Zář 27, 2023 | Neživá příroda, geologie
Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) společně se svými kolegy dokázali analyzovat potravu trilobita starého 465 milionů let ze sbírek rokycanského muzea. S pomocí nejmodernější zobrazovací metody zrekonstruovali obsah jeho trávicího traktu a dokázali určit i živočichy, které trilobit pozřel. Článek o potravě těchto vyhynulých mořských členovců a jejich roli v prvohorních ekosystémech vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature, sdělil za Přírodovědeckou fakultu UK Michal Andrle.
Unikátní zkamenělinu, trojrozměrně zachovanou v takzvané rokycanské kuličce, nalezl před více než sto lety místní sběratel Karel Holub. „Svá tajemství vydala ale až nyní, díky použití nejmodernější zobrazovací metody za pomoci synchrotronu,“ poznamenal Andrle.
Zkamenělina trilobita se po svém objevení v roce 1908 dostala do sbírek rokycanského muzea, dnešního Muzea dr. Bohuslava Horáka. Po více než sto letech si paleontologové uvědomili, že drobné schránky, viditelné v odlomené části trupu, mohou představovat zachované zbytky potravy v trávicím traktu. Nemohli je ale zkoumat, protože by vzácnou fosilii zničili.
Průlom přineslo až využití špičkové technologie synchrotronové tomografie, která umožňuje prozáření materiálů velké hustoty, včetně hornin, v rozlišení v řádu tisícin milimetru. Rokycanský trilobit patří mezi první české fosilie, které byly zkoumány na Evropském synchrotronu ve francouzském Grenoblu.
„Získání řezů, podobných jako zná většina lidí z nemocničních CT, je pouze první krok. Pak následuje ručně odlišení jednotlivých struktur pomocí rekonstrukčního software. Výsledný třírozměrný model zkameněliny je posléze nasnímán ve virtuálním fotografickém studiu, což zvýrazní hloubku obrazu, a vznikne tak mimořádně informativní ilustrace,“ popsala tuto pracnou, ale efektivní kombinaci zobrazovacích metod Valéria Vaškaninová z Přírodovědecké fakulty UK.
Vědci zrekonstruovali obsah žaludku a střeva a dokázali určit živočichy, které trilobit druhu Bohemolichas incola pozřel. Zjistili, že jeho trávicí trakt byl zcela naplněný vápenatými schránkami a jejich úlomky, které patřily mořským bezobratlým, jako jsou lasturnatky, mlži či ostnokožci.
„Z rekonstrukce lze odvodit, že trilobit sežral ‚co mu stálo v cestě‘, ať již mršiny nebo živou kořist, a to včetně pevných schránek. Nebyl nijak vybíravý, co se týká složení potravy, ale soustředil se především na sousta drobná nebo taková, která byl schopen rozdrtit,“ uvedl Andrle. Za pozoruhodné paleontologové považují fakt, že tenkostěnné vápnité schránky nejsou v trávicím traktu ani částečně rozpuštěné. To podle nich svědčí o tom, že nebyly vystaveny kyselému prostředí.
„Neutrální či lehce alkalické prostředí trávicí soustavy nalezneme i u dnešních korýšů či klepítkatců, což ukazuje na velmi starý společný původ trávení členovců,“ konstatovali. Poté, co trilobit zemřel, se sám stal potravou. Vědci objevili početné stopy drobných mrchožroutů, kteří se zavrtali do mrtvoly trilobita pohřbené mělce v bahnitém dně. Z vyhloubených tunelů odvodili, že se mrchožrouti zaměřili na měkké tkáně, ale důsledně se vyhýbali střevu, což je netypické. Pravděpodobně vnímali, že v trávicím systému trilobita ještě pokračuje aktivita trávicích enzymů, a proto jim zde hrozí smrtelné nebezpečí. „Ale i oni měli smůlu, protože je záhy uvěznila pevná ‚kulička‘ rychle se tvořící kolem mrtvého trilobita, o čemž svědčí nepřítomnost únikových stop,“ dodal Andrle.
Autor: Přírodovědecká fakulta UK
Zdroj: ČTK
Zář 22, 2023 | Neživá příroda, geologie
V Praze se ode dneška setkávají zástupci geoparků z Česka, Peru, Nikaraguy, Tanzanie a Filipín. Diskutovat budou o tom, jak geologii lépe přiblížit veřejnosti a uchovat cenná území pro další generace.
Zástupci Česka jsou společně s partnery ze Střední a Jižní Ameriky, Afriky a Asie součástí projektu 4GEON, který se snaží přiblížit geologii hravou formou veřejnosti. „Geoparky jsou takovou knihou o Zemi a zároveň nejpřístupnější pro veřejnost – lidé vidí jednotlivé ‚kapitoly‘ na vlastní oči, můžou objevovat,“ uvedl Radek Mikuláš z Geologického ústav AV ČR.
V Česku je v současnosti 14 geoparků. Učastníci do začátku října, kdy akce skončí, navštíví mimo jiné Národní geopark Barrandien s unikátními pravěkými moři a trilobity. Další se nacházejí například na Šumavě, v Českém ráji, Železných horách, Jeseníkách, Podyjí či Ralsku. Geoparky vycházejí z iniciativy místních obyvatel a nejsou zahrnuty do zákonné ochrany přírody. Zaměřují se na dobrovolnou ochranu.
Autor: Akademie věd ČR (AV ČR)
Zdroj: ČTK
Čvc 30, 2023 | Neživá příroda, geologie
Zrození nové sopky sledoval na Islandu brněnský vědec Lukáš Krmíček. Odebrané vzorky lávy umožní výzkumníkům lépe poznat nitro Země. Krmíček působí v Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, na Islandu pracoval jako člen mezinárodního vulkanologického týmu, sdělila mluvčí brněnské techniky Jana Vyklická.
V první polovině července se na Islandu rozestoupily dvě litosférické desky a vznikla nová sopka v oblasti Litli-Hrútur, tedy Malý Beran. Láva z nové sopky je pro vědce cenným zdrojem informací o zemském plášti. Podobné lávy lze totiž obvykle najít pouze ve Středoatlantském hřbetu, tedy hluboko pod hladinou Atlantského oceánu.
Island je přírodní „laboratoří“ vulkanologů. „Je jedinečným příkladem kombinace vulkanismu nad takzvaným plášťovým chocholem, protože zasahuje až do hloubky 2900 kilometrů na hranici zemského pláště a jádra. Dále se také nachází nad rozbíhajícím se rozhraním dvou litosférických desek – Severoamerické a Eurasijské, které se od sebe vzdalují rychlostí několika centimetrů ročně,“ popsal Krmíček.
Zkoumání sopek ale má svá rizika, na expediční tým proto dohlížela skupina záchranářů. Nebezpečí spočívá ve vysokých teplotách i nedostatku kyslíku. Vědci tak využili detektory plynů i speciální nehořlavé obleky.
Stěny vulkanického kužele se navíc mohou kdykoliv zhroutit, což připomíná protržení přehrady – najednou se vylije velké množství lávy, před kterým není jednoduché utéct. Zhroucení kuželu lze těžko predikovat. V tomto případě nastalo jen několik hodin poté, co vědci místo opustili.
Po rychlém výlevu lávy začíná překotný tepelný rozklad okolní vegetace, což má za následek vznik kapes tvořených směsí methanu a vodíku, které náhodně explodují. „Je to docela děsivé, když se vám pod nohama začne třást země a několik metrů za vámi vybuchne skála,“ dodal Krmíček.
Autor: VUT v Brně
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Neživá příroda, geologie
Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, tzv. štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před 50.000 až 10.000 lety.
Úlomky destičky našli archeologové ve vrstvě stejné hloubky jako nástroje datované do období zhruba 15.000 až 2500 let před naším letopočtem, uvedl Petr Zajíček se Správy jeskyní České republiky.
Archeologové letos pracovali v Kateřinské jeskyni pět dnů v červnu pod vedením Ivany Vostrovské z katedry historie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „V sondách Ledové chodby jsme nalezli další kosti pleistocenních zvířat (tj. ze starších čtvrtohor), převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika,“ doplnil Zajíček.
Jeskyně skrývá také další středověké nálezy. Bezejmennou chodbu začali odborníci prozkoumávat loni v srpnu a našli velké množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také plechový odpad po výrobě, který dokládá existenci středověké penězokazecké dílny z konce 14. nebo z 15. století. „Mimo sondy bylo letos nalezeno v Ledové chodbě pomoci detektoru kovu několik dalších stříbrných nepovedených mincí, střížků, tedy opět doklad penězokazecké dílny. V Bezejmenné chodbě se našlo množství střížků, a hlavně celé zmačkané plechy s otvory po mincích – což je ojedinělé,“ popsal Zajíček.
Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa z Koněpruských jeskyní v Českém krasu. „Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ uvedl Zajíček.
Velký nález se uskutečnil v Kateřinské jeskyni před čtyřmi lety. Šlo o nejstarší pozůstatky kreseb na území Česka. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, lidé podle odborníků vytvořili před 7200 lety.
Kateřinská jeskyně je jedna z pěti zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu. Nachází se v Suchém žlebu nedaleko Punkevní jeskyně a Hlavní dóm je největší podzemní prostor v Moravském krasu, kam se mohou turisté dostat. Jeskyně, ale i další místa jsou v této oblasti cennými archeologickými lokalitami s množstvím archeologických nálezů, které začali odborníci odkrývat již v předminulém století.
Autor: Správa jeskyně ČR
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto
Úno 21, 2023 | Neživá příroda, geologie
Jeskyňáři z Holštejnské výzkumné skupiny objevili v Moravském krasu další stovky metrů chodeb a především novou jeskyni. Největší dóm v ní pojmenovali „Jiná dimenze“. Jeskyňáři o tom informovali na sociální síti. Chodby prodlužují systém Amatérské jeskyně, jeskyňáři desítky až stovky metrů nových chodeb objevují každoročně.
Výzkumná skupina pracuje v jeskyni Lipovecká ventarola, kterou se jim chodbami podařilo propojit se sousedním jeskynním systémem Nová Rasovna. Ten je součástí systému Amatérské jeskyně, který je nejdelším jeskynním systémem v ČR s délkou prozkoumaných prostor asi 40 kilometrů.
„Pod Blátivým dómem v bádališti zvaném Tetris se podařilo prostoupit úžinami a postupně objevit rozsáhlé prostory s nádhernou výzdobou i vodním tokem. Nově objevené jeskyni dominuje velký dóm, nazvaný Jiná dimenze, vyplněný množstvím krápníků, ze kterého pokračují chodby do více směrů,“ popsali jeskyňáři. Jeskyně je součástí takzvaných paleoponorů z Lipoveckého žlebu, stejně tak jako sousední Jeskyně pravěkých symbolů, která byla objevena v roce 2003. Tato jeskyně patří do systému Nová Rasovna, potažmo Amatérské jeskyně.
Objevené prostory se navíc podařilo propojit právě s Jeskyní pravěkých symbolů. Propojení je v horní části Dómu Sloních uší a ze strany od Lipovecké ventaroly je v sestupné chodbě za Komínem šavlozubých veverek. „Řadu nadějných míst, jak v nových objevech, tak i v Jeskyni pravěkých symbolů, budeme postupně prozkoumávat. Také rozšíříme vstupní úžiny do objevů, aby se tam dostali i větší či objemnější členové skupiny. Na mapování se také již pracuje,“ uvedli jeskyňáři.
Vodní tok v objeveném prostoru je podle nich milým překvapením. Jde podle nich o podzemní vodu z Lipoveckého údolí. Jednou z možných perspektiv nových objevů pak bude hledání prostoru, kam voda odtéká, protože v Jeskyni pravěkých symbolů jej zatím nenašli. „V Jeskyni pravěkých symbolů jsou náznaky propojení do paralelní odtokové cesty v masivu mezi Lipoveckou chodbou do Nové Rasovny a jeskyní Plánivy,“ uvedli jeskyňáři.
Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která je v prostoru mezi propastí Macocha a obcemi Sloup a Holštejn, je nejdelším jeskynním systémem v ČR s délkou prozkoumaných prostor asi 40 kilometrů. Stará Amatérská jeskyně byla objevena před více než 50 lety, 18. ledna 1969. V krasu je více než 1100 jeskyní. Trvale zpřístupněno je jen pět z nich. Nejslavnější jsou Punkevní jeskyně spojené s propastí Macocha.
Autor a zdroj: ČTK
