Čvc 15, 2025 | Neživá příroda, geologie
Erozně ohrožená půda bude v ČR nově rozdělená do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem. Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství (MZe). Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin, na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.
V seznamu půdoochranných technologií, které musí farmáři na vybraných plochách uplatnit, je například zakládání porostu do rostlinných zbytků, hloubkové kypření, podsev nebo setí s pomocnou plodinou, pásové zpracování půdy, nebo aplikace organické hmoty. Jakou technologii zemědělci zvolí, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, takzvané erozní události, je na nich. Pro pěstování na mírně erozně ohrožené půdě s nízkým rizikem zatím specifické požadavky nejsou, budou doplněny v podzimní komplexní metodice. Součástí změn bude podle ministerstva výhledově také zavedení systému monitoringu eroze.
Nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5, musí zemědělci plnit od 1. července. Zdržení vydání pravidel a metodické příručky způsobila příliš přísně původně nastavená protierozní vyhláška, ze které vyplývaly i přísné a složité podmínky hospodaření. Ministerstvo proto odložilo termín plnění o dva roky a ze systému s povinně danými technologiemi ochrany půdy a jasně danými osevními postupy vytvořilo systém, ve kterém se zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat. Upravená pravidla ale Evropská komise zamítla a Česku například vyčetla, že v systému chybí kontroly. Se současným systémem podle ministerstva Evropská komise souhlasí.
„Je to především dobrá zpráva pro zemědělce, po týdnech nejistoty mají konečně jasná pravidla pro letošní osevy. Zároveň tímto krokem posilujeme ochranu půdy před erozí, což je klíčové pro udržitelné hospodaření do budoucna,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Na nejistotu ohledně protierozních opatření si zemědělci v minulosti často stěžovali, vadí jim ale i jejich podoba. Například Zemědělský svaz ČR dříve kritizoval, že Česko zavádí nejpřísnější protierozní pravidla v EU. Asociace soukromého zemědělství ale naopak tvrdí, že v ČR je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách a je pochopitelné, že se týká většího množství ploch než v jiných zemích.
Pokud se u zemědělce erozní událost vyskytne, bude podle asociace při určování sankcí hrát roli, zda zemědělec doporučené technologie použil nebo nikoliv. Při opakování erozních událostí může být půda přeřazena z mírnější kategorie do kategorie silně ohrožených ploch.
Autor: MZe
Dub 29, 2025 | Neživá příroda, geologie
Pravěké ozdoby, které loni našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu archeologové, jsou více než 8000 let staré. Údaj upřesnila radiouhlíková analýza, původní odhad předpokládal stáří 6000 až 12.000 let, informoval o tom mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš.
Tři ozdoby vyrobené z ulit plžů tak pocházejí z konce střední doby kamenné. „Radiouhlíkové datování sladkovodních živočichů a rostlin je problematické a výsledky mohou vycházet starší o 250 až 700 let. Ozdoby by pak mohly svým stářím korespondovat s dřívějšími archeologickými nálezy z období mladší doby kamenné v portálu Kateřinské jeskyně a také s pravěkými uhlíkovými kresbami, kterých je v současné době v prostorách staré Kateřinské jeskyně celkem patnáct,“ uvedl odborný pracovník Správy jeskyní ČR Petr Zajíček.
Nově datované ozdoby výzkumníci našli v sondě v bezejmenné chodbě ve vrstvě sedimentů v hloubce až 15 centimetrů. V předchozích letech v těchto místech našli doklady středověké penězokazecké dílny, středověkou i pravěkou keramiku, štípanou kamennou industrii a také úlomky břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí 12 chetitských bohů. V bezejmenné chodbě byla také datována neolitická uhlíková kresba na stěně, podobně jako v dalších částech staré Kateřinské jeskyně.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Celkem 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je pak největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu. V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam v posledních letech zavítá kolem 200.000 lidí ročně. Kromě pětice přístupných jeskyní v krasu mohou lidé po dohodě navštívit i několik dalších neupravených jeskyní.
Autor: Správa jeskyní ČR
Úno 11, 2024 | Neživá příroda, geologie
Mezinárodní unie geologických věd schválila u Hlásné Třebaně na Berounsku nový stratotyp. Je to geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období. Stratotyp u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského období, což odpovídá době před 441 miliony let. Informoval o tom Geologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR).
„Současný úspěch je potvrzením celosvětového významu Barrandienu, jmenovitě oblasti mezi Prahou a Berounem. Zároveň je i mezinárodním uznáním vysoké úrovně výzkumu geologů a paleontologů Geologického ústavu AV ČR této lokality ve spolupráci s pracovníky České geologické služby a dalších institucí,“ uvedl Petr Štorch z Geologického ústavu AV ČR. Nový stratotyp může také podpořit zájem o spolupráci u zahraničních vědců a institucí. „Prakticky lze naše výsledky uplatnit při geologickém průzkumu a dokumentaci velkých liniových staveb, jako jsou třeba železniční a silniční tunely,“ dodal.
Vědci, kteří zkoumají dávnou minulost planety, rozdělili celou historii Země do kratších úseků, které nesou názvy silur, devon, perm nebo jura. Díky stratotypům mohou experti studovat, jak vypadaly dávné ekosystémy, porovnávat změny v biologické rozmanitosti nebo rekonstruovat průběh klimatických změn. Vědci tak vědí, že porovnávají stejně staré geologické vrstvy, druhy či prostředí. Pro takový úsek ale je třeba najít vzor, tedy standard.
„V paleozoických uloženinách Barrandienu je to již čtvrtý mezinárodní stratotyp. Prvním byla v roce 1972 hranice silur-devon na Klonku u Suchomast,“ připomněl Štorch.
Výzkum mezinárodního týmu trval téměř deset let a třístupňový schvalovací proces skoro rok.
Autor: Geologický ústav Akademie věd ČR
Lis 3, 2023 | Neživá příroda, geologie
V Karlovarském kraji se znovu objevily silnější záchvěvy země. Zvýšená seismická aktivita začala zhruba před třemi dny. Dnes ráno měly nejsilnější otřesy magnitudo 2,6 stupně. Seismologové ale údaje z automatických měřicích stanic následně ještě upřesňují. Větší výskyt otřesů a zejména těch silnějších může naznačovat příchod seismického roje, řekl seismolog Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
V posledních třech dnech se síla otřesů pohybovala do dvou stupňů. Dnešní ranní otřesy už druhý stupeň přesáhly. Jde ale stále spíše o drobné otřesy, které mohou sice lidé zaznamenat, nemají ale za následek škody.
„Nejsilnější otřesy byly v 7:35 a pak v 7:50, oba měly sílu 2,6 stupně. Údaje ale budeme ještě přepočítávat. Je pravděpodobné, že je to začátek seismického roje, předpovídat zemětřesení je ale prakticky nemožné. Stane se, že aktivity třeba i po pár dnech odezní,“ řekl Klicpera.
Poslední otřesy lokalizovala automatická síť seismických stanic severně od Lubů u Chebu a odehrávají se v hloubce okolo osmi až deseti kilometrů.
Otřesy na povrchu mohou mít ale různé projevy v závislosti na podloží. Někdy je tak lidé pocítí intenzivněji i kilometry od epicentra, zatímco přímo nad ním jsou účinky na povrchu méně znatelné.
Podle Klicpery jsou tak pro seismology užitečná i hlášení lidí, kteří otřesy zaregistrují. Mohou vyplnit dotazník na stránkách Geofyzikálního ústavu.
Ačkoli je nejzápadnější kout České republiky dlouhodobě seismicky aktivní oblastí, v posledních letech byl poměrně klid. Poslední silnější otřes zaznamenali odborníci 10. dubna 2021, kdy zemětřesení mělo sílu 3,2 stupně. Silnější otřesy se objevily i v roce 2018. Nejsilnější otřes v zaznamenávané historii byl na přelomu let 1985 a 1986. Otřesy tehdy měly magnitudo až 4,6 stupně, a to už i praskají zdi nebo se bortí staré komíny na domech.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2023 | Neživá příroda, geologie
Středočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj chtějí jednat s ministerstvem životního prostředí o finanční podpoře pro geoparky. Hejtmani se k tomu zavázali ve společném memorandu. Dohodli se také, že budou spolupracovat na udržitelném rozvoji geoparků s ohledem na jejich význam pro turistický ruch, vzdělávání, vědu a výzkum i ochranu přírody a krajiny, informovala Zuzana Žádková ze středočeského krajského úřadu.
Geopark označuje území se zajímavými a vzácnými geologickými fenomény, atraktivní turistickou nabídkou a aktivní místní komunitou. Podpis memoranda je výsledkem jednání, které inicioval Středočeský kraj loni v komisi Asociace krajů ČR pro cestovní ruch. Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) je spolupráce s Libereckým a Královéhradeckým krajem logickým krokem. Poukázala na to, že regiony společně pečují o globální geopark Český ráj, který patří na prestižní seznam světového dědictví UNESCO.
Podle Peckové je cílem systematická a udržitelná finanční podpora geoparků v celé republice. Proto se hejtmani zavázali iniciovat jednání s ministerstvem životního prostředí. „V tuto chvíli totiž ministerstvo pouze uděluje geoparkům potřebné certifikace, ovšem systematická finanční podpora státu chybí,“ dodala Pecková.
Geoparky podnikají dlouhodobé aktivity, které jsou z výrazné části závislé na krátkodobých dotačních zdrojích. Například Český ráj, Broumovsko i další geoparky mají dlouhodobý potenciál pro rozvoj šetrné turistiky spojené se vzděláváním i geologického výzkumu. Síť národních geoparků v ČR představuje přibližně 12 procent území republiky. Rozkládají se na území osmi krajů a hlavního města Prahy, přičemž většina nezasahuje pouze na území jediného kraje. V současnosti je v České republice jeden globální geopark UNESCO Český ráj a deset prohlášených národních geoparků, jimž byla udělena certifikace ministerstva životního prostředí.
Autor: Krajský úřad SČK
Zdroj: ČTK
