Zář 14, 2022 | Ochrana životního prostředí
Jihomoravský kraj letos dává druhým rokem 20 milionů korun na boj proti suchu. Už v první půli roku rozdělil 102 žadatelům přes devět milionů a nyní dá více než čtyři miliony dalším 23 žadatelům z řad obcí a měst. V tiskové zprávě to uvedl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL). Potvrdit to ještě musí zářijové zastupitelstvo. V roce 2017 bylo na boj se suchem vydáno přes pět milionů korun a postupně se peníze navyšovaly. V roce 2020 to bylo osm milionů a loni se podpora více než zdvojnásobila.
Peníze lze využít například na nové vodní tůně, ošetření stromů v aleji nebo projektovou dokumentaci ke vzniku nového suchého poldru. Cílem projektů je zvýšení odolnosti, biodiverzity a vodní stability v krajině. „Jsem rád, že se kraji daří udržet tento dotační program i v současné nejisté ekonomické situaci. Ochrana přírody a boj proti dopadům sucha musí zůstat naší prioritou, takže předpokládám, že i v příštím roce zachováme úroveň současné podpory a doplníme ho o podporu nových adaptačních opatření, jako jsou například polní cesty nebo agrolesnictví,“ uvedl hejtmanův náměstek Lukáš Dubec (Piráti).
Dotační program je letos rozdělený do čtyř titulů, a to na zadržení vody v krajině, na následnou péči o zeleň, na projektové dokumentace a na koncepční dokumenty k opatřením ke zmírnění dopadů klimatických změn. „Tato opatření přispívají ke zvýšení odolnosti, biodiverzity a vodní stability v krajině. Směřují tedy jak na zadržení vody v krajině a následnou péči o zeleň, tak i na koncepční dokumenty ke komplexním adaptačním opatřením v zastavěném území a volné krajině a projektovou dokumentaci,“ doplnila mluvčí kraje Alena Knotková.
Autor: Jihomoravský kraj
Zdroj: ČTK
Zář 12, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Desítky akcí po celém Česku přinese Týden pro klima, který začíná dnes a upozorňuje na nutnost lepší ochrany klimatu. V plánu jsou například přednášky o dopadech změny klimatu, promítání snímků s ekologickou tematikou, piknik i akce, kde si lidé mohou vyměnit knihy nebo oblečení. Týden pro klima se letos koná potřetí.
„Řešení klimatické krize je věcí každého z nás. Týden pro klima může být pro řadu lidí vhodným začátkem. Někomu může přinést nové informace, jinému třeba nové kontakty nebo podobně naladěné spojence pro budoucí místní projekty vedoucí k lepší ochraně klimatu,“ uvedla Jitka Martínková z Klimatické koalice v tiskové zprávě. Klimatická koalice se Zeleným kruhem Týden pro klima zaštiťují. Jde o platformy sdružující tuzemské, převážně ekologické, organizace.
V Praze se už dnes uskuteční happening, během něhož na Náplavce vznikne banner znázorňující globální oteplování. Součástí akce bude také sběr podpisů pro petici určenou vrcholným představitelům a představitelkám Evropské unie. Petice požaduje například urychlení přechodu k čistým a obnovitelným zdrojům energie či ochranu uprchlíků, kteří své domovy opustí v důsledku dopadů změny klimatu. Architektka Kateřina Vídenová a architekt Peter Bednár pak večer v kavárně Langhans pohovoří o pražských opatřeních adaptace na změnu klimatu.
V dalších dnech se budou v hlavním městě konat třeba vycházka se správcem městské zeleně po Proseku, přednáška o veganství či workshop, jehož účastníci vytvoří návrhy na vylepšení zahrady domova pro zrakově postižené Palata. Na širokou veřejnost pak cílí workshop na téma kompostování, lidé mohou také pomoci s čištěním ptačích budek v parku Cibulka. O dopadech klimatické změny i zkušenostech z výzkumných pobytů v Antarktidě pak v Knihovně Václava Havla pohovoří polární bioložka Marie Šabacká. V sobotu se pak uskuteční výměna knih před komunitním centrem Vzlet a výměna oblečení, knih a hraček na Jizerce.
V Brně v Haškov ulici dnes začne výstava na téma klimatické změny. Také v Brně pak mohou lidé pomoci s údržbou ptačích budek v parku pod Špilberkem nebo si zajít na film o významu medonosných včel, jehož projekce bude v Moravské zemské knihovně. V týdnu je na programu také představení „klimatické činohry“ Odvaha k beznaději v Industře, nebo piknik s hraním deskových her v centru města – lokalitu pořadatelé ještě upřesní.
V Ostravě si lze zahrát Klima kvíz ve Staré aréně nebo si v centru PANT poslechnout debatu o tom, nakolik je Ostrava připravena na změnu klimatu. Akce se však uskuteční i ve více než 30 dalších městech po celé zemi a část programu bude i on-line.
Autor: Klimatická koalice
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. O výzkumu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Tým vedli vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU) a Centra pro integrativní výzkum biodiverzity Halle-Jena-Lipsko (iDiv)
Většina studií o globální biodiverzitě se podle akademiků provádí ve velkém měřítku, třeba na úrovni státu. Tým tedy zkoumal, jak moc se dosavadní poznatky liší při zaměření na menší území. K průzkumu vztahu mezi počtem druhů rostlin a velikostí oblastí vědci využili umělou inteligenci a zanalyzovali 170.000 záznamů vegetace ze všech klimatických zón Země. Data pocházela z databáze vegetace, kterou spravuje iDiv.
Projekt ukázal, že v některých oblastech studium velkých ploch přináší jen omezené znalosti o rozložení biodiverzity. A že někdy mohou mít vysokou biodiverzitu i malé oblasti – například stepi a louky ve východní Evropě.
„Pokud bychom počty druhů například na extrémně bohatých bělokarpatských loukách převedli z pár metrů čtverečních na větší rozlohy, mohly by konkurovat i tropickým deštným lesům. Jenže v tropech se diverzita vyskytuje také na větší ploše, kdežto u zmíněných luk nebo i u některých teplomilných lesů pozorujeme opak,“ popsal Petr Petřík z Botanického ústavu AV. Petřík se na rozsáhlé studii podílel.
Podle akademiků jsou výsledky studie důležité i pro ochranu druhů. Ekosystémy, u nichž je biodiverzita vysoká a rozprostřená na velké ploše, totiž není možné chránit běžnou mozaikou přírodních rezervací. A ekosystémům s vysokou rozmanitostí na malém území zas samostatná chráněná území prospívají.
Autor: Botanický ústav AV
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Nadace Partnerství rozdělí mezi vybrané obce a neziskové organizace na grantech 1,7 milionu korun na výsadbu alejí a zvelebení jejich okolí. Peníze získalo devět projektů z pěti krajů. V tiskové zprávě o tom za nadaci informoval David Kopecký.
Peníze žadatelům poputují z programu Sázíme budoucnost s KB Penzijní společností. Z něj mohou zájemci kromě výsadby stromů financovat také pořízení laviček, informačních a vzdělávacích panelů nebo prvků pro zvěř, jako jsou bidýlka pro dravce nebo budky pro ptáky. Právnické osoby mohly žádat až o 400.000 korun, dorazilo 23 žádostí.
Obnovy se dočká například stará třešňová alej v Čisté ve Středočeském kraji, vznikne ovocný sad u Kohoutova v Královéhradeckém kraji nebo vyroste 200 hrušní na počest J. G. Mendela v Moravskoslezském kraji. Kromě výsadby plánují vítězní žadatelé také zvelebit okolí alejí. Například Křižanovice v Jihomoravském kraji v aleji postaví kamennou zídku pro ještěrky a herní naučnou tabuli o živočiších žijících v polní krajině jižní Moravy.
„Aleje jsou nesmírně důležitým prvkem v krajině. Tvoří přirozenou oporu ekologické stability území, zamezují půdní erozi, zpomalují odtok srážek a v parných dnech krajinu ochlazují svým výparem. Výrazně zvyšují druhovou rozmanitost a umožňují návrat drobných živočichů důležitých pro obnovu okolní zemědělské půdy,“ uvedl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Zář 7, 2022 | Ochrana životního prostředí
Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 22 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí začalo v roce 2019 a je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí dnes informovala.
Desátý odběr vajíček vědci provedli 28. července od samice Fatu, která je dcerou Nájin. „Týmu se podařilo odebrat 23 oocytů Fatu. Okamžitě byly letecky přepraveny do laboratoře Avantea v italské Cremoně. Po dozrání bylo sedm oocytů oplodněno pomocí rozmraženého spermatu uhynulého samce Angalifu. Nakonec bylo úspěšně vyprodukováno pět embryí,“ uvedla zoo. Je to dosud nejvyšší počet, který se z jednoho odběru podařil vytvořit. Při předchozím devátém odběru 24. dubna vědci z 16 odebraných vajíček vytvořili tři embrya.
Žádná ze samic v Ol Pejetě už ale není schopná mládě odnosit. Vědci chtějí embrya vložit do samic příbuzných nosorožců bílých jižních. Než k vložení embryí severních nosorožců do samic bílých jižních přistoupí, musí vědci funkčnost celého transferu ověřit na chystaném umělém oplodnění bílých jižních nosorožců vajíčky od bílých jižních nosorožců.
Ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas označil vytvoření 22 embryí za fantastický úspěch. „V produkci embryí však musíme pokračovat, protože čím víc budeme mít embryí, tím bude vyšší šance na mládě,“ uvedl Rabas. Vědci míní, že bude třeba vytvořit desítky embryí.
Díky spolupráci s Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií již jsou podle Rabase k dispozici embrya bílých jižních nosorožců pro přenos do náhradních matek. „Přestože bychom rádi měli mládě severního bílého nosorožce co nejdříve, musíme postupovat velmi opatrně a použít vzácná severní embrya až poté, co dosáhneme březosti se snadněji dostupnými embryi nosorožce bílého jižního,“ uvedl Rabas.
Všechna dosud vytvořená embrya jsou z vajíček od Fatu. Od Fatu vědci vajíčka od roku 2021 již neodebírají. Polovina z 22 embryí vznikla s použitím spermatu uhynulého samce Suniho, jenž se narodil v Safari Parku Dvůr Králové. Druhá polovina je ze spermatu samce Angalifu.
Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. V přírodě je druh považován za vyhynulý. Samec Angalifu uhynul před osmi lety v zoologické zahradě v San Diegu ve Spojených státech amerických.
Autor: Zoo Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
