsporu městům a obcím. 

Jak probíhá instalace, provoz online dispečinku a svoz odpadu z košů?

Instalace nádob je velmi jednoduchá. Nádoba je pevně ukotvena k povrchu komunikace, ale nezasahuje pod úroveň terénu.  Zjednodušeně řečeno, koš se přišroubuje, zapne se a je plně funkční. Koše Bigbelly není nutné napojovat do elektrických a jiných inženýrských sítí, jsou plně soběstačné díky solárnímu panelu. Koše jsou vhodné do centra měst a parků, na frekventované dopravní uzle, nádraží, dálničních odpočívadla, cyklostezky, do výrobních areálů či například do administrativních a obchodních center.

Online dispečink ke sledování zaplnění košů je cloudovým řešením, není tedy nutné pořizovat si nový počítačový program nebo software. K online dispečinku se lze připojit z jakéhokoli počítače, tabletu či chytrého telefonu, stačí pouze internetové připojení.

Svoz odpadu je velmi podobný jako u běžných košů. Obsluze přibude pouze univerzální klíč, kterým si koše odemknou. Uvnitř koše je běžná plastová vložka, která se vysype jako jiné uliční odpadkové koše.  

Kde v ČR chytré popelnice využívají?

Koše Bigbelly můžete najít po celém světě již přes 15 let. Celosvětově se jich prodalo více jak 50 000 kusů, fungují v Evropě, Austrálii, Americe, Asii. V ČR na ně můžete narazit jak v areálech a parcích, jako například Pražská zoologická zahrada, tak v městských částech a městech jako jsou Praha 5, Praha 17, Radotín, Prachatice, Žatec, Karlovy Vary, Brno, anebo třeba v obchodních centrech – OC Chodov či Metropole Zličín. Koše lze využívat v exteriéru i interiéru. 

Jak to vypadá s využitím chytrých popelnic v Pardubickém kraji?

S městem Pardubice proběhlo v minulosti několik jednání a těšíme se, že se podaří v budoucnu zařadit město Pardubice a Pardubický kraj k našim spokojeným zákazníkům. 

Z jakých zdrojů obvykle města a obce chytré popelnice financují?

Města financují koše z vlastních zdrojů, sponzorských darů či různých dotačních titulů. V případě odděleného sběru lze využívat dotací od Státního fondu životního prostředí. Každý region nabízí dotační tituly na rozvoj chytré městské infrastruktury a optimalizaci odpadového hospodářství. Zajišťujeme i konzultace v oblasti vhodných dotačních titulů. 

V rámci našich služeb zajišťujeme buď nákup či pronájem chytré popelnice. Obě varianty mají své výhody. Koš lze využít i jako nosič reklamního sdělení, čímž si koš na sebe i dokáže vydělat. 

Co byste k projektu Bigbelly doplnila?

Koše Bigbelly jsou (r)evolučním produktem na trhu odpadového hospodářství. Jsou logickým řešením požadavků moderního města a městského mobiliáře. Za 15 let nás život na ulici vycvičil a víme, že bezpečnost, kvalita a spolehlivost jsou hlavními atributy chytrého odpadkového koše. Materiály, ze kterého jsou koše vyrobeny, jsou odolné vůči nástrahám ulice a povětrnostním podmínkám. Díky vysoké kvalitě provedení a využití moderních technologií jsou koše minimálně poruchové.

Veselá věda se zakladatelkou Martinou Fialovou

Veselá věda se zakladatelkou Martinou Fialovou

Veselá věda je nezisková organizace, kterou založila Martina Fialová. Za dobu deseti let, kdy Veselá věda funguje, má každoročně 250 vyškolených lektorů a kroužků se účastní přes 4 000 dětí napříč celou Českou republikou. V rámci svého programu nabízí kroužky pro děti přímo v základních a mateřských školách, příměstské tábory i pobytové tábory, včetně táborů pro rodiče s dětmi. Posláním veselé vědy je probouzet u dětí zájem o přírodní vědy a technické obory. Video rozhovor můžete vidět zde, nicméně, jak jsme slíbili, můžete si přečíst i rozhovor s dalšími otázkami.

Mohla byste nám popsat Váš koncept? Co je to vlastně veselá věda a jak tento koncept napříč republikou funguje?
Veselá věda je nezisková organizace, která si za cíl vytkla podpořit zájem dětí o přírodní vědy. Pořádáme jak kroužky ve školách, tak příměstské a pobytové tábory. Vycházíme z přirozeného potřeby dětí objevovat, experimentovat a ptát se. Snažíme se vytvořit prostředí, ve kterém děti mohou svobodně zkoumat dané téma. K různým tématům z biologie, chemie a fyziky máme připravené jednoduché pokusy, které mohou děti samy vyzkoušet a propojit tak teorii s prožitkem.

Co Vás vedlo k založení kroužků veselá věda?
Už ve škole mě vždy nejvíc bavily laborky, praktika, dílny, prostě vyzkoušet si naučené na vlastní kůži. Bohužel těch příležitostí bylo velmi málo a když už se nějaká naskytla, účastnily se dvě, tři děti, ostatní přihlížely. Veselou vědu jsem založila pro děti, které to mají podobně jako já kdysi. Touží po možnosti, kde by mohly dát průchod své zvídavosti, nemusely se obávat hodnocení. Kde by touha zkusit si to jinak nebyla pokládána za nekázeň.

Jaké kroužky v průběhu roku a za běžné situace nabízíte?
Máme kroužky, kterým říkáme pracovně badatelské, kde se prolínají témata z biologie, chemie, fyziky. Díky partnerství s jabloneckou firmou Jablotron máme také kroužky robotiky, kde si děti staví jednoduché roboty, které se učí programovat – pomůcky na takové kroužek jsou však velmi drahé a tak jich organizujeme jen malé množství.

Jak kroužky fungují? Kontaktuje Vás škola nebo školka a Vy jezdíte přímo k nim? Nebo máte nějakou Vaši učebnu, kde kroužky probíhají?
Obě cesty jsou možné, školy a školky kontaktují nás a my kontaktujeme školy a školky s nabídkou spolupráce. Pořádat kroužky přímo ve školách usnadňuje život rodičům, nemusí děti rozvážet po městě.

Jste omezeni místem? Mohou si objednat kroužky i školky a školy v Pardubickém kraji?
Naše aktivity probíhají po celé ČR.

Jaká je u Vás situace nyní, když kvůli pandemii COVID-19 nemůžete kroužky provozovat? Jak celou situaci zvládáte?
Zákaz volnočasových aktivit pro děti je pro nás velmi frustrující. Na začátku školního roku jsme měli plné kroužky přihlášených dětí, tým 250 vyškolených lektorů, nakoupené pomůcky pro 4 tisíce dětí, uzavřené smlouvy se školami. Všechna tato práce a peníze přišly vniveč, vážně jsme uvažovali o ukončení činnosti. Nechceme to vzdát a zahodit 10 let práce. S podporou Asociace dětské rekreace a České rady dětí a mládeže jsme iniciovali jednání s MŠMT, které se snažíme přesvědčit o nutnosti státních kompenzací i pro organizace našeho typu. O žádné státní dotace jsme nikdy nežádali, nyní to však bez podpory státu není možné zvládnout. Bohužel je zatím postoj MŠMT odmítavý, věříme však, že se nám podaří najít společnou řeč.

Tábory: připravujete se již na léto?
Letní tábory připravujeme jak příměstské po celé ČR, tak pobytové na táborové základně u Českého Dubu (mezi Mladou Boleslaví a Libercem). Celkem máme program nachystaný asi pro 3 tisíce dětí.

Všimla jsem si, že chystáte i příměstské tábory, a dokonce i tábory pro rodiče s dětmi…
Příměstské tábory jsou tradiční, pořádáme je již mnoho let a děti se na ně vrací, což nás velmi těší. Loni poprvé jsme pořádali tábory pobytové a také tábor pro rodiče s dětmi.

Je o tábory s rodiči zájem?
Ano, až jsme z toho sami překvapeni.

V čem je výhoda, pokud rodič jede na tábor s dítětem?
Pro mnoho dětí je to první zkušenost s táborovým životem, spaní ve stanu, večery u táboráku, jedení z ešusu. A s rodičem poblíž je to skvělá příležitost, jak se takzvaně otrkat. Rodiče si naopak mohou užít volna nebo se připojit ke svým dětem, když chtějí. Sdílení zkušeností, radostí i rodičovských trablů je pak také cenným přínosem. Přece jen, kdo z nás rodičů se ve výchově nedostal do situace, kdy si nevěděl rady? Už jen poznání, že v tom nejsme sami, někdy stačí…

Vnímáte nějaký rozdíl, pokud je rodič na táboře se svým dítětem nebo pokud je dítě samo?
Skupina dětí s rodiči má úplně jinou atmosféru než klasický dětský tábor. Je to spíše dovolená v krásné přírodě s programem, ke kterému se účastníci připojují podle zájmu. Pro děti velmi plaché nebo děti se speciálními potřebami je to často jediná možnost, jak táborovou atmosféru zažít.

Zařazujete v rámci her i nějaké prvky ekologické výchovy, případně jaké?
Vlastně celá naše činnost je v širším smyslu slova ekologickou výchovou. Naše pokusy jsou zaměřeny např. na vlastnosti vody, vzduchu, získávání energie, složení potravin… Vždy se snažíme do diskuze k tématu přivést i otázky dopadu na životní prostředí. Je zajímavé a radostné pozorovat, jak se povědomí dětí stále zlepšuje.

V Pardubickém kraji probíhají také příměstské tábory, mohla byste nám shrnout pro děti z tohoto kraje, v jakém místě a termínech tábory probíhají?
V Pardubickém kraji pořádáme příměstské tábory, v letošním roce jich zde máme vypsaných celkem 15 napříč celým regionem od Poličky, Litomyšle, Chrudimi po Českou Třebovou, Žamberk a mnoho dalších měst. Termíny konání jsou v průběhu celých letních prázdnin. Ve městech, kde jsme již opakovaně, míváme více termínů. Každý rok se snažíme zážitek z našich táborů přiblížit dalším dětem a pořádáme tábory v dalších a dalších městech. Zcela konkrétní termíny a místa konání naleznete na našich webových stránkách www.veselaveda.cz, kde je také on-line přihláška.

Mám na Vás ještě poslední otázku, provozujete své kroužky i v rámci nějakých ekocenter v Pardubickém kraji?
Kroužky nabízíme v rámci ZŠ, ovšem pro tábory si pronajímáme i jiné prostory a například v České Třebové jsme již 3 rokem v prostorách Ekocentra Podorlicko.

Děkuji za rozhovor.
Více informací zde.

Rozhovor s Hankou Chevalier – zakladatelkou ekospolku Krásenka

Rozhovor s Hankou Chevalier – zakladatelkou ekospolku Krásenka

Spolek Krásenka se snaží připravovat programy pro děti základních škol tak, aby zvelebili okolí ekovýchovného spolku a mohli zde pořádat společenské akce s osvětovou tématikou kolem ekovýchovy pro děti i dospělé. Témata osvěty jsou Semínkovna, minimalismu, BezObalu, ZeroWaste, Permakultura, soběstačnost apod. Za zajímavé téma považují směnu a to jak věcí (SWAPy), rostlin (Green SWAPy) a také služeb (vzájemná výpomoc). Chtějí podporovat společenské vazby mezi lidmi a učit je žít jinak, blíž k přírodě s ohledem na ni a zároveň převzít odpovědnost nad svými životy a nespoléhat se na systém. Věnovat se prevenci v rámci svého zdraví (sport, psychika, zdravé stravování, dobré vztahy s lidmi z okolí). Další téma do budoucna je nízkonákladové bydlení v přírodě v domech z alternativních, energeticky nenáročných materiálů. Video rozhovor najdete ZDE.

Co Vás vedlo k založení spolku Krásenka?
Potřeba šířit osvětu ohledně chování se k přírodě i mezi lidmi navzájem. Když tak pozoruji všude diskuze, kde na sebe dospělí lidé útočí a dohadují se, došlo mi, že jediné východisko z tohoto stavu budou naše děti, které pochopí vážnost ohrožení naší planety a snad i to, že peníze nejsou to jediné a nejdůležitější na světě, ale že je potřeba to dělat vždy i s tím, aby se člověk choval k planetě jako k symbiotickému organismu a ne, aby na ní jen parazitoval. Postupem času jsem měla větší potřebu, abych nejen sdílela články na toto téma a sem tam napsala vlastní příspěvek, ale abych se do toho zapojila ještě víc a zapojila právě i své děti. Podle mě jsou děti právě tou největší motivací pro ostatní děti.

Proč jsou pro Vás environmentální vzdělávání, výchova a osvěta tak důležité?
Bydlím v místě, kde je prostor, je tu krásná okolní příroda a je tu nemovitost, ve které by takové vzdělávací programy šly realizovat (a dřív se také realizovaly). Takže parádní možnosti. Do toho mám děti, se kterými se neustále o vztahu k přírodě bavíme a pro děti je to zajímavé i zábavné. Ráda bych v nich podpořila to, k čemu přirozeně tíhnou, tj. starost a zájem o přírodu. Baví je pěstovat rostlinky, zajímají se o zvířátka, v lese pomáhají sbírat odpadky, ani je nenapadne něco do přírody vyhodit…A toto je potřeba v dětech podporovat. A nejen v těch vlastních dětech, ideálně ve všech dětech, se kterými se potkám. A proto mi na zvětšení dosahu takovýchto informací přijde EVVO jako ideální. Chci, abych žila ve světě, kde se lidé k přírodě chovají hezky. A chci, aby tak žily moje děti. Osvěta ve velkém mi přijde jako nejlepší volba, jak dostat informace mezi lidi a hlavně děti, které to pak budou přirozeně šířit dál.

Uvádíte, že komunikujete s nadšenci pro komunitní život a cohousing, co si máme pod tím představit?
Založila jsem FB stránku „Cohousing a komunitní bydlení pro celou ČR“ už v roce 2019, protože mě toto téma velmi zajímá. Sama bych ráda bydlela cohousingově, tj. ve svém domku, ale s možností sdílet společný prostor s dalšími rodinami. Například mít společně část pozemku, kde bychom zahradničili, setkávali se jak dospělí, tak hlavně děti. Ostatně celé toto téma je pro mě důležité hlavně kvůli dětem, které jsou velice společenské a v kolektivu dalších dětí se úžasně rozvíjejí. Podle mě se takto nejlépe učí volnou hrou mimo školkové a školní zařízení. A mít takové možnosti spojené s bydlením mi přijdou jako ideální varianta.

Pořádáte i tzv. SWAPy. Co to jsou SWAPy?
SWAPy jsou setkání k výměnám – k výměnám čehokoliv. Jsou tzv. GREEN SWAPy, které se zaměřují na výměnu rostlin a semínek, ale asi nejčastější SWAPy jsou ohledně oblečení, bývají tam i knihy nebo věci do kuchyně či cokoliv do bytu menších rozměrů. Základním pravidlem je, že přinesete to, co je nové nebo jako nové (mnoho lidí má doma ve skříních oblečení s visačkou, které nikdy neoblékli). Na SWAPy se nenosí roztrhané, ošoupané a hodně onošené věci. Měly by to být věci, které byste se nestyděli darovat někomu i jako dárek. Naopak si můžete ze SWAPu odnést cokoliv, co se vám líbí zdarma. Když jsem SWAPy pořádala u Dačic, byla jsem domluvená s místní charitou ze Slavonic a vše, co ze SWAPu zbylo, jsem jim odvezla. Je to úžasná společenská akce a zároveň se lidé zbaví nepotřebných (ale pořád hezkých) věcí a odnesou si, co se jim líbí. Plánuji to spojit i s informacemi ohledně minimalismu, ZeroWaste a BezObalu.

V době COVIDu, celkového lock downu ČR, je náročné organizovat přednášky a různé kurzy, jakým způsobem se v této době bude Vaše činnost rozvíjet?
Chystám se na seberozvoj v online formě a pak bych následně chtěla dělat krátká videa, případně webináře online. Taktéž bych ráda část informací přenesla na web, ale to bude vyžadovat hodně času, takže nevím, jak dlouho mi bude trvat, než to všechno zrealizuji, protože se živím zcela něčím jiným, což je časově náročné. Proto tedy po malých krůčcích kupředu.

Co byste jste chtěla sdělit důležitého nebo zdůraznit, na co se bude Váš spolek zejména zaměřovat?
Krásenka se chce zaměřit na nyní aktuální témata ohledně ekovýchovy a dalších přidružených témat, a to jak pro děti, tak pro dospělé. I před založením spolku jsem měla potřebu neustále sdílet informace ohledně ZeroWaste, NonToxic, soběstačnosti, permakultury, výroby domácí kosmetiky, apod…
V Bělé u Jevíčka jsem od 9/2020 a pro tuto oblast jsem založila FB skupinky jako jsou: „Obal není odpad…“, Rostlinky…“, „Spolujízdy…“. Všechny skupinky mívají dovětek Jevíčko, Velké Opatovice, Moravská Třebová, Svitavy, atd… To vše, aby bylo jasné, že to je hlavně pro místní lidi a aby případné převzetí obalů k dalšímu využití, nebo kytiček, nebo kvásku (ten jsem nyní nabízela zdarma s receptem jen za vyzvednutí) nemuseli přičítat náklady za poštovné. Také jsem zde založila Semínkovnu. Doufám, že se mi zde podaří vybudovat komunitu místních lidí, kteří se budou scházet osobně u nás na Krásence a budeme zde rozvíjet společenské vztahy a všechna témata kolem ekovýchovy.

Výběrová řízení ČSOP na ochranu biodiverzity

Termín podání žádosti: od 19.1. – 17.3.2021

Zaměření: Témata výběrového řízení: 1. Mapování výskytu určitého druhu a skupin druhů, zejména kriticky a silně ohrožených (dle aktuálních červených seznamů); 2. Monitoring/podrobné mapování určité lokality; 3. Praktická opatření k zachování / obnově biotopů jednotlivých druhů či skupin; 4. Praktická opatření vedoucí k podpoře jednotlivých druhů či skupin živočichů; 5. Příprava sadbového materiálu, výsadby a péče o ohrožené druhy dřevin, výsadby a péče o staré odrůdy ovocných dřevin na genofondových plochách, tvorba regionálních lučních směsí; 6. Seznamování veřejnosti s druhovou rozmanitostí a s možnostmi její ochrany a podpory; 7. Neadresná propagace ochrany druhu, skupiny druhů či biotopu pomocí informování široké veřejnosti o ohrožení a o možnostech aktivní ochrany

Více informací.