Zář 7, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na likvidaci starých ekologických zátěží dá ministerstvo životního prostředí (MŽP) 1,2 miliardy korun z unijních zdrojů. Dalších 300 milionů korun úřad vyhradil na rekultivaci starých skládek, stejnou částkou podpoří modernizaci ekocenter. Za MŽP to dnes uvedla Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. Balík dotačních výzev bude financován z nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP 2021–2027).
„Pro nás i budoucí generace chceme zdravé a čisté prostředí, proto musíme nejen zamezit nebezpečnému znehodnocování vodních zdrojů a ekosystémů, ale též podporovat vzdělávací činnost v oblasti environmentální osvěty,“ řekla k dotacím ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Výzva, v níž je k dispozici 1,2 miliardy korun, cílí na sanace závažně kontaminovaných lokalit z doby před rokem 1989, u kterých podle analýzy kontaminace představuje „neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy“. „Prostředky pomohou řešit závažné kontaminace podzemních či povrchových vod, sedimentů, horninového prostředí či půdního vzduchu,“ uvedla Pospíšilová. O dotaci lze požádat od dneška do 18. ledna 2023.
Také 300 milionů korun na rekultivaci skládek je určeno pro ty, které vznikly v předlistopadovém období. Dotace má přispět k minimalizaci množství odtékajících znečištěných průsakových vod, zamezení úniku skládkových plynů a uvedení místa skládky do souladu s okolím. „Obě výzvy jsou určené pro veřejnoprávní sektor, vlastníky a nájemce zasažených území a subjekty nakládající s odpady,“ upřesnila Pospíšilová. O peníze na likvidaci skládek mohou zájemci požádat od dneška do 18. listopadu příštího roku.
Dalších 300 milionů korun pak pomůže s rozvojem ekocenter zaměřených na klimatické vzdělávání. „Dotace budou vyplaceny na komplexní projekty zahrnující modernizaci objektů, při níž dojde ke snížení konečné spotřeby energie, k instalaci obnovitelných zdrojů či k realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu,“ popsala Pospíšilová. Příspěvek však podpoří i případné terénní úpravy a pořízení vybavení a pomůcek. Příjem žádostí v této výzvě je od dneška do 31. ledna 2023. Okruh možných žadatelů čítá veřejnoprávní sektor, ale i církve, náboženské společnosti či nadace a obecně prospěšné společnosti.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Lidé mohou během babího léta pomoci ochranářům s péčí o cenné motýlí louky i obnovenou botanickou zahradu. Dobrovolnické akce se v následujících dnech uskuteční v lokalitách Volkramy na Vyškovsku, v Radiměři nedaleko Svitav a v Bečově nad Teplou na Karlovarsku. O pomoc na webu požádal Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který zastřešuje síť pozemkových spolků pečujících o desítky cenných území v Česku.
Do kosení a odklízení trávy se 10. a 11. září pustí dobrovolníci ve Volkramech. O pozoruhodnou stepní lokalitu poblíž Slavkova u Brna už téměř dekádu pečuje spolek Hořepník. Jeho členové tam v minulosti odstranili křoviny, které škodily cenným stráním s řadou vzácných druhů rostlin. V současnosti jsou Volkramy na seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000. „Spí se ve stanech přímo na lokalitě, dorazit lze již v pátek večer,“ uvedli pak ochranáři k dobrovolnické akci. Zástupce spolku mohou lidé kontaktovat přes e-mail podhorny.csop@seznam.cz.
Ve stejném termínu bude akce v Bečovské botanické zahradě. Ta byla za první republiky jednou z nejvýznamnějších sbírkových zahrad v Československu, později však zpustla a obnovy se dočkala až po přelomu tisíciletí. Pozemkový spolek Berkut podle ČSOP nyní v Bečově nad Teplou potřebuje pomoci především s podzimní údržbou sadů v areálu zahrady. „Včetně sběru ovoce a jeho přípravy na moštování,“ uvedli ochranáři. Upozornili, že je možné přespat v areálu zahrady – buď ve vlastních stanech, nebo v už postavených podsadách. Zájemci by měli napsat na e-mail becovskabotanicka@seznam.cz.
Poslední z dobrovolnických pobytů bude od 15. do 18. září v Radiměřském motýlím království na pomezí Čech a Moravy. Sady a louky nedaleko Svitav kromě motýlů svědčí i plazům, ptákům a orchidejím. Dobrovolníky čeká sečení trávy, hrabání a sušení sena, ale i přehánění ovcí, koz a koní, kteří se v místě pasou. Podle ochranářů jsou ale v plánu i táboráky a výlet. Zářijový „ochranářský tábor“ letos uspořádá pozemkový spolek Arion potřetí, zaregistrovat se lze na adrese kalous.roman@seznam.cz.
Obnova radiměřské lokality začala v roce 2016, kdy se podle Arionu experti obávali, že vymírá místní populace kriticky ohroženého motýla – modráska černoskvrnného. Většinu ze zhruba deseti hektarů teplomilných květnatých strání tehdy pokrývaly náletové dřeviny, které dobrovolníci odstranili.
Pozemkové spolky působí v rámci kampaně ČSOP Místo pro přírodu. Ochranáři vykupují pozemky, kterým hrozí akutní nebezpečí jako je vykácení lesa, odvodnění mokřadů nebo rozorání květnatých luk. Lokální pozemkové spolky pak o tato místa pečují tak, aby na nich byl možný život či návrat, mnohdy ohrožených, rostlin a živočichů. Peníze ČSOP vybírá ve veřejné sbírce spuštěné v roce 2003. Za tu dobu svaz vykoupil kolem 180 hektarů pozemků na 50 lokalitách po celém Česku, některá místa má v pronájmu. Kampaň Místo pro přírodu lze podpořit přes účet 9999922/0800. Dobrovolnické akce ČSOP pořádá v cyklu Víkend pro přírodu.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Zář 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Na podporu ochrany klimatu, životního prostředí a biodiverzity cílí série akcí, které během září uspořádají ministerstva zahraničí a životního prostředí. Kampaň #Czechia4Climate dnes v Praze zahájí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Součástí bude třeba dvoudenní konference o adaptacích na změnu klimatu či setkání klimatických velvyslanců v Praze. Kampaň se koná v rámci českého předsednictví EU.
„V týdnu od 12. září 2022 uspořádá české předsednictví v Radě EU několik akcí v ČR a v zahraničí na podporu ochrany klimatu, životního prostředí a biodiverzity ve světě. Česko se chce tímto krokem přihlásit ke své zodpovědnosti za řešení tak zásadní globální otázky, kterou je změna klimatu,“ sdělil Ondřej Charvát za ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dodal, že do kampaně spadá i Ekononomické a enviromentální fórum Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, které se v Praze uskuteční 8. a 9. září.
Aktuální výzvy ochrany životního prostředí odborníci prodiskutují od 12. září během třídenní konference Životní prostředí – prostředí pro život v pražské Národní technické knihovně. V Praze se uskuteční i konference k adaptacím na změnu klimatu, která připadá na 13. a 14. září. Experti na ní představí postupy, pilotní projekty a metodiky související se zadržením vody na území EU, obnovou půdy a odolností lesů. Konference má podpořit také diskusi o zákonných opatřeních pro obnovu přírody či ochranu půdy. Na České zemědělské univerzitě v Praze je 14. září v plánu akce na téma Zelené dohody pro Evropu.
V metropoli se 16. září sejdou také unijní velvyslanci pro klima. Prodiskutují otázky klimatické bezpečnosti a přípravu EU na listopadovou světovou klimatickou konferenci COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Ve stejný den bude v Praze neformální zasedání pracovní skupiny Rady EU pro mezinárodní témata životního prostředí. Součástí kampaně je tradiční Evropský týden mobility, jehož cílem je podpořit udržitelné formy dopravy. Potrvá od 16. do 22. září.
„Další akce se týkají mezinárodního jednání v Jakartě nebo v New Yorku, kde bude ČR jako předsednická země zastupovat celou EU,“ dodal Charvát k programu kampaně.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zář 5, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo zemědělství (MZe) chce během českého předsednictví EU prosazovat nová opatření na ochranu kriticky ohroženého úhoře říčního, mohlo by jít například o zákaz komerčního lovu úhořů ve všech jeho vývojových stádiích. Populaci úhořů ohrožují hlavně vodní elektrárny, komerční rybolov a neprůchodná říční síť. O opatřeních tento týden diskutovali zástupci členských států na neformálním setkání.
Podle ředitele Odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství MZe Martina Žižky budou opatření na ochranu úhoře účinná pouze tehdy, když je přijmou a budou vymáhat členské státy EU i ostatní země, kde se vyskytuje. „Přes veškeré úsilí Evropské unie je pokles populace úhoře kritický. V České republice je jeho výskyt v současnosti bohužel zcela závislý na umělém zarybňování,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Resort upozornil na to, že i přes opatření přijatá v jednotlivých zemích se nepodařilo pokles populace úhoře zastavit. Kromě zákazu komerčního rybolovu mezi opatřeními navrhuje také zabezpečení bezpečné migrace všech druhů ryb nebo zavedení systému kompenzací například za odstavení vodních turbín v době tahu úhořů nebo dotování výkupu elektřiny z vodních elektráren podle plnění environmentálních cílů.
Ministerstvo podporuje také výzkum úhoře a vzniklo několik vědeckých studií. Tématem jeho ochrany by se měli zabývat ministři zemědělství členských států na dalších jednáních během českého předsednictví.
Podle oficiálních odhadů se evropská populace úhořů proti stavu před sto lety snížila na jedno procento. Dospělí úhoři táhnou do Sargasového moře v Atlantském oceánu, kde se vytírají a pak hynou. Z jiker se líhnou drobné průhledné larvy, které se asi po třech letech pomocí Golfského proudu dostanou k břehům Evropy a severní Afriky. V pobřežních vodách se larvy mění v malé úhoře, tzv. monté, které se loví a předává do jednotlivých států, kde se vysazuje nebo odchovává na rybích farmách.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2022 | Ochrana životního prostředí
Vyřezávkou dřevin dnes začala ve východních Krkonoších příprava utajené lokality pro vysazení kriticky ohroženého druhu motýla – jasoně červenookého. Přípravy pro návrat vzácného motýla do Krkonoš trvají déle než rok, jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června 2023, řekl dnes předseda ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři v oblasti spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP), která má hlavní sídlo ve Vrchlabí.
„Příprava lokality bude rozložena do několika měsíců, zásahy bude nutné průběžně opakovat,“ řekl Číp. Nová generace jasoně červenookého, která vznikla v chovatelské stanici v Královéhradeckém kraji, bude základem pro krkonošskou populaci. Jasoň je podle vědců jedním z ukazatelů zdravé přírody, tam, kde prospívá, se obvykle daří i dalším druhům nejen hmyzu, ale také celému ekosystému.
„Celý chov by byl zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem, proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu,“ uvedl chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.
Na vyřezávání dřevin dohlížejí odborníci z ochranářské skupiny JARO a botanici Správy KRNAP, aby nedošlo k poškození přírody. „Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit,“ uvedla koordinátorka české části projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.
Jasoň podle ní potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. „Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu,“ uvedla Macečková.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy začala letos v několika oblastech střední Evropy. Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.
Projekt je zároveň zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy.
Mise za návrat jasoně červenookého je financována z 60 procent Evropskou unií z programu LIFE, zbytek zajišťují ochranáři z vlastních zdrojů, dobrovolnickou prací a dary veřejnosti. Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
