Srp 30, 2022 | Ochrana životního prostředí
Hnutí Duha a další ekologické organizace vyzvaly ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby v nastavení zemědělských dotací v ČR v období 2023 až 2027 více prosazovalo zájmy ochrany přírody. Poukázaly na nezávislé hodnocení ekologických dopadů od společnosti Integra Consulting, podle kterého koncepce dotací jako celek bude mít jen mírný pozitivní vliv. MŽP se k finální podobě dotačního plánu ještě může vyjádřit.
Nezávislým hodnocením vlivu na životní prostředí prochází finální podoba strategického plánu dotací před tím, než ji může schválit vláda a následně Evropská komise. Hodnocení uvádí, že koncepce zemědělské politiky je v současné podobě akceptovatelná a bude mít na životní prostředí převážně mírný pozitivní vliv. „Konstatovaný pozitivní vliv však nebude natolik významný, aby bez dalšího zajistil řešení hlavních relevantních problémů a existujících negativních trendů životního prostředí souvisejících se zemědělstvím,“ píše se v dokumentu.
Ekologové podobu zemědělské politiky zpochybňují již delší dobu, při veřejných konzultacích plánu dotací kritizovali například podle nich nedostatečnou podporu tvorby remízků, mezí nebo mokřadů, nízkou podporu biodiverzity nebo nedostatečnou adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Vláda nemůže tímto přístupem splnit cíl ze svého programového prohlášení, kde stojí, že do roku 2030 má minimálně desetina zemědělské půdy aktivně chránit biodiverzitu, uvedli.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podle ekologických organizací udělal několik pozitivních změn v nastavení dotací pro dobrovolná takzvaná ekoschémata, jako je zavedení ochranných pásů podél vodních toků nebo odměňování zemědělců za vytváření efektivnější ochrany vody a biodiverzity. Není ale jasné, zda budou zemědělci dostatečně motivovaní tato dobrovolná opatření provádět, uvedli ekologové.
Hnutí Duha a další organizace odeslaly své připomínky ministerstvu životního prostředí, kde uvádějí, že nastavení dotací by mělo být z hlediska životního prostředí významně ambicióznější a žádají o zapracování svých připomínek. „Zemědělské dotace jsou důležitým nástrojem pro potřebnou změnu. I přesto, že ministr Nekula provedl alespoň některé dobré změny, postrádá strategický plán (dotací) potřebnou ambicióznost. Ministryně (životního prostředí Anna) Hubáčková (KDU-ČSL) by tak měla do dotační politiky razantněji prosazovat zájmy ochrany přírody, a tím i společnosti,“ uvedl Martix Rexa z hnutí.
Ekologové také kritizují změnu v požadavku na střídání plodin, což je podle nich zásadní opatření pro zlepšení kvality půdy. Ministr Nekula minulý týden oznámil, že díky výjimce budou příští rok moci zemědělci zasít na polích stejnou plodinu jako letos.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Srp 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Českém Švýcarsku se v září otevřou další turistické stezky a silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Omezen bude pravděpodobně dál vstup do míst, ve kterých hořelo. Správa národního parku požádá ministerstvo životního prostředí o prodloužení platnosti omezení vstupu na požářiště a úpravu tohoto omezení, které je platné do 31. srpna. Zatím není jasné, kolik zůstane po prázdninách na místě hasičů. Dnes jich je v lokalitě, v níž oheň zasáhl 1060 hektarů lesa, 129.
„Turisté budou moci na stezky, které nebyly bezprostředně zasaženy ohněm a žádné nebezpečí pro návštěvníky tam nehrozí. Budeme nicméně žádat o prodloužení platnosti omezení do míst, která jsou požárem zničena,“ řekl mluvčí správy parku Salov. Od 1. září bude otevřena silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Skály v jejím okolí už zkontrolovali geologové.
Poničeny jsou vysokozátěžové bariéry na skalách v Hřensku. Náklady na jejich opravu podle Salova budou podle předběžných odhadů deset milionů korun. Příští týden geologové zkontrolují další skály, soutěsky a další skalní útvary poblíž.
Oheň vypukl v národním parku před měsícem, hasiči ho zlikvidovali za 20 dnů. Na místě se jich vystřídalo 6000. Správě parku předali hasiči území 12. srpna, od té doby ho strážci parku denně kontrolují. Pomáhají jim při tom drony, které vyhledávají místa se zvýšenou teplotou. „Drony měly brzy ráno zhoršené podmínky kvůli mlze, ale ani během dalších dopoledních hodin zatím nic nenašly. Hasiči s revírníky národního parku provádějí kontrolní pochůzky ve svých přidělených lokalitách,“ uvedli krajští hasiči twitteru. Na místě je nyní 84 dobrovolných a 45 profesionálních hasičů. Mluvčí hasičů Lukáš Marvan řekl, že zatím není jasné, jak to bude s nasazením hasičů od začátku září. Policie vyšetřuje požár jako obecné ohrožení.
Autor a zdroj: ČTK
Zdroj foto: denik.cz
Srp 26, 2022 | Ochrana životního prostředí
Jako nedostatečný a příliš mírný označili návrh normy k omezení světelného znečištění zástupci Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR (AV ČR). Norma podle komise například povoluje vysoké limity sledovaných ukazatelů a nevyužívá moderní metody. Stanovisko dnes médiím poskytla akademie, vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání. Experti dlouhodobě zdůrazňují, že přebytek světla v nočních hodinách zasahuje do života zvířat, lidem znemožňuje zdravý odpočinek, komplikuje pozorování oblohy a je neúsporné.
Připravená norma podle expertů měla přinést nástroje k omezení světelného znečištění a napomoci právní ochraně občanů před rušivým světlem. Vznikla v důsledku požadavků mezirezortní komise, kterou k této problematice zřídilo MŽP v roce 2017. Akademici však kritizují, že nynější návrh normy je z hlediska rozsahu i možností řešení dopadů světelného znečištění „naprosto neúčinný a nedostačující“.
„Potenciálně by se norma v takovém znění zřejmě stala dokumentem pro obhajobu dosavadní praxe a pokračování v nežádoucích trendech z minulých období. Benevolentnost kritérií a jejich vstřícnost ke světelným znečišťovatelům je tak výrazná, že návrh již vzbudil pozornost a negativní ohlas mezinárodní vědecké komunity,“ uvedla komise pro životní prostředí. Vědci míní, že skutečná prevence dopadů umělého světla nejdříve vyžaduje zákonné opatření a teprve pak samotnou technickou úpravu.
Podle expertů jsou v normě třeba nepřijatelně vysoké povolené limity sledovaných ukazatelů souvisejících se světelným znečištěním. Sdělili, že norma také nevyužívá moderní kritéria a metodiky ohledně dopadů světla na zvířata. Norma se podle komise mimo jiné také dost nezabývá typy svícení na veřejných prostranství a v krajině – například osvětlením reklamních ploch či architektury a kulturních památek.
Vědci zdůrazňují, že v mnoha případech se v nočních hodinách svítí zbytečně. Právě osvětlení reklam, architektury či parkovišť a skladů mimo provozní dobu podle nic navíc obtěžuje lidi i zvířata v okolí a je to i plýtvání elektřinou. „Používají se osvětlovací tělesa s nevhodným umístěním či směrem světelného záření, často k nebi, do volné krajiny nebo do oken obytných budov,“ popsala komise další nešvary. Připomněla, že nevhodné je i využití světel s vysokým zastoupením takzvaného bílého denního světla.
Vědci k omezení světelného znečištění v nočních hodinách vyzývají dlouhodobě. Zvýšení informovanosti o negativních dopadech této praxe a možnostech regulace světelného smogu je i jedním z témat MŽP v rámci nynějšího českého předsednictví EU.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Srp 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
V Praze v pondělí začne šestý ročník Evropského kongresu ochranářské biologie (ECBB Prague 2022), bude se konat do pátku na České zemědělské univerzitě (ČZU). V rámci konference, jejíž letošním tématem je krize biodiverzity v měnícím se světě, se budou konat tři sympozia věnující se návratu velkých zvířat do evropské krajiny. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Česká krajina.
Konference je oficiální akcí českého předsednictví EU a pořádá ho Society for Conservation Biology (SCB) ve spolupráci s ČZU. Podle mluvčí univerzity Karly Mráčkové se zaregistrovalo zhruba 800 účastníků ze 45 zemí.
Jeden z bloků přednášek se bude věnovat návratu velkých kopytníků, například zubrů nebo losů, do krajiny. „Důležitým tématem budou dosavadní zkušenosti, jak novodobé, tak historické, s vlivem pastvy velkých kopytníků na krajinu, vegetaci a faunu jak lesních, tak nelesních ekosystémů v tuzemsku i napříč Evropou,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Účastníci kongresu budou mít možnost navštívit rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Další ze sympozií bude mít téma migrace kopytníků nebo velkých šelem a průchodnosti krajiny pro velká zvířata. Tématem třetího sympozia bude socioekonomický aspekt návratu velkých zvířat do Evropy.
„Tento typ péče o přírodu již nepředstavuje nějakou okrajovou alternativu, ale je součástí hlavního proudu ochrany přírody v Evropě, s nímž se počítá od Středomoří po Skandinávii,“ doplnil Dalibor Dostál z organizace Česká krajina. Lze podle něj také očekávat, že v budoucnu bude práce s velkými kopytníky v přírodě nezbytností. Levná péče o krajinu s využitím těchto zvířat podle něj bude možností, jak zachovat v krajině biologickou rozmanitost.
Na programu je také diskusní panel věnující se konfliktu na Ukrajině. Zúčastní se ho mimo jiné náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí a přírodních zdrojů a odborníci z Bělověžského národního parku.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Srp 19, 2022 | Ochrana životního prostředí
V Českém Švýcarsku drony denně nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Ty pak musí prověřit dobrovolní hasiči nebo strážci národního parku. Těm pomáhají s hlídáním požářiště kolegové ze všech českých národních parků i z Polska. Práce se teď soustředí na zprůjezdnění cesty mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Požár, který vypukl před 27 dny, zasáhl plochu 1060 hektarů.
Drony při dnešním ranní průzkumu objevily místa se zvýšenou teplotou v oblasti Smrkového kopce, Březového dolu, Oltářního kamene. Místa se ověřují, zda se jedná o ohniska. Ta se likvidují pozemní cestou, uvedli krajští hasiči na facebooku. Profesionální hasiči, kterých je v Hřensku 40, poskytují technologickou pomoc. Dobrovolní hasiči nebo strážci chodí na místa, která vytipovaly drony. „Je nutné fyzicky každé takové místo prověřit. Lidé nesou do terénu vaky s vodou, motyčky a další nástroje potřebné na likvidaci ložisek,“ uvedl Salov.
Organizace práce dobrovolných hasičů, kteří si na pomoc v Českém Švýcarsku berou dovolenou, je náročná. Do místa, kde vznikl nejrozsáhlejší požár v České republice, přijeli také strážci z ostatních třech národních parků v Česku a také strážci z polské strany Krkonoš a dalšího polského parku.
„Celkem tu máme 30 až 40 strážců. Naší hlavní náplní je nyní hlídání požářiště, aby se znovu nerozhořelo,“ uvedl Salov. Terén je přitom velmi špatně přístupný.
Práce začaly na otevření silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Geologové řeší míru poškození vysokozátěžových bariér nad Hřenskem a kontrolují stav skal. Teprve až pomine nebezpečí opakovaného rozhoření, bude podle Salova možné udělat inventarizaci stavu porostů. „Rozhodujícím faktorem v otázce toho, jak dlouho vše potrvá, bude nakonec počasí,“ uvedl Salov. Déšť očekávají meteorologové o víkendu. Doposud srážek nad Hřenskem od vypuknutí požáru spadlo minimum.
Návštěvníci se do západní části národního parku nedostanou. Do konce srpna patří opatření obecné povahy vydané ministerstvem životního prostředí, které omezuje vstup do některých míst v parku a zakazuje noční pohyb na území celé lokality. „Jde o bezpečnost turistů v terénu spáleniště, kde by se vystavovali riziku, že by na ně mohl spadnout strom, skála, sesunout se svah. Nebezpečí je i v blízkosti turistických cest,“ uvedl Salov.
„Věříme, že po skončení platnosti stávajícího opatření vydá ministerstvo životního prostředí nové. Budeme muset totiž zabezpečit turistické cesty a na to nemáme teď personální kapacitu,“ řekl mluvčí správy parku České Švýcarsko.
Autor: Mluvčí správy parku Tomáš Salov
Zdroj: ČTK
