Úno 15, 2023 | Neživá příroda, geologie
Z národní přírodní památky Panská skála v Kamenickém Šenově na Českolipsku odstranil před několika dny geolog Správy CHKO České středohoří čtyři labilní čedičové sloupky. Zůstal tam sice ten nejvíce vykloněný, bezprostřední nebezpečí jeho pádu ale nehrozí.
„Stav skály budeme samozřejmě průběžně sledovat a nevylučuji další opatření. Razantní opatření typu uzavření celé skály pro vstup návštěvníků ale nepředpokládám,“ řekl geolog Správy CHKO České středohoří Petr Chvátal.
Panská skála, lidově nazývaná Varhany, se skládá z šestibokých a pětibokých svislých a šikmých čedičových sloupců, které připomínají píšťaly varhan. Nejvyšší z nich měří 12 metrů. Pod skalním útvarem se rozprostírá jezírko, jde o turisticky oblíbené místo. Na riziko možného pádu některých čedičových píšťal upozornilo město na svém webu před zhruba dvěma týdny. Přímo na skále navíc umístilo cedule s informací, že vstup na ni je pouze na vlastní nebezpečí.
Podle geologa čedičové sloupce dlouhodobě přirozeným přírodním procesem zvětrávají a občas odpadávají. „Nejedná se tedy o letošní nově vzniklý úkaz. Během současné zimy pouze došlo k výraznějšímu vyklonění několika sloupců, zejména jednoho zdaleka viditelného nad nejvyšší skalní stěnou,“ uvedl Chvátal. Podrobnější průzkum vytipovaných vychýlených sloupků provedl tento týden v pondělí z lana a čtyři labilní sloupky při tom shodil dolů. Ten nejvíce vykloněný zůstal. „Zároveň jsem ale právě díky průzkumu ověřil, že tento sloupek je pevně zaklíněný a nehrozí u něj bezprostřední nebezpečí pádu,“ dodal geolog.
Panská skála je vulkanický čedičový útvar, který vyčnívá z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Rozloha geologické rezervace přesahuje jeden a čtvrt hektaru. Z vrcholu skály je výhled na Kamenický Šenov, Českou Kamenici, České Švýcarsko či hřeben Lužických hor. Malebnou scenérii Panské skály využili v minulosti i filmaři – v pohádce Pyšná princezna, filmu Hodinářský učeň či při natáčení francouzského filmu o kouzelníkovi Merlinovi.
Autor: Správa CHKO České středohoří
Zdroj: ČTK
Led 25, 2023 | Neživá příroda, geologie
Přírodní lokalitu Červeňák v Pardubicích prozkoumali nedávno geodeti, některé stromy označili barvou. Průzkum bude podkladem pro projektovou dokumentaci. Město má v plánu v polovině příštího roku začít s úpravami oblasti, uvedla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) v tiskové zprávě.
„Označené stromy poslouží jako záchytná místa pro geodetické měření, v žádném případě se nejedná o stromy označené ke kácení. Naším cílem naopak je zachovat v areálu parku Červeňák maximum zeleně a proměnit toto místo v atraktivní lokalitu, která bude veřejnosti sloužit jako místo k trávení volného času,“ řekla Klčová.
Projektová dokumentace bude hotová do konce roku. Obnova území Červeňáku by pak měla začít v polovině roku 2024. Cílem projektu je zlepšit přírodní stanoviště, regulovat a omezovat nepůvodní druhy. Oblast kolem Chrudimky je evropsky významnou lokalitou, žijí tam chráněné druhy. V místě dál mají vznikat tůně, které jsou líhništi vzácných živočichů.
Území Červeňáku se propojí s okolními cyklostezkami a pěšinami. Zachované zůstanou některé technické prvky, jako jsou mostní pilíře a objekty, z některých by se měly v budoucnu stát vyhlídky pro veřejnost. Lokalitu doplní mobiliář či herní prvky, územím povedou dvě naučné stezky. Jedna návštěvníky provede různými biotopy a přírodními zajímavostmi Červeňáku, druhá bude odkazovat na vojenskou historii, do roku 1994 byl Červeňák cvičištěm železničních ženistů. V roce 2020 získalo 19 hektarů město.
„Odhadované náklady na revitalizaci parku Červeňák by měly být přibližně 60 milionů korun. Zároveň hledáme možnosti dotační podpory, například z Operačního programu Životní prostředí nebo Integrovaného regionálního operačního programu,“ řekl primátor Jan Nadrchal (ANO).
Autor: Pardubice
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2022 | Neživá příroda, geologie
V Plzeňském kraji vznikl nový geopark Královská Šumava. Má přiblížit přírodní krásy i bohatou geologickou minulost území, které patří k nejstarším v Evropě. Geopark zasahuje také do Národního parku (NP) Šumava a do CHKO Šumava. Certifikát národní geopark udělil Královské Šumavě na základě doporučení Rady národních geoparků ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Geopark podle jeho ředitele Františka Krejčího pořádá geotoulky, vznikají návštěvnické geobody, trasy a příručky. Ledovcovou činnost, vývoj sítě potoků a řek či systém středověkých obchodních cest shrne připravovaná aplikace pro mobilní telefony.
„Unikátnost Královské Šumavy jako krajiny zvířat, lesů a lidí, krajiny zlata, křemene, železa a skla podtrhuje její územní vymezení podle historického majetku Koruny české, hodnota prastaré krajiny šumavských plání, úbočí rozbrázděné četnými údolími, hlubokými kaňony, krajiny, kterou modelovala už doba ledová,“ uvedl Jurečka. Geoparky jsou podle něj ukázkovými místy propojení geologie, živé přírody, aktivit místních obyvatel a jejich kultury. Podobně propracovaný koncept geoparků má podle ministra v Evropě pouze ČR a Německo.
Královská Šumava je prvním geoparkem v ČR, který sdílí významnou část rozlohy s národním parkem. Je v centrální Šumavě při státní hranici a vymezují ho města Kašperské Hory, Železná Ruda a městys Čachrov. Sídlo geoparku je v Rejštejně, jeho organizátorem je tamní Český svaz ochránců přírody.
„Cílem a posláním je nejen prezentace geologické minulosti a výjimečnosti centrální Šumavy, ale také prezentace využívání přírodních zdrojů člověkem od dob Keltů po současnost, ať už to byla těžba zlata, křemene, využití dřeva nebo hydroenergetiky. Chceme zpátky propojovat člověka s přírodou i spolupracovat se správou NP Šumava a pomáhat jí vychovávat veřejnost ke vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí,“ řekl ředitel geoparku František Krejčí, který byl v letech 2007 až 2010 ředitelem správy NP Šumava.
Území je bohaté na pozůstatky ledovcové činnosti, leží v něm čtyři ledovcová jezera a jedno již zaniklé, jsou tu stopy po působení svahových ledovců. Díky výskytu zlatých ložisek v podloží se v okolí Kašperských Hor, Rejštejna či Hartmanic od středověku do 19. století rýžovalo a dolovalo zlato. Bohatý výskyt křemene a dřeva od 16. století až do 20. století zas vedl k rozvoji sklářství v oblasti a šumavské sklo dosáhlo až světové proslulosti. Je to ale také území v pohraničí, poznamenané válkou a poválečným odsunem německého obyvatelstva.
„Náš geopark je kromě prezentace geologického vývoje zdejší krajiny postaven na prezentaci historie využívání nerostných surovin, a to od dob Keltů až po současnost. Mnoho zajímavých příběhů, detailů historických událostí či pozůstatků v krajině zůstává dosud skryto, proto nás čeká hodně práce při rozvoji citlivého poznávacího turistického ruchu,“ doplnil historik geoparku Zdeněk Svoboda.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 29, 2022 | Neživá příroda, geologie
Ekologická olympiáda je tradiční celostátní soutěž středoškoláků zaměřená na porovnání znalostí a dovedností v oblasti ekologie, ochrany přírody a péče o životní prostředí, jejímž pořadatelem je Český svaz ochránců přírody. Krajské kolo pro Pardubický kraj proběhne v Ekocentru PALETA v Oucmanicích v termínu 1. – 2. 12. 2022. Téma letošního ročníku je „Druhová ochrana“. Přihláška do Ekologické olympiády: ZDE.
Na Ekologické olympiádě soutěží tříčlenné týmy středoškoláků, které reprezentují vysílající subjekt (převážně střední školu). Na všech úrovních se soutěž skládá z části prověřující znalosti (testy, poznávání přírodnin,…) a z části prověřující dovednosti. Součástí prověřování dovedností je vždy jeden či více praktických úkolů využitelných pro ochranu přírody a životního prostředí. Alespoň část úkolů probíhá (od krajské úrovně) vždy v terénu. Soutěž je často doplněna o další doprovodné části a programy. Soutěžní testy i splnění a prezentaci zadaných úkolů hodnotí vždy vícečlenná odborná porota.
Do krajského kola se mohou hlásit tříčlenné týmy středoškolských studentů. Z každé školy bude přednostně brán jeden tým, ale hlásit se mohou až týmy tři. Nebude-li kapacita naplněna, budou přijaty i druhé (případně i třetí) týmy z daných škol. V případě velkého zájmu mají přednost včasnější přihlášky.
Do národního kola soutěže postupuje vítězné družstvo ve složení, v jakém se účastnilo krajského kola (možná je výměna max. jednoho člena týmu). Termín národního kola probíhá na konci školního roku, v květnu, nebo červnu.
Přihlášky do krajského kola posílejte nejpozději do 1. 11. 2022 na e-mail: lala.krejci@gmail.com. Předpokládaný poplatek bude 700 Kč pro všechny zúčastněné včetně pedagogického doprovodu (bude upřesněno). Jedná se o příspěvek na vzdělávací doprovodný program, ubytování, a stravu (snídaně, obědy, večeře). Podrobné informace, harmonogram akce, zadání domácího úkolu a informace o způsobu platby budou zaslány přihlášeným na začátku listopadu 2022.
Autor: Ekocentrum Paleta
Říj 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie
Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v oblasti u Baltského moře. Vědecký tým tvořili i zástupci českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR. Jeho mluvčí Daniela Procházková o tom informovala v tiskové zprávě.
„Tento konkrétní exemplář dostal název Calliarcys antiquus a patří do rodu Calliarcys. Jde o nejvzácnější a stále málo známou skupinu jepic v Evropě. V současnosti existují dva zástupci tohoto rodu. Jeden druh byl popsán na konci 19. století ve Španělsku a další druh jsme našli až na východě Turecka v roce 2015. Současný fosilní nález je třetím zástupcem tohoto rodu a potvrzuje jeho trvalou existenci v Evropě od třetihorního eocénu až do našich dnů,“ řekl jeden členů vědeckého týmu Roman Hodunko z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Dodal, že v případě aktuálního objevu jde o samce s délkou těla 5,40 milimetru a délkou předních křídel 5,88 milimetru. Stáří fosilie se odhaduje na 35 až 47 milionů let. Konzervace živočichů uvnitř jantaru je podle vědců často vynikající a průhlednost materiálu umožňuje jejich podrobné studium pod mikroskopem.
Při aktuálním nálezu však praskliny a nečistoty v jantaru bránily prozkoumání detailů potřebných k určení druhu. Proto vědci použili rentgenovou mikrotomografii, což je moderní technika podobná té, která se používá v nemocnicích k zobrazení orgánů pacientů. Díky tomu mohli vytvořit přesnou trojrozměrnou rekonstrukci a zařadit fosilní jepici do správné systematické skupiny.
„Jepice patří mezi nejstarší linie křídlatého hmyzu a jako zkameněliny se nacházejí relativně vzácně. Jako fosilie nám poskytují unikátní zdroj informací o evoluci a někdejší diverzitě hmyzu,“ řekl Hodunko.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
